Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Manželství, dítě a psychický teror
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
16.8.17 18:50
A dřív když jsi chodila do práce jsi stíhala domácnost uklidit podle jaho představ? Nebo to přehlížel protože jsi nosila domů pěkný peníze?
Ty ho miluješ, ale on tebe ne. Když se teď vrátíš bude to stejné. Ty si vyber jak chceš žít.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.8.17 19:06
Přidám možná jiný úhel pohledu než ostatní (zabte mě za to). Otázka je, je to opravdu tolik dlouhodobé, a natolik strašné, nebo se toho jen za poslední dobu hodně nashromáždilo a už ti přetekly nervy? Jde o to, že každý člověk je nějaký, můj muž taky občas něco přežene (je třeba unavený z práce, podrážděný po celém dni…) a pak řekne něco, co ho potom mrzí (a pak přijde, vysvětlíme si to, omluví se… ) A jsou lidé, jako druhý muž mého života, můj otec, kteří se nikdy neomluví, buď je to nenaučili rodiče, nebo prostě mají v krvi nepřiznat chybu…
Co si sednout, o uplynulé době si promluvit, zkusit najít řešení společně, udělat si hezký čas (ne v posteli) a třeba se domluvit na tom, jak můžete dál fungovat, nebo za jakých okolností už dál fungovat nebudete… z manželství a s dítětem, s bytem napůl, přeci jen nejde prostě odejít.
Já jsem občas taková pitomá a manžela miluju že odpustim spoustu a nedokážu si představit rozdělit rodinu a vzít synovi otce, pokud situace pokud by situace nebyla extrémní.
Můj manžel tedy je přes svoji výbušnou povahu jinak dobrý muž, skvělý táta a i když mi párkrát řekl ošklivé věci, převážně mi říká hezké (oceňuje že na rodičovské jsem OSVČ a pracuji tedy když malý spí nebo má hlídání). A je to skvělý otec našeho syna.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.8.17 19:09
@maffof Vy žádná rodina nejste, takže není co rozbíjet a tudíž co k řešení. Rodina funguje naprosto jinak. A nechtěj, aby tvoje dcera odešla do života s přesvědčením, že šťastná rodinka je to, co předvádítě s tatínkem doma.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.8.17 19:23
Mě stále a znova zaráží, že některé ženské fakt asi nepoužívají mozek. Nic proti, ale na začátku jsem tě chtěla litovat, ale budu tvrdá…pokud si s ním pochvavaluješ sex…i přesto, že ti klidně řekne takové hnusné věci, k soucitu se nedokopu. 
Pokud je ti postelová jízda přednější, tak aspoň buď dobrou mámou a zamez tomu, aby ten pán ( o partnerovi mluvit nelze), aby nepokazil budoucí život tvojí holčičce. Která ti pak jednou domů přitáhne rovnou násilníka, protože je to vlastně ok, když se chlap takhle chová k ženě 
Nechápu, pokud můžeš být nezávislá, na co čekáš, že se probudí ze sna a bude ti říkat miláčku místo špíny a svině?
NO tohle by mi chlap řekl jen jednou, kór před dětma, to bych mu dala kopr a myslím, že by i nějaká mlaskla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.8.17 19:31
@maffof píše:
S manželem jsme spolu přes 14 let (od mých 15), z toho 3 roky jsme manželé a máme 2,5letou dceru. Před rokem a půl jsme se přestěhovali do nového bytu a od té doby se mezi námi pouze stupňují problémy, které už zřejmě neustojíme. Manžel je pedant, a to hlavně na pořádek, já jsem bordelář. Snažím se, co to jde, ale úroveň úklidu i vaření je podle něj stále příliš nízká. Tvrdí, že doma nic nedělám, za nic nestojím, „jen“ se starám o dítě. Pokud něco udělám, stejně to není dobře nebo vyčte zase něco jiného. Neustále mi něco vyčítá, prakticky každý den. Ponižuje mě a nadává mi před naší dcerou. Naposledy se stalo, že jsem dala na stůl rajčata, která jsem vlastnoručně natrhala na zahradě. Zeptal se, zda jsou umytá, řekla jsem, že nejsou, že to není potřeba, protože se denně zalévají pitnou vodou. U společné večeře mě před naší dcerou nazval špínou. Nedávno mě zase před dcerou označil za svini. Většinou ho prosím, aby se před ní krotil, ale není toho schopen, takže dcera je přítomna většině našich hádek, bohužel. Já se tedy málokdy hádám, snažím se nenechat se vyprovokovat, takže obvykle na mě pouze řve manžel a já si to nechám líbit, protože vím, že mi stejně nic nepomůže. Manžela hodně trápí finance. Vycházíme z ruky do huby, ale vycházíme. I to mu ale vadí. Že si prý za celý měsíc nemůže nic koupit, udělat si radost. Přitom má na stavebním spoření nadprůměrné úspory. Chce, abych se vrátila do práce na plný úvazek a dítě dala chůvě nebo do jeslí. Před mateřskou jsem dost nadprůměrně vydělávala, ovšem na úkor času, pracovní doba byla od nevidím do nevidím, a to nepřeháním. Přiznává, že je zlatokop a vzal si mě, abych ho zajistila (ještě si totiž myslel, že od rodičů dostanu byt, což se nestalo, nakonec jsme kupovali ten současný napůl). Byli jsme i domluveni, že se na RD vystřídáme, ale manželovi se nelíbí, že bych se vracela pouze na 3/5 úvazek (opět by to bylo z ruky do huby), chce, abych šla na plný. Při poslední hádce mi řekl, že pokud ho donutím na RD jít, utvoří si s dcerou vztah, a budu-li ho chtít poté opustit, už mi ji nedá. Odešla jsem i s dcerou k matce, jsou to 4 dny. Obecně dceru dost ignoruje, prý ho otravuje a nebaví (to řekl několikrát i před ní), ale na moje naléhání je schopen se jí věnovat (obvykle s ní sleduje televizi, ven s ní nejde nikdy). Dost se snaží zlepšit, co mu vytýkám, ale poté mi vyčte, že to musel udělat. Jediné, co u nás funguje opravdu dobře, je sex. Zvažuji, že u matky již zůstanu, ale je to pro mě hrozně těžké rozhodnutí. Manžel je jinak zodpovědný, spolehlivý, schopný, umí zorganizovat a zařídit spoustu věcí. Byl a je to můj první a jediný vztah a manžela velmi miluji (asi jsem blbá). Nechci rozbíjet rodinu, je to pro mě selhání, velmi jsem toužila a toužím po normální spokojené rodině, ale bojím se, že bych to stejně nevydržela a odešla později a pro dceru by to bylo jenom horší. Chtěla jsem poprosit všechny ženy, které mají podobnou zkušenost, aby se o ní se mnou podělily: zda odešly/ neodešly, jestli něčeho z toho litují, jak to zvládaly ony, jak to zvládaly děti apod. Děkuji
Jak může v takovém. vztahu fungovat sex? Může mi to nejaká žena vysvětlit? Po nazvani sviní a špínou některá vleze s takovým. chlapem do postele?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.8.17 19:35
@pohledmuze píše:
Nechapes, ze to vubec neni o tom co si ja myslim, ale o tom, jak to spousta zen ma?
U takových rozhodně není něco v pořádku
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.8.17 19:54
@ontar píše:
Měla by ses polepšit a doma šlápnout do pedálů..snažit se chlapa pochopit určitě s ním jenom cloumají hormony a je chudák doma nešťastný…nech ho odpočnout a zatím mu něco dobrého uvař…v tomto smyslu radí dámy ve vedlejší diskuzi tomu pánovi, který se ptá, kde dělá chybu…tak si to přečti a zařiď se dle toho…
Která je to diskuze? Jestli ta, co myslím, tak v ní se houfně radí milenka či odchod.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.8.17 20:09
@pohledzdruhestrany píše:
Ale co když sice najde někoho hodnýho a spolehlivýho, ale kterej jí to pořádně už neudělá?
tak se musi kazdy rozhodnout co je pro nej dulezitejsi…oboje funguje malokdy
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.8.17 20:22
No pro mě by bylo selhání už jenom to, že by mě řekl, že si mě vzal pro prachy, nazýval mě špínou a všelijak jinak ponižoval no tvl co to je? když máš kam jít tak o čem přemýšlíš, dej mu za vyučenou a je. A to se ještě předvádí před dcerou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.8.17 20:25
@krukynka píše:
Přidám možná jiný úhel pohledu než ostatní (zabte mě za to). Otázka je, je to opravdu tolik dlouhodobé, a natolik strašné, nebo se toho jen za poslední dobu hodně nashromáždilo a už ti přetekly nervy? Jde o to, že každý člověk je nějaký, můj muž taky občas něco přežene (je třeba unavený z práce, podrážděný po celém dni…) a pak řekne něco, co ho potom mrzí (a pak přijde, vysvětlíme si to, omluví se… ) A jsou lidé, jako druhý muž mého života, můj otec, kteří se nikdy neomluví, buď je to nenaučili rodiče, nebo prostě mají v krvi nepřiznat chybu…
Co si sednout, o uplynulé době si promluvit, zkusit najít řešení společně, udělat si hezký čas (ne v posteli) a třeba se domluvit na tom, jak můžete dál fungovat, nebo za jakých okolností už dál fungovat nebudete… z manželství a s dítětem, s bytem napůl, přeci jen nejde prostě odejít.
Já jsem občas taková pitomá a manžela miluju že odpustim spoustu a nedokážu si představit rozdělit rodinu a vzít synovi otce, pokud situace pokud by situace nebyla extrémní.Můj manžel tedy je přes svoji výbušnou povahu jinak dobrý muž, skvělý táta a i když mi párkrát řekl ošklivé věci, převážně mi říká hezké (oceňuje že na rodičovské jsem OSVČ a pracuji tedy když malý spí nebo má hlídání). A je to skvělý otec našeho syna.
jenze ten jeji neni ani skvely tata, jestli jsi to cetla dobre a nadava ji i pred ditetem
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.8.17 20:27
@pohledmuze píše:
Ale presne o tom to pro spoustu zen je.Kdyz funguje sex a chlapek to holce poradne udela, tak se plno veci prehlidne. Ale kdyz je chlapek v sexu nouma, tak nepomuze nic, ani kdyz bude jinak vzorny super manzel.
Plno věcí se DÁ přehlídnout a touhle metodou tím spíš, a co vím zas já, jako dobrá vyrovnávací metoda to nefunguje jen na ženské, ale i na chlapy. Vůbec nic proti tomu. 
Ale každá normální a zdravě sebevědomá ženská ví, že některé věci se nedají tolerovat za žádných okolností - a nadávání do špín, sviní a čehokoliv dalšího je jednou z nich.
Sorry že tu kazím cool image, ale tohle jsou dvě zatraceně různé věci. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Kobliha51
16.8.17 20:36
@Kobliha51 Bohužel manžel hlídá zřídkakdy. Nemá čas kvůli práci.
To je přeci jedno jak je to u nás, jen jsem chtěla napsat, že nic třeba není tak horké, že třeba je to nějaká momentální bezradnost a vyčtení jen toho nejhoršího za 14 let…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.8.17 20:37
@krukynka píše:
Přidám možná jiný úhel pohledu než ostatní (zabte mě za to). Otázka je, je to opravdu tolik dlouhodobé, a natolik strašné, nebo se toho jen za poslední dobu hodně nashromáždilo a už ti přetekly nervy? Jde o to, že každý člověk je nějaký, můj muž taky občas něco přežene (je třeba unavený z práce, podrážděný po celém dni…) a pak řekne něco, co ho potom mrzí (a pak přijde, vysvětlíme si to, omluví se… ) A jsou lidé, jako druhý muž mého života, můj otec, kteří se nikdy neomluví, buď je to nenaučili rodiče, nebo prostě mají v krvi nepřiznat chybu…
Co si sednout, o uplynulé době si promluvit, zkusit najít řešení společně, udělat si hezký čas (ne v posteli) a třeba se domluvit na tom, jak můžete dál fungovat, nebo za jakých okolností už dál fungovat nebudete… z manželství a s dítětem, s bytem napůl, přeci jen nejde prostě odejít.
Já jsem občas taková pitomá a manžela miluju že odpustim spoustu a nedokážu si představit rozdělit rodinu a vzít synovi otce, pokud situace pokud by situace nebyla extrémní.Můj manžel tedy je přes svoji výbušnou povahu jinak dobrý muž, skvělý táta a i když mi párkrát řekl ošklivé věci, převážně mi říká hezké (oceňuje že na rodičovské jsem OSVČ a pracuji tedy když malý spí nebo má hlídání). A je to skvělý otec našeho syna.
chudak tvoje budouci snacha. Jednou ji bude tvuj syn nazyvat uplne stejne. Opravdu neni normalni a standardni po svych nejblizsich nadavat sproste a psychicky je terorizovat. Neni to normalni, hezke ani standard a odejit se da. Proc by jako ne? Byt se muze prodat, muzou se vyplatit navzajem a rozvod.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.8.17 20:48
Tak je to tvoje věc proč v tom vztahu ještě jsi… mě otrevřela oči Iva Radulayová na youtube… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
