Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Mladé, zajištěné holky "k světu" - bez partnera
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
13.5.16 10:38
@Jana525 Já vyrostla v prostředí, kde máma se starala o děti a o domácnost (pak s naší pomocí) a táta dělal věci okolo baráku (typické chlapské 
) + živil rodinu. Máma tedy taky pracovala, doma nebyla, ale živitel je táta. A jelikož už mám svojí domácnost, tak jsme se o tom kolikrát bavily a nikdy si jako služka nepřipadala. Ale já respektuju, že každá ženská na to není, to není nic proti ničemu a nic za co by se musel někdo omlouvat, jen je to o tom najít kompatibilní protějšek.
Jinak s tím vařením, já prostě vařím ráda a ráda vím, co v tom mám. A vím, že příteli udělám vždy radost něčím dobrým 
Jinak někdo by třeba řekl, že mu sloužím, ale taky si tak nepřipadám 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.5.16 11:33
Neřeknu to přímo na zakladatelku, protože ji neznám.
Ale mám několik známých (někdo by řekl kamarádek), které jsou samy a „neví proč“. Nu, většinou to opravdu je o tom, že když jsou sebevědomé, vzdělané, soběstačné, nezávislé, tak se jich chlapi často jakoby bojí. Ony totiž vyzařují takové to „nikoho nepotřebuju, moje nároky jsou vysoké“ a tak se okolo nich motají maximálně ženáči či děvkaři, protože jim je vlastně jedno, kam zasunou. Obyčejný chlap má pocit, že na ni nemá, ať si říká kdo chce co chce o moderní společnosti, ideální žena pro průměrného muže by prostě měla být „něžné pohlaví“ nikoliv „domina“. A ti, co by dominu brali, ti zase asi nebudou vyhovovat zakladatelce…
S třicetiletými nezávislými ženami je to podobné jako s pětatřicetiletými svobodnými muži - všichni mají pocit, že kdyby na nich nebylo něco „špatně“, tak by byli dávno zaháčkovaní 
Toť můj názor obyčejné ženské bez titulů 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.5.16 11:59
@Mar__tanka1983 Jo, to máš asi pravdu, že tak ženy mohou působit. Sama tak třeba působím, nevím Ale já jsem zase hodně hubená, občas po mně chtějí ještě pořád občanku, takže si nemyslím, že bych vyzařovala nějakou vyloženě nadřazenost. I když submisivní typ také nejsem 
Abych to upřesnila, nepsala jsem přesný věk, rozhodně nejsem zoufalá třicítka, co musí někoho rychle uhnat na dítě. Do třicítky mi ještě dost chybí, je mi pětadvacet. A s partnerem bych se napřed chtěla pěkně pozvolna poznat, užívat si, cestovat… Na děti zatím nepomýšlím, nicméně nepopírám, v budoucnu bych je ráda chtěla. A protože jsem psala, že mi trvá, než někomu začnu důvěřovat, je tedy logické, že se nezajímám o známost na jednu noc, se kterou bych si v nouzi nejvyšší spíchla dítko, ale naopak o šikovného chlapa, se kterým bych časem třeba mohla tu rodinu i založit.
- Citovat
- Upravit
13.5.16 12:04
Zakladatelko, ale to vubec nesouvisi s tim, zda jsi hodne hubena, ted jsem se trosku pobavila, promin jde spis o to, co vyzarujes a jak pise @Mar__tanka1983 oni ti chlapi, to vyciti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.5.16 12:12
@Jana525 Já vás chápu, však píšu, že tak člověk může na okolí působit. Nicméně si myslím, že ten prvotní dojem - ještě než daná osoba promluví - je chtě nechtě vizuální. Postava, držení těla atd.
- Citovat
- Upravit
13.5.16 12:27
Tak v pětadvaceti máš ještě celý život před sebou…
mmch, psala si, že jsi studovaná, to se opravdu na škole neobjevil jedinej, kterej by stál za bližší poznání?
Já nevim, já, ač jsem dost při těle a „už mi lásko není třicet let“, bych o nápadníky nouzi neměla, kdybych chtěla…možná že právě vyzařuju tu dalo by se říct submisivitu, jsem ženská do nepohody, ale nemám potřebu se hnát nahoru a chlap se mnou asi bude mít pocit, že je „někdo“.
A jinak tedy, být tebou, nezahazovala bych „vztahy na jednu noc“ koše, ono se z toho totiž může vyklubat něco nádherného a trvalého Neříkám se vyspat s každým, ale ono i ten dle tebe - dle prvního pohledu - děvka*ř může být citlivá duše, co je nepochopena tak, jako se cítíš nepochopena ty…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.5.16 12:31
@Mar__tanka1983 píše:
Tak v pětadvaceti máš ještě celý život před sebou…
mmch, psala si, že jsi studovaná, to se opravdu na škole neobjevil jedinej, kterej by stál za bližší poznání?
Já nevim, já, ač jsem dost při těle a „už mi lásko není třicet let“, bych o nápadníky nouzi neměla, kdybych chtěla…možná že právě vyzařuju tu dalo by se říct submisivitu, jsem ženská do nepohody, ale nemám potřebu se hnát nahoru a chlap se mnou asi bude mít pocit, že je „někdo“.
A jinak tedy, být tebou, nezahazovala bych „vztahy na jednu noc“ koše, ono se z toho totiž může vyklubat něco nádherného a trvalého
Tohle přesně mě taky napadlo. Ženské se taky někdy dělají jiné, než jsou
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.5.16 12:34
@Padmé Amidala jj, třeba ten kluk dělá ramena, protože si bláhově myslí, že jinak na tu pěknou sebevědomou holku nebude mít, a že kdyby přišel „normálně“, tak ho ta dračice rozsápe na kusy 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.5.16 12:34
@Mar__tanka1983
Ale ano, v té době jsem chlapa měla, takže jsem to neřešila. Vztah nějak ztroskotal zároveň s ukončením studia, poté jsem občas něco zkoušela, nicméně jsem prostě měla celkem smůlu, a tak jsem se osamostatnila sama a na chlapy nemyslela. Říká se, že se stejně vztah hledá nejlépe tehdy, když se vlastně nehledá. Neřešila jsem to, naivně jsem si myslela, že si mě někdo najde - v práci, v MHD, v tělocvičně, na výletě, na dovolené atd.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
13.5.16 12:38
Mimochodem, já rozhodně nezatracuju známost na jednu noc. Zrovna včera tady byla nějaká diskuze, kde psalo hodně emimiňaček, že si takto našly životního partnera. Ale já na to prostě nemám povahu a nevím, v jak zoufalé situaci bych musela být nebo kolik bych musela mít upito, abych do toho šla.
- Citovat
- Upravit
13.5.16 12:41
I já si takhle našla životního partnera mimochodem EDIT: respektive první večer jsem přímé nabídce sexu (po pěti minutách od seznámení) odolala, s tím, že se můžeme sejít zítra nebo pozítří, no a tak nějak se to vyvinulo a jsme spolu 16 let 
Ale není to o tom, že se s ním musíš vyspat, stačí spolu strávit večer, případně se domluvit na další rande a uvidíš, když tě pošle do háje, že chce zasunout a né další schůzku, tak nic, v nejhorším si ztratila jeden večer…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.5.16 18:37
Ahoj zakladatelko,
dost s tebou cítím. Jsem stejně stará (mladá? jako ty a donedávna jsem byla v podobný situaci jako ty. A mám pocit, že obecně je tohle dost velký problém (soudím tak i podle kamarádek, které mám).
Nebudu tě hodnotit, jestli jsi „taková nebo maková“. Protože to z pár příspěvků vážně nevyčtu a nepřísluší mi tě nijak posuzovat. Můj názor je takový, že je to „nějaká divná doba“. Žiju v menším městě (30 tisíc obyvatel) a mám pocit, že kluky v mým věku na ulicích nepotkávám. TAk kde sakra jsou? Vídávám školáky, pak starší pány (seniory), manžele, tatínky s kočárkama, puberťáky. Jestli jsou ti chlapi po hospodách nebo sedí v autech, makají.. Nevím, asi ano. Chodím do posilovny (samí metroušci, opět puberťáci), často se procházím, občas běhám. Do hospod moc nechodím (když jsem byla - party opilých).. Jedna moje kamarádka naopak žije v Praze, tak je sice chlapů mraky, ale většinou jsou to velcí machýrci, se kterýma se dlouho žít nedá…
ár vztahů jsem měla - podobně jako ty si myslím, že jsem hezká holka (říkají mi to; usuzuju tak z toho, že se po mě muži dívají, i si tak připadám, ale nemám nos nahoru - pořád mám tisíc a jeden nedostatků , nepřipadám si nějak hloupá, pracuju, uklízím.. Prostě si připadám tak normálně. Někdy i líp, když občas zaslechnu rozhovory holek na ulicích nebo je vidím (zmalovaný x humpolácký). Možná mě tím ostatní teď nějak ohodnotí, ale jen se snažím přiblížit situaci.
Taky se mi stalo, že se na mě nalepil ženatý a zadaný muž. Taky mě chtělo pár frajerů a taky pár obyčejných kluků, kteří mě nepřitahovali a nepřišli mi zajímavý. Tomuhle se bohužel těžko poručí. Pak se stalo (po jednom úplně zoufalým vztahu), že měl o mě zájem obyčejný, pracovitý, celkem hezký kluk. Scházeli jsme se a dneska jsme přes rok spolu. Jsem ráda, že to není žádný povaleč, nechodí do hospody, je docela rozumný, i když taky dost rozdílný než já. Mám ho ráda, myslím, že mám možná na víc (třeba rozhledem, financema), ale už nechci hledat a opustit ho (tím, že ho mám ráda). Možná mě za tohle někdo odsoudí, ale mluvím upřímně. Chyby v našem vztahu jsou, ale jak poznat, kdy hledat dál a kdy nepřebrat?
Takže ti radím.. užívej si svobodný život a zkus možná vybočit - až poznáš někoho, kdo je jiný než ti bývalí, schválně to zkus a uvidíš. Třeba to vyjde. Nemyslím si o tobě, že bys byla špatná, jen mám pocit, že je dnešní doba zvláštní - lidi se neoslovují, žije se tak nějak „na autopilota“ (prázdný výrazy po ulicích; telefon u ucha; smsky u stolu mezi přáteli). Ale není to tak u všech a věřím, vím, že láska k tobě přijde. Hodně štěstí.
Anonymka
- Citovat
- Upravit
13.5.16 19:44
@Anonymní píše:
Mimochodem, já rozhodně nezatracuju známost na jednu noc. Zrovna včera tady byla nějaká diskuze, kde psalo hodně emimiňaček, že si takto našly životního partnera. Ale já na to prostě nemám povahu a nevím, v jak zoufalé situaci bych musela být nebo kolik bych musela mít upito, abych do toho šla.
Přesně, taky nic pro mě, nikdy jsem to nezkusila a fakt to neplánuju. Jak psala jiná Anonymní - není nic špatného na tom, že hledáš sobě podobného. Jo já taky.
Dneska jdu do báááru, třeba tam na někoho narazím. Budu na tebe myslet.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.5.16 19:56
Anonymní z 18:37,
díky za příspěvek. Vypadá to, že sis prošla něčím hodně podobným a jsem ráda i za pohled někoho, kdo si něco podobného prožil.
A k těm SMS apod. - zrovna tento týden jsme si byli se známými sednout a všimli jsme si, že u jednoho stolu sedí dva páry, šli asi na takové dvojité rande. A bylo u nich ticho, mluvili snad jen s číšníkem, jinak každý čučel do mobilu, pípal jim neustále messenger a na nás se ještě koukali celkem nevraživě, že se normálně bavíme.
Jinak ti držím pěsti, ať vám to klape 
@Whiskin O, tak to se hezky bav
- Citovat
- Upravit
13.5.16 20:06
@Anonymní píše:
Anonymní z 18:37,
díky za příspěvek. Vypadá to, že sis prošla něčím hodně podobným a jsem ráda i za pohled někoho, kdo si něco podobného prožil.
A k těm SMS apod. - zrovna tento týden jsme si byli se známými sednout a všimli jsme si, že u jednoho stolu sedí dva páry, šli asi na takové dvojité rande. A bylo u nich ticho, mluvili snad jen s číšníkem, jinak každý čučel do mobilu, pípal jim neustále messenger a na nás se ještě koukali celkem nevraživě, že se normálně bavíme.
Jinak ti držím pěsti, ať vám to klape
jste je tam rusili
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
