Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Apolena05 píše: Více
Devět měsíců je totiž dost dlouhá doba na to, aby už to doma pomalu začal řešit - pokud by zájem samozřejmě něco řešit, měl.
A taky kdyby zakladatelka nehrála na hrdinku a narovinu napsala, že do toho padá nebo už spadla a neví co si počít, byly by reakce diskutujících, včetně té mé o mnoho ohleduplnější.
Přece je jim spolu tak krásně, věčně si píšou, 3× 4× týdně se vidí, co jiného to může být než láska? Má už dospělou dceru, tak proč to sakra už nezačíná řešit? Vždyť se tolik milujeme.
Napráskaná hormonama od hlavy až k patě, si doma rve vlasy. Samozřejmě v uvozovkách a opomíjí vidět to důležité. Za lidi totiž mluví jejich činy a ne jejich slova. Mi je jí líto, protože když člověk začíná zjišťovat, že je to tak silné pouze na jedné straně a někde vzadu hlodá myšlenka, že naletěla - prostě to bolí.
A jediné, co mě na tom prostě irituje, je ten pokus o hrdinství - ukázka ega.
Kdyby byla upřímná, poradil bych ji ho postavit před hotovou věc a pokud se nerozhoupe, pak si v ústraní olízat rány, ukončit veškerý kontakt, zastavit se, dát si pauzu a pak se poohlédnout po někom, pro koho bude TOP.
Samozřejmě že jsou na světě ženy, kterým by tohle vyhovovalo, nemuset chlapovi prát trenky, vařit, uklízet a občas se sejít na super sex, někdy večeři někde v ústraní a pak šupky každý na své a mít svůj klid - ale tahle, to prostě není.
@Muž 1.2
![]()
A líto mi jí není vůbec Už kvůli tomu machrování a představě, že jsou tady všichni asi úplně na hlavu a žerou jí to i s navijákem ![]()
@Anonymní píše: Více
Já ti nevím, dovolené svých milenců jsem přežívala v pohodě, jako všechny ostatní dny. Byla jsem milenka a měla toho muže na sex a bez toho sexu s ním jsem se týden-dva obejít dokázala. Nehledě na to, že často jsem na dovolené s ním byla já.
Nikdy jsem nebyla nanda, co by byla zamilovaná do cizího chlapa a ještě žárlila na jeho rodinu ![]()
Nebudu odsuzovat, nikdy nevíme, co nám život přinese. Jen.. nevadí ti, že nejsi pro něj ta 1. ta priorita? Ono ze začátku..a to znám z vlastní zkušenosti, z manželství.. člověk je zamilovaný, spoustu věcí přehlíží, protože má růžové brýle…ale pak přijde den, kdy to člověka přestane bavit a uvědomí si spoustu věcí. Ať si pak neřekneš.. ztráta času
@Peťka1837 píše: Více
Tím, že mi dává najevo, že pro něj důležitá jsem, mě to až tolik netrápí. A co si budeme, jako k milence si myslím ke mě chová nadstandardně. Dělá maličkosti, které mě potěší. Třeba ten den co se nevidíme a já jsem v práci, on se po cestě z práce u mě zastaví a napíše mi milý vzkaz na zrcadlo. Pamatuje si jaké jídlo jsem v jaké restauraci vychvalovala a když se domlouváme kam půjdeme jíst, zeptá se me, jestli bych chtěla jít do téhle restaurace, protože mi tam chutnalo tohle a tohle. Pamatuje si jména mých kamarádů a kolegů. Zpětně se zajímá o to co jsem mu vyprávěla a ptá se jak to dopadlo. Když něco slíbí, vždy to dodrží. A spousty dalších drobností. Jistě, nejsem ani na prvním a ani na druhém místě, ale člověk zase pozná, že někomu na někom záleží. To by člověk musel být úplně mrtvej, aby to nepoznal.
Samozřejmě, že city k němu mám. Proč jinak bych byla se ženatým mužem. Já mám v hlavě nastavenou hranici 20 měsíců. Tj. do konce příštího května. Jestli to dodržím nevím. Třeba se do té doby rozejdeme a nebo v květnu budu hledat výmluvy proč to prodloužit.
Jen jsem prostě překvapena, že jsem z jeho dovolené tak otrávená, byť mu to přeju.
@Muž 1.2 píše: Více
Ale tak každá mince má taky dvě strany. Já nikde nepíšu, že k němu žádné city nemám a jsme spolu jen pro sex.
Já ho před hotovou věc šle postavit nechci. Jak jsem psala, 9 měsíců není tak dlouhá doba, abych po něm chtěla aby zahodil všechno, co celou dobu budoval. Ačkoliv je minimální šance, že by řekl ano, kdyby to řekl, musela bych za to přijmout zodpovědnost a ani já se na to necítím. Kdyby bylo úplně na mě, vyhovovalo by mi jak to máme teď, jen by nebyl ženatý. Možná se ho časem zeptám, jestli s námi vidí nějakou budoucnost. Ale teď se na to necítím. Možná se bojím odpovědi a nechci si to přiznat.
@Anonymní píše: Více
Tak to je otázka, jestli je 9 měsíců hodně nebo málo. Já třeba si svého času (i sebe) dost vážím, takže věnovat dva roky tomu, aby se někdo mohl rozhodnout, jestli se mnou chce být, nebo ne, to mi připadá šílený. Asi jsi ještě hodně mladá, nejspíš zatím neřešíš vlastní rodinu a děti.
@Michelle_M píše: Více
Mě 9 měsíců nepřijde jako dostatečně dlouhá doba po někom chtít něco takového. Je mi 35. Děti mít v plánu nemám.
@Tarena píše: Více
Byla na toto tema nedavno diskuze a rekla bych ze to bylo tak 50-50, kdy jezdily i dospele deti. ![]()
@Zvedava1 píše: Více
Ona prece nenuze vedet jak to doma maji. ![]()
Ona ta dovolená nebude velké terno ani pro manželku, když má muž potřebu i z ní si s milenkou telefonovat a psát.
Ztrácí ostražitost. Skoro jako by chtěl, aby vše vyšlo najevo.
@Anonymní píše: Více
Je to krátká doba na nějaké plánování rychlého odchodu od manželky po X letech…
Pokud o tom vůbec nemluví, tak bych řekla, že v plánu to nemá a taky to je typ, který nechce slibovat nesplnitelné, na rozdíl od některých ženáčů kecalů, kteří slibují odchod od manželky od prvního týdne vztahu a dobře ví, že k tomu nikdy nedojde.
Problém je samozřejmě majetek.
Jestli má zařízený domek, dobře ví, že ve svém věku a s dnešními cenami už nikdy nic podobného po rozdělení majetku napůl nepořídí.
Zadlužovat se před padesátkou nebude chtít, možná by mu už ani nepůjčili.
@Obleva píše: Více
Na dovolené spolu lidi nemusí být 24/7 nonstop.
Někdo se sejde u jídla a může mít jinak svůj program, oni už nemusí hlídat malé děti, takže to může být pohoda, žádné dráma ![]()