Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Manželství, dítě a psychický teror
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
24.8.17 14:06
Ten syndrom vyhoření už má dlouho. Kvůli zaměstnavateli musel projít psychologickým vyšetřením.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.8.17 14:17
@maffof píše:
Tenhle můj příspěvek bude vypadat jako manželova obhajoba, ale není to tak, chci jen napsat všechno info. Manžel pochází ze sociálního dna: otec agresivní alkoholik, týral celou rodinu, matka naprosto neschopná pologramotná ženská s nezájmem o děti s tím nic nedělala. Manžel neměl jako dítě žádné hračky, nezná narozeniny a Vánoce, neměli teplou vodu a kolikrát ani peníze na jídlo. Muž se rozhodl, že už nikdy „socka“ nebude. Má velký tlak v práci, pracuje se sociální lůzou (denně mu „klienti“ vyhrožují smrtí, jednou byl i napaden a ležel v nemocnici). Pak tento tlak bohužel ventiluje na nás doma. Má diagnostikovaný syndrom vyhoření, nic ho nebaví, nebaví ho žít, nebaví ho dítě. Nejradši by byl sám zavřený v pokoji a nikam nechodil. Co se týká naší dcery, uznává, že ho to s ní nebaví, ale snaží si s ní hrát (na moji žádost). Několikrát ji ale ošklivě odehnal. Jinak na ni ale myslí, nosí jí dárky, vylepšuje pokojíček, to jsou věci, co ho baví. Jezdíme na výlety (opět na moji žádost). Manžel se opravdu hodně snaží změnit věci, které mu vytýkám, a vlastně se mu to i daří. Jenže potom mi to všechno vyčte, obrátí to proti mně, že musí tohle a tamto, i když by měl nejradši pokoj. Uznává, že tohle dělá, že se neudrží a všechno mi vyčte, řve na mě. Říká, že si nemůže utvořit vztah k dceři, protože nemůže riskovat, že zase něco zkazí a přijde o ni. Celkově si myslím, že má psychické problémy, nevím, jak mu pomoci.
Ten člověk nikdy nebude šťastný, není srovnaný sám se sebou. A stahuje tě s sebou. Nelituj ho, podej žádost o rozvod, včera bylo pozdě. Není úloha partnerky zachraňovat člověka/který o to vlastně ani nestojí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.8.17 14:45
@maffof Hele je to na jednu stranu obdivuhodné, že ho chceš zachraňovat, ukázat mu, jak žít normálně. Ale buď ať spolupracuje, chodí na terapie, případně bere léky, nebo odejdi. Sama vidíš, jaký zhoubný vliv na něj mělo prostředí, kde vyrůstal, nechtěj to samé pro dceru, i když teda to u vás zřejmě není tak strašné, stejně ji to ovlivní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.8.17 15:40
Popravdě, tím, že se tolik snaží, to mám asi ještě horší. Dokonce mu opravdu věřím, když říká, že mě miluje. Říká, ať mu napíšu seznam, co konkrétně má dělat. Jenže to myslí ve smyslu: 2× týdně přinést květiny. Víc, že mi není schopen dát. Myslím, že naprostá většina žen, co od partnera nakonec odešla, neviděla žádnou SNAHU. Jenže u mého muže snaha je a velká, akorát je potom zase vykoupená hromadou výčitek. 
A tak pořád dokola.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.8.17 16:05
@maffof píše:
Popravdě, tím, že se tolik snaží, to mám asi ještě horší. Dokonce mu opravdu věřím, když říká, že mě miluje. Říká, ať mu napíšu seznam, co konkrétně má dělat. Jenže to myslí ve smyslu: 2× týdně přinést květiny. Víc, že mi není schopen dát. Myslím, že naprostá většina žen, co od partnera nakonec odešla, neviděla žádnou SNAHU. Jenže u mého muže snaha je a velká, akorát je potom zase vykoupená hromadou výčitek.
Napiš na seznam NIKDY MI NEVYČÍTAT, CO PRO MĚ A RODINU DĚLÁŠ.
Možná to potřebuje vidět v mailu, aby ho trklo, že to je taky úkol.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.8.17 16:21
Ještě k tomu, jak tady někdo psal, že je jedno, jestli je dítě z úplné nebo neúplné rodiny, tak s tím nesouhlasím. Byli jsme s manželem v manželské poradně, kde se po příchodu nejprve dělá profil obou lidí a původ z úplné/neúplné rodiny byla první otázka. 
Nevím, jestli jsem to už psala výše, ale můj otec byl taky despota (asi o něco snesitelnější, než je můj manžel, ale zato neschopná vyžírka válející se akorát na gauči) a matka se nikdy nevzepřela, nerozvedla se a nechala se sebou orat. Když jsem byla v pubertě, hodně jsem jí to vyčítala a myslím, že jsem měla o to těžší dospívání. Na druhou stranu, otec před rokem a půl zemřel a po jeho smrti nějak lépe vidím jeho kladné stránky, dokonce mi v mnoha ohledech hodně schází (a to i přesto, že jsme poslední 2 roky před jeho smrtí prakticky nekomunikovali - on chtěl, ale já už ne). Takže poslední dobou si vlastně říkám, jestli nejsem svojí mámě nakonec spíš vděčná, že to všechno vydržela, že jsem toho tátu měla, jsem za to teď ráda. Máte to někdo podobně?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.8.17 16:25
Co se týče pobytu tady u mámy, manžel mi v podstatě neschází. Ale nevím, jestli to není tím, že máma po mně vůbec nic nechce, mám se tu jak na hotelu, odpočívám, což je brutální změna oproti neustálému snažení o uspokojení potřeb mého muže, co se týče běhu domácnosti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.8.17 16:36
@maffof píše:
Ještě k tomu, jak tady někdo psal, že je jedno, jestli je dítě z úplné nebo neúplné rodiny, tak s tím nesouhlasím. Byli jsme s manželem v manželské poradně, kde se po příchodu nejprve dělá profil obou lidí a původ z úplné/neúplné rodiny byla první otázka.
Ne, není to tak. Ne vždy. Moje děti říkají, že je mrzí, že jsem současného přítele nenašla dřív, že by on byl jejich táta a ne ten jejich vlastní.
Mají srovnání. A doufám, že díky tomu si dcery najdou nějakýho samostatnýho, pracovitýho mužskýho, co si jich bude vážit a že syn si přebere, jak by se měl k partnerce chovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.8.17 16:38
@maffof píše:
Co se týče pobytu tady u mámy, manžel mi v podstatě neschází. Ale nevím, jestli to není tím, že máma po mně vůbec nic nechce, mám se tu jak na hotelu, odpočívám, což je brutální změna oproti neustálému snažení o uspokojení potřeb mého muže, co se týče běhu domácnosti.
Tohle byl důvod, proč jsem byla sama šťastnější, než s manželem.
A můžu tě ujistit, že jsou i mužský, se kterými se budeš cítit jak na hotelu každý den. Nevěřila jsem tomu, ale je to tak. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.8.17 00:43
Manžel mi teď řekl, že pokud se nevrátíme domů, nechce dceru vídat. Prý jí mám říct, že se zabil na motorce. 
Takže dcera bude opravdu bez otce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.8.17 07:17
@maffof píše:
Manžel mi teď řekl, že pokud se nevrátíme domů, nechce dceru vídat. Prý jí mám říct, že se zabil na motorce.
No a nemyslíš si, že by pro tvou dceru bylo nejlepší, kdyby ho opravdu nemusela vídat?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.8.17 07:44
@maffof píše:
Popravdě, tím, že se tolik snaží, to mám asi ještě horší. Dokonce mu opravdu věřím, když říká, že mě miluje. Říká, ať mu napíšu seznam, co konkrétně má dělat. Jenže to myslí ve smyslu: 2× týdně přinést květiny. Víc, že mi není schopen dát. Myslím, že naprostá většina žen, co od partnera nakonec odešla, neviděla žádnou SNAHU. Jenže u mého muže snaha jea velká, akorát je potom zase vykoupená hromadou výčitek.
Vím dobře o čem mluvíš, zažila jsem takové chování. Týrá tě, i když ne fyzicky, je to manipulátor, psychopat, pryč od něj. Koukni sem http://www.bezpecnavina.cz/
Nemá taky plnou pusu tvrzení o svých kladných stránkách.. 
?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.8.17 08:40
@maffof píše:
Manžel mi teď řekl, že pokud se nevrátíme domů, nechce dceru vídat. Prý jí mám říct, že se zabil na motorce.
Takže o dceru mu vůůůbec nejde. Hraje na tebe hru s vydíráním, protože ví, že máš dceru na prvním místě a protože ví, že chceš, aby dcera měla i otce.
Pokud pořád váháš, zda se nevrátit, tak mu můžeš dát podmínku, aby změnil zaměstnání (pokud si stresy přenáší domů a vylévá si to pak na vás dvou) a začne chodit k psychiatrovi, který mu pomůže s těmi blbými náladami klidně i antidepresivy. A nevracet se dřív, než toto udělá (což bude nějaký ten měsíc trvat, ale aspoň uvidíš, zda o vás opravdu stojí). A až bude vydírat sexem, tak mu jasně řekni, že pokud už dopředu ví, že tě bude podvádět, tak to můžete ukončit rovnou.
Za mně, já bych se k němu nevracela. Ale chápu, že to pro tebe je těžké.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.8.17 09:27
@maffof píše:
Ještě k tomu, jak tady někdo psal, že je jedno, jestli je dítě z úplné nebo neúplné rodiny, tak s tím nesouhlasím. Byli jsme s manželem v manželské poradně, kde se po příchodu nejprve dělá profil obou lidí a původ z úplné/neúplné rodiny byla první otázka.
Ale vidíš, jak to dopadlo? Nejsi schopná vidět, jak má vypadat normální vztah. To je přesně ono. „Hlavně, že dítě vyrůstá v úplné rodině“, ale potom si v dospělosti najde partnera, který je jak ten jejich despotický rodič. Kdyby se tvoje máma rozvedla a našla si normálního chlapa, tak si nic nezačneš s někým, u koho máš zachraňovatelský komplex.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.8.17 10:02
@maffof píše:
Evidentně to vyznělo tak, že jsem s manželem kvůli sexu. Tak to ale není. Jsem se svým mužem, protože jsme spolu 14 let, máme spolu dítě a miluji ho. A asi i možná proto, že jsem nikdy nic jiného nepoznala, neumím si už život bez něj představit, pořád doufám, že se to nějak spraví. Info o sexu jsem uváděla z toho důvodu, aby bylo jasné, že zde žádný problém není. Navrhla jsem manželovi odluku. Řekl mi, že doma sám bez nás 6 měsíců nebude, že mu chybíme, ale na dceru se nezeptal ani jednou, jak se třeba má. Pořád si mele tu svoji, jak mu můžu být vděčná, že jsem tak dlouho s dcerou doma, jak to všechno živí, že kdyby nebylo jeho, musela bych v půl roce dcery do práce apod. Řekl mi, že jeho žebříček hodnot je v pořadí: zdraví, peníze, sex, jídlo a potom až dítě. A já mám na všech místech jenom dítě. Dcera to hodně vnímá a začíná se ptát - našemu bytu říká „doma“ a tady je to pro ni „u babičky“. Ptá se na tátu, jestli je v práci nebo jestli spí. Už se mě i zeptala, jestli se vrátíme domů. Chce se mi z toho hrozně brečet. Manžel mi řekl, že pokud se nevrátíme domů, odjede 150 km daleko do města, odkud pochází. Dceru vídat nebude a dcera by tak přišla o otce definitivně. Jak jí to vysvětlím? Jak jí mám odpovědět, až se bude ptát, kde je táta? Vydírá mě sexem, že 6 měsíců bez sexu nevydrží a pokud za ním nebudu z tohoto důvodu jezdit, nedávám mu na výběr a bude se muset vůči nám zatvrdit. Podruhé jsem za ním přijela bez dcery a dalo se s ním celkem mluvit, chtěl mi dát peníze, abychom se vrátily (asi by bylo na místě se urazit, ale z jeho pohledu je to oběť nejvyšší). Zatím sem nenapsal nikdo s podobnou zkušeností. Chci poprosit všechny ženy, aby mi napsaly, jak situaci zvládaly ony a jejich děti; jestli je možnost, že se situace zlepší. Děsí mě, že dcera bude vyrůstat v neúplné rodině, že nebude mít tátu, když ho ostatní děti mít budou. Děsí mě, že budu sama. Děsí mě, že třeba znovu naletím dalšímu chlapovi a budu nakonec sama třeba se dvěma dětmi.
Nemáš. Kdybys měla, snažila by ses jí zajistit hlavně klid, nemusela by poslouchat hádky, přebírat naprosto špatný vzor,…Jak píšeš, jste oba z nefunkčních, ale zachovaných rodin. Myslíš, že tím, že jeho rodiče zůstali spolu, dali mu do života nějaký fajn vzor toho, jak se má muž chovat k ženě? Jak spolu mají dva komunikovat? Jak má vypadat vztah dítěte s rodičem? Někdy je lepší jít o sebe a být samoživitelkou a samovychovatelkou.Tys zase prvděpodobně převazala vzor od mamky, kdy jste měly/i otce despotu a ona byla ta hodná, „ušláplá“,která si nechala sr. t na hlavu…Vždyť když se nad tím zamyslíš, tak kopírujete s menšími odchylkami vzorec vlastních rodičů. A pokud nebude vaše dcera velmi silná osobnost, bude další generací, kdy ona bude ta hodná a nechá po sobě šlapat, jelikož to jinak nezná. To pro ni chceš? Nemusí to samozřejmě tak být, ale vzhledem k prostředí, ve kterém zatím vyrůstá (soudím jen z tvého popisu samozřejmě), je to pravděpodbné…Držím palce, ať to vyřešíš ku prospěchu vás všech.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
