Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Máte rády děti z předchozího vztahu vašeho partnera?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Kobea
19.11.15 08:11
- Citovat
- Upravit
19.11.15 08:17
@Anonymní píše:
Pritel ma dceru 7 let, dalo by se rict ze ji nesnasim, pak ma jeste jednu 16 let s tou vychazim v pohode a nevadi mi mame se radi.Ale s tou mladsi to je fakt des..navic je rozmazlena, kdyz se ji neco neumete zacne bulet coz uplne nenavidim a jeste je ma slusnou nadvahu-zrala by jen sladky a rohliky coz je ten nejvetsi kamen urazu ja jsem na stravu velmi zatizena.. takze asi tak..mohla bych tady vypsat roman..
Jako bych slyšela svojí macechu, ta měla taky tak dokonalou dceru a na jídle taky moc bazírovala 
strašně moc na stravu dbala až si to ta její dokonalá dcera zhnusila a měla dosti vážné problémy se stravou, prostě po dobu 2let měla dejme tomu anorexii, nejedla vůbec nic my jsme byli hrozně nevychovaní, ale její dceru sbírali ve 14 na diskotéce vožralou policajti … o tom se ale nesmělo mluvit v rodině, no tak jsem to prostě jednoho dne řekla před rodinou, zčervenala jak rak a radši odešla milá macecha… poté měla hodně velké potíže ve škole a v 16 se odstěhovala radši k 25letýmu frajerovi, ptž to s maminkou nemohla vydržet … tak hodně štěstí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.11.15 08:21
@Inaris tak s výchovou jsou komplikace často i u rodičů co jsou spolu. Já jsem ráda že můj má dítě starší než já má víc zkušeností a je nad věcí když se z nich hroutim. Je mi oporou. A hlavně ví co znamená mít dítě, že patří ke mně a je potřeba se v něčem přizpůsobit. Bezdětný by to třeba tolik nechápal.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.11.15 08:24
Tak já napíši svou zkušenost z druhé strany - můj otec si našel přítelkyni - je fakt že jsem byla vdaná a měla jsem děti když se seznámili - ona děti nemá je jí (přes 50 let) z mou vlastní matkou máme vztah že si zavoláme jednou za 6-8 měsíců a řekneme si pár slov na dvě minuty a končíme-nicméně taťkova přítelkyně byla zvláštní v chování-věděla že tatínek miluje mě i mé děti a tak se snažila hrát hodnou ale vycítila jsem že jí vadíme-občas jsem si s taťkou volávala a povídali jsme si celkem dlouho - pak m začala volávat i ona byli to hodiny a hodiny rozhovorů ale vždycky mi zdůrazňovala jak tatínka miluje a jak mu nenechá nikdy ublížit atd jednou když jsem s tatínkem mluvila přes telefon a přiznala mu že se rozvádím atd nabídl mi finanční pomoc- nechtěla jsem to příjmout ale on mi prostě peníze poslal - 6 tisíc - samozřejmě jsem vzala telefon a poděkovala mu a i jí sem zavolala a poděkovala - od té doby se rozjel zvláštní kolotoč nezájmu mého otce - nezavolal nenapsal a když jsem volala já tak byl strohý a po minutě hovor ukončoval- dostala jsem strach že je nějak nemocný nebo že se děje něco hrozného tak jsem zavolala jí - dozvěděla jsem se že se jí to prostě nelíbí že mi otec pomohl a ona se o něj nenechá připravit atd vím že jí otec miluje nadevše a pochopila jsem že na mě a dcery žárlí a tak jsem udělala to co jsem považovala za nejlepší-řekla jsem jí ať se mi o něj stará že ho miluji a že pocit že je šťastný je pro mě to nejdůležitější a že už se jim do života plést nebudu ale pokud budou něco potřebovat jsem tady pro ně brečela jsem jako malá holka ale prostě jsem to tak brala že mě nesnáší a žárlí a já přece nezničím tatinkovy jeho krásný vztah - uběhlo pár měsíců a ona sama zavolala - mluvili jsme hodiny a vše si vyjasnili přiznala že na mě žárlí i na můj vtah s tatkou atd no od té doby si myslím že se vše hrozně změnilo začali jsme si říkat věci které bych ani své matce neřekla voláváme si a i ona se mi svěřuje se svými pocity a problémy jsem za to vděčná že jsme si tak blízké ale asi jsme k tomu museli dozrát obě dvě a asi i pochopila že jsem ochotná pro tatínkovo štěstí udělat cokoliv i když to znamenalo ho už nikdy nevidět
- Citovat
- Upravit
jjelena
19.11.15 08:45
@Kobea já teda určitě sama být nechci a vím, že preferuju chlapa s dětma, at už v péči nebo ne. Myslím, žecto mnohé pak ulehčí. Bohužel jsem taky už slyšela : " nechci s váma na orocházku, vůbec nejsme sami, s dětma můžeš jít jindy".
- Citovat
- Upravit
jjelena
19.11.15 08:58
Jinak mě umřel táta, když mi bylo 16, takže puberta, bylo mu 40, mamce taky. Když si našla přítele, bylo mi 18, dělala jsem mu zle, prostě puberta a brala jsem to jako máminu zradu vůči tátovi. Jak jsem byla blbá 
. No… jsou spolu dodnes, manželé 6let, celkem spolu 21 let. Vyříkala jsem si to s ním a dnes si rozumíme vác než s mámou. Kdyby chtěl, mohl by mi to dát sežrat.
- Citovat
- Upravit
19.11.15 09:24
Přítel má 7 letou dceru z předchozího vztahu a s partnerem máme malého syna. Holčina je celkem fajn, akorát mi vadí, že si myslí, že náš syn je „její panenka“ na hraní. Návštěvu u nás má spojenou s tím, že od tatínka vždy dostane dárky a celou dobu by nejraději strávila u televize. Bohužel moje poznámky k partnerovi, ať raději s dcerkou stráví den nějakým příjemným programem než ji kupovat teď např. dotykový telefon k vánocům jdou jaksi vedle. Ani nemluvím o tom, že si dcerku vezme na týden a jen dva dny má volno, jinak je v práci. Takže jsem hodná teta, která se vždycky postará, vymýšlí hry a ale popravdě si vždycky oddechnu, když odjede. Není problém jen v dítěti, ale hlavně v jejich rodičích. Holt chlap má stále pocit, že jí musí něčím vynahradit čas, ale dělá to blbě..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.11.15 09:45
Verim ti, ze te to musi vytacet k nepricetnosti. Ale jsou proste deti, ktere jsou zlate a snedi bez reci vse co se jim da na talir a jsou deti, ktere snad prezivaji ze vzduchu 
. Proste to tak je. A s tim nic nenadelas, bohuzel. A nezalezi na tom jestli na to dite vypada nebo ne. Uprimne zavidim matkam takove deti. Muj dvoulety synovec toho sni vic nez moje sedmileta dcera. Takze asi tak … Chce to nadhled, pevne nervy a zkouset a zkouset…
Anonymni - pokud bych si nasla partnera s detmi, tak bych s tim nemela problem. Deti za to nemuzou. Navic je to krev meho mileho. Za dalsi - cim vic deti, tim je vetsi legrace . A v neposledni rade - nikdy nevis co na tebe osud chysta - jednou se muzou ocitnout tvoje deti u „milujici“ macechy…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.11.15 10:02
Já jsem manželovy děti ráda neměla a byla bych nejradši, kdyby zmizely ze světa, ale bylo to způsobené hlavně přemrštěným chováním jejich otce - děti byly vpodstatě normální, žádní spratci (rozhodně ne větší, než ty moje… ). Jsem ráda, že už spolu nejsme, a pro příště jsou pro mě dětní chlapi opravdu „prašiví“, i když to v mém věku nejspíš znamená dožít bez partnera.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
jjelena
19.11.15 10:18
@Katalpa píše:
Já jsem manželovy děti ráda neměla a byla bych nejradši, kdyby zmizely ze světa, ale bylo to způsobené hlavně přemrštěným chováním jejich otce - děti byly vpodstatě normální, žádní spratci (rozhodně ne větší, než ty moje…
Strašný, ale budiž Ti ke cti, že si to aspon uvědomuješ.
- Citovat
- Upravit
19.11.15 10:22
Tak já taky přidám svojí trošku do mlýna…mě vychovával nevlastní táta od 1 roku, než se narodil brácha, tak úplně super…, pak začalo peklo a nebyla to jen jeho vina, ale i vina mamky, protože mu dávala jasně najevo, že nejsem jeho a že jí do výchovy nemá co mluvit…vůbec na dětství nevzpomínám ráda, protože, co se mohlo pokazit se pokazilo a naši si ze mě udělali služku…, kdežto brácha byl protěžovaný…a protože tak to v životě chodí, já jsem si před třemi lety našla taky přítele s tříletou dcerou… ze začátku to byl masakr, střídavá péče a mála nevychovanej malej hysterickej spratek, dokonce jsme se i na čas rozešli, protože jsem to nezvládala a nechtěla jsem se trápit… nebyli jsme spolu asi měsíc a pak se k sobě vrátili, protože se hrozně milujeme 
. Od té doby musím zaklepat, že je to o 200 % lepší, malá víc poslouchá, je hodnější a dokonce si jí beru, když je přítel v práci.. mám, ale někdy dny, kdy žárlím, bohužel se tomu neubráním, ale rozhodně jí to nedávám najevo… a taky si říkám, že svoje dítě bych vychovávala v hodně věcech jinak..ale nemontuju se jim do toho, protože mi to nestojí za hádky… ale vše ukáže čas, protože teď čekáme své vlastní dítě… .
Jinak její matka je hrozná kráva, vycházim s ní teda v pohodě(nechci se dohadovat a jsem ráda, že nám jí dává), ale dává mi jí třeba ve špinavym oblečení, nebo ji přiveze ve dvě hodiny odpoledne a není ještě po obědě, u nich doma se střídají chlapi snad po týdnu… no hrozný.. ale malá jí miluje nadevšechno…hold krev není voda…je to opravdu tak a málo komu se povede mít stejný vztah ke svým dětem jako k těm vyvdaným…(jako nevlastní dítě nebude mít k vám stejný vztah jako ke svý mámě) a kdyby mezi mnou a mým přítelem nebyla hodně velká láska asi bych to nezvládla…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
jjelena
19.11.15 13:31
@Anonymní píše:
Ver ze to neni z principu, ona totiz nic neji..nad vsim dela sceny, buli atd…jako kdyby byla nejaky nejedlik a bylo to na ni videt nereknu nic, ale ona je vylozene tlusta-vykrmena, pritel mi vypravel jake jeho byvala u deti vedla stravovaci navyky, me nejvic vadi ze to od ni odkoukava ma dcera ktera je tak zlata ze ji vsechno.
Podívej, mám dvě dcery se stejným otcem. Tu starší bys asi nejspíš poslala na odtučnivací kůru, je to pořádnej kus holky. S mladší jsme chodili na endokrinologii, protože je nebo spíš byla až vychrtlá. Jsou ze stejného zdrohe stravují se stejně, pohybu mají taky stejně a ořitom je každá jiná a obě jsou zdravé. Není to vždy jen o stravivacích návycách. Říkají ti něco dispozice?
- Citovat
- Upravit
Anonymní
19.11.15 13:34
@jjelena píše:
Podívej, mám dvě dcery se stejným otcem. Tu starší bys asi nejspíš poslala na odtučnivací kůru, je to pořádnej kus holky. S mladší jsme chodili na endokrinologii, protože je nebo spíš byla až vychrtlá. Jsou ze stejného zdrohe stravují se stejně, pohybu mají taky stejně a ořitom je každá jiná a obě jsou zdravé. Není to vždy jen o stravivacích návycách. Říkají ti něco dispozice?
Ja pracuji v centru zabyvajici se obezitou a to jak dospelich tak i deti..Nemusis me poucovat.. 
- Citovat
- Upravit
19.11.15 13:35
@Anonymní píše:
Pouze pět dětí z naší školky patří do úplné rodiny. U těch zbývajících mi bohatě stačí, co vidím v šatně. Rozhodně ty macechy nejsou mírumilovné macešky. Dětem neubližují to ne, ale ten přístup je tak hrozně rezervovaný, až z toho mrazí…
Ježiš. Tenhle příspěvek bych vlepila na každé stránky o střídavce nebo o péči „nové partnerky“ otce o dítě předškolního věku. Přijde mi jako strašný humus, aby dítě zažívalo zkušenost macešství, když jeho maminka žije a je většinou připravená maminkou na plný úvazek být! Alespoň ti předškoláčci, vždyť tohle vůbec není nutné, alespoň u tolika dětí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
jjelena
19.11.15 13:37
Nebudu to editovat, z mobilu je to holt samý ořeklep, omlouvám se
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Vítej v klubu
.
Včera děti přijely od otce se zimními čepicemi (já jim dávám zatím mikiny s kapucou). A to bylo venku 15 st. Co jim bude dávat, až bude -10 st.?