Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Křesťanské jesličky - diskuse
- Fotoalbum (129)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
17.9.10 10:47
Ahoj všem,
holky - zvládáme to. Daneček začal více projevovat zájem úplně o vše okolo, včera jsme si povídali, zpívala jsem mu jeho zamilované ukolébavky, něco dokonce pojedl a také se vyčural. Teploty stále nad 38, ale tlak má v pořádku, babička jej odpoledne se sestřičkami dokonce i osprchovala a umyla mu vlásky (po více jak měsíci…). Na bolesti okolo katetrů si ještě občas postěžuje, ale už nepláče. Paní doktorka s ním je spokojená, ujistila nás, že váhový úbytek (nyní D váží 14,4 kg) je normální a že všechno doženeme. Dnes ráno, když za ním babička dojela, našla ho sedět na posteli a chroupat piškoty. Dokonce se dožadoval knížek, tak mu je odpoledne dovezeme.
Snad už to bude na dobré cestě - ikdyž… známe to. Člověk už si netroufá povolit si příliš optimismu… No, ale MOŽNÁ i já budu za nějaký čas řešit také úplně obyčejné starosti! A těším se, že i já budu dětem kupovat podzimní botky 
, vánoční dárky, a já nevím, co ještě…
A děkuji za vaši velikou podporu. Každé slovo o naději, modlitbu, povzbuzení… obrovsky potřebujeme. Bez vás bych to měla mnohem těžší a bolestnější. Neříkejte mi, prosím, že nemáte slov, nebo že nevíte, co psát, že litujete … pište a mluvte o naději, o budoucnosti, o důvěře v Boží všemohoucnost - to pomáhá, jako by se člověk napil přímo z pramene. Když nám bylo těžko, drželi jsme se za ruce a dodávali si odvahy právě vírou, nadějí a láskou.
Věřte mi, že není nic statečného na tom, že stojíte při svém nemocném dítěti, a děláte, co je ve vašich silách. Sama nevím, čím to, že u jeho postýlky nebrečím, ale povídám mu pohádky, vyprávím mu o všech, kteří se na něj doma hrozně těší, uvazuji si ústenku a ochranný plášť, abych mohla držet Danečkovu ruku při proplachování katetrů… Ale vím, že tohle by zvládla každá z vás. Vím o sobě dobře, že statečná nejsem, ale prostě v jakékoli mezní situaci máma nemůže jednat jinak.
Alice: mám velikou radost, že se Tobiášek tak krásně vyléčil! A přeji už další dny bez úrazů a nemocnic.
Lamvi: u Petříka jsem si vyslechla několiktero doporučení k AMC - pro svůj věk 36 let (jen proto, že jsem ho dosáhla ve dnech, kdy se měl Petřík narodit, jak absurdní…), pro prodělanou toxoplasmozu a pro Danečkovu chorobu. A samozřejmě s dodatkem, že těhotenství by se ukončilo. Moc mi tehdy pomáhaly modlitby k P.Marii, nějak instinktivně jsem cítila, že mi rozumí, tak jsem jí předkládala všechny své obavy, a našla u ní pokoj.
Jakmile jsem si uvědomila, že dítě nedám a chci je, ať je takové nebo makové, měla jsem to vyřešeno.
Rafuško: jste, holky, naprosto úžasné 
Na fotce vám to neskutečně sluší!
Chris: gratuluji k úspěšnému zahájení 2.trimestru! A přeji mnoho zdraví tobě, miminku, Pavlíkovi i Helence. Opatrujte se, a všechny možné viry a bacily ať se vám zdaleka vyhnou.
Harpuš: o Juliánce jsem četla na jejich blogu nedávno a taky včera. Je krásné, jakou dokázali vytvořit rodinu a láskyplné prostředí pro nemocné dítě. Také jsou velice pokorní, svědčí o tom ta důvěra a láska, se kterou postižené dítě přijali.
Z Klárky mám radost 
. Už jí jde třetí měsíc, že?
Maky: věřím, že hurá akce dopadla úspěšně 
Jsem moc ráda, že zůstáváš tady s námi 
Knoflíčku: moc zdravím! Normálně se těším, že si brzy zase budeme psát o vánočním pečení, jako loni
D.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.9.10 14:05
Demi, díky za zprávy, jsem ráda, že tentokrát pozitivnější
Moc děkuji za gratulace.
A taky musím říct, že se kvůli zdraví děťátka strachuju více než předtím, spíš úplně plaším.
Přitom taky vím, že na nějaké „řešení“ tak jak je obvykle předkládáno, bych nepřistoupila (no, nebyla jsem v té situaci, ale tak si to myslím).
Maky mne rozesmála s tím luxusním rozestupem… no je to fakt, skoro tři roky to je pohoda i podle mých měřítek 
Čtvťátko ale neplánujeme, cítím, že jsem na své hranici. Třetí jsem moc chtěla, ale zároveň vím, že to je maximum, co zvládnu. I když to asi zní hloupě.
S tím souvisí moje velká starost, na kterou myslím ode dne, kdy jsem zjistila, že jsem těhotná. Protože mne po dvou císařích čeká třetí, další těhotenství už by bylo asi dost riziko. Zvažuji sterilizaci, protože myslím, že v mé situaci by to bylo namístě a provedlo by se to zároveň s SC. Čtvrté nejenže neplánujeme, ale nebylo by to ani rozumné a já vím, že se na něj už nebudu cítit.
Ale hrozně mne děsí definitivnost toho kroku 
Ale když to neudělám, zase mne bude strašit obava z dalšího těhotenství - což si nevykládejte špatně, určitě bychom miminko přijali s velkou láskou, jen prostě znám své hranice. A navíc ty tři sekce 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.9.10 19:40
**Ahoj holky, **
to mě tak strašně moc mrzí, že jste se tak rozjely a já už na vás nemám skoro vůbec čas .....
Vůbec nemůžu dočíst ty stránky, co jste tu napsaly, moc zdravím staré známé tváře - Knofli, Alice, Chris, Maky… - jenom jsem pochopila, že **Lamvi a Chris čekají mimi a oběmě to vychází na příští rok v dubnu - moc gratuluju, přeju oběma, aby všechno proběhlo tak, jak má a hodně boží síly, odvahy a statečnosti, určitě všechno zvládnete!!
My jsme celkem v pohodě, máme za sebou ten „rozjezd“ ze začátku, jsem ráda, že už je za náma takový ten zmatek, než se to zaběhlo…Bédík si zvyká ve školce dobře, někdy víc brečí, někdy míň, halt tak jak ze začátku…já v práci (to musím honem zaklepat) to mám úplně super, bezva kolegové, féroví a spolehliví, takoví, na které je spoleh, fakt jsem za to moc vděčná a každý den děkuju, že mám takovou práci.
To mě fakt tak mrzí, že se sem už tak málo dostanu (v práci máme internet v podstatě zakázaný - no v podstatě „pro jistotu“ tam nikdo nechodíme, jenom do pracovních mailů, jinak nikde nebrouzdáme), takže můžu koukat jenom z domu a to už zdaleka nestíhám, jako dřív..... Uvidíme, když budu třeba doma na očr s Bédíkem nebo na dovolené, tak mrknu, ach jo…
Tak se mějte moc hezky, všechny zdravím a doufám, že na mě taky myslíte.....jako já na vás 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.9.10 20:11
Demi, se mi ulevilo, že si dneska čtu pozitivní zprávy. Už se těším, až s náma budeš plkat o blbostech, o nějakém pěkném čtení, o pěkném kázání … prostě o všedních obyčejných starostech. Před pěti minutama jsem koukala na předpověď počasí, je to moje mánie a koukám tak najednou na zem, co se to tam válí za hadr. A on to ubrus, který jsem někdy před hodinou hezky vyžehlila a přehodila přes židle, ať „vychladne“. Jú, se mi navalilo do hlavy a pak mě hned napadlo klid, hlavně že se tu válí a jsi tu. Možná to zní plytce, ale dost často během dne si na tebe vzpomenu. Že můžu řešit takové ptákoviny. Mi stačil ten loňský červen s Vojtou v nemocnici (a to to ani nebylo vkuse). Kde je na JIP? Na dětském nebo někde jinde?
Já jsem v těhotenství odmítla i ten nový test na cukrovku, protože mi to přišlo zbytečné přidávání stresu, jestli třeba nebude špatný výsledek, ale krevní testy jsem si udělat nechala poctivě, máme s mužem nesouhlasné Rh faktory, tak by bylo nezodpovědné se na to vybodnout. Bavím se hláškama typu „nechala jsem si udělat ten, onen a i tamten test abych měla jistotu“. Vždyť tu nemá nikdo nikdy …
Chris, medicína kráčí kupředu mílovými kroky a někde jsem četla o paní, která porodila císařem snad 6×. Možná kecám, ale je to Češka a rozhodně to byly více než 3 porody.
Přeji vám pěkný víkend!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.9.10 22:58
Ahoj,
Chris: je jisté, že i třetí porod bude sekcí? Zvažuješ velice zásadní opatření pro případ ochrany před dalším těhotenstvím - na tvém místě bych si kladla stejné otázky jako ty… nemám ráda nic definitivního a podle mě život si cestičku obvykle nějak najde. Uvažuješ racionálně, a máš k tomu dost pádné důvody. Na druhou stranu - tak radikální zásah do organismu v tvém věku - nemůže to mít časem nějaké nepříjemné důsledky?
Gerbi: přeji i nadále pohodu v práci i doma!
Knofli: ležíme na pediatrické klinice na JIP v 1.patře. Je to na stejném patře jako jsou kojenci a batolata. Ještě nějakou dobu tam budeme.
D.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.9.10 14:01
Knofli, já vím, že jsou ženy, které rodily císařem i vícekrát a v pohodě, jenomže si tak nějak nemyslím, že jsem ten typ, který by to chtěl pokoušet.
Oni mi tu ster. nabízeli už u druhého porodu, tady jsou lékaři hodně konzervativní, to jsem rozhodně nechtěla, ale zase že bych chtěla trhat rekordy v počtu sekcí, to taky ne, jestli mi rozumíš.
Demi, je to tak, hodně těžké otázky a závažné rozhodnutí. Taky to byl jeden z důvodů, proč jsem podvědomě rozumem odkládala třeťátko, abych se nemusela rozhodovat o tomhle 
Třetí bude sekcí určitě, zde v nemocnici nepřipadá v úvahu pokoušet se o jiný porod, a já se přiznám, že to také nemíním pokoušet. Vím o případu, kdy zde praskla jedné rodičce děloha při porodu, naštěstí je tedy zachránili oba, ale já do toho nejdu.
To rozhodování souvisí i s tím, jak tu nedávno nadhodila Maky, je to fakt, že s malými dětmi nežijeme tak úplně svůj život, samozřejmě že nám to všechno vynahradí a nelituju těch omezení, ale zase si říkám, že potřetí už to bude stačit (teď mám strach, abych to vyznělo tak, jak to myslím).
Doléhá na mne hodně ta odpovědnost, budu se chtít věnovat dětem, které mám, vychovávat je a starat se o ně. Do toho moc nezapadá riskovat další těhotenství s 3× sešitou dělohou.
Achjo.
Zdravotní rizika by to snad nemělo mít, není to přechod, všechno funguje normálně, technicky je to tuším přerušení vejcovodů; ještě se o tom musím důkladně informovat.
Omlouvám se za takový elaborát 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
lamvinek2
20.9.10 20:05
Ahoj holky já jen na skok, marodíme já mám díky Bohu jen rýmu, Anetka opět laryngitida. Jsem strašně unavená, odpoledne jsem už vždy KO doufám, že se to brzy zlomí a bude líp.
Chris plně tě chápu,s tou sterilizací, ale je to fakt definitivum, dobře to zvaž.Myslím na Vás.
Demi konečně nějaké pozitivum, at to tak pokračuje.Daneček je bojovník.
Všechny zdravím víc nedávám
Barča
- Citovat
- Upravit
20.9.10 22:28
Hojte, jen bleskově, už se chystám spát. 
Demi, nezapomínáme, modlíme se stále, jsme rádi za dobré zprávy!
Chris, psala jsem ti mail a koukám, že jsi o důvodech třetí sekce psala už dřív tady , mám sem víc koukat . Nechci tě nijak lámat, ale zkoušela jsi nějaké vyšetření, sono jizvy atp. nebo jsi prostě přesvědčená, že fyziologicky rodit nemůžeš, že máš i psychický blok - strach? Jak jsem psala, tři roky už jsou slušný rozestup. Nějak mám pocit, že už ses rozhodla, tak to udělej. Já mám to čtvrté pořád vedené jako antikoncepční miminko, kdyby něco (nepoužívám HA), ale jsem v tom svobodná. Nemám strach z těhu, porodu ani jiných komplikací. Pokud by mělo „hrozit“ páté, taky bych už asi zvažovala různé varianty. Jestli dovolíš, budu se modlit za „správné“ rozhodnutí", ať už bude jakékoli a klid v duši.
M
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.9.10 23:34
Ahoj,
Chris: jako matka už nikdy nebudeš žít „svůj“ život - myslím sama pro sebe, pro své zájmy, své potřeby, své plány. Stále budeš, byť zpovzdálí, sledovat a trochu i žít život svých dětí a pro ně. Tuhle pečeť už ti ze života nikdo nevymaže. Podle mě má každý člověk svou určitou kapacitu, ať fyzickou nebo psychickou, se kterou přijímá děti. Jde o to, čím se při tom řídí, jestli tím co můžu nebo tím, co chci a co upřednostňuje. V Tvém případě je to záležitost zdraví. Já bych to možná řešila jinak (a v podstatě to také řeším, protože i já jsem svou reprodukční kapacitu naplnila), ale asi ne tak absolutně. Avšak takové rozhodnutí je plně v tvých rukou, a pokud cítíš, že jiná cesta možná není, tak se tím netrap.
Daneček: dnes jsme opět hovořili s jeho ošetřujícím lékařem. Vedli jsme velmi dlouhý rozhovor, záběr byl široký. Čeká nás ještě velice dlouhá cesta, cíl nejistý. Žádnou jinou možnost, než transplantovat, nemáme. Přes všechna obrovská rizika, která to s sebou přináší (recidiva choroby, imunitní reakce, doživotní imunosuprese, nové transplantace po x-letech). Bude to boj - darovaná ledvina bude muset být od ideálního dárce cca 18 letého zemřelého (je to skutečně příšerné takto uvažovat, ale když se kouknu okolo sebe, na silnicích jich potenciálně jezdí…) zdravého člověka. Není vyloučeno příbuzenské dárcovství - takže zde bych připadala v úvahu já, co dárce (máme s D.stejnou krevní skupinu), a to jen v akutním případě, na klasické dárcovství jsem už stará 
, a jsou zde i ta rizika rychlého návratu nemoci.
Jinak se doufá, že po těch cca 15 letech už opět věda někam pokročí, velké naděje může skýtat výzkum a vývoj nových orgánů pomocí kmenových buněk - kdo ví, třeba Danečkova generace bude schopná najít v medicíně cestu i zde…
Vzhledem k tomu, že Daneček velice zhubnul, nyní bude v popředí zájmu jeho výživa (ode dneška popíjí Nutridrink, dostává vydatnější stravu, veškerá omezení mu padla, protože sůl ani draslík už nemají co ohrožovat), hovořili jsme dlouze o tom, co by měl jíst (vařená, pečená, dušená jídla, pokrmy z masa, mléka, obiloviny, omáčky, šunku, smetanové výrobky, no, nebudu vás zatěžovat ).
Jinak se zdá, že ty zánětlivé procesy u něj v organismu pomaličku ustupují, takže asi ve čtvrtek začneme s PD. Hospitalizace bude trvat ještě hodně dlouho. D je specifický tím, že závažnost jeho diagnozy a rizika komplikací nás nutí mít ho pod odborným dohledem. Dr. říkal, že se bude snažit, jak jen to půjde, aby pobyt v nemocnici se zbytečně neprodlužoval, a byl jen po dobu nezbytně nutnou. I tak to bude - můj odhad - do konce října. Nevím, jak dlouho budeme na JIP.
Nejhorší je fakt, že pomaličku dochází k přetrhávání vazeb mezi dětmi. Místo toho, aby byli chlapci spolu, je každý někde úplně jinde. Sice Danečkovi ukazujeme společné fotky, s Honzíkem spolu telefonují, Honzík ví, že Daneček musí být v nemocnici, a proč, ale ta vzájemnost už není taková, jaká byla. Asi je to otázka času, kdy se přestanou postrádat.
Dr. nám říkal, že to ještě bude nápor na naši psychiku a trpělivost. Jestli je to to nejhorší, co nás čeká, tak to nás málo zná 
Dnes jsme už zkoušeli D stavět na nožky a nutit ho, aby chodil, tak to statečně kousek zvládal (asi 1 m), ale pak to nešlo, podlamovaly se mu nohy tím, jak je hrozně zesláblý. No, snad je to jen otázka času. Zítra s ním budu opět.
Ještě se musím pochlubit Honzíkem - minulý pátek ve školce paní učitelce a ředitelce nakreslil na chodník barevnýma křídama lidskou trávící soustavu, plíce, srdce, ledviny, močový měchýř i pindíka. Paní ředitelka byla asi takto: 
. Prý, proč nemaluje autíčka - no to vážně nevím, ale autíčka ho nikdy moc nebrala… to spíš tramvaje. Jenže tady u nás nejezdí .
D.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.9.10 09:34
Demi píše:Ahoj všem!
Ahoj,Ještě se musím pochlubit Honzíkem - minulý pátek ve školce paní učitelce a ředitelce nakreslil na chodník barevnýma křídama lidskou trávící soustavu, plíce, srdce, ledviny, močový měchýř i pindíka. Paní ředitelka byla asi takto:
D.
Demi,
začnu zdravotním stavem Danečka.Z Tvého příspěvku na mne dýchla naděje a jakési zvolnění, nevím, možná to cítím jen já.
S tím odcizení dětí.Neboj, vždy je to o aktuálním prožitku a u takto malých dětí obzvlášť.Jakmile se Daneček vrátí domů a kluci budou prožívat společné hraní a aktivity, vše bude jako dřív .
Jinak Honzíkovo výtvarné cítění mne opravdu pobavilo, ale ještě víc pani učitelka !
Myslím na Tebe i Tvou rodinu v modlitbě.
Alice
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.9.10 18:57
ahoj holky -
Gerberko -taky to tak mám, jak přestanu mít čas tak se holky rozepíšou:-)
ale leto je obvykle slabý,my taky byli často někde pryč.
Demi - máš to dobře srovnaný
při přemýšlení o dárci se člověku asi protáčej mozkový závity, ale smrt dárce je prostě na Danečkovi nezávislá, nedá se nijak ovlivnit, nijak jí zabránit - tak hlavně aby si orgány Danečka a dárce rozumněly…
Honzík je neskutečně šikovnej 
, pochybuji, ze bych sama dokázala podobný obrázek nakreslit.
Alice - jak je u vás?
já mám doma jen miminko , hrozný nezvyk s O. si telefonujeme, je s ním ted hrozná legrace. umi jen deset svých slov a u ostatních říká jen koncovky. zato ovšem gramaticky správně
pa
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.9.10 08:22
Myslím (a modlím se, co mi mé chabé síly dovolí )na Demi, na Chris, na Lamvinka, ale nemám čááááás. Zas nastoupily problémy s družstvem, kdyby ten náš byt nebyl tak super ve všech směrech (velikost,sklepy, dostupnost všeho kolem), tak bych se na to už dávno vyprdla
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.9.10 12:53
Ahoj holky,
moc Vás všechny zdravím.Žijeme teď poněkud hekticky, ale kdo tak v dnešní době nežije 
!
V pondělí jsme byli s manželem navštívit speciální školu do které začal Krystýnek od září chodit a udělala na mne dojem jak škola, tak pani učitelka.
Kryštůfek se s tak velkou změnou těžko smiřuje a tak teď řešíme všelijaké trable, ale s klidem.
Verunka už nastoupila do sedmé třídy.Už je to slečna a kolikrát mě napadá, že si musím Šimonka řádně vychutnat, protože čas je neúprosný leč spravedlivý.
Tobík je třeťáček a ve škole mi dělá jen radost.On je ten náš hošík trochu jako ošatka netopýrů, ale je to takový brouk.
Šimonek bude za chvíli slavit první narozeniny!Je to až k nevíře.Uteklo to tak rychle, ale je moc šikovný.Pořád žvatlá ty své slabiky a je mu dobře!
Všechny Vás moc zdravím a přeji požehnaný čas!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.9.10 20:43
Ahoj holky!
Aňulka má za sebou 10-ti měsíční prohlídku. Má + 2 cm a +3/4 kg. Také si jí paní doktorka poslechla, protože občas hrozně kašle. Plíce má čisté, ale mlže to souviset se 4 zubama (stoličky). Jednu už má trošku vylezenou a 3 další budou brzo. A to nám paní zubařka říkala, že zatím nic. Máme homeopatikum a moc doufám, že už bude brzo v pořádku.
Manžel zatím bez práce (snad se ale něco rýsuje). Tak moc doufáme.
Vzpomenete si, jak jsem si stěžovala na tetu při tatově oslavě? Včera u nás byli na skok. Přivezli trošku zeleniny a vajíčka. Byla jsem z toho velmi vykulená, ale moc šťastná.
Dnes toho už moc nedám. Jen přeju marodům brzké uzdravení.
Opatrujte se.
R.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.9.10 17:59
Ahoj holky,
zdravíme při deštivém počasí, já dnes zase svou odpolední, no už toho mám celkem dost, doufám, že mě brzy opustí zvracení a únava a budu si těhu užívat.
V pondělí mám poradnu tak už se těším, že mimi zase uvidím na obrazovce.
Holky ve škole bojují tak na střídačku, u Terezky je vidět, že už jsou ve třídě větší děti, slovník opravdu jako dlaždič.Terezka to těžce rozdýchává.
Anetka zase stále bojuje s p. učitelkou, ale snad si zvyknou.
Zuzi je ve školce spokojená.
Alice pokud dobře počítám máš 4 děti?
Jak to zvládáš, někdy se toho děsím, jak to budu zvládat.
Rafusko, Anička Vám jen kvete, at vám dělá jen radost.
Maky co nového s družstvem a jak děti?
Harpyje, už máš Ondráška doma? Užila sis malou?
Demi jak je s vámi?
Barča
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
