Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Máte rády děti z předchozího vztahu vašeho partnera?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
10.12.16 11:27
@Magdaleeena píše:@arada
Pokud dobře počítám, Ty bereš všechny čtyři zúčastněné dospělé jako lidi rozhodujícím stejnou silou hlasu.. Vím, jak to myslíš, ale nedokáži si to v praxi ouplně představit, už dva lidi mají problém se dohodnout, a to nemusí být ani rozvedení.. Nemluvě o tom, že nový partner nemusí být v životě jediný@arada píše:
Ale o tom to není. Ne je převychovávat, řeči typu moje děti to dělají tak, takže to tak budou dělat i tvoje je nesmysl. Jenže pokud žijeme ve společné domácnosti, tak se musíme dohodnout na výchově. to co tady popisuješ není o výchově. Ten partner by měl respektovat mou výchovu pokud s těmi dětmi žije ve společné domácnosti. O tom je vztah.
Kde píšu, že je má někdo převychovávat? Na výchově se musí domluvit, respektovat by se měli ti dospělý. Každopádně si stojím za tím, že pokud žiju s dětmi partnera ve společné domácnosti, měla bych se na výchově podílet. Pokud budu respektovat výchovu bio rodiče, tak se za mnou přijde dítě i pomazlit. Nedopustila bych, abych pro ě byla jen služkou, která plní jejich potřeby a tiše přihlížela, jak mě neberou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.16 11:44
Zkrátka. já to beru tak, žerozvoem jsem já ztratila partnera. Děti neztratili rodiče. Teda neměli by. Já mám potřeba partnera nahradit. Děti náhradní rodiče nepotřebují.
Je samo třeba něja zkloubit přítomnost všech osobv domácnosti. A je třeba samozřejmě, aby vycházeli spolu ce nejlépe. ale myslím, že ten model vztahu dítě-partner vůbec nemusí vycháze ze vztahu dítě- rodič opačného pohlaví. Ale je diametrálně odlišný.
A čím víc tam samozřejmě po rozvodu chybí ta rodičovská role jednoho z rodičů tím je tam asi větší tendence roli toho rodiče nahrazovat partnerem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.16 11:59
@Lama Lama já to beru tak, žerozvoem jsem já ztratila partnera. Děti neztratili rodiče.Je jedno jakto bereš, děti ztratili rodinu a pokud rodiče fungují jako samostatné jednotky ať jsou sebelepší ti rodiče jako celek chybí. Majá dva domovy a už to není dobréPřitom je táta tam, máma tady, nejsou spolu. Když se pak vyskytne nový partner a žije ve společné domácnosti tak zase tu rodinu vytvořil. Jen mým partnerem přestane být ve chvíli, kdy se ke mě nastěhuje. Už nejsme jen my dva, ale tři, čtyři, pět…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.16 12:06
@Lama Lama A máš k jeho dětem citový vztah? Záleží ti na nich? Nebo pokud to na tebe nemá dopad, nezajímá tě to?
Mně skoro přijde, že než o respektu k nevlastním dětem (jako o typu vztahu) píšeš o respektu k jeho výchvě (respektu k bio-rodiči).
Samozřejmě pokud nevlastní dítě nejeví zájem na fyzickém kontaktu s novým partnerem, tak to partner musí takto přijmout. V tomto má hlavní slovo samo dítě.
Nejde říct, že „blízký vztah“ k nevlastnímu dítěti je jen v případě, že dochází i k fyzickému kontaktu. Vzrah je tvořen jakýmsi souborem citů, zájmu o dobro dítěte a přistupem k jeho potřebám.
Možná, že u vás je to hodně dáno tím, že oba máte děti z předchozích vztahů a nechcere, aby se do toho montoval ten druhý. Ale 80 % dětí je svěřeno do péče matky, 2 % do péče otců. Myslel jsem, že se bavíme obecně a sama píšeš, že tam, kde je výhradní péče to asi takto nejde.
Jen taková ptákovina… když byste měli společné dítě stlalo by si postel nebo ne?
Jinak to píše hodně žen… „u nás podle našich pravidel“.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.16 12:19
@opulus píše:
@Lama Lama A máš k jeho dětem citový vztah? Záleží ti na nich? Nebo pokud to na tebe nemá dopad, nezajímá tě to?
Mně skoro přijde, že než o respektu k nevlastním dětem (jako o typu vztahu) píšeš o respektu k jeho výchvě (respektu k bio-rodiči).
Samozřejmě pokud nevlastní dítě nejeví zájem na fyzickém kontaktu s novým partnerem, tak to partner musí takto přijmout. V tomto má hlavní slovo samo dítě.
Nejde říct, že „blízký vztah“ k nevlastnímu dítěti je jen v případě, že dochází i k fyzickému kontaktu. Vzrah je tvořen jakýmsi souborem citů, zájmu o dobro dítěte a přistupem k jeho potřebám.Možná, že u vás je to hodně dáno tím, že oba máte děti z předchozích vztahů a nechcere, aby se do toho montoval ten druhý. Ale 80 % dětí je svěřeno do péče matky, 2 % do péče otců. Myslel jsem, že se bavíme obecně a sama píšeš, že tam, kde je výhradní péče to asi takto nejde.
Jen taková ptákovina… když byste měli společné dítě stlalo by si postel nebo ne?
Jinak to píše hodně žen… „u nás podle našich pravidel“.
hele, zajímvá otázka… asi záleží jak by na tom oběma záleželo. v tomdle konkrétním případě to pro mě není nijak zásadní. Pokud by to pro něj bylo, tak stlát budou. Jestli je stlaní spíš z hlavy matky jeho dětí a on to dodržuje protože se na tom dohodli, tak by naše společné spíš nestlalo. Kadopádně stávajícím dětem to měnit nebude.
s tim obecnym, hlavně se odvíjející od svěření do výhradní péče matky, to máš sice pravdu. ale můj názor právě úzce souvisé s tím že tendle model je špatně.
a co se týká citů a vzthaů - ano, citový vztah mám. ale mám ho jiný než ke svým dětem. nedokážu říct, že nerolišuju vztah ke svým dětem a jeho. a přijde mi to tak v pořádku.
A není to k respektu k výchově a biorodiči. Ale opravdu k dítěti jako takovému. Že ho beru fakt takové, jaké je.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.16 12:20
Je jasné, že cit k vlastnímu dítěti je jiný, ale jde milovat i dítě nevlastní a i když jsou z domu zvyklé na ledacos, jsou schopné se přizpůsobit chodu domácnosti partnerů. Chce to řešit v klidu a hlavně být trpělivý. Máme vnoučata, která jsou vychovávaná jinak, než jsme vychovávali my.Doma ať se třeba staví na hlavu, ale když jsou u nás, musí respektovat naše pravidla. Světe div se, funguje to a mají nás rádi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.16 12:22
@arada píše:
@Lama Lama já to beru tak, žerozvoem jsem já ztratila partnera. Děti neztratili rodiče.Je jedno jakto bereš, děti ztratili rodinu a pokud rodiče fungují jako samostatné jednotky ať jsou sebelepší ti rodiče jako celek chybí. Majá dva domovy a už to není dobréPřitom je táta tam, máma tady, nejsou spolu. Když se pak vyskytne nový partner a žije ve společné domácnosti tak zase tu rodinu vytvořil. Jen mým partnerem přestane být ve chvíli, kdy se ke mě nastěhuje. Už nejsme jen my dva, ale tři, čtyři, pět…
no, ale já si právě nemyslim že jde tu rodinu vytvořit znovu. hrát si na mámu tátu a děti. ta šance tu byla, padla. a to nové soužití už prostě funguje na jiném principu, jinak, už tam vždy bude zasahovat druhý biootec, bude tam jiný vztah mezi dítětem a a partnerem než s rodičem. prostě je to jiné. a nemá smysl si hrát na to, že se budeme snažit tu rodinu nasimulovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.16 12:26
@Lama Lama píše:
no, ale já si právě nemyslim že jde tu rodinu vytvořit znovu. hrát si na mámu tátu a děti. ta šance tu byla, padla. a to nové soužití už prostě funguje na jiném principu, jinak, už tam vždy bude zasahovat druhý biootec, bude tam jiný vztah mezi dítětem a a partnerem než s rodičem. prostě je to jiné. a nemá smysl si hrát na to, že se budeme snažit tu rodinu nasimulovat.
To je věc názoru, ale věř, že to jde, jen se musí chtít. Dítě potřebuje ten pocit rodiny určitě víc jak vědět, že ten pán co u nás bydlí je maminčin partner(dítě ho nezajímá) tátu mám o ulici dál a ta paní, co s ním bydlí tak ta mě má na háku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.16 12:28
@arada píše:
To je věc názoru, ale věř, že to jde, jen se musí chtít. Dítě potřebuje ten pocit rodiny určitě víc jak vědět, že ten pán co u nás bydlí je maminčin partner(dítě ho nezajímá) tátu mám o ulici dál a ta paní, co s ním bydlí tak ta mě má na háku.
děláš z toho fakt extrém. nikdy jsem nenapsala na háku. řekla jsem, že na vztahu nezáleží. jen nepožaduji a ani nechci aby to byl vztah rodičovský
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.16 12:32
@arada přijde ti špatně, když matka nebo otec zůstanou po rozvodu sami a dítě nemá „rodinu“ ve smyslu, že v domácnosti je muž, žena a dítě?
Těch modelů může být spoustu. všechny mohou být funkční, ne jeden špatný jeden horší.
J8 neřikam, že pokud vy to máte tak, že vytváříte novou rodinu a hrajete si na mámu tátu s společné všehny děti, že to vaše děti poškozuje. Jen to nepovažuju pro děti za nezbytný a myslím, že budou stejně spokojený v jiném modelu. tak proč to sakra nedokážeš respektovat a furt si vedeš svou, že potřebujou rodinu, potřebujou, aby k nim měl partner citovej vztah jako rodič…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.16 12:35
@Lama Lama Ty zase nechceš připustit, že tvoříte rodinu. Netvrdím, že dítě partnerovi musí říkat táto, ale díky přístupu partnera to jednou může vyslovit, nebo taky nemusí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.16 12:39
@arada píše:
@Lama Lama Ty zase nechceš připustit, že tvoříte rodinu. Netvrdím, že dítě partnerovi musí říkat táto, ale díky přístupu partnera to jednou může vyslovit, nebo taky nemusí.
tím jsem si naprosto jistá že ne.
Tak rodinou to nazývat ty můžeš. Neberu ti to. možná máš pod pojmem rodina jiné představy. pro mě je to máma, táta, dítě. S tím, že dítě má k oboum z dvojice stejný rodičovský vztah. a to u nás není. šmudlit se chodí převážně ke mě, problémy řeší se mnou nebo se svým tátou, času tráví více se mnou a se svým tátou nnež s mým partnerem prostě to není rozhodně klasická rodina.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.16 12:47
@Lama Lama píše:
hele, zajímvá otázka… asi záleží jak by na tom oběma záleželo. v tomdle konkrétním případě to pro mě není nijak zásadní. Pokud by to pro něj bylo, tak stlát budou. Jestli je stlaní spíš z hlavy matky jeho dětí a on to dodržuje protože se na tom dohodli, tak by naše společné spíš nestlalo. Kadopádně stávajícím dětem to měnit nebude.s tim obecnym, hlavně se odvíjející od svěření do výhradní péče matky, to máš sice pravdu. ale můj názor právě úzce souvisé s tím že tendle model je špatně.
a co se týká citů a vzthaů - ano, citový vztah mám. ale mám ho jiný než ke svým dětem. nedokážu říct, že nerolišuju vztah ke svým dětem a jeho. a přijde mi to tak v pořádku.
A není to k respektu k výchově a biorodiči. Ale opravdu k dítěti jako takovému. Že ho beru fakt takové, jaké je.
Zajímavý model… jeho děti si musejí stlát, tvoje ne. Do to třetí, které by to mělo tak nějak mezi - máminy děti nemusí, tátovo děti musí a já musím (u nestlaní by se neptalo 
) proč?
Zase se nabízí otázka pro jeho děti, proč my musíme, když jeho dítě a její děti nemusí - odpověď: nejste její děti a nejste naše společné děti. Pro vás platí jiná pravidla…
Je to taková blbost, ale při tomto přístupu ten výchovný nesoulad může být mnohem větší… vlastně máte jiný pohled na výchovu dětí. Ovšem nehledáte kompromis, ale každý si jedete po svém.
Ale on taky ten vztah nový partner-dítě není stejný jako rodičovský. Je jiný, ale myslím, že by je špatně pokud skončí u respektu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.16 12:47
Já fakt nikoho nechci přesvědčovat, že jedině ten můj model je ten správný a jestli to má někdo jinak, tak"je něco špatně„, dětí "trpí“, „necítí se doma dobře“…
A právě to mi tady od uživatelek šve, že jsem přesvědčována, že pokud to mám jinak, tak je to ŠPATNĚ, DĚTI TRPÍ NECÍTÍ SE DOBŘE. Prootože jedině jejich cesta je ta správná.
Ne. není jediná správná. je jich spooustu správných. a každýmu vyhovuje něco jinýho. Jak dětem, tak rodičům, tak partnerům. tak to prosím zkuse tak brát 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.16 12:52
@opulus píše:
Zajímavý model… jeho děti si musejí stlát, tvoje ne. Do to třetí, které by to mělo tak nějak mezi - máminy děti nemusí, tátovo děti musí a já musím (u nestlaní by se neptalo
Zase se nabízí otázka pro jeho děti, proč my musíme, když jeho dítě a její děti nemusí - odpověď: nejste její děti a nejste naše společné děti. Pro vás platí jiná pravidla…
Je to taková blbost, ale při tomto přístupu ten výchovný nesoulad může být mnohem větší… vlastně máte jiný pohled na výchovu dětí. Ovšem nehledáte kompromis, ale každý si jedete po svém.Ale on taky ten vztah nový partner-dítě není stejný jako rodičovský. Je jiný, ale myslím, že by je špatně pokud skončí u respektu.
aha a když to bude tak že stlát budou. tak jak chceš vysvětlovat že u táty nemusí, tady musí… 
ne, vysvětlím jim, že každá věc má pro a proti. že není nic černobílé špatné. že neni špatně ani stát, ani nestlat. že rp mě to není tolik důležité jako pro partnera a nebudu na tom trvat. ale pokud chtějí at stelou. a naopak partner jim řekne, že to chce z toho a toho důvodu pro mě to není z toho a toho důvodu.
Stejně jako dětem vysvětlím, když přijdou, že Nelinka od Vopršálků dělá něco jinak. Tak jim taky neřeknu, že je to proto, že jsou dobytci, že to dělaj špatně. ale že právě existuje spoustu názorů, že rpo to maj její rodiče asi nějaký důvod a je třeba to tak respektovat. a nemusí všichni lidi na světě dělat všechno stejně, nejsme stádo. a kdo jde proti stádu, je špatněj, jinej a je třeba ho srovnat.
Prostě my to děláme takle a takle už několik let proto a proto a mám k tomu takové důvody. a neznamená to, že když to dělá někdo jinak, je to špatně. je to jen jinak a respektujeme to. Honzík a Terezkou to dělaj jinak. a dělaj to tak z toho a toho důvodu. Dělaj to takle jinak už leta dělaj to tak u maminky, vy zase jinak u tatky tak to nebudem měnit a každej bude pokračovat tak, jak je už dlouho zvyklej. Můžem o tom dikutovat. třeba dojdem k tomu, že budou stlát všichni nebo že ne. Ale nevidim problém, když si každej bude pokračovat ve svých zajetých kolejích
naopak mi to přijde dobrá prevence toho, co tu někdo předvádí když si myslí že jedině jejich model je ten správný a kdo to tak nemá, tak trpí, necítí se dobře a je něco špatně. naučí se respektu k jiným názorům a toleranci
Příspěvek upraven 10.12.16 v 13:05
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
