Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Křesťanské jesličky - diskuse
- Fotoalbum (129)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
6.9.10 19:40
Ještě chvilku,
u nás škola v plném proudu, holky si těžce zvykají na velkou školu, občas se někde zatoulají.
Anetčina paní učitelka je už v pohodě, tak snad to vydrží.
Terezčin pan učitel je již zdráv, ale vypadá tak přísně, že i já před ním stála jako oukropek.
Ale Terezka si nestěžovala, říká že je jako tatinek.
Zuzi dneska poprvé spala ve školce a bez pláče, tak snad si zvykla.
Barča
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.9.10 20:17
Ahoj holky!
Včera jsme byli poprvé v kostele v místnosti pro rodiče s dětmi. (rodina tom říka Baby centrum Andílek) Aňulka byla moc hodná, jen si občas zavýskla a vrhla se na žirafu v bedně s hračkama, která byla stejně velká jako ona. Vášnivě ji objala, až obě upadly. 
Překvapilo mě, jak je místnost veliká a moc mě mrzí, že jsem z kázání nic neměla. manžel byl naštvaný. Na něho tam byl hrozný hluk a nic ze mše neměl. (Někteří chlapi nic nevydrží.)
Demi, doufám, že brzy budeš s Danečkem a Petříkem, jak tomu mělo být. Stále na vás myslíme.
Lamvinku, veřím, že si holčičky brzo zvyknou. Neteř je ve školce sama, loni byla se starší sestrou, a moc tam být sama nechce.
Gerberko, jen tak dál. Jsem moc ráda, že je to v práci tak dobré. Užívej si to. (nejenom v práci)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.9.10 20:52
Demi, hmmm, koukám, že nakonec to s tim pobytem v nemocnici pěkně zmastili. snad nejaky způsob vymyslí, abyste tam mohli být společně.
lamvinku - na tvé potřeby si (někdy) při modlitbě lo z vzpomenu dej vědět až to půjde.
Rafuško - v místnosti pro děti se střídáme. muž k ní má taky výhrady a kdyz jdeme na nejakou bohosluzbu, kde je min narvano, tak zustavame v kostele.
ale pro Aničku je to určitě fajn:)
Gerberko - mám radost. Kdyby tak víc lidí bylo z práce nadšeno jako ty.
Klárka mámod včera horečku , tak máme takový pomalý den. snad už bude zítra lepší.
pa
har.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.10 14:27
Ahoj holky, čtu, ale nepíšu a v nejbližších dnech to nebude lepší, protože hlavní domácí počítač šel dnes do opravy, píšu teď na druhém, kde se mi píše dost nepohodlně, a navíc jsem nějaká nachlazená, zkrátka se ploužím a nic z toho.
Jenom abyste nemyslely, že jsem na vás zapomněla 
Moc vás všechny zdravím, myslím na Demi, Barču, Harpyji a všechny ostatní a přeju brzké uzdravení neduhů.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.10 23:22
Ahoj všem,
přemýšlela jsem, jestli mám ještě psát o Danečkovi - chápu, že si tady vylévám srdce už kolikátý týden, a můžu už s tím být únavná…
Písnu ještě, co je nového, protože dnes jsem měla po trochu normálnějším včerejšku den, kdy jsem se opět otřela o dno… A taky pochopím, když už si to někdo nebude mít chuť číst.
D je v naší FN, od neděle večera tam byl s tatínkem, a zvládali všechno s přehledem. Dnes museli naši lékaři Danečkovi odstranit centrální katetr z Prahy a nahradit jej dvěma dalšími. Jeden - opravený po prvním centrálu, a druhý nový, na druhé klíční kosti. Byl z toho, chudáček, dnes tolik rozbolavělý… má už toho asi plné zuby, ale je neuvěřitelně statečný. Statečnější než já, než my, kteří už nevíme, co zase můžeme očekávat.
A nevíme to proto, že jsme do včerejška nevěděli, že byl Daneček - krom své choroby - a vlastně už po druhé - blízko nejhoršímu. Pán Bůh nám ho ale chránil - jak jinak to nazvat… Včera mu rentgenovali starý centrální katetr a večer po prohlédnutí snímků manželovi přišla naše nefroložka říct, že se ten katetr uvolnil a zasahoval jednu srdeční komoru. A nebylo to tak, že ji zasahoval jen třeba pár posledních hodin, než na to přišli - muselo to začít už v Motole.
Asi posledních 14 dnů si Daneček pořád naříkal, že ho bolí v krčku. Babička to hlásila, a tak ho prohlédl lékař z ORL (doporučil zvlhčovat vzduch na pokoji a nazdar), i ostatní lékaři, kterým jsme to hlásili pokaždé, když k Danečkovi přišli na pokoj k vizitě. Problémy s krčkem se začaly stupňovat, D. si neustále sahal ke krku, ukazoval, kde ho to bolí, ale nikdo z personálu tomu nevěnoval pozornost. Prohlédl ho „krčař“, tak je zdravý. A kdyby to tak nebylo, udělali by mu v narkóze sondou prohlídku krčního otvoru.
No nepomohlo to, krček zlobil dál, přidalo se zvracení a bylo čím dál častější (pak i průjem, ale to mohlo být způsobeno dlouhodobým podáváním ATB - musela jsem pro Danečka vyprosit probiotika, a průjem odezněl). Pak nastaly potíže s polykáním. V té době se jedna z lékařek vyjádřila ve smyslu, že tyto obtíže může způsobovat centrální katetr, tím, jak tlačí na jakýsi nerv. Připadalo nám to jako logické… Nicméně se to dál neřešilo a Daneček se připravoval na převoz do OV. V neděli, když jsme u něj byli, jsem ho krmila polévkou, ale po každému polknutí následovalo nucení na dávení. Stále jsme to hlásili lékařům, stále jsme se točili okolo problému, a nikdo s tím nějak nehodlal nic dělat.
Daneček si stále ukazoval na krček, stále se polykání zhoršovalo a dávilo ho. Už se bál něco sníst. Po poradě s naší nefroložkou se na něj přišel podívat i vedoucí lékař z dialyzačního střediska, který před manželem řekl, že způsob zavedení centrálního katetru u tak malého dítěte se mu jeví jako poněkud nešťastný… Prý dětem v Danečkově věku centrál zavádějí jinak, protože pod klíční kostí je u nich větší riziko, že se pohybem uvolní, a může dělat paseku. S naší nefroDr. se poradili a navrhli manželovi, že se pokusí Danečkovi v celkové anestézii katetr upravit a pročistit. Tím, že tento jeden katetr sloužil jak pro plazmaferézu, dialýzu, infuze i neustálé odběry, byl velmi namáhán. To všechno zřejmě způsobilo Danečkovy potíže a mohlo ho také ohrozit na životě.
Je mi ještě teď z toho špatně.
Dnes dopoledne Danečka uvedli do klidu anestetikem, starý katetr mu vyměnili za jiný typ (mnohem tenší - bude sloužit pro infuze a odběry) a zavedli další, na druhou stranu hrudníku (pro dialýzu).
Dnes jsme s Danečkem byli celé odpoledne, je chudák celý zdrchaný, rozbolavělý, na ramínka si nechtěl nechat sáhnout, a jakoukoli manipulaci bolestně prokřičí. Během hodiny mu otekl obličej, už zcela přestal čurat, takže se tímto stává zcela závislým na dialýze. Také musel dnes odpoledne dostat krevní transfuzi kvůli nízkému HG. Vyskočila mu teplota, a jakmile dosáhla 38 st., dostal infuzi ATB.
Dnešní odchod od Danečka z nemocnice jsem proplakala. Stále ho vidím ležet v té postýlce… omlouvám se, jestli to vyznívá tak pateticky.
Jsem moc ráda, že Danečkovy problémy konečně někdo vzal vážně, protože dokud nad tím všichni v Praze mávali rukou, také jsme si i my mysleli, že to přejde. Prostě že to může nějak souviset s tím množstvím léků, já jsem se obávala zvětšené štítné žlázy… Ale že může být tak blízko něčemu, co nám připadalo jen jako ve zlém snu…
Lékaři tady jsou trochu udivení, jak je možné, že „tohle“ přežil v podstatě bez úhony, „jen“ s tím zvracením. A že mohlo být i hůř. Daneček je prý velice silný, statný pacient…
A já vím, že byl a je pod neustálou ochranou, kterou jsme mu my všichni vyprošovali.
Prosím, myslete na nás i nadále, budete-li moci.
Díky, Z.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.10 13:24
Demi, čtu to s hrůzou, vůbec nemám slov.
Jak se tohle může stát???
Ještě navíc v Motole?
Na co se tedy může člověk spolehnout, když ani tam, kde by měli být nejkvalifikovanější z lékařů, nezvolí vhodný postup, nevěnují dost pozornosti problémům?
Je mi z toho nanic, ani nad tím nemůžu uvažovat…
Achjo, kéž už by byl konec toho trápení a mohli jste být všichni pospolu doma.
Moc na vás myslím 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.9.10 05:41
Jdu vás pozdravit, vypínám PC a běžím do práce. Ty rozjezdy jsou nesnadné. 
Demi, já mám takový vztek. A to slyšíš, jak jsou v Motole ti nejlepší odborníci v celé ČR a já nevím co ještě. To bylo teda o fous. 
Myslím na vás, však ty víš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.9.10 12:36
Ahoj,
Chris a Lamvi: myslím na vás také! Bála jsem se, že když se Chris tak dlouho neozvala… no, už jsem tím vším, co se děje u nás asi nějak postižená. Moc se opatrujte, holky!
Knofli: tak ty už jsi v procesu, koukám. Vrátila ses zpět do svého zaměstnání před RD? Přeji hodně energie a Boží pomoci. A zdravé děti!
Daneček už má od dnešního rána zaveden peritoneální katetr, nyní bude asi týden ležet na JIP a zotavovat se. Podle našeho dr., který mu operaci provedl, vše proběhlo dobře, bez komplikací. Daneček prý měl dokonce dnes ráno nejlepší výsledky odběrů od návratu z Motola. Zajímavé…
Tak tohle máme za sebou, Bohu díky. Posledních pár dnů, když jsem Honzíka ráno odvedla do školky, jsem vždy navštívila náš kostel. Jedna paní, která tam vždy náhodou byla, mi ochotně odemkla, takže jsem mohla být v kostele uvnitř úplně sama. Je to nesdělitelné. Mohla jsem se nahlas modlit, mohla jsem mlčet, mohla jsem naslouchat, i plakat. Bohu díky za veškerou jeho lásku a Marii za přímluvu. Čekají nás ještě další zkoušky, ale pár bitev už jsme vyhráli. Spolu s lékaři, sestřičkami, rodinou a přáteli tvoříme silný štít - proti silnému protivníkovi.
Na nikoho v Praze se zlobit nemůžu. Odpovědni jsou všichni a nikdo. Naše dítě měl v rukou laskavý Otec na nebesích, nebudu se bát zlého… Prožili jsme hrozný šok, ale je to za námi. Příště si už dáme veliký pozor.
V motolské nemocnici jsme zažili neskutečnou koncentraci zoufalství a statečného boje jiných dětí a jejich rodičů - stále se máme odkud učit. Dva romští rodiče, kteří s námi sdíleli ubytovnu - slušní a inteligentní lidé - svůj neskutečně dlouhý, statečný i před Bohem pokorný boj o syna prohráli. Jiná matka nám v kuchyňce na ubytovně vyprávěla o své pětileté holčičce, která se narodila s jednou těžkou vadou (prý ji má jen asi 200 lidí na světě) a většinu času tráví zde na ARO… A když pak na chodbě dětského odd. potkáváte kněze a řádovou sestru, kteří přicházejí, pokud jsou pozváni rodiči těžce nemocných dětí, aby poskytli (už jen) útěchu, tak víte, že lidské síly jsou strašně omezené. Přes všechny pokroky lékařské vědy. Myslím, že do motolské nemocnice jezdí nemocní, a buď se uzdraví, nebo zemřou. Jiná možnost už u nás není, protože tohle je poslední štace v naší zemi.
Přála bych každému hazardérovi se zdravím, adrenalinovým hráčům, narkomanům, alkoholikům, ale také všem ufňukaným a sebelítostivým lidem, rodičům, co nechávají své děti vyrůstat bez lásky, aby se zajeli podívat do této nemocnice. Aby viděli a pochopili, jakou cenu má lidský život. Jak děti touží žít a jak se s osudem perou. Já to všechno viděla a zažila, a umožnilo mi to nahlédnout do lidského života hlouběji. Jsem teď o ten pohled bohatší.
Omlouvám se, původně jsem chtěla psát jen o faktech, a zase se mi tu přimotaly emoce 
No, taková jsem já.
D.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.9.10 20:15
Aňulka už chrupe. Minulá noc byla dost rušná, měla večer 38,6. Ráno vše ok. Je trošku ubrečená, a já nevím, co se děje. A tak nosím, konejším.
Demi, Jsem moc ráda, že je Daneček takový bojovník. Stále na(nejenom) něj myslím. Opatrujte se.
Harpy, Chris, vašim marodům přeji brzké uzdravení.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.9.10 09:25
Holky, po dlouhé době zdravím! Nějak nemám chuť psát souvisle o sobě na net. Před pár měsíci jsem zjistila, jak jednoduše se dají o člověku najít informace a jak ještě jednodušeji je pospojovat a trochu se mi z toho udělalo nevolno 
.
Demi, psala jsem ti už v SZ a mailu, že na Vás moc myslím, každý večer se za Danečka modlíme, doufám, že k slávě božího jména budou prosby nás všech vyslyšeny. Píšeš moc krásně, pro mě mají tvoje slova ohromnou sílu a věř, že je to očistná sprcha nejen pro tebe, ale i pro mě. Nejsem moc dojímavý typ, ale vždycky to mnou strašně pohne a hodně nutí k pokoře. Takže se určitě neomlouvej, naopak, moc ti děkuju za sdílení.
Dneska mě strašně dostala věta: „Jak děti touží žít a jak se s osudem perou.“ Neměli bychom na to zapomínat, když posuzujeme onu mantru „kvalita života“.
Matouš už vyvádí, Bětka s Míšou jsou ve školce, tak se dopoledne nudí. Musím. Mějte se krásně.
Markéta + 3
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.9.10 16:00
Ahoj všem!
Rafusko, tentokrát nějaká stručná Koukám, koukám, co už Anička umí, to už není miminko 
maky, taky tak hezky píšeš Já píšu tak humpolácky, na velká slova nemám talent. 
Taky se dojímám, když to čtu, je v tom velký kus pravdy, ale člověk si na to nevzpomene, když se rozčiluje nad maličkostma.
Demi, a kterou RD myslíš? Naposledy jsem měla skutečné zaměstnání, ve kterém si odsedíš nějakých 8h v roce 1998 Stále podávej hlášení, prosím. 
Jsem si myslela, že si tu posedím, prdlajs, mladej chce na dětské hřiště, tak radši jdem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.9.10 21:06
ahoj všem
Knoflice, tak máš toho určitě spoustu - z tohoto úhlu pohledu je mi jasný, že na mateřský se flákám drž se!
Demi - o Danečkovi vždy pečlivě čtu- jen často nějak nemám slova - to stím katetrem je děsný, Daneček je skutečně Boží dítě!
chris - už je líp? kdo se stará o děti? myslím na vás!
Rafuško - jak je Aňulce?
maky - na dohledatelnost info bych měla taky více myslet- jeto i jeden z důvodů proč si nejsem jista zda uveřejnit nějaký hodně konkrétní článek o Klárce a jejích prenatálních osudech…)
byla jsem s dětma skoro týden u babičky trochu jí pomoct s přípravou rodinné oslavy- no, nevím jestli jsem víc pomohla já jí nebo ona mně ted jsme se vrátili a jsme rádi, že jsme doma s tatínkem (i nám dvěma dospělým cholerikům to prospělo, jsme k sobě mnohem milejěí a něžnější)
pa
har.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.10 17:02
Ahoj holky!
V pátek odpoledne a hlavně v sobotu se Aňulka fest osypala. Dnes už to bylo lepší, ale raději jsem šla k dr. Ańulka měla 6. nemoc. Dostala Fenistiové kapky. Už je jí celkem dobře (bravurně rabuje ve skříňce s CD). Také už má 2. den botičky a šmáruje v botech kolem nábytku. Včera mi děda (můj tata) přivezl ukázat svou přítelkyni. Moc milá paní.
Ve čt jdeme všichni 3 k zubařce. Docela se těším. jen nevím, jestli Aňulka otevře pusu. Máme střídavé úspěchy.
Myslím na vás. Opatrujte se.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.10 19:14
Ahoj holky, zdravím opět z pracovního týdne, minulý týden jsem měla nabito dvě služebky v sobě, no jsem grogy ještě ted.
Jinak mám novinku o které jsem se tady zmiňovala a prosila o modlitbu.Bůh zasáhl do našeho života a obdaroval nás dalším děťátkem, jsem v sedmém týdnu.
Tak pokud budete mít chvilku prosím o modlitbu, doma to bylo hodně těžké, tchýně mě nutila k potratu, ale díky Bohu jsme to ustáli a ona se s tím už snad smířila.
Demi mluvily jsme spolu a víš že na vás myslíme.Hodně síly .
Rafusko Anička je malý poklad, je kouzelná a nové botičky si pěkně vyšlapává co?
Harpyje přejem brzké uzdravení Klárky, at to dobře zvládnete.
Chris doufám, že už je ti lépe.Přeju brzké uzdravení.
Knofli tak šťastný návrat do práce.
Maky co nového u vás?
Všechny zdravím Barča
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.10 22:48
lamvínku 
tenhle smajlík mi připadá takový nejnadšenější
prostě nádhera - pamatuju si, jak jsi tu před dááávným časem říkala, že vám babička další miminko :nechce dovolit", a moc jsem to nechápala - fakt ne. Nikdo na světě nemá právo mluvit druhým do toho jestli smějí nebo nesmějí mít další dítě.
Jsem ráda, že se babička umoudřila a ze srdce gratuluju 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
