Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@pelikan21 injekce jsem měla jednou v životě… a už nikdy víc…
Dobré ráno, Rašpličky.
Musím říct, že jste mně vlivy do žil naději, že ještě není všem dnům konec. Zatím máme dítko jedno, je mně 35,5 a pořád v sobě živím naději na druhé a dokonce i třetí. Když Vás tady tak čtu, tak jsem si oddychla. Na mé poslední návštěvě u gynekologa jsem vyslechla 5 poznámek, jak jsem na těhotenství už stará. No nelenila jsem a obratem jsem změnila lékaře, protože zároveň se velice nasmál mému obratu, že si „plánuji těhotenství“ ve smyslu, jak mám ve svém věku vůbec drzost doufat, že to klapne atd. No prostě profesionál každým coulem, ještě teď se mně otvírá kudla v kapse ![]()
No ale zpět k tématu: opravdu zvládáte děti stejně dobře, jako ty šestnáctileté supermámy? Jednu výhodu samozřejmě vidím - my babičky už toho tolik nenaspíme, čili to nevyspání je v pohodě. Další věc jsou stařecké skvrny v těhotenství, které my máme tak nějak už permanentně díky věku. Ale ten elán, který prý už nemáme - fakt je to tak zlé?
@ana11 za sebe musím říct, že to zvládám lépe než ty první dvě… jsem mnohem klidnější, nemám pocity, že když budu večer doma uspávat miminko, tak mi něco uteče, nezapařím si, že sousedka má děti u babičky a jde na zábavu nebo do kina, nemám pocit, že jsem tím o něco ochuzená… teoreticky je to taky proto, že mám lepšího chlapa, doba se změnila v tomto směru k lepšímu a i s kočárkem se dá jít téměř všude, do restaurací, do kaváren, máme v autě autosedačky a tak můžu vyrazit i s dvěma dětmi sama, zatímco dřív jsem musela sedět vzadu a to menší přinejmenším držet, aby se nerozpleštilo za jízdy…
Po fyzické stránce nevidím taky nějaký rozdíl, možná bych řekla, že před tím třetím těhotenstvím jsem byla v lepší fyzické kondici než ve dvaceti, a teď se to snažím zase dostat na stejnou úroveň… v práci jsem už nějakou tu „kariéru“ udělala, a teď si vyloženě užívám klidu doma s dětmi… a protože jsem se nudila, tak jsem si udělala živnosťák a věnuji se tomu, co mě skutečně baví a naplňuje… a plány mám velké… stejně se z praktických důvodů nebudu do své předchozí práce moct vrátit, takže si pomalu buduji přivýdělek, abych pak třeba šla někam jen na půl úvazku…
Jinak gynekoložku mám skvělou, mým těhotenstvím byla nadšená v 37 a povzbudila mě, že do čtyřiceti v tom nevidí vůbec žádný problém a když jsem teda těsně před tou čtyřicítkou přišla s dalším pozitivním testem, tak se radovala se mnou i se sestřičkou… ale o tom, že bych byla stará nebo že by v tom viděla nějaké problémy, to ani náhodou…
Jo a nechápu, proč by se měl doktor smát plánování… my jsme se v listopadu na začátku rozhodli a v prosinci jsem už byla těhotná… v 36 stejně jak v 39… prostě to šlo téměř okamžitě… takže to bych ho změnila taky…
Zdravím ženy. ![]()
@ana11 píše:
Dobré ráno, Rašpličky.Musím říct, že jste mně vlivy do žil naději, že ještě není všem dnům konec. Zatím máme dítko jedno, je mně 35,5 a pořád v sobě živím naději na druhé a dokonce i třetí. Když Vás tady tak čtu, tak jsem si oddychla. Na mé poslední návštěvě u gynekologa jsem vyslechla 5 poznámek, jak jsem na těhotenství už stará. No nelenila jsem a obratem jsem změnila lékaře, protože zároveň se velice nasmál mému obratu, že si „plánuji těhotenství“ ve smyslu, jak mám ve svém věku vůbec drzost doufat, že to klapne atd. No prostě profesionál každým coulem, ještě teď se mně otvírá kudla v kapse
Já mám zatím také jedno dítě a fakt to byla makačka, než se zadařilo (těméř 8 let). Chtěli bychom s manželem druhé a nebránila bych se ani třetímu. Ovšem vzhledem k tomu, že první nám dalo zabrat (podstoupili jsme i IVF, které bylo neúspěšné), musím myslet na to, že možná budeme potřebovat při dalším zase pomoc od vědy lékařské. A IVF si celé hradit nechci, tudíž jsme limitovaní mým věkem. Já teda doufám, že když se nám ve finále zadařilo přirozeně, že to tak bude i s tím dalším.
Jen aby se zase nenarodilo předčasně. To už fakt nechci zažít.
Naštěstí je můj gynekolog i primář v jednom caru, tak se na věc dívá trošku jinak. Můj věk nevidí jako překážku pro těhotenství.
Sám mi říkal, že má spoustu mamin, kterým je přes 35. ![]()
@ana11 píše:
No ale zpět k tématu: opravdu zvládáte děti stejně dobře, jako ty šestnáctileté supermámy? Jednu výhodu samozřejmě vidím - my babičky už toho tolik nenaspíme, čili to nevyspání je v pohodě. Další věc jsou stařecké skvrny v těhotenství, které my máme tak nějak už permanentně díky věku. Ale ten elán, který prý už nemáme - fakt je to tak zlé?
Já ti nějak nevím. Nemám srovnání. Žádnou hodně mladou matku neznám. V těchto kruzích se nepohybuji. Holky ve věku 16, 17, 18 by mohly být mými dcerami. A neumím si představit, kdyby mi žába přišla domů v šestnácti s tím, že je v tom.
Každopádně si myslím, že má každý věk své pro a proti. Také jsem chtěla mít dítě jako mladá. Měla jsem naplánováno, že v 21 budu mít první dítě, abych s ním byla kámoška. Jenže v té době nebyl vhodný partner. A když jsem se v 27 rozhodla (přesněji jsme se rozhodli s nynějším manželem), že bych chtěla založit rodinu, tak to nešlo. ![]()
A tak jsem stará matka, která má občas problém se zvednout ze země, kterou sem tam někde píchne a zabolí, s prošedivělými vlasy, celulitidou a kily navíc… Ale milující svého syna tak, že mě to občas až trošku děsí. ![]()
Hrozně mě dobíjí to, když vidím mrňouse, jak se šťastně směje. To mám hned energie na rozdávání. ![]()
@ana11 tak s tím nespaním jsi mě pobavila. Jsem ukrutnej spáč a noční péči o malýho dávám se zaťatýma zubama…prostě zombie. Na druhou stranu už je to lepší, ale šestineděĺ bylo peklo
a to jsem tady včera brečela, když jsme s manželem třídili a prohlíželi fotky, že už to není to maličkatý miminko
prostě magor
Jinak my možná taky ještě zkusíme druhý. Měla jsem náročnej konec těhotenství: v 28. týdnu kontrakce, skončila jsem v nemocnici a od tý doby ležel doma, pak preeklampsie a v 38. tydnu vyvolávaný porod, který po 12 hodinách skončil sekcí…malej měl krátký pupečník. Dr mi řekla, že po císaři musíme rok počkat a pokud chceme, tak na to pak hned vlítnout. Stejně pak budu rodit ve 40 a děti od sebe budou necelý 2 roky, pokud otěhotním rychle. No a pak to asi bude mazec
no prostě uvidíme.
Přišla babička a šla venčit…jdu trochu dovyspat noc. Mám nějakou běhavku (že by to včerejší lečo??
) tak jsem úplně kantáre.
Ještě jsem chtěla dodat, že kdybych měla dítě v sedmnácti, tak jsem si jistá, že bych si ho neužila tak, jako si teď užívám malého. ![]()
Vystudováno mám, něco odpracováno také, kariéra mě nebere, mám milujícího partnera, kde bydlet, něco málo našetřeno…
A pokud se právě nezamýšlím nad tím, že se možná nedožiju vnoučat (což naštěstí není až tak často), tak jsem spokojená.
![]()
Btw. V šestnácti mi přišli lidé po třiceti jako hroooozně staří. Ty šestnáctileté matky se na nás dívají stejně (podobně). Však ono jim jednou také bude těch třicet. ![]()
@LLenčaBtw. V šestnácti mi přišli lidé po třiceti jako hroooozně staří. Ty šestnáctileté matky se na nás dívají stejně (podobně). Však ono jim jednou také bude těch třicet.
To je pravda! Moje mamka mě měla ve 24 - první dítě ve 24, samozřejmě byla v porodnici nejstarší z prvo i vícerodiček. Já jsem se jí smála, jak byla stará. No a pak jsem měla první dítě plánovaně a na první pokus v necelých 30…
A mám pořád pocit, že to načasování bylo ideální. Jen to druhé se trochu toulá a trvá mu to ![]()
@Haku píše:
Dobry den je jeste dobre, ale predstav si, ze se me asi ped mesicem jeden pan zeptal jestli je vse v poradku ea nepotrebuji pomocJako ano, uznavam, ze u vyhrehle plotenky nebyla ma chuze asi nejelegantnejsi, ale panovi mohlo byt tak 70
Toho si považuj, tyhle předválečné ročníky se totiž ještě uměly chovat a já je jako chlapy miluju, narozdíl od těch komunistických tydýtů v generaci našich otců a níž.. Tuhle jsem pracně otevřela dveře do nákupního centra (vtipně namontovali ohromná skleněná samootvírací vrata, ale samootvírání na čidlo vypli..), a v tu ránu se do nich navalila banda padesátníků a já tam stála jak magor s kočárem a držela jim dveře, kreténům, samozřejmě, že ani nepoděkovali.. Tak jsem si jen v duchu říkala, které zoufalkyně mají takové vo. y doma ![]()
@Haku píše:
@pelikan21 budu mit za mesic 41 a opravdu uz se nezblaznimChtela jsem taky podvazat vajecniky, ale dr do me hucel jak blazen, ze to neni tak neskodne jak si kazdy mysli a kvakal o hormonalnich zmenach v tele a nekrotizaci tkani atd. Vzhledem k tomu, ze jsem zdravotnik tak mi to samozrejme nahnalo strach neb vim co takove vykyvy zpusobuji
Takze jsem v pr… a premyslim o telisku. Z injekce jsem pribrala 7 kg za 3/4 roku, takze jsem ji vysadila.Je to dilema
To je hláška dne - takže hormonální antikoncepci, hormonální injekce a tělíska, to předepisují denně několikrát, ale podvázání vaječníků je z pohledu hormonální nerovnováhy riziko
Kam ten svět spěje ![]()
@Regina Hero píše:
@pelikan21 injekce jsem měla jednou v životě… a už nikdy víc…
fakt? Jak to?
![]()
@Damael píše:
Toho si považuj, tyhle předválečné ročníky se totiž ještě uměly chovat a já je jako chlapy miluju, narozdíl od těch komunistických tydýtů v generaci našich otců a níž.. Tuhle jsem pracně otevřela dveře do nákupního centra (vtipně namontovali ohromná skleněná samootvírací vrata, ale samootvírání na čidlo vypli..), a v tu ránu se do nich navalila banda padesátníků a já tam stála jak magor s kočárem a držela jim dveře, kreténům, samozřejmě, že ani nepoděkovali.. Tak jsem si jen v duchu říkala, které zoufalkyně mají takové vo. y doma
a to buď ráda, že tě nepřeválcovali vozíky… ![]()
@pelikan21 píše:
fakt? Jak to?![]()
![]()
nesedly mi… normálně jsem pořád špinila, vyrazilo mi akné, šíleně se mi mastily vlasy i pleť a byla jsem ráda, že to za další tři měsíce přešlo…
@ana11 Tak já vidím výhodu toho, že jsem si pořídila dítě až později hlavně v tom, že už jsem měla nějaký zázemí, peníze, práci, tudíž jsem nebyla závislá na rodičích - stačí, že živili mě, nevím, proč by měli živit ještě moje díte
Nedokážu si představit mít dítě v 17, 18
Když pominu to, že bych byla fakt finančně závislá na našich a přítelových rodičích, tak jsem byla teda ještě i takový jelito. Teď mám už trošku jiný priority než dřív. Manžel měl se svojí první ženou dítě velmi brzo - a každý víkend jim dítě hlídali babičky a oni pařili v hospodě
Sám dnes uznává jaká to byla blbost. Ale v tom věku to bylo jaksi normální - nikdo v okolí dítě neměl a jejich věková kategorie se bavila takhle. Já nemám pocit, že mi něco utíká, když jsem s dítětem o sobotním večeru doma. Naopak - užívám si to, že si spolu vlezem do postele a vypravujem si. Fyzicky si myslím, že to taky není ještě tak hrozný. Jasně, povislý prsa a břicho mám, zadek jak rosol - po každých velikonocích trvá tak dva dny, než se přestane klepat - ale pod stan s malou jet zvládnu, nedělá mi problémy nosit jí celý den v krosně po horách a na hřišti jí taky ještě dohoním. Příští rok se s ní chystáme na vodu. Takže to, že starší rodiče děti ochudí o sportovní aktivity u nás zatím nehrozí
@Jemys píše:
Jasně, povislý prsa a břicho mám, zadek jak rosol - po každých velikonocích trvá tak dva dny, než se přestane klepat
@Regina Hero píše:
jo, když nemá pět kilo… naše malá měla…
povídej, přeháněj. Já jsem teda miminům vzkázala, že nic velkého rodit nebudu, tak ať koukají mazat ven, dřív než budou mít 4 kila, jak mi odhadovali hmotnost k porodu. ![]()