Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
@KačuliKačka to je teda taky radost
věřím, že to z toho nejde dostat. Už proto bych chtěla mít všude bezkobercovo. Ale hlavní je ho vyvenčit, o tom žádná
Bojím se, že nestihneme Gardíka včas vykastrovat, že mi začne značkovat a budeme v háji a toho smradu se nezbavíme. Na druhou stranu ho nechci dávat už teď, v těch 10-12 měsících mi to přijde OK.
@rainucha tak my máme jen kusový koberec pod sedačkou, jinak máme plovoučku (je to děs, je na ní vidět vše), ale není to vina psa, ale synáčka, že na něj dlabal a nic mi neřekl… ![]()
Rainucha-já dávala kastrovat asi v osmi měsících a úplně v poho, vůbec bych se toho nebála. To značkování mě taky děsilo lepší dřív než dýl…
@KačuliKačka
jojo, jsem také pro kusový.. tak to měl synáček uklidit
![]()
@Lucie66 známá taky dávala na osmi. já se bojím, aby už byl vyspělej a nezůstal mu tenhleten kukuč, chci aby byl hezký kulatý
a těmhle červeným to trvá nejdýl, tak nevím
ještě se zeptám chovatelky. zase to ale bude lepší před zimou, než s ním pak lítat v závějích (pokud budou). tak možná ten listopad/prosinec ![]()
@bimbama říkala mi to chovatelka, že u červených britek to trvá dýl než ostatním a navíc chlapům
že úplně kulatý jako britka může být až ve dvou letech. tak chci vydržet co nejdýl, ale na těch 10 měsících už by to mohlo být OK.
@bimbama kulatí se mu všechno, jenom ta hlavinka, tak ještě vydržíme. teď se pěkně válí u mé židle, a taky umí čumět jak puk ![]()
Zdravíme Gardíka…Gwenuška je v tele docela mohutná a hlava dostává britké tvary…myslím si teda… ![]()
Dobrý večer. Jdu si k vám opět pro radu. Mám na hlídání od jedné paní osmiletého kocourka. Nikdy nebyl na hlídání mimo domov.
Mám ho tady od včerejška a je samozřejmě moc vyjukaný - mám dvouletého divokého syna, dvě kočky, které tvoří svou smečku. Celý včerejšek jsem nedělala nic jiného, než že jsem postupně kocourka zavírala stále do nové místnosti (mimo moje kočky, mě a syna), aby si to tu oňuchal, takže jsme procestovali včera několikrát byt. Jenomže stále byl takový ustrašený a hlavně zrychleně dýchal, měla jsem strach, aby se mu něco nestalo ze stresu. Proto jsem mu udělala útulné místečko se záchůdkem, luxusním pelíškem, papáním, pitím a hlavně úpravou okenního parapetu, aby mohl v leže koukat za okno ven u nás v ložnici (vím o paní, že je velmi čistotná a kocourek pobývá pouze doma, takže i když je to cizí kocourek, tak jsme ho ubytovali v ložnici), takže po zbytek dne měl celou místnost pro sebe. Na večer šel partner na noční a my se se synem nastěhovali do ložnice. Fakt se mu to snažím co nejvíce zpříjemnit. V noci celkem naříkal, tak jsem si řekla, že ho z ložnice vypustím do obýváku a moje kočky jsem zavřela v druhé části bytu (máme 4+1, tzn. první půlka bytu lodžie, obyvák, ložnice, druhá půla dva menší pokoje, jádro, předsíň, kuchyň), takže kočičandy měli pro sebe prostoru požehnaně a nevadilo jim to. Jenže kocourek je na ně moc zvědavý, ale přitom se hrozně bojí. Dnes už jsem je nechala, ale neustále na sebe prskají, tak je chvilku nechám, pak zase zavírám, ať si odpočinou (s dvouletým synem je to ale o to víc složitější, protože ten novou „čičí“ momentálně chce nejvíc). Takže kocourka zavírám na chvilku do ložnice a jak si zamňouká, pustím ho, jak chce on.
Zkrátka se to snažím mít vše pod dohledem a vše opatrně. Problém je, že od včerejšího rána, co mi ho přivezli, tak nejí a troufám si říct, že ani nepije. Na záchodě byl ihned po „nastěhování“ i na velké a malé, ale od té doby jen jeden čůranec během noci (slyšela jsem, že hrabe cca ve 2h ráno) a teď tam nic nemá. Má na záchod, pití, jídlo naprosté soukromí a klid. Mám ovšem zákaz od paničky mu dávat cokoliv, krom granulí a vody. Mám strach, aby se mu třeba něco nestalo v důsledku dehydratace.
Je to první kocourek, se kterým jsou takové problémy. Vesměs mám na hlídání samé suverény, kteří jsou řediteli zeměkoule
Když byl problém s mým kocourem, že přestal pít po jednom záchvatu a já ho potřebovala zavodnit, tak stříkačkou jsem mu co 10 min stříkla v injekční stříkačce vodu pod jazyk, množství, které ani neměl možnost zaregistrovat. Jenže cizího kocoura opravdu nechci nijak manipulovat, aby se mě nebál (navíc ještě je momentálně čas - ALE - bude víkend a na veterině je zavřeno).
Nějaká rada? Názory? Mám skutečně strach. Není to můj kocourek, s našima bych se tak neobávala a jednala bych podle svých zkušeností. K cizímu si to nechci dovolit, ani mu dát nic, než povoluje majitelka.
@Maculinka náš čičin je stejnej. A upravil se cca za 14dní… rada zní nestěhovat a raději ho chodit krmit k paní domu. Sice bude sám, ale o dost šťastnější. A neboj našemu kocourovi je 16 a taky to přežil.
Maculinka-ja bych s nim co nejmene manipulovala nechala bych ho uplne v klidu…V jedne mistnosti sentan za nim zasla zadbe dite ani ostatni kocky. A presne jak radi Manuelan- kocka neni dobry tvor na hlidani mimo sva prostredi nas kocour by se zvencnul…