Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Kakiko, máš hezkou přezdívku......naše stará kočička se jmenovala Kika (Kikýna) a byla i podobná kočičákovi, co máš na fotce v popisku ![]()
Pajule22 píše:
Holky a mate nekdo zkusenost s plemenem ragdool??
Ragdol…moje známá je nesnáší
Jezdí s maincoonama po výstavách a když se do hlavní soutěže BIS dostane její kočka a nějaká ragdolka, tak to známá projede
Jsou to hadrové panenky, znám jednu takovou a opravdu, když jí vezmu do náruče, tak se tak uvolní, že jí nožičky plandají
Ale nevím, jak se chovají obecně. Znám jen jednu, jednou, když jsme tam přijeli, tak to vypadalo, že má na nose krev, už jsem se lekala a známý mě hned uklidňoval, že nechal svého tříleťáka s kočkou osamotě a on jí fixou namaloval nos
Což něco o její klidné povaze určitě vypovídá.
Ernato, on se sebou nechá i orat, je zvyklý ještě z dob, kdy jsme jezdili na výstavy na koupání, česání, fénování, dost časté odčervování, takže váha ho nemůže rozhodit. Momentálně se zastavil na osmi kilech, ale je pořád jak lunt, potřeboval by přibrat. Jenže on je od přírody štíhloun (jako já, taky bych potřebovala přibrat a nejde to), takže ho nezměním.
Dolphiny, když jsem poznala přítele, tak mi taky říkal Kikina, protože si nemohl ze začátku pořádně zapamatovat přezdívku (říkají mi tak skoro všichni i v reálu). Takhle mě oslovuje nejmladší bratr. Je neslyšící a mamka se ho snažila naučit říkat Kačenka, jenže on jak to neslyší, tak mi začal říkat Kakika a už mi to zůstalo ![]()
Na fotce je Berryho utajený syn
Kocoura jsem neuhlídala a on si „odběhl“ u mamky za její kočkou. Narodilo se 5 koťat a tenhle byl největší, museli jsme kvůli němu 24.prosince ve 3 ráno budit naši veterinářku. Tak jsme si ho nechali ![]()
Kaki, tak to je fakt štíhloun. A tobě závidím, já fakt nemám problém přibrat
![]()
Pajule, ragdoll je nádherný kocourek, taky se mi moc líbí. Mamčina kamarádka (z výstav
) měla doma ragdolla, maiňáka a sibiřku a nakonec dala ragdolla kastrovat a založila si stanici maiňáků a sibiřek
Když tak se jí můžu poptat jaký je.
Příspěvek upraven 04.01.11 v 12:27
Tak na takhle flegmatický zvíře bych si asi musela hooooodně zvykat......je mi daleko bližší, že když kočce někdo něco dělá, tak se naježí, vyprskne a uteče a hledá místečko, kde má svůj klid
Na druhou stranu, až budeme mít prcka a rozhodnu se pořídit micinu do našeho pražskýho bytu, tak to asi bude chtít klidnou povahu…ale já zatím měla štěstí na až moc chytrý, svéhlavý a temperamentní kočky.....náš nebožtík Ťápa to byl takový černobílý torpédo, musel mít přehled o celém svém rajónu, ale když měl mazlivou, tak byl miliónovej.....a vlastně nám přivedl tu naší Kiku jako malý koťě, ať se o ní staráme, a už u nás zůstala navždy…no a Kika, to byla paní kočka…ta jen koukla, a už člověk věděl…ale nenechala si vážně líbit nic, co se jí nelíbilo…snad ještě v životě potkám takovýhle kočičí osobnosti ![]()
No, a největší megera, kterou jsem poznala, to byla kočka mýho bratra a jeho bývalé přítelkyně…chudák byla stresovaná z neustálého převážení na víkend…a ta byla schopná rozcupovat záclony, prskala, syčela…po dobrým ani ťuk…a to jsem se moc hodiny a hodiny snažila.......jenže hold panička nechtěla slyšet, že je kočka bláznivá, když vlastně střídá tři domovy a nikde jí pořádně nepustí proběhnout, protože se bojí, aby neutekla…
Dolphiny, taky nemám ráda typy „mouchy snězte si mě“, ale oproti jeho opravdu akční pubertě je tohle příjemná změna. Není nikdo v naší rodině (krom dětí,těm opravdu nikdy nic neudělal), kdo by nebyl pokousaný. Na půl roce seřezal i máminýho ovčáka (ten mi jednoho kocoura zabil, nesnáší kočky). Berry nesnáší psy a tak proběhl z domu a šel si to s ním vyřídit, blbeček náš malej. Naštěstí si jen zatrhl drápek, ale pes měl čumák zmordovaný, že už kočky přestal honit. Navíc Berry umí náááádherně chodit na vodítku. To by jste fakt koukali. Chodívali jsme pravidelně jednu trasu, takže jí znal a šel vždycky několik kroků předemnou. Majitelé psů se nám vysmívali, že mi ten jejich Punťa kocoura prožene, ale za celou dobu jsme potkali jen dva psy (jezevčíky…odvážné plemeno), kteří doběhli až ke kocourovi. Těm ostatním stačilo, když se kocour naježil, zvedl oblouk a šel k psovi. Jako, fakt jsem ráda, že už se nesnaží roztrhat všechno, co potká, ale ráda zavzpomínám na ty udivené ksichty, že jejich pes nejde po kočce. No jo, psi honí jen kočky, co utíkají a bojí se.
Kakiko, se tu musím smát, když si představím tu naší kočičí potvoru na vodítku…ta by se okamžitě začala válet a zmítat, než by se toho zbavila
Ale třeba u kotěte se mi to podaří naučit, v Praze to možná bude potřeba…chjo…nevýhoda velkýho města…
dolphiny píše:
Kakiko, se tu musím smát, když si představím tu naší kočičí potvoru na vodítku…ta by se okamžitě začala válet a zmítat, než by se toho zbavilaAle třeba u kotěte se mi to podaří naučit, v Praze to možná bude potřeba…chjo…nevýhoda velkýho města…
Je to hlavně o povaze. Ten druhý dělá to, co jsi popsala
a to měl na sobě poprvé postroj (na zvykačku) už někdy na dvou měsících. Berry to hned ze začátku bral jako samozřejmost. Jen tedy zrovna na procházce došlo dvakrát k tomu pokousání. Jednou chtěl jít na jinou stranu, tak jsem cukla s vodítkem. Okamžitě nasraný výraz a šel po mě
Fakt moc hezký pocit, když po tobě jde kočka a ty víš, co přijde
Po druhé v jedné zahradě byla další kočka a on se nechtěl odlepit od plotu. Tak jsem se ho vzala do ruky a už jsem měla cvaknuto podruhé. Zmetek můj malej
Pak už většinou jen stál a syčel na mě, tak jsem si počkala, až se uklidní. Jednou mě ještě napadl v zimě, ale zimní bunda mě zachránila
Ale stejně ho miluju, má prostě výbušnou povahu, já taky, tak ho dokážu pochopit ![]()
… taky se musím smát při představě kočky na vodítku. I když mamka mi ukazovala fotky nějakých jejich koťat u nových páníčků jak jsou na vodítku.
Mamčiny kočky vždycky strhli obojek po chvilce nošení a když už ztratili asi desátý, tak to vzdala…
A pamatuju se, jak jsme jednou jeli na dovolenou a tehdy jsme měli jen jednoho kocoura, kterého jsme dávali babi na hlídání a první co kocour udělal, že vyhnal jejího psa z oblíbeného křesla a lehl si tam sám ![]()
Příspěvek upraven 04.01.11 v 12:51
No, asi nejen u psů platí…že zvířátko si je podobný s páníčkem
Já jsem s Kikou byla propojená víc než hodně, a to poslední roky jsem s ní nebyla v každodenním kontaktu..však mi to i lidi řekli, že jsem to já v kočičím provedení…radši nebudu vypysovat vlastnosti, které k tomu přidali ![]()
dolphiny píše:
No, asi nejen u psů platí…že zvířátko si je podobný s páníčkemJá jsem s Kikou byla propojená víc než hodně, a to poslední roky jsem s ní nebyla v každodenním kontaktu..však mi to i lidi řekli, že jsem to já v kočičím provedení…radši nebudu vypysovat vlastnosti, které k tomu přidali
Kakiko kocoura máte teda pořádnýho,je ale nááádhernej. ![]()
Jinak musím hlásit,od včera Terezka papala už to nový jídlo,a od té doby už v kuchyni na nás neječí
Je najezená a v klidu jí to vydrží do dalšího jídla.
S whiskasem apod. se najedla o do hodiny opět mňoukala jako by vůbec nejedla.
Moc vám děkuji za rady,jsem ráda že tady ta diskuze je. Takhle jsme spokojení všichni a hlavně ona.
![]()
Jinak já jsem taky vždy pro kočku,ta naše je mazel atak. Když jsem byla u někoho kod měl kocoura,tak jsem se jich spíš bála
. Mám z nich takový respekt. A prý to jsou takový velcí páni. No po naší babičce jsme přemýšleli,že si pořídíme kočky dvě.
Teď nevím,jestli 2 kocoury nebo 2 kočky. Co mylsíte kdo si bude spolu víc rozumět?
![]()
bombdi-tak to je super,ze zmena jidelnicku prospela ![]()
Kakina-moc hezky se to cte,jako takova rozpravka
.Taky jsme meli postrojek,celkem to i slo,chodit umela,ale stejne byla radeji doma.Co se tyce psu-to jsem se nasmala-presne jako u nas.Nekteri pejskari se kasali,jen do chvile,nez jejich pes couvl
.(pred najezenym obloukem
)A jelikoz jsem byla drive i ja pejskar(a soubezne s kocickou)tak vim,jakou buzeraci si nas pes od kocky zazil ![]()
Piste jeste zazitky,fakt je to dobre cteni ![]()