Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Máte rády děti z předchozího vztahu vašeho partnera?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
10.12.16 08:39
@Lama Lama píše:
ne když se otvi něco stane, tak bude mít matkumy třeba furt fungujem, že když nemůže otec, obrátí se na mne. a obráceně. o dítě se maj primárně starat rodiče, ne parneři. nebo alespon já to tak vidim a otec taky
Já teď nevím, jak to máte vy, ale pokud s dítětem žije nějaká další osoba ve spol. domácnosti, resp. jeho „nevlastní rodič“, tak je podle mého „respekt“ málo.
Nějak si neumím představit, že nevlastní rodič respektuje přitomnost a existenci dítěte, ale jinak ho to dítě nezajímá.
Možná oba vnímáme pod „respektem“ trochu něco jiného nebo to máme uvnitř skutečně jinak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.16 08:41
@opulus píše:
@Lama Lama Teda nejsem holka, ale „respekt“ mi přijde docela málo… zejména pokud má žít dotyčný s dítětem. Když se matce něco stane, tak macecha bude muset strpět dítě u sebe a zapojit se do péče. Není pak ten respekt trochu málo? Žena je schopná dát svoji nelásku hodně najevo a jak na tom bude to dítě?
mě totiž přijde, že všeichni se ty rovedených děti snaží namotnovat nějak do těch nových slepených rodinek. a prostě tam vytvořit tátu a mámu. a byt se jí řiká teta tak přeci ho musí milovat, opečovávat, mazlit, hrát si s nim…
Ne, to dítě má furt dva rodiče. od těch má mí rodičovskou lásku ti se o nj mají primárně starat, mazlit se, nuchňat, promlouvat, držet v těžkých situacích, opečovávat, povídat si vychovávat. Partner je tam doplněk. Má mít úplně jinou úlohu. Ne se snažit alespon přiblížit roli matky nebo otce. Samo sjem šťastná, že spolu vycházej, hrajou si, nemaj konflikty, popovídaj si o něčem.
Já nevím, jak to přirovnat. Ale když třeba vezmu spousty nadšenců, různých kroužků pro děti skautské vedoucí, trenéry… děti je maj rády, maj je i jako vzor, ty vedoucí fakt baví s těmi dětmi trávit čas, věnují se jim, něco je naučí, něco předaj. ale prostě tam řádné extra city být nemusí.
Partner a vedoucí je samo něco jiného. ale chci jen ukázat že dobrý vztah nutně nemusí být podmíněný láskou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.16 08:44
@opulus píše:
Já teď nevím, jak to máte vy, ale pokud s dítětem žije nějaká další osoba ve spol. domácnosti, resp. jeho „nevlastní rodič“, tak je podle mého „respekt“ málo.
Nějak si neumím představit, že nevlastní rodič respektuje přitomnost a existenci dítěte, ale jinak ho to dítě nezajímá.
Možná oba vnímáme pod „respektem“ trochu něco jiného nebo to máme uvnitř skutečně jinak.
ale respekt považuji za vnitřní respekt. ně že mi to dítě se.re a jen to nedávám najevo navenek.
Respekt pro mě je vůbec respekt existence toho dítěte. Jako brát to tak, jak píše anonymní. Dítěmi se.re, 2 víkendy v měsíci to překlepu a nedám najevo, to fakt ne. Vcelku to chápu, ale to si má rovnou najít chlapa bez dětí. Ty děti to vycítí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.16 08:48
Že prostě pokud dítěti fungujou oba rodiče jako rodiče, tak tu nevlastní mámu nebo tátu nepotřebuje. tu potřebuje jen ten rodič jako partnera. má tedy úplně jinou roli než náhradní matka nebo náhradní otec. jakékoli srovnávání nebo pokusy se tomu přiblížit jsou podle mě mimo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.16 08:59
@xantipi píše:
Nesouhlasím… Manželovi děti nejsou zanedbané, neposlušné a ani nevychované…Miluji je…
Ahoooj 
Já taky nesouhlasím. Trvalo mi to sice sedm let než jsem na to přišla, ale teď můžu konečně říct, že manželova dcera (naše dcera) je úžasná, vychovaná, slušná, chytrá a krásná. Moc ji miluju 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.16 09:09
@Lama Lama píše:
mě totiž přijde, že všeichni se ty rovedených děti snaží namotnovat nějak do těch nových slepených rodinek. a prostě tam vytvořit tátu a mámu. a byt se jí řiká teta tak přeci ho musí milovat, opečovávat, mazlit, hrát si s nim…
Ne, to dítě má furt dva rodiče. od těch má mí rodičovskou lásku ti se o nj mají primárně starat, mazlit se, nuchňat, promlouvat, držet v těžkých situacích, opečovávat, povídat si vychovávat. Partner je tam doplněk. Má mít úplně jinou úlohu. Ne se snažit alespon přiblížit roli matky nebo otce. Samo sjem šťastná, že spolu vycházej, hrajou si, nemaj konflikty, popovídaj si o něčem.Já nevím, jak to přirovnat. Ale když třeba vezmu spousty nadšenců, různých kroužků pro děti skautské vedoucí, trenéry… děti je maj rády, maj je i jako vzor, ty vedoucí fakt baví s těmi dětmi trávit čas, věnují se jim, něco je naučí, něco předaj. ale prostě tam řádné extra city být nemusí.
Partner a vedoucí je samo něco jiného. ale chci jen ukázat že dobrý vztah nutně nemusí být podmíněný láskou.
Třeba mu bude záležet na tom jak se dítě vyvíjí a co dělá, pomůže mu např. s přípravou do školy, koupí mu nějaký dárek, aby mělo dítě radost, bude-li dítě potřebovat s něčím pomoci pomůže, nebude litovat, když za něj utratí peníze… to vše je již za hranicí „respektu“, a mně to přijde jako něco absolutně samozřejmého.
Nevlastní rodič by se měl podílet na výchově - žije s tím dítětem - samozřejme to má své hranice. Tuto roli musí nový partner přijmout, jinak si neměl najít matku s dětma.
Nelze srovnávat vztah dítě-učitel se vztahem dítě-partner (resp. nevlastní rodič). Takové vztahy jsou úplně jiné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.16 09:10
@Lama Lama píše: Že prostě pokud dítěti fungujou oba rodiče jako rodiče, tak tu nevlastní mámu nebo tátu nepotřebuje. tu potřebuje jen ten rodič jako partnera. má tedy úplně jinou roli než náhradní matka nebo náhradní otec. jakékoli srovnávání nebo pokusy se tomu přiblížit jsou podle mě mimo.
Já bych řekla, že mimo seš ty. Přece pokud to dítě žije s jedním nebio rodičem, tak ním nemůže být ignorováno. To přece nejde. Pokud se to dítě pohybuje v rodině, tak se musí cítit dobře. To co popisuješ ty je přesně to, co je špatně. Přesný vzor macechy.Jak by to pak vypadalo v rodině, kde je adoptované dítě? To má být rádo, že si ho někdo vzal, ale jen jako doplněk?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.16 09:17
@opulus píše:
Třeba mu bude záležet na tom jak se dítě vyvíjí a co dělá, pomůže mu např. s přípravou do školy, koupí mu nějaký dárek, aby mělo dítě radost, bude-li dítě potřebovat s něčím pomoci pomůže, nebude litovat, když za něj utratí peníze… to vše je již za hranicí „respektu“, a mně to přijde jako něco absolutně samozřejmého.Nevlastní rodič by se měl podílet na výchově - žije s tím dítětem - samozřejme to má své hranice. Tuto roli musí nový partner přijmout, jinak si neměl najít matku s dětma.
Nelze srovnávat vztah dítě-učitel se vztahem dítě-partner (resp. nevlastní rodič). Takové vztahy jsou úplně jiné.
ne, nechc je srovnávat ani s učitelem. ale ani s rodičem.
se školou to beru tak, že primárně pomůžou rodiče ( oba). Vychovávat - spoluvychovávat - v rámci přímé interakce samozřejmě. ale třeba ta pravidla výchovy zase určuju u svých dětí já. děti mají mít i po roozvodu pokud možno výchovu jednotnou, nebo alespon v rámci možností. takže pokud něco s otcem dětí výchovně zastáváme měl by to partner respektovat tak, jak to je.
Zatímco s biologickým rodičem jsme na tom o tvorbě výchovných pravidel fifty fifty.
A mám to tak i obráceně - děti mého parnera nebudu převychovávat k obrazu svému, byt se svými dětmi bych to udělala. respektuji, že to tak maj doma jinak. a předpokládám že to tak průměrně inteligentní rodiče měli původně nastavení doma po dohodě společně.
A pak je to právě o tom respektu a toleranci. Že beru to dítěte takové jaké je, respektuji to, že to prostě má jinak není to nevychovaný harant nebo zhejčkané dítě. Prostě to beru tak, že rodiče ho vychovávají jinak vychované je,, jen podle jiných pravidel a já nemám právo to měnit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.16 09:18
@arada píše:
Já bych řekla, že mimo seš ty. Přece pokud to dítě žije s jedním nebio rodičem, tak ním nemůže být ignorováno. To přece nejde. Pokud se to dítě pohybuje v rodině, tak se musí cítit dobře. To co popisuješ ty je přesně to, co je špatně. Přesný vzor macechy.Jak by to pak vypadalo v rodině, kde je adoptované dítě? To má být rádo, že si ho někdo vzal, ale jen jako doplněk?
aoptovaný je něco jiného. adoptované nemá bio rodiče. tady je dítě má. má je oba a netřeba je nahrazovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.16 09:19
@arada píše:
Já bych řekla, že mimo seš ty. Přece pokud to dítě žije s jedním nebio rodičem, tak ním nemůže být ignorováno. To přece nejde. Pokud se to dítě pohybuje v rodině, tak se musí cítit dobře. To co popisuješ ty je přesně to, co je špatně. Přesný vzor macechy.Jak by to pak vypadalo v rodině, kde je adoptované dítě? To má být rádo, že si ho někdo vzal, ale jen jako doplněk?
nepíšu nic o ignoraci. a ty to víš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.16 09:26
@arada píše:
Já bych řekla, že mimo seš ty. Přece pokud to dítě žije s jedním nebio rodičem, tak ním nemůže být ignorováno. To přece nejde. Pokud se to dítě pohybuje v rodině, tak se musí cítit dobře. To co popisuješ ty je přesně to, co je špatně. Přesný vzor macechy.Jak by to pak vypadalo v rodině, kde je adoptované dítě? To má být rádo, že si ho někdo vzal, ale jen jako doplněk?
jinak třeba můj partner je s dětmi rád. oni s ním taky. hodně si hrajou, blbnou. ale prostě nečekám, že bude hrát stejnou roli jako otec v normálním vztahu. otce mají, nepotřebují za něj náhradu.
A obráceně to vidím podobně - s dětmi partnera jsem ráda,, různě trávíme volný čas povídám sei s nimi hrajem. ale třeba už s tou výchovou, tam má jasné slovo jejich táta, já jsem na pozadí. Mazli se s nimi on…
Moje děti jsou třeba dost citlivé na to, že když by můj partner nějakým způsobem chtěl přebírat roli otce. Hned začnou svýho tátu bránit. a vcelku je chápu, můj partner taky.
Snažíme se třeba respektovat to, že moje děti mě potřebujou mě jen pro sebe. A jeho děti naopak jen jeho. Stejně to mají děti u táty.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.16 09:27
@Lama Lama píše: Že prostě pokud dítěti fungujou oba rodiče jako rodiče, tak tu nevlastní mámu nebo tátu nepotřebuje. tu potřebuje jen ten rodič jako partnera. má tedy úplně jinou roli než náhradní matka nebo náhradní otec. jakékoli srovnávání nebo pokusy se tomu přiblížit jsou podle mě mimo.
Nesouhlasím. Nevlastní rodič s ním zpravidla žije v domácnosti. Pokud takto odstavíš partnera, tak dítěti vlastně předáváš - tady doma máš už jenom mě. Ten cizí pán tu není pro tebe.
Pokud máš děti ve své péči, a něco se ti stane, tak děti půjdou k otci. U macechy bude sice respektováno, ale bude nežádoucí - a ženy to umí dát dost najevo (samozřejmě nepřímo). Takový domov bys chtěla pro své dítě?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.16 09:29
@opulus píše:
Nesouhlasím. Nevlastní rodič s ním zpravidla žije v domácnosti. Pokud takto odstavíš partnera, tak dítěti vlastně předáváš - tady doma máš už jenom mě. Ten cizí pán tu není pro tebe.
Pokud máš děti ve své péči, a něco se ti stane, tak děti půjdou k otci. U macechy bude sice respektováno, ale bude nežádoucí - a ženy to umí dát dost najevo (samozřejmě nepřímo). Takový domov bys chtěla pro své dítě?
ne děti ve spé péči nemam. to, jakej vztah mají s macechou bohužel neovlivním. jediné, co ovlivním, je jaký mají vztah k otci a jaký k mému partnerovi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.16 09:31
A cizí pán ano, ten tu je především pro mě. a jak řikam, budu moc ráda a dokonce to požaduju, aby s ním děti vycházely dobře. ale nebude hrát roli náhradního rodiče. ta jeho role ve vztahu k dětem je úplně jiná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.16 09:34
Já si fakt myslím, že i partnerský vztah je po dlouhé době především o respektu. o takovém tom vnitřním respektu kdy jsem vnitřně ztotožněná s tím že tu protistranu beru, beru ho takového jaký je, beru ho v té roli které je.. a od toho se odvíjí další chování. A ignorace se rozhodně s myšlenka s respektováním osoby neslučuje. to si asi blbě rozumíme, co respekt je.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
