Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@analoja píše:
co je to polovina rozhodnutí? hodit prachy na stůl?
To dítě si udělali oba dva. Jsou to manželé. Tak by snad měli řešit takovouto situaci oba. Ale pozor! Řešit! Ne stavět jeden druhýho před hotovou věc. Tam je chyba komunikace.
A nezdá se vám, že je toto důležité už při výběru partnera? Tohle je zrovna ten případ, že se dřív neřešily věci, které jsou důležité.
Já vím, můj muž ví a shodli jsme se na tom, že všechny děti, které budeme čekat, se narodí. Všechny.
Jak zakladatelčinu situaci řešit? Teď nijak, to se mělo řešit v období poznávání, co je pro koho důležité. Teď už bude jen větší nebo menší křivda na obou stranách. Řešit můžu, jestli chci nerezový nebo smaltovaný hrnce. POkud je pro mě potrat zabitím, tak tady není nic, co by se dalo řešit.
Já nechápu, jak se někdo může dívat na těhotenství jako na něco, o čem je třeba ještě nějak rozhodovat. Proto mi nejde na rozum, proč se tady pořád probírá kdo má právo rozhodovat, kdo ho má větší a kdo ho nemá vůbec.
Pro berry - nevím jak to chápe průměrně inteligentní člověk, jelikož do této kategorie nespadám, ale já to nechápu ![]()
Tedy můj názor.. Tohle mi říct chlap, tak ho pošlu do patřičných míst. Dítě si nechám a odejdu od něj.. Je taky pravdou, že já bych měla kam jít, nevím jak ty.
@Clarkia píše:
To dítě si udělali oba dva. Jsou to manželé. Tak by snad měli řešit takovouto situaci oba. Ale pozor! Řešit! Ne stavět jeden druhýho před hotovou věc. Tam je chyba komunikace.
jenže i při správné komunikaci může nastat nedohoda - a pak prostě poloviční řešení není. Chlap, pokud vylučuje možnost potomka má poslední slovo při použití dostatečné ochrany. A měl by s tím počítat. A tady prostě selhal, a nejen co se ochrany týče.
@Antonie Bolavá píše:
Já nechápu, jak se někdo může dívat na těhotenství jako na něco, o čem je třeba ještě nějak rozhodovat. Proto mi nejde na rozum, proč se tady pořád probírá kdo má právo rozhodovat, kdo ho má větší a kdo ho nemá vůbec.
Pro berry - nevím jak to chápe průměrně inteligentní člověk, jelikož do této kategorie nespadám, ale já to nechápu
Jen by mě zajímalo, jestli byste všechny mluvily stejně, kdyby situace byla opačná - ona by chtěla na potrat, a manžel by si to mimi strašně přál. Chápu, taky by neměl absolutně žádný právo se vyjadřovat. Vždyť to dítě je přeci jen její a rozhoduje sama.
Ne, s tím prostě nesouhlasím.
@Virginia Co jim teď radit, no. První dítě měli neplánovaně, když jí bylo 20, jemu kolik, 27? A za dva a půl roku se jim to stane znova?
Tak buď ztratí manžela, nebo to on nakonec zkousne, a zůstanou spolu. Tak jako tak s druhým dítětem, protože na potrat asi už nemůže.
@Virginia píše:
Nesouhlas. Matka má výlučné postavení. Ona dítě odnosí, ona bude trpět dlouhé roky výčitkami. (Pokud se nad potratem člověk zamýšlí, tak se zamýšlí proto, že to pro něj není vytržení zubu). ......
Proč by měla mít matka výlučné postavení?
Jde přece o společné dítě, né jen její, dobře, když je jen její výlučně, tak ať si ho živí sama, stará se sama atd.
.
Jako nic nemění na faktu, že její manžel se zachovala jak srab, rozmazlený floutek nebo jak to napsat prostě blbec chlap
, hodit prachy na stůl a běž na potrat bez toho aniž by si normálně promluvili, je sprosté, měli by najít společné řešení ![]()
Mi nepříjde rozumné ani potrat pokud ona nesouhlasí ani nechat pokud on nesouhlasí, když se obě strany jen hádají, asi by to měli řešit v klidu a najít rozumné řešení pokud chtějí dál fungovat, jako rodina
.
Matka má výlučné postavení výhradně fyziologické. Jinak na tom dítěti snad pracovali dva, nechápu tedy to rozhořčení nad tím, že by o něm také měli debatovat dva. Tady diskuze neproběhla, manžel se zachoval přímo odporně.
Ale jinak souhlas s @Kelsey… ženy jsou ve výhradním postavení a ošéfují si to samy do té doby, než to mají samy platit. Nechte těm chlapům alespoň možnost se vyjádřit ![]()
Předně - jsem proti potratům, i když to je asi z názorů vidět, jen aby nedošlo k mýlce, vzhledem k tomu, co teď napíšu.
@Clarkia ano, kdyby to dítě chtěl muž a ona ne, i tak je to nakonec na ní, on nemá páku, jak ji donutit, aby mu to dítě porodila, pokud ji nezavře na devět měsíců do sklepa
@Kelsey kdo jiný je schopen donosit a porodit dítě než žena? Ona má právo veta. Je to tak. Můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi všechno, co s tím můžeme dělat. A je na těch dvou, aby, dříve než spolu začnou žít, našli shodu v základních věcech - děti, bydlení, prostě postoje v základních věcech - kariéra, peníze atp.
@tamata píše:
Diskuzi jsem nečetla, ale já bych ty peníze vzala a dala mu je zpátky, že to má na vasektomii a taky bych nepřipouštěla žádnou diskuziA až si to nechá udělat, tak pak spolu probereme, co dál
![]()
![]()
tak to ani radši nečti…
Myslím, že letitá praxe ukázala, že nic lepšího než „nechte ženskou se rozhodnout a dejte jí prostředky rozhodnutí aplikovat“ není
Všechno ostatní vede k andělíčkářká nebo naopak do ordinace psychiatra. On se rozhodně, zda bude souložit (tak se dělají děti, že), ona jestli si dítě nechá, on jestli odejde nebo zůstane. Lepší řetězec rozhodování mě nenapadá.
@Clarkia píše:V opačném případě by měl mít otec právo nesouhlasit se zabitím vlastního dítěte. Pokud už zákon umožňuje zabíjení dětí (s čímž nesouhlasím), jednoznačným omezením by měl být nutný souhlas obou rodičů. A pokud žena otce neuvede, neměl by být potrat legální. A pokud uvede jiného chlapa, který by jí souhlas dal, měl by to být trestný čin vraždy. A testy otcovství v případě souhlasného vyjádření rodičů k potratu by měly být povinné a hrazené rodiči.
Jen by mě zajímalo, jestli byste všechny mluvily stejně, kdyby situace byla opačná - ona by chtěla na potrat, a manžel by si to mimi strašně přál. Chápu, taky by neměl absolutně žádný právo se vyjadřovat. Vždyť to dítě je přeci jen její a rozhoduje sama.Ne, s tím prostě nesouhlasím.
@Bábrdl píše:… kdežto letitá praxe vede jen k tomu, že je ročně pozabíjeno 20 tisíc lidí.
Myslím, že letitá praxe ukázala, že nic lepšího než „nechte ženskou se rozhodnout a dejte jí prostředky rozhodnutí aplikovat“ neníVšechno ostatní vede k andělíčkářká nebo naopak do ordinace psychiatra.
@Clarkia píše:
Jen by mě zajímalo, jestli byste všechny mluvily stejně, kdyby situace byla opačná - ona by chtěla na potrat, a manžel by si to mimi strašně přál. Chápu, taky by neměl absolutně žádný právo se vyjadřovat. Vždyť to dítě je přeci jen její a rozhoduje sama.Ne, s tím prostě nesouhlasím.@Virginia Co jim teď radit, no. První dítě měli neplánovaně, když jí bylo 20, jemu kolik, 27? A za dva a půl roku se jim to stane znova?
Tak buď ztratí manžela, nebo to on nakonec zkousne, a zůstanou spolu. Tak jako tak s druhým dítětem, protože na potrat asi už nemůže.
pokud by se pak chlap po porodu o dítě staral a zůstal s ním doma on…
prostě ženskou to rozhodnutí nechat si dítě ovlivní mnohem víc… Chlap většinu dne doma není, stará se chtě nechtě hlavně ta ženská… Ona pak bude hledat práci se dvěma dětma… Každopádně tohle mají oba řešit, dokud dítko počatý nebylo… V okamžiku, kdy je dítko „na světě“ už se k tomu mají oba postavit čelem… Osobně bych si nedokázala vážit chlapa, kterej by mě nutil jít na potrat… A věřím, že manžel by si mě taky nedokázal vážit, kdybych na něj šla…
![]()