Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Máte rády děti z předchozího vztahu vašeho partnera?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
jjelena
19.11.15 13:48
- Citovat
- Upravit
Anonymní
19.11.15 13:52
@jjelena píše:
No tak to oak chápu, že jí péruješ. Chudák malá
chudak to teprve bude az se ji zacnou ve skole posmivat ze je tlusta, hele kdyby normalne bastila tak nereknu ani slovo, ale ona nesni zadne normalni jidlo jen by se cpala sladkym nebo rohliky a tavenak.. A to je perovani ze mi jde o jeji zdravi..?Vis vubec co obezita zpusobuje.. 
ja na ni samozrejme nejsem zla, a snazim se nedelat rozdily, spis bych rekla ze naopak jsem na ni hodna chodi k nam velmi casto a rada ale uvnitr me to vre neskutecne..
- Citovat
- Upravit
19.11.15 14:05
@Anonymní píše:
chudak to teprve bude az se ji zacnou ve skole posmivat ze je tlusta, hele kdyby normalne bastila tak nereknu ani slovo, ale ona nesni zadne normalni jidlo jen by se cpala sladkym nebo rohliky a tavenak.. A to je perovani ze mi jde o jeji zdravi..?Vis vubec co obezita zpusobuje..
Já tohle chápu, nedočetla jsem všechno, ale ty dobře znáš důvody a víš, že tohle musí řešit rodiče. Máš možnost poslat otce s ní k dětské, probrat tam možnosti s dr., jak motivovat ke spolupráci i matku. Můžeš otci dohodit nějaký kontakt, kde je možné se jako rodiče účastnit pohovoru za účelem dohody a dodržování jejího režimu. Tvůj chlap má megavýhodu oproti ex, že ty mu v kuchyni pro malou všechno zařídíš a připravíš, on musí být „jen“ neústupný a dítě spolu s matkou přimět se podřídit. Většině otců se to ale nelíbí, nechtějí být na děti „zlí“, i když jsou pro dítě většinou důležitější autoritou, než matky.
Za kulatostí dítěte může být s velkou pravděpodobností taky nějaké trápení. Po rozchodu rodičů ani není tak těžké hledat směr, nabízí se to. Dítě, které zajídá trápení, se toho nedokáže tak snadno vzdát, jak se to zdá dospělým. Dospělým trápícím se to ostatně taky většinou moc nejde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.11.15 14:14
Můj manžel má 2 děti -holky 7 a 21 let z prvního manželství. Jsme spolu 4,5 roku z toho od srpna manželé. Já mám 8 letého kluka taky z prvního vztahu, spolu děti nemáme. Co se týče mladší dcerky manžela tak já ji mám moc ráda, jako svoji vlastní, rozdíly nedělám mezi dětmi. Všude kam jdeme si lidi myslí, že jsou dvojčata. Dokonce chce maličká s námi bydlet. Ovšem ta dospělá to je jiný kafe!!!…pro ni jsem všechno jiné jen ne člověk. Dokonce přemlouvala otce aby si mně nebral, lže že jsme ji fyzicky napadla!!!posílá sprosté sms. Dokonce jsme se kvůli ní „jakoby rozešli“, ale když pak po čase zjistila, že jsme spolu začala vyvádět znova, to už byla sprostá i na otce. Několik měsíců s ním vůbec nekomunikovala. Až když potřebovala penízky tak začala dolejzat. Svého otce citově vydírá ale on je „slepý a hluchý“.Ví to ale nepřipustí si to. Přesto ji manžel nedokáže dát mantinely kam až může v našem vzathu zasahovat. Takže já dospěla do fáze, že vím, že nějaká dcera existuje ale je mi naprosto volná. Neptám se na ni, ona k nám ani nejezdí. Prostě nechávám to plavat. Mrzí mně to, byla bych ochotna ji odpustit ale ona nemá zájem se omluvit. A já ji do zadku nepolezu. Takže asi tak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.11.15 14:55
@Kdoule píše:
Ježiš. Tenhle příspěvek bych vlepila na každé stránky o střídavce nebo o péči „nové partnerky“ otce o dítě předškolního věku. Přijde mi jako strašný humus, aby dítě zažívalo zkušenost macešství, když jeho maminka žije a je většinou připravená maminkou na plný úvazek být! Alespoň ti předškoláčci, vždyť tohle vůbec není nutné, alespoň u tolika dětí.
Jak to myslíš? Jako, že otci dětí mají své partnerky před dětmi do určitého věku tajit, nebo že macechy nesmí na děti raději ani mluvit?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.11.15 15:19
Manžel má dvě dcery z prvního manželství. Měla jsem je ráda obě stejně, snažila se je podporovat, byla jsem připravená jim pomoci. Jednu jsme měli v péči my od začátku - s tou jsem v pohodě dodneška, říká o mě že jsem její máma. Máme se rády navzájem. Druhá, která zůstala u mámy byla také v pohodě, než se přestěhovala k nám. Do té doby jsme spolu také dobře vycházeli, měla jsme ji ráda, snažila jsme se, aby byla spokojená. Od té doby, co je u nás nastálo, se začali vztahy zhoršovat. Vyvrcholilo to v létě, kdy byl manžel na těžké operaci - naprosto mě ignorolovala, odmítala se se mnou jakkoliv bavit, dělala si co chtěla. V současné době jsem ráda, když jí nevidím 
a i přemýšlím, že vzhledem k jejímu chování odejdu. Bohužel, postupně začali vyplouvat napovrch její lži a podvody, jak směrem k otci tak ke mě. Je taková kam vítr tam plášť. Od té doby, co je u nás tak mě jen pomlouvá, jak jsem neschopná nestarám se o děti a podobně. A to se na tom vztahu, který jsme chtěla vytvořit pozitivní, velmi podepsala. Takže ano tu druhou ráda nemám.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
19.11.15 15:30
@Inaris píše:
A může za to samozřejmě ta holka.
No já k ní svoje chování nezměnila. Dlouho (nebo z mého pohledu dlouho - několik měsíců)jsem se snažila, aby vše bylo při starém. Nemyslím si, že za to může sama, ale určitě i její máma.(Ostatně chtěla od ní sama a teď se jí to zase nelíbí).
Podle tebe za to můžu já? Měla jsem vydržet déle? Krýt její lži a podvody? 
- Citovat
- Upravit
jjelena
19.11.15 15:37
@Inaris píše:
Nikybe
Jinak její matka je hrozná kráva, vycházim s ní teda v pohodě(nechci se dohadovat a jsem ráda, že nám jí dává), ale dává mi jí třeba ve špinavym oblečení, nebo ji přiveze ve dvě hodiny odpoledne a není ještě po obědě, u nich doma se střídají chlapi snad po týdnu… no hrozný.. ale malá jí miluje nadevšechno…hold krev není voda…Typické.
Jen počkej, až budeš mít svoje děcko načančaný a ono Ti vleze do bláta těsně před odjezdem někam.
To je tak zajímavé, jak ti vaši skvělí objevové si předtím našli tááákovou krávu. Přitom odborníci tvrdí, že člověk si volí partnera pořád stejně. (zhruba).
Přesně tak, předtím kráva, ted ideál. Já jsem, momentálně pouze ve fázi " kráva".
- Citovat
- Upravit
19.11.15 15:47
@Inaris píše:
Mnohdy si člověk ani neuvědomí, že nějakou jemnou nuanci ve vztahu podělal.
Bude stačit, když si sáhneš do svědomí a odpovíš si na otázku: budu stejně kritická k vlastním dětem?
Ano, moje děti jsou k tomu vychováváni od mala, že lhát a podvádět se nemá. A pokud se ti něco nelíbí, tak to mají říct přímo.
Příspěvek upraven 19.11.15 v 17:10
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.11.15 15:48
Abych byla upřímná…nemám. Mívala jsem kdysy takové záchvěvy, že ano. Ze začátku. Ale postupem času jsem poznala, že prostě ne. Nedávám to znát, chovám se k němu slušně. Občas je mi to i líto, že to v sobě nemůžu nikde najít. Ale prostě respektuji, ale v srdci to není.
Zvlášť po narození vlastního dítěte. To miluji nadevše, dala bych za něj život. Můžu to upřímně říct, že mi dělá hodně problém neprotěžovat jen to své. Pro to plánuji co společně podniknem, co bych mu ještě mohla koupit, pokojíček také bude zřízený pro potřeby věku mého vlastního. Přemýšlím prostě pouze jen nad svým. Vím, že je to špatné a nefér vůči manžela, ale prostě to takto cítím a neudělám s tím nic. Srdci se nedá poručit. Naštěstí manželovo dítě máme tak jednou za jeden či dva měsíce, takže to nějak zvládám to ukočírovat, ale nedokážu si představit kdyby byl stálý režim víkendů, prázdnin… a představa toho, že by žilo u nás a já jej měla vychovávat tak to by vážně nedopadlo asi dobře. Nedokážu si prostě představit kvůli něj omezovat své, ubrat svému z toho co mu mohu dát teď a nebo na úkor nevlastního s vlastním trávit méně času nebo ten čas dělit. Je to hnusný, ale nedokážu si pomoct. Aspoň jsem to ze sebe dostala…Možná v budoucnu se to nějak změní, až bude manželovo dítě dospělé, ale teď je to prostě takto.
- Citovat
- Upravit
19.11.15 16:12
@Inaris píše:
Mnohdy si člověk ani neuvědomí, že nějakou jemnou nuanci ve vztahu podělal.
Bude stačit, když si sáhneš do svědomí a odpovíš si na otázku: budu stejně kritická k vlastním dětem?
samozřejmě, že nebude.
Nechápu tento závod - „musím ho mít ráda jako svoje vlastní“. Copak to jde?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.11.15 16:14
Upřímně já si nedovedu představit, že bychom se s manželem rozešli a o mojí dceru se o víkendech a prázdninách starala nějaká cizí ženská co by jí třeba ani neměla ráda. Nepřežila bych to. A pocit, že naše dívá na to jak tatínek najednou bydlí s jinou paní je pro mě nepředstavitelný. Svého manžela miluju a chci s ním dožít, ale kdyby se náhodou stalo, že by mě to přešlo, tak bych se to snažila potlačovat do doby než jí bude aspoň patnáct ne-li víc a doufám, že ani manžela se to naše štěstí nechystá přejít. Opravdu si to nedokážu představit, že by dcerka měla nějakou next macechu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.11.15 16:19
@PaníBovaryová tak samozřejmě, ale sama za sebe doufám, že k tomu nikdy nedojde, že budu mít štěstí na jedno z mála fungujících manželství až do smrti. Fakt je to pro mě šílená představa
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.11.15 16:22
@Inaris já mluvím o tom, že mi ji dá třeba ve stejném spodním prádle a ponožkách jako jsem jí den před tím odevzdávala do školy…fakt nepotřebuju aby mi jí dávala načančanou…
já neřikám, třeba taky nebudu žádná hvězda, svoje děti ještě nemám..a věřím, že, některé věci neovlivním, ale vím, jak to u nich je a svoje díte teda základním hygienickým návykům učit budu 
…a to, že si vybíráme stále stejné partnery není pravda u každého, můžu říct, že každý můj partner, kterého jsem zatím měla byl úplně jiný… ale kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
No tak to oak chápu, že jí péruješ. Chudák malá