Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@umea, souhlasím s tím, co jsi napsala. Cítím to ve stejném duchu. Pro mě tahle diskuze měla velký přínos a děkuju všem, které tu upřímně psaly, ať kladně nebo záporně. Uvědomila jsem si, jak mnoho těch malých dětí opravdu tráví čas s osobou, která by přinejlepším znala mnohem lepší způsob, jak trávit svůj čas.
Moc bych většině těch předškolních dětí aspoň přála, aby otec, pokud nemíní věnovat dítěti osobní péči a svou přítomnost, nechtěl střídavku nebo výrazně rozšířený styk, aby to těm dětem nedělali. ![]()
@Anonymní píše:
Pouze pět dětí z naší školky patří do úplné rodiny. U těch zbývajících mi bohatě stačí, co vidím v šatně. Rozhodně ty macechy nejsou mírumilovné macešky. Dětem neubližují to ne, ale ten přístup je tak hrozně rezervovaný, až z toho mrazí…
Já hlavně nechápu, proč, když má dítě 2 své rodiče, je chodí vyzvedávat ze školky macecha…
@Kdoule píše:
@umea, souhlasím s tím, co jsi napsala. Cítím to ve stejném duchu. Pro mě tahle diskuze měla velký přínos a děkuju všem, které tu upřímně psaly, ať kladně nebo záporně. Uvědomila jsem si, jak mnoho těch malých dětí opravdu tráví čas s osobou, která by přinejlepším znala mnohem lepší způsob, jak trávit svůj čas.
Moc bych většině těch předškolních dětí aspoň přála, aby otec, pokud nemíní věnovat dítěti osobní péči a svou přítomnost, nechtěl střídavku nebo výrazně rozšířený styk, aby to těm dětem nedělali.
Myslím, že tohle by si přál každý soudný člověk…škoda, že tu soudnost občas odvane do nenávratna něco malicherného, co se v tu chvíli zdá mnohem důležitější…ale ve finále, co je důležitější než spokojené dítě? (když už tedy je v té situaci rozvedené rodiny) ![]()
Podepisuju, skvele napsany. ![]()
Ten konec hlavne, to mi bezi hlavou od vcera, co ctu diskuzi.
@carsa píše:
Já hlavně nechápu, proč, když má dítě 2 své rodiče, je chodí vyzvedávat ze školky macecha…
No možná proto, že ta macecha si často s oním tatínkem založí novou rodinu a kolik znáte tatínků, co jsou schopni uživit novou rodinu, platit alimenty a končit ve tři aby mohli být v půl čtvrté ve školce? To by neměli možnost ani kdyby stokrát chtěli s první manželkou, ani s druhou ani s jinou. Protože kolik je macech, co řeknou, budu živit rodinu a ty zůstaň doma a starej se o děti?
Tím nijak nepolemizuji s tím, že je pěkně hnusné najít si muže s dítětem a pak to dítě nemít ráda.
@Marykayka0901.cz píše:
NO já u psycholožky byla…mám 7 letého kluka a já byla z ní na nervy. Nechtěla jsem aby se to přenášelo na kluka. Psycholožka mi řekla, že pokuď ona sama nebude chtít tak s tím nic neuděláme. Mně jen poradila v podstatě to co teď dělám. Když se náhodou objeví tak ji pozdravit slušně a jít si po svém. Nevšímat si ji. Když chce kafe, má ruce může si ho uvařit, odpovědět ve stylu - kafčo je v kuchyni tak si ho uvař PROSÍM. Ano má pocit jako by tatínek „opustil svoji holčičku“ protože i tatínkovi naposílala sprosté sms. Tatínek ji u sebe zaměstnal aby mně nad ní dohled aby nedejbože něco neprovedla…takže ona maká na stavbě jako chlap jen aby byla tatínkovi nablízku. Když měla jít na ÚP tak řekla, že z těch socek je ji zle a ona se nám chudinka „hroutila“.Tatínek je zdroj financí stačí přijít v zimě v mrazu ve vyšmajdaných křuzkách a svetříku a tatínek vytáhne šrajtofli a koupí bundičku za 3500 botičky za 2000.A milá zlatá hold měla pocit že bude kohoutek financí uzavřen. Jenže co ji on dává je mně naprosto ukradené, akorát mně to občas zamrzí, že za její chování si to snad ani nezaslouží. Ale jak řekl manžel, je to dcera a přes palubu ji nehodí jen proto, že je to hloupé telátko, co si myslí, že si vydupe vše.
Celé to má v podstatě začátek v jejich rodině když žil ještě manžel s ex - její matkou. Vztah nefunkční otec s dcerou než aby byli doma s ní tak vyráželi na zábavy a pod.
Jak řekla ještě psycholožka V podstatě udělal chybu manžel a já to odnáším. O svatbě ji totiž řekl den předem, i když jsme ji plánovali 8 měsíců!!!Aby nedělala scény a naschvály a jak řekla psycholožka to byla životní chyba, protože ona se teď cítí jako že ji odstrčil. No snažím se si to nepřipouštět, nechávám tomu volný průbeh a kdo ví, třeba jednou to pochopí.
No tak já to vidím jednoznačně a jednoduše tak, že svatbou jsi jí připravila o polovinu dědictví…
@káťa píše:
No tak já to vidím jednoznačně a jednoduše tak, že svatbou jsi jí připravila o polovinu dědictví…
S dědictvím bývají nejhorší problémy. Znám případ, kdy macecha byla na 3 nevlastní děti zlatá, starala se o ně jako o vlastní. Dvě dokonce měli v péči a jak se jí odvděčily? po smrti otce se s ní 3 roky soudily, aby nedostala žádné dědictví, pořád se jim zdálo, že mají málo, ona v té době neměla ani přístup na společný účet s manželem, protože peníze byly také součástí dědictví (zemřel náhle).
Nejde všechny házet do jednoho pytle, že děti jsou chudinky a macechy mrchy, co rozbily rodinu. Je to o lidech, i o těch malých. Někdy se můžete snažit jak chcete a stejně tu polovinu genetické výbavy nepřečůráte.
@PaníBovaryová, s tímhle musím souhlasit, s dědictvím bývají největší problémy a podobné problémy jsem už taky slyšela, ovšem tedy oboustranně, nejedna vdova-macecha se pokouší ohulit ex děti a upřednostnit své vlastní. Dědictví je průšvih celkově. Ono i v kompletních rodinách se takové dítě občas urodí, které je lakomé, chamtivé, všemi způsoby se pokouší obrat své(ho) sourozence a asi se jim to nezřídka podaří. I běžní úplní sourozenci sdílejí pouze 50% společné DNA statisticky vzato, nemyslím, že v tomto má roli genetika.
@Anonymní píše:
Zajimave temamanzel ma z predchoziho manzelstvi dceru. Znam ji od jejich 10 let, ted je ji 14. Mam ji rada, prosly jsme si teda obdobim, kdy ona si za kazdou cenu vynucovala pozornost, nejen tatkovu, byla dlouho jedinacek. Ted je ji zrovna vsechno jedno, mlati s ni puberta, je mi ji mozna i trochu lito, protoze skoro naraz se ji narodili dva sourozenci, nam i jeji matce a dost pozornosti se smeruje na ne. Chtela bych, aby s nami bydlela, protoze by se potrebovala vymanit z maminciny vychovy, coz je kapitola sama pro sebe a zaujata proti exmanzelce opravdu nejsem. Tesne pred nasi svatbou manzelovi psala, at se k nim vrati, ted dostane obcas hysterak, rve na neho sproste do telefonu i pred detma atd., dcera ma zniceny zdravi, od mala ji vykrmuje i s babickou a ted trpi docela nadvahou, bere uz hodne let prasky na tlak, chapete decko
![]()
a manzel to nemuze nijak ovlivit, protoze ex si z toho nic nedela a tak bych mohla pokracovat cely den.
Zajimala by me jedna vec, ty z vas, ktere maji nevlastni deti od soucasneho manzela, premyslely jste uz o moznem dedickem rizeni, resite to nebo nechavate osudu?
no o dědickém řízení jsem vážně nepřemýšlela. Ale vidím to asi tak, že co je psáno na mě, tak to je moje a tudíž do dědictví nelze zahrnout a prostě připadne to jednou mé dceři popř. dalším mým dětem. Co je psáno na manžela ať se rozdělí dle zákona. U nás to je tak, že co například koupím já z toho co našetřím nebo vydělám, píšu si to automaticky na sebe. Dávám si jméno i do paragonů. Odjakživa i za svobodna. Manžel to samé. Akorát nevím jak by to bylo s případnými financemi. Využíváme už několik let můj účet společně, takže tam nevím jak by se co řešilo a prokazovalo s tím nemám zkušenost ![]()
@mertas počkej, jak si dáváš jméno do paragonů? Jakože ti v obchodě vystaví účtenku a ty si nahoru připíšeš svoje jméno?
@PaníBovaryová píše:
@mertas počkej, jak si dáváš jméno do paragonů? Jakože ti v obchodě vystaví účtenku a ty si nahoru připíšeš svoje jméno?
nene já přímo v obchodě při placení řeknu, že chci do účtenky své jméno a oni mi ho tam napíší, někde lze tam vepsat i adresu. Ale jen na hodnotnější věci jako na nábytek a elektroniku. Kdysy jsme bydleli s tchýní a ona má dost dluhů, tak jsem to tak dělala kdyby jí přišla exekuce, abych prokázala, že je to moje a nemohli to vzít na její pokrytí dluhů a už mi to tak nějak zůstalo, že to dělám i nadále. třeba v případě, že bychom se nedejbože s manželem rozvedli ať se nedohadujeme co kdo si vezme. Oba jsme se shodli, že je to tak lepší co kdyby někdy náhodou něco
@umea píše:
Dala jsem si praci a tuto diskusi precetla poctive celou. Souhlasim naprosto s @Kobea, ze se spousta muzu bije do prsou otcovskymi pravy a trvaji na stridave peci, kterou v realite nasledne predskolnim detem poskytuji matky onech otcu (tedy babicky, v lepsim pripade), nove naivni partnerky, otravene milenky, sousedky, kolegyne, kamaradky atp., protoze na ni nemaji cas, a jedina motivace je „hlavne nemuset platit te ex tolik“.Ja jsem prvni, kdo plne souhlasi s tim, ze otcovska prava jsou stejne dulezita jako prava matek, a automaticke priklepavani deti matkam do pece neni nic, na co ma byt soudni system hrdy, nebot mnoho otcu jsou plne kompetentnich a ochotnych se o deti postarat, a naopak mnoho biologickych matek je opravdu prisernych a deti by v peci opravdu mit nemely jen proto, ze je porodily vaginalnim kanalem, jestlize existuje alternativa soudneho a kompetentniho otce.
Nicmene se bohuzel domnivam, ze vetsina otcu, co ma deti ve stridave peci, je tam ma primarne ze sobeckych a zistnych duvodu, a vubec jim onu „otcovskou“ peci neposkytuje, a naopak ji outsourcuje u osob zenskeho pohlavi ruzne kvality i kalibru. ZDALEKA ne vsichni, znam urcite pripady, kdy to otcove se stridavkou mysleli vazne, a tem detem se fakt prizpusobovali, ale fakt znam dva…
Navic to cato fungovalo do doby, nez prisla nova a predevsim s ni jeji nove dite.
Coz me privadi k tomu, co tu anonymni pisi o tom, jak jsou „bonusove“ deti smradi, spratci, tlustosi, nevychovani, lzou a manipuluji… je mi z toho do place.
Jednak jsou to DETI, a maji 50% DNA toho vaseho skveleho partnera, a navic se na jejich vychove podilel. At se vam to libi nebo ne. A vymlouvat se, ze ma praci a nema cas - tak proc s prominutim prca deti, kdyz od nich pak dava ruce pryc, udajne na vychovu nema vliv a strka je macecham, co je nesnasi?
Obdivuji @nikybe a podobne, co jsou si vedome zvlastnosti (no zvlastnosti, v dnesni dobe…) one situace a perou se s ni otevrene, a jsou si vedomy rizik, do kterych jdou. Vice takovych.
Vsechny ty plivaci anonymni, ze se nestydite! NEMATE povinnost je mit rady, to od vas nikdo nechce, ale takhle na ne plivat - ta zast a zloba, co z vas leze, vuci nevinnym detem… neni jen mit rad a nesnaset, existuje jeste obrovska skala citu a emoci mezi tim, ale to, co pisete, to uz je zast, nic vic, nic min.
Pravdepodobne, ze mel nejakou jinou pred vami natolik rad, ze ji udelal dite, a to dite pro vas symbolizuje tu byvalou lasku, na kterou zarlite (nevykladejte mi tu nic o obezite nebo rozmazlenosti, jsou to deti z rozpadlych rodin a na jejich stavu ma ten vas vyvoleny podil). A navic ty deti ukrajuji z vasi skyvy a z dedictvi vasich deti, byt je to podvedome.
Ale jestli macecha nema rada bonusove deti, tak si jsem jista, mimo jine na zaklade teto diskuse, ze je to z 90% ji, ne temi detmi, at jsou jakekoli.
Z poloviny s tebou musím souhlasit a z poloviny ne.
Já jsem macechou již čtyři roky. Ze začátku hned jak mě manžel seznámil se svým synem ode mě on i jeho rodina včetně bývalky čekali, že ho budu ihned bezmezně milovat a skočila bych pro něj z okna. Jenže ono to nešlo, nebyl tam vztah. A až ten tlak asi po dvou měsících byl neúnosný (tchýně dokonce chtěla ať si ho beru k sobě na noc když je manžel v práci) tak jsem si prostě s manželem (tehdy přítelem) sedla a říkám mu nezlob se, ale já prostě tvoje dítě nemůžu zbožňovat ze dne na den, je to pro mě ještě vlastně cizí člověk. Na toto potřebuji čas, abych si k němu mohla vybudovat nějaký vztah. Pochopil to, došlo mu, že to od něj nebylo hezké a postupem času jsme si s jeho synem ten vztah krůček po krůčku budovali, po nějaké době jsem si ho už třeba vzala sama na celé odpoledne nebo nechala i přes noc. Ale byly za tím dva roky budování, oťukávání a všeho kolem. Nyní máme mezi sebou vztah hezký, již jsme na sebe zvyklí, známe své povahy a je to o něčem úplně jiném. Samozřejmě, že své vlastní dítě, které mám s manželem miluji daleko víc. Ono to jde to dítě mít rádo to ano, ale ne milovat jako své. Tedy mě to alespoň nejde, ale chovám se k oboum stejně, rozdíly nedělám, tedy alespoň doufám, že nedělám, vědoma si jich nejsem.
Tak a teď co se týče otce. Je pravdou, že výpomoc macechy se někdy rovná větší míře možnosti styku s otcem. U nás alespoň jo. Když byl manžel v práci a kluk u nás na prázdninách, tak jsem se hold starala já, občas šla i k lékaři. Manžel se ze začátku vždy zeptal zda jsem ochotná pohlídat, zajít, odvézt atd. Později už to bral jako samozřejmost a to samé ex a už jsem to jen dostávala oznámeno kdy mám hlídat a že jsem třeba měla své plány nikoho nezajímalo. Tak jsem se prostě jasně ozvala, že takhle ne. Že vypomohu ráda, ale nejsem chůva na písknutí. A utnula jsem to v době, kdy jsem byla ve 31.týdnu těhotenství a doktor v poradně mě chtěl dát do nemocnice s tím, že můžu rodit každou chvílí, hrozil mi předčasný porod. Ubrečela jsem ho, že chci zůstat doma, že budu jenom ležet a nebudu chodit jinam než na záchod a fakt se budu maximálně šetřit, tak mě nechal doma. Na druhý den mi měla začít dvoudenní tedy od rána do odpoledne šichta s nevlastním synem. Řekla jsem manželovi, že bohužel, že si musí poradit sám, pochopil, ale styk musel zrušit. Jenže to se nelíbilo ex, která byla zvyklá, že jsem pohlídala kdy potřebovala. Začala nám psát věci typu, že to jsme brzo kluka hodili přes palubu, že co že já nejsem jeho matka, že proč bych si ho brala na hlídání a docela hnusné útoky. Tak jsem ji napsala, že je pro mě přednější donosit své dítě než to, aby ona měla volné odpoledne, že mi hrozí předčasný porod a že kdybych začala rodit tak kluka si sebou těžko vezmu do porodnice, takže jestli chce, abych ho nechala u cizích lidí v sousedství tak jak jí je libo a ofotila jí lékařskou zprávu, kde jsem měla napsáno, že mám nutný absolutní klidový režim. Potom jak si manžel syna vzal, tak jsem se od něj dozvěděla, že jsem hnusná macecha a nemá mě rád a podle toho se ke mě hooodně dlouho choval, no ex úřadovala a to byl výsledek. Takže jsem se zařekla, že hlídat už nebudu a od té doby nehlídám. Maximálně jednou co manžela nečekaně odvolali do práce a jednou jsem pro něj zašla když byl na nemocenské. Více už se neangažuju. kromě společných aktivit u nás, to samozřejmě ano. Hold manžel prostě musel předtím soudně určený styk přestat dodržovat a zařizovat se sám podle toho jak má volno nebo se někdo uvolí mu prohodit směnu což nemůže několikrát do měsíce. Prostě pro dobrotu na žebrotu. Jo a ještě jak jsi zmiňovala, že ty děti si dělali z velké lásky. No tak manžel si dítě udělal bez lásky po pár týdenní známosti kdy jak řekl, že já deb*l spoléhal, že bere prášky. Děcku byly tři roky a už byl ženatý se mnou, kdy jsme si dceru přivedli na svět skoro dva roky po svatbě kdy jsme se brali, protože
jsme chtěli a měli se rádi a ne proto, že jsme museli.
Anonym 2
@mertas: no, obávám se, že paragon neparagon, jede se podle SJM
I třeba stavební spoření, které ženská uzavře před manželstvím, ale dál vede i za dobu manželství, se dělí. Co tam bylo prokazatelně před sňatkem je její, zbytek se dělí
Nevím, zda by to ošetřila předmanželská smlouva…peníze na společném účtu budou asi podobný případ.
Dědictví může být problematické ať v úplných nebo rozvedených rodinách. Je to na palici ![]()
@mertas píše:
nene já přímo v obchodě při placení řeknu, že chci do účtenky své jméno a oni mi ho tam napíší, někde lze tam vepsat i adresu. Ale jen na hodnotnější věci jako na nábytek a elektroniku. Kdysy jsme bydleli s tchýní a ona má dost dluhů, tak jsem to tak dělala kdyby jí přišla exekuce, abych prokázala, že je to moje a nemohli to vzít na její pokrytí dluhů a už mi to tak nějak zůstalo, že to dělám i nadále. třeba v případě, že bychom se nedejbože s manželem rozvedli ať se nedohadujeme co kdo si vezme. Oba jsme se shodli, že je to tak lepší co kdyby někdy náhodou něco
aha, to jsem vůbec nevěděla, že jde. Já když jsem chtěla v lékárně vypsat účtenku na jméno, tak na mě hleděli jak na vola - pojišťovna proplácela nějaké vitamíny a vyžadovala to.
@umea Naprostý souhlas
Můj exmanžel mi taky vyhrožival střádavkou jen z důvidu, aby se pomstil mě. Až když jsem zachovaka chladnou hkavu a řekla: „tak jo, tak to podej“, tak se zklidnil. Řekl to, když jsem pi něm chtěla přísoěvek na školní pomůcky, tak prý, když já takhle, tak on střídavku. O děti mu nešlo