Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Máte rády děti z předchozího vztahu vašeho partnera?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Kobea
10.12.16 10:42
- Citovat
- Upravit
10.12.16 10:44
@Lama Lama Mám také partnera s dítětem, nemáme sice střídavku, dítě je v péči matky, ale v pojetí vztahu „nový partner - dítě“ souhlasím s @opulus. Ze začátku jsem se snažila k tomu přistupovat jako ty - prostě nejsem bio rodič, tudíž nevychovávám, nestarám se a nemazlím se, protože to jsou privilegia rodičů. No jo, jenomže časem se ukázalo, že pokud máme fungovat nějak dohromady a cítit se spolu vzájemně dobře a přirozeně (byť je u nás dítě cca 6 dní v měsíci), tak to nejde dodržet 
Takže to skončilo tak, že částěčně vychovávám, částečně se starám a mazlíme se. Asi hodně záleží na věku dítěte a pak hlavně na tom, jestli si povahově dítě sedne s novým partnerem… Samozřejmě, že jsou oblasti, do kterých bych si nedovolila kecat, ale některé výchovné aspekty se dotýkají a přímo ovlivňují i můj život, takže do těch trochu zasahuji, ač poslední slovo má můj partner, to je jasné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.16 10:46
@Kobea píše:
Proč nechceš respektovat, že @Lama Lama má prostě jiné nastavení. To, že Ty si myslíš, že to není správné, je přece nepodstatné. Podstatné je, jak se chová ona k jeho dětem a jak se její přítel chová k jejím dětem. Navíc tu rodinu neznáš, takže těžko posoudíš, jestli zrovna tohle není to nejsprávnější pro všechny děti.Já nemám zatím žádné zkušenosti s nevlastními dětmi. Takže teď budu pouze teoretizovat. Převychovávat nikoho nebudu. Mám základní pravidla, na kterých trvám (umýt ruce po WC, vyčistit si zuby atd.) a další není moje věc. Pokud za mnou přijdou moje děti se pomuchlat, tak je pomuchlám. Pokud přijdou jeho děti, tak je nevyhodím. Pokud nepřijdou, tak je nebudu odchytávat a mazlit se s nimi, protože oni o to třeba vůbec nestojí… ale jak říkám. Zkušenost s tím nemám. Je klidně možné, že to nakonec bude všechno úplně jinak.
Vztah s jeho dětmi bych chtěla mít přátelský a důvěrný.
přesně tak to mám já. když je přijdou pomuchlat, neb se hromadně muchlujem v šesti v posteli a přistanem mi v náručí jeho dítě, tak ho nevyhodím neodstrčím. a i je mi to příjemné. ale aktivně to nevyhledávám. podle mě mají dost fyzického kontaktu se svými rodiči a nepotřebují to vynahrazovat jinde. Moje děti k partnerovi taky někdy přijdou, sednou si na klín položí si na něj hlavu. ale aktivně je on neodchytává. já svoje děti jo, jeho ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.16 10:47
@Lama Lama píše:
Ok. jak teda chceš fungovat. Já měla děti s otcem dětí nějak jsme je leta vychovávali plus mínus jednotně. to se nějak liší od výchovy mého nového partnera. máme to mít u nás doma jinak, než pak děti u otce kde zas partnerka to bude předělávat k obrazu svému. mají se přizpůsobovat pořád děti? nebo se mají přizpůsobit partneřiVezmu příklad. fakt jen na ptákovinách. Moje děti ráno nestelou partnerovo ano. Partnerovo děti to dělali odjakživa, naši odjakživa ne. Proč to předělávat. Prostě jeho děti stelou naši ne. Byt on by si myslel, že by to bylo dobré. A když s jeho dětmi budu vstávat já, tak zas mi přijde fajn jim připomenou, že každé ráno stelou. Nebudu jim to měnit a on to nebude měnit mým.
Já si zas nepřeju, aby moje děti v restauraci pili malinovky kofoly. Jeho děti je pijou. A nechtěla bych, aby když jsou s ním, aby jim jí kupoval. A stejně tak já jeho dětem nebudu tu malinovku zakazovat, pokud jsou na ní zvyklé a prostě jí chtěj a je rodiči povolená.
POkud se mi něco nebude líbit, tak s partnerem o tom promluvím ale hlavní slovo o tom, jestli to změní má on. Naproti tomu, kdyby jsme měli dítě společné jsme v rozhodování fifty fifty.
Ale o tom to není. Ne je převychovávat, řeči typu moje děti to dělají tak, takže to tak budou dělat i tvoje je nesmysl. Jenže pokud žijeme ve společné domácnosti, tak se musíme dohodnout na výchově. to co tady popisuješ není o výchově. Ten partner by měl respektovat mou výchovu pokud s těmi dětmi žije ve společné domácnosti. O tom je vztah.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Kobea
10.12.16 10:47
@Venetia píše:
no my/ pritel / mame aktualne trauma, protoze malej dneska odmitl jit k nam
Můj brácha má desetiletého syna, který k němu taky nechce jezdit. Už tu (bydlíme 5 minut od sebe) nebyl od začátku školního roku. Jeho čtyřletá sestra si zase nedovede představit, že by k tátovi nejela.
Synovec je zřejmě raději se ženami. Letos v červenci jsem dělala velkou rekonstrukci. Moje děti odjely na celý červenec k tátovi a o víkendu byl synovec se mnou. Spal u táty (a u babičky, bydlí společně), ale čas trávil se mnou. A prací. Pomáhal mi balit. A ještě mi domlouval obědy u babičky. Je to prima kluk. Ale jak je s tátou, tak je z ně jiné dítě. A to mu brácha nikdy nic špatného neudělal. Brácha to neláme. Ale mrzí ho to.
- Citovat
- Upravit
10.12.16 10:48
@Theli píše:
@Lama Lama Mám také partnera s dítětem, nemáme sice střídavku, dítě je v péči matky, ale v pojetí vztahu „nový partner - dítě“ souhlasím s @opulus. Ze začátku jsem se snažila k tomu přistupovat jako ty - prostě nejsem bio rodič, tudíž nevychovávám, nestarám se a nemazlím se, protože to jsou privilegia rodičů. No jo, jenomže časem se ukázalo, že pokud máme fungovat nějak dohromady a cítit se spolu vzájemně dobře a přirozeně (byť je u nás dítě cca 6 dní v měsíci), tak to nejde dodržet
ale vždyt já neřikam že se s ním nebudu nikdy mazlit nikdy bvychovávat. jen že to hlavní slovo má rodič ve výchově a já ho respektuji. A s mazlenim asi záleží na situaci. U nás převážně vyhledávají rodiče, děti bou z nás.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.16 10:51
@arada píše:
Ale o tom to není. Ne je převychovávat, řeči typu moje děti to dělají tak, takže to tak budou dělat i tvoje je nesmysl. Jenže pokud žijeme ve společné domácnosti, tak se musíme dohodnout na výchově. to co tady popisuješ není o výchově. Ten partner by měl respektovat mou výchovu pokud s těmi dětmi žije ve společné domácnosti. O tom je vztah.
ano, a měl by respektovat že to hlavní slovo ve výchově mám já. že já jsem rodič a zajistit nějakou kontinuitu výchovy na které to dítě bylo dosud zvyklé. A ne to co tady píšou leckteré nextky, že dítě je neřád nyvychované, rozmazlené a oni to musí napravovat…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.16 10:58
@Lama Lama píše:
ale vždyt já neřikam že se s ním nebudu nikdy mazlit nikdy bvychovávat. jen že to hlavní slovo má rodič ve výchově a já ho respektuji. A s mazlenim asi záleží na situaci. U nás převážně vyhledávají rodiče, děti bou z nás.
Tak jsem to asi špatně pochopila, já jsem měla dojem, že fungujete hodně odděleně, že by ses s jeho dětmi už z principu nikdy nepomazlila, atd. Jinak s tou výchovou: poslední slovo má samozřejmě partner, ale když s nějakým návrhem přijdu, tak se snaží mi vyhovět, zvlášť, kdy se to přímo týká i mě. Probereme to spolu, a ne, že hned volá exce, aby dostal svolení i od ní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.16 11:05
@Theli píše:
Tak jsem to asi špatně pochopila, já jsem měla dojem, že fungujete hodně odděleně, že by ses s jeho dětmi už z principu nikdy nepomazlila, atd. Jinak s tou výchovou: poslední slovo má samozřejmě partner, ale když s nějakým návrhem přijdu, tak se snaží mi vyhovět, zvlášť, kdy se to přímo týká i mě. Probereme to spolu, a ne, že hned volá exce, aby dostal svolení i od ní.
ne svolení fakt ne. ale prostě to nebude tak že v jedné domácnosti to bude výrazně jinak než v druhé.
Já fakt myslím že to tady bereme moc extrémisticky. že to není o tom že u nás partneer děti ignoruje a u vás kompletně nahradí rodiče.
Prostě to jsou dva poly a spoustu mezi. a já se víc klonim v rachování toho, že partner je předevšim můj partner a snažím se, aby maximálně vycházel s dětmi. ale primárni roli citovou a výchvnou hraje pro děti furt otec. A snažim se zajistit, aby měl možnost tu roli uplatnit natolik že nepotřebují tu citovou hladinu hledat jinde. Aby byli s oběma rodiči natolik častý kontakt, že se budou moc s nimi omazlit popovídat svěřit se, pořešit problémy. a nemají pak ani potřebu to řešit s partnerem. ne že by on nechtěl. nebo já nechtla s partnerovými…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.16 11:06
@Lama Lama píše:
ale vždyt já neřikam že se s ním nebudu nikdy mazlit nikdy bvychovávat. jen že to hlavní slovo má rodič ve výchově a já ho respektuji. A s mazlenim asi záleží na situaci. U nás převážně vyhledávají rodiče, děti bou z nás.
jsem taky macecha. Kolikrát jsem pěnila, ale nechala si to pro sebe. Holku jsem nenapravovala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.16 11:09
Jenže tys to popisovala tak, že pro své děti seš jen ty a partner je jen tichý pozorovatelU nás je to tak, že jedna manželova dcera si za mnou jezdí popovídat a to dost častoSama mi řekla, že s mámou si tak pokecat nemůže. musím podotknout, že jsem s manželem 20 let, takže děti nám už odrostly.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.16 11:14
@arada píše:
Jenže tys to popisovala tak, že pro své děti seš jen ty a partner je jen tichý pozorovatelU nás je to tak, že jedna manželova dcera si za mnou jezdí popovídat a to dost častoSama mi řekla, že s mámou si tak pokecat nemůže. musím podotknout, že jsem s manželem 20 let, takže děti nám už odrostly.
no dyt v pořádku. pokud prostě nemá s mámou vztah tak si to vynahrazuje s tebou. ale pak je něco blbě u nich, ne u nás. ty její vztah s mámou asi neovlivníš. tak za daný situace je to asi nejlepší řešení, že jsi k dispozici a nahradíš to. ale jestli moje děti toho tátu mají, tak prostě ve stávající situaci tu otcovskou roli nahrazovat nepotřebují.
Partner pozorovatel není. Ale rozhodně bych to nenazvala nevlastním otcem. Prostě je to partner a jeho role je úplně jiná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.16 11:15
@Lama Lama píše:
ne svolení fakt ne.
Já fakt myslím že to tady bereme moc extrémisticky. že to není o tom že u nás partneer děti ignoruje a u vás kompletně nahradí rodiče.
Prostě to jsou dva poly a spoustu mezi. a já se víc klonim v rachování toho, že partner je předevšim můj partner a snažím se, aby maximálně vycházel s dětmi. ale primárni roli citovou a výchvnou hraje pro děti furt otec. A snažim se zajistit, aby měl možnost tu roli uplatnit natolik že nepotřebují tu citovou hladinu hledat jinde. Aby byli s oběma rodiči natolik častý kontakt, že se budou moc s nimi omazlit popovídat svěřit se, pořešit problémy. a nemají pak ani potřebu to řešit s partnerem. ne že by on nechtěl. nebo já nechtla s partnerovými…
Souhlasím, ale ten tvůj přístup lze aplikovat v případě, že bio otec má možnost děti vidět často jako u vás. U nás to nelze, dítě máme 2 krát do měsíce, takže si myslím, že až si partnerova ex najde přítele, tak je dost možné, že časem tu funkci rodiče opravdu fakticky zastane on. Možná i to je důvod, proč ex nového partnera už nechce. 
Příspěvek upraven 10.12.16 v 11:18
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.16 11:16
Pokud dobře počítám, Ty bereš všechny čtyři zúčastněné dospělé jako lidi rozhodujícím stejnou silou hlasu.. Vím, jak to myslíš, ale nedokáži si to v praxi ouplně představit, už dva lidi mají problém se dohodnout, a to nemusí být ani rozvedení.. Nemluvě o tom, že nový partner nemusí být v životě jediný
Ale o tom to není. Ne je převychovávat, řeči typu moje děti to dělají tak, takže to tak budou dělat i tvoje je nesmysl. Jenže pokud žijeme ve společné domácnosti, tak se musíme dohodnout na výchově. to co tady popisuješ není o výchově. Ten partner by měl respektovat mou výchovu pokud s těmi dětmi žije ve společné domácnosti. O tom je vztah.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.16 11:20
@Theli píše:
Souhlasím, ale ten tvůj přístup lze aplikovat v případě, že bio otec má možnost děti vidět často jako u vás. U nás to nelze, dítě máme 2 do měsíce, takže si myslím, že až si partnerova ex najde přítele, tak je dost možné, že časem tu funkci rodiče opravdu fakticky zastane on. Možná i to je důvod, proč ex nového partnera už nechce.
jo to souhlas. ale to je právě ta moje primární myšlenka, že prostě ty děti, když už to nám dvěma neklaplo, být rodiči oba, nemají ty rodiče ztratit, nemají být nahražování novými partnery. a furt maj dál fungovat jako rodiče. a tento model je samozřejmě neslučitelný s výhradní péčí jednoho rodiče a obvákendovým rodičovstvím druhého.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Mám to stejně. Moje děti měly starost, jak by mu měly říkat (starost zatím předčasná), aby mu nemusely říkat táto. Tak jsem je ujistila, že se pak domluví. Ale táto mu říkat nebudou. Tátu mají.