Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Máte rády děti z předchozího vztahu vašeho partnera?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
10.12.16 09:53
@Lama Lama Naprosto souhlasím, že hranice a směr výchovy určuje bio-rodič. Muži nejsou tak striktní jako ženy, ale asi by to tak mělo být. Nový partner to musí respektovat přes to nejede vlak.
Partner by neměl nijak hodnotit druhého bio rodiče před dětmi - děti jej budou instinktivně bránit. To je pro nebio-rodiče tabu.
Možná děti chtějí trávit čas výhradně s rodičem, protože necítí, že je nebio-rodiče mají absolutně rádi - vlastně mají pravdu. Možná by měly výčitky svědomí k druhému rodiči. Navíc k bio-rodiči mají 100% důvěru.
Určitě. Vztah dítě-rodič je jiný než vztah dítě-(nebio-rodič). Ten druhý se musí vytvořit zpravidla ve věku, kdy už dítě nějak vnímá… a není tam to „rodičovské pouto“. Ale to neznamená, že by se mělo rezignovat na vybudování blízkého citového vztahu s dětmi druhého partnera a smířit se s „respektem“.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.16 10:03
@Lama Lama píše:
se školou to beru tak, že primárně pomůžou rodiče ( oba).
Neumím si to představit, že když ty se nemůžeš z nějakého důvodu dětem večer věnovat, tak je pošleš za bio otcem místo za partnerem, který s vámi žije. Kterému když se to nebude hodit, tak řekne „sorry, nemám čas, ať jdou za svým otcem“.
Takového partnera bych nechtěl.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.16 10:08
@opulus píše:
Třeba mu bude záležet na tom jak se dítě vyvíjí a co dělá, pomůže mu např. s přípravou do školy, koupí mu nějaký dárek, aby mělo dítě radost, bude-li dítě potřebovat s něčím pomoci pomůže, nebude litovat, když za něj utratí peníze… to vše je již za hranicí „respektu“, a mně to přijde jako něco absolutně samozřejmého.Nevlastní rodič by se měl podílet na výchově - žije s tím dítětem - samozřejme to má své hranice. Tuto roli musí nový partner přijmout, jinak si neměl najít matku s dětma.
Nelze srovnávat vztah dítě-učitel se vztahem dítě-partner (resp. nevlastní rodič). Takové vztahy jsou úplně jiné.
Takhle jak si to napsal to mám taky úplně samozřejmě..s dítětem nežiju, na výchově se tedy nepodílim a fyzicky se s ním nekontaktuju od toho ma rodice
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.16 10:08
Ne to neni o nechuti partnera. to je o rodičích a dětech. děti chtej raději být s otcem, než s mým partnerem a raději se mnou než s otocovou partnerkou. Já, pokud mám čas tak jsem ráda s dětmi, pokud on s nimi být nemůže. S ochotou partnera to nemá nic společného
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.16 10:10
@Lama Lama píše:
jinak třeba můj partner je s dětmi rád. oni s ním taky. hodně si hrajou, blbnou. ale prostě nečekám, že bude hrát stejnou roli jako otec v normálním vztahu. otce mají, nepotřebují za něj náhradu.
A obráceně to vidím podobně - s dětmi partnera jsem ráda,, různě trávíme volný čas povídám sei s nimi hrajem. ale třeba už s tou výchovou, tam má jasné slovo jejich táta, já jsem na pozadí. Mazli se s nimi on…
Moje děti jsou třeba dost citlivé na to, že když by můj partner nějakým způsobem chtěl přebírat roli otce. Hned začnou svýho tátu bránit. a vcelku je chápu, můj partner taky.
Snažíme se třeba respektovat to, že moje děti mě potřebujou mě jen pro sebe. A jeho děti naopak jen jeho. Stejně to mají děti u táty.
Jenže už v tom hraní je zástup za otce i to je výchova. Jsou okamžiky, kdy není bio rodič doma a dítě zůstane s partnerem. Takže je nutné zasáhnout i výchovně. To dítě musí vidět autoritu v náhradním rodiči, ne že mu řeknu, počkej až přijde maminka, ta ti jich nandá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.16 10:15
@arada píše:
Jenže už v tom hraní je zástup za otce i to je výchova. Jsou okamžiky, kdy není bio rodič doma a dítě zůstane s partnerem. Takže je nutné zasáhnout i výchovně. To dítě musí vidět autoritu v náhradním rodiči, ne že mu řeknu, počkej až přijde maminka, ta ti jich nandá.
ano, ale stejně tak to funguje, když jsou na kroužku s učitelem.
a další, předpokládám, že partner bude respektovat moje výchovné postupy. nebude se na nich spolupodílet tak jako by to byl rodič. můžeme si o nich povídat, může mi i říct svůj názor. Já ho vyslechnu. ale hlavní slvo mám já.
A domlouvat se o výchově budu s otcem tak aby měli děti alespon trochu jednotné výchovné prostředí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.16 10:15
@Lama Lama píše:
Ne to neni o nechuti partnera. to je o rodičích a dětech. děti chtej raději být s otcem, než s mým partnerem a raději se mnou než s otocovou partnerkou. Já, pokud mám čas tak jsem ráda s dětmi, pokud on s nimi být nemůže. S ochotou partnera to nemá nic společného
No tak a jsme u toho. U vás je něco špatně, partneři bio rodičů snad ani neměli šanci dát těm dětem to, co by chtěli, nebo jim to dát nechtěli a pak nastane tření. Vytvořit si vztah s nevlastními dětmi je hodně náročné, ale když se chce, tak to jde. Můj syn říká mému muži táto, přitom s bio se stýká docela často, ale s náhradním si k sobě našli cestu. I já mám s nevlastními dcerami super vztah. jenže u nás se neřeší vlastní a nevlastní rodič.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.16 10:19
@Lama Lama píše:
ne děti ve spé péči nemam. to, jakej vztah mají s macechou bohužel neovlivním. jediné, co ovlivním, je jaký mají vztah k otci a jaký k mému partnerovi.
Já bych se s tvým partnerem necítil jako dítě dobře a u tebe jako „doma“. Doma probíhá tolik soukromých a intimních věcí a záležitostí, že si myslím, že tam „cizí pán“ nepatří.
Pokud jsou v péči otce, pak se kladou vyšší nároky na macechu. Ale i tvůj partner musí být schopen přijmou roli nebio-rodiče - má partnerku s dětma. Pokud ve střídavé, tak se stejné nároky kladou na oba nebio-rodiče.
Děti do vašich rodin patří, jsou jejich nedílnou součástí a ty jsi svého partnera jaksi citově postavila mimo část rodiny.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.16 10:21
@Lama Lama píše:
ano, ale stejně tak to funguje, když jsou na kroužku s učitelem.
a další, předpokládám, že partner bude respektovat moje výchovné postupy. nebude se na nich spolupodílet tak jako by to byl rodič. můžeme si o nich povídat, může mi i říct svůj názor. Já ho vyslechnu. ale hlavní slvo mám já.
A domlouvat se o výchově budu s otcem tak aby měli děti alespon trochu jednotné výchovné prostředí.
Ale učitel a rodič to je úplně něco jiného. Domlouvat by ses měla i s partnerem, právě proto, aby to výchovné prostředí bylo jednotné. Pokud jsou partneři bio rodičů odříznuti od výchovy, tak to je dáván dětem super příklad do života. Tvých dětí je mi líto a nejen jich, ale i vašich partnerů.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.16 10:31
@arada píše:
No tak a jsme u toho. U vás je něco špatně, partneři bio rodičů snad ani neměli šanci dát těm dětem to, co by chtěli, nebo jim to dát nechtěli a pak nastane tření. Vytvořit si vztah s nevlastními dětmi je hodně náročné, ale když se chce, tak to jde. Můj syn říká mému muži táto, přitom s bio se stýká docela často, ale s náhradním si k sobě našli cestu. I já mám s nevlastními dcerami super vztah. jenže u nás se neřeší vlastní a nevlastní rodič.
a určitě bych nechtěla, aby mému partnerovi řikali táto. ale jo, když to tak vyhovuje vám, tak je te přeci v pořádku. Mě by to nevyhovovalao.
Proč je něco špatně. Prostě je to jinak. To, že to máte vy jinak přeci taky neznamená, že já to beru za špatně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.16 10:33
@opulus píše:
Já bych se s tvým partnerem necítil jako dítě dobře a u tebe jako „doma“. Doma probíhá tolik soukromých a intimních věcí a záležitostí, že si myslím, že tam „cizí pán“ nepatří.
Pokud jsou v péči otce, pak se kladou vyšší nároky na macechu. Ale i tvůj partner musí být schopen přijmou roli nebio-rodiče - má partnerku s dětma. Pokud ve střídavé, tak se stejné nároky kladou na oba nebio-rodiče.Děti do vašich rodin patří, jsou jejich nedílnou součástí a ty jsi svého partnera jaksi citově postavila mimo část rodiny.
máme děti ve společné péči. o děti se staráme především já a jejich otec. Já ho nikam nepostavila. prostě to tak máme všichni, vyhovuje to mě i dětem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Kobea
10.12.16 10:40
@opulus píše:
Já bych se s tvým partnerem necítil jako dítě dobře a u tebe jako „doma“. Doma probíhá tolik soukromých a intimních věcí a záležitostí, že si myslím, že tam „cizí pán“ nepatří.
Pokud jsou v péči otce, pak se kladou vyšší nároky na macechu. Ale i tvůj partner musí být schopen přijmou roli nebio-rodiče - má partnerku s dětma. Pokud ve střídavé, tak se stejné nároky kladou na oba nebio-rodiče.Děti do vašich rodin patří, jsou jejich nedílnou součástí a ty jsi svého partnera jaksi citově postavila mimo část rodiny.
Proč nechceš respektovat, že @Lama Lama má prostě jiné nastavení. To, že Ty si myslíš, že to není správné, je přece nepodstatné. Podstatné je, jak se chová ona k jeho dětem a jak se její přítel chová k jejím dětem. Navíc tu rodinu neznáš, takže těžko posoudíš, jestli zrovna tohle není to nejsprávnější pro všechny děti.
Já nemám zatím žádné zkušenosti s nevlastními dětmi. Takže teď budu pouze teoretizovat. Převychovávat nikoho nebudu. Mám základní pravidla, na kterých trvám (umýt ruce po WC, vyčistit si zuby atd.) a další není moje věc. Pokud za mnou přijdou moje děti se pomuchlat, tak je pomuchlám. Pokud přijdou jeho děti, tak je nevyhodím. Pokud nepřijdou, tak je nebudu odchytávat a mazlit se s nimi, protože oni o to třeba vůbec nestojí… ale jak říkám. Zkušenost s tím nemám. Je klidně možné, že to nakonec bude všechno úplně jinak 
.
Vztah s jeho dětmi bych chtěla mít přátelský a důvěrný.
- Citovat
- Upravit
10.12.16 10:40
@Lama Lama píše:
máme děti ve společné péči. o děti se staráme především já a jejich otec. Já ho nikam nepostavila. prostě to tak máme všichni, vyhovuje to mě i dětem.
Jak ve společné péči?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.16 10:41
@arada píše:
Ale učitel a rodič to je úplně něco jiného. Domlouvat by ses měla i s partnerem, právě proto, aby to výchovné prostředí bylo jednotné. Pokud jsou partneři bio rodičů odříznuti od výchovy, tak to je dáván dětem super příklad do života. Tvých dětí je mi líto a nejen jich, ale i vašich partnerů.
Ok. jak teda chceš fungovat. Já měla děti s otcem dětí nějak jsme je leta vychovávali plus mínus jednotně. to se nějak liší od výchovy mého nového partnera. máme to mít u nás doma jinak, než pak děti u otce kde zas partnerka to bude předělávat k obrazu svému. mají se přizpůsobovat pořád děti? nebo se mají přizpůsobit partneři
Vezmu příklad. fakt jen na ptákovinách. Moje děti ráno nestelou partnerovo ano. Partnerovo děti to dělali odjakživa, naši odjakživa ne. Proč to předělávat. Prostě jeho děti stelou naši ne. Byt on by si myslel, že by to bylo dobré. A když s jeho dětmi budu vstávat já, tak zas mi přijde fajn jim připomenou, že každé ráno stelou. Nebudu jim to měnit a on to nebude měnit mým.
Já si zas nepřeju, aby moje děti v restauraci pili malinovky kofoly. Jeho děti je pijou. A nechtěla bych, aby když jsou s ním, aby jim jí kupoval. A stejně tak já jeho dětem nebudu tu malinovku zakazovat, pokud jsou na ní zvyklé a prostě jí chtěj a je rodiči povolená.
POkud se mi něco nebude líbit, tak s partnerem o tom promluvím ale hlavní slovo o tom, jestli to změní má on. Naproti tomu, kdyby jsme měli dítě společné jsme v rozhodování fifty fifty.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.16 10:42
@arada píše:
Jak ve společné péči?
ve společné péči. 
existuje výhradní péče, střídavá péče a společná péče.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
