Náročné dítě a rodina

Napsat příspěvek
Velikost písma:
terien
34473
23.4.23 10:42
@aanysek píše:
To dítě mohlo být ještě nedávno plně kojené, pak nějaký výlet jen s otcem (pokud babička nebydlí o dvě ulice dál) úplně není možný. Řekla bych, že i zakladatelka by ráda dítě někomu svěřila na hlídání, ale ty babičky často mívají naprosto jasnou představu, jak takové hlídání má vypadat, bez ohledu na to dítě (třeba že by ho vzali ven v nosítku - tím spoustu prarodičů skoro urazíš, aspoň v mém okolí), takže to je pak těžké. Nám třeba malý spával odpoledne od 1 do 3, babička hrozně chtěla vozit, ale jedině od dvou, později ne. A na spánek si ho vzít taky nechtěla, protože si ho chce užít a ne vozit spící mimino.

Jakože kojené dítě nemůže trávit čas s otcem a být na něj zvyklé? Tak to je mi novinka tedy :think:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
terien
34473
23.4.23 10:44
@Villanelle píše:
Jak které. U těchto dětí by ten člen rodiny musel být přítomen a aktivní opravdu intenzivně. A jestli myslíš „zvyknute“ ve smyslu, že se nechá řvát a časem to vzdá, tak to pak ano, ale to já bych svému dítěti teda neudělala :nevim:
Pokud prarodiče nejezdí na návštěvy a tam se místo kafe nevěnují diteti, tak si nemá jak zvyknout.

Tak jestli není otec aktivně přítomen, je v té rodině asi něco špatně

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
aanysek
1977
23.4.23 10:52
@terien píše:
Jakože kojené dítě nemůže trávit čas s otcem a být na něj zvyklé? Tak to je mi novinka tedy :think:

Nemluvím o trávení času s otcem, ale o výletu za babičkou. Kojené dítě dávám na hlídání od kojení do kojení, což vychází tak max na 2 hodiny, dýl venku nevydrží. Těžko ho dám manželovi do auta ať jede za svými rodiči, protože než by tam dojeli, tak se otočí a pojedou zpátky. A ne každé dítě sedne v půl roce k talíři a sní plnou porci, takže třeba u nás to i v 10 měsících bylo pořád hlídání max na dvě hodiny.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
terien
34473
23.4.23 10:58
@aanysek píše:
Nemluvím o trávení času s otcem, ale o výletu za babičkou. Kojené dítě dávám na hlídání od kojení do kojení, což vychází tak max na 2 hodiny, dýl venku nevydrží. Těžko ho dám manželovi do auta ať jede za svými rodiči, protože než by tam dojeli, tak se otočí a pojedou zpátky. A ne každé dítě sedne v půl roce k talíři a sní plnou porci, takže třeba u nás to i v 10 měsících bylo pořád hlídání max na dvě hodiny.

Ale tady není diskuze o vás

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Venetia
106488
23.4.23 12:36
@Anonymní píše:
Mám 10 měsíční dítě (ne první), které je poměrně náročné, odmala nesnáší kočár, auto, prakticky přes den nespí, v noci jen nalepené na mě - má ze mě dudlík. Rodina na jednu stranu pořád ťuťuňuňu, ať přijedeme, ale každá návštěva má stejný scénář - dítě řve, nechce k nikomu jít, nejde ani položit, protože jednak je to tam špinavé a druhak neustále něco shazuje, takže mám X hodin nevrlé dítě na rukou. Babička se samozřejmě rozčiluje, že za n ní ani nechce jít. No tak není divu, prakticky ji nezná a prostě je náročnější, já mu asi neporučím. :roll: Takže se mě pořád dokolečka ptá, jestli ho může jít povozit v kočárku, jestli chce jogurt nebo jestli si s ní půjde hrát. A já už jsem na to začala odpovídat dost zostra. Načež manžel po mě vyjel, proč jsem tak protivná. Mě už to leze krkem, když si nikdo za tolik měsíců nevšiml, že dítě v kočáře jen řve, dané potraviny nejí, tak jako co, mám ze samé lásky k rodině nechat dítě celé odpoledne řvát nebo co? Mísí se ve mě hněv, ani jednou žádná pomoc nebo dotaz, jak to vlastně mame, nebo snaha, že by třeba přijeli k nám a i se nějak dítěti věnovali, ne, jen seděli u kafe a jenom jejich přihlouplé „rady“ - mám pocit, že babička má snad radši kočár, než vnouče. :nevim: A na druhou stranu, už jim ani nechci to dítě dávat, ani tam jezdit, dřív jsem je měla moc ráda, ale touhle situaci jsem v ně úplně ztratila důvěru. Manzel mi akorát udělal přednášku, jaká jsem hysterka. A ja se vidím v právu, neodpověděla jsem nijak neslušně, jenom si nenechám 💩 na hlavu. Na 150. dotaz s kočárkem jsem odpověděla - ne, jen v něm řve, kočár používáme v největší nouzi, teď v něm určitě chtít být nebude. A babička se hned začala čílit, že se jen zeptala. :roll: Tak co, jsem hysterka nebo se prostě chovají otravně? Jak byste do budoucna opět navázaly ztracenou důvěru?

hysterka

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
asddsa
1593
23.4.23 13:25

Co je to „náročné“ dítě? Není spíš nevychované? :think:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Mereia1990
140
23.4.23 13:26

Zakladatelko, já tě chápu, jsi unavená, máš náročnější dítě, což jsou věci se kterými prostě nic neuděláš, narozdíl od někrerých prostě chápu, že některé děti nechcou k nikomu jinému jak k matce, ono oni si zvyknou- na to jsem alergická, ano, děti si zvyknou, ale za jakou cenu, za cenu toho, že ví, že jejich potřeby matka nevyslyší tak potichu přetrpí čas s někým jiným? děkuji nechci, taky jsem dceru nidky nikdomu do kočárku vozit nedala, protože někdy tam neusnula a jen brečela, nebo začala brečet ihned po vzbuzení, a jejich kecy že jim to nevadí, že brečí mě vytáčeli, jim možná ne, ale mě ano, tak proto jim ten kočár nikdy svěřen nebyl, kolikrát jsem šla na procházce s kočárem prázdným a dítětem v nosítku… co se týká jiných blbých keců, těch jsem si taky užila, vzhledem k alergii na bílkovinu kravského mléka a vejce kojené dcery stále poslouchám blbé kecy a koukám na úšklebky jak ZASE nic nejím z toho co napečou ( že by se někdo obtěžoval za ten rok a půl nachystat něco co můžeme obě to ne.. ), dcera nevíme nikdo proč nemá ráda starší muže, včetně dědečků, nesnáší když se po ní kdokoli sápe jen co příjde, teď už nastěstí si řekne, že ne, prstě jen oznámíme ať ji nechají být a že si dojde až bude chtít, nejlepší je ji ignorovat o to dříve přijde… a co se týká posílání dítěte samotného s otcem, v 10ti měsících se dcera někdy kojila co hodinu, příkrmů snědla veké prd, z lahve nepila ani moje odstříkané mléko, takže nějaký výletík s otcem kterého jinak zbožňuje moc nepřicházel v úvahu…
drž se, na rodinu hoď bobek, jejich pocity nejsou tvoje zodpovědnost, tvoje zodpovědnost je to malé mimino, a pokud te potřebuje tak ostatní mají smůlu… jak bude větší ono si řekne za kým chce a ne ;-) a hned to budeš mít jednodušší

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Reklama
Jaaanča
1106
23.4.23 13:27

Na jednu stranu tě chápu (taky máme náročné dítě), na druhou stranu ano, jsi trochu hysterka. Chce to nějaký kompromis.. oni by měli jezdit častěji k vám aby si na ně dítě zvyklo v domácím prostředí. Nevím co znamená že je to tam špinavé, ale určitě můžeš dítě ustrojit tak aby se mohlo umazat, případně vzít pod něj deku nebo něco. A klidně bych babičce jednou dala dítě do kočáru s tím ať to zkusí ale že si myslím že bude jen řvát, třeba si to příště rozmyslí.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
kocourGarfield
23.4.23 13:47

U nás pomohlo dát dítě do toho kočáru. Do 5 minut byli zpátky, protože dítě opravdu řvalo jak pavian. Od té doby se neptal. Sice dítě je stále považováno za divné a " můžeš si za to sama ", ale to je mi fuk.

Jen se smíř, že věkem se to nezlepší. Protože když jsem nedávno se s danou osobou podělila, že dítě zvládlo hlídání úplně cizí osobou, tak jsem si vyslechla " A to jsi jako ty zvládla jo? " Opět bylo zcela zbytečně vysvětlovat, že celou dobu nešlo o moje ne/zvládání ale o ditete a že cesta nechat vyřvat ( ono si zvykne za chvíli ) nebyla ta, kterou jsem pri hlídání jít. :)

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
23.4.23 14:54
@Anonymní píše:
Mám 10 měsíční dítě (ne první), které je poměrně náročné, odmala nesnáší kočár, auto, prakticky přes den nespí, v noci jen nalepené na mě - má ze mě dudlík. Rodina na jednu stranu pořád ťuťuňuňu, ať přijedeme, ale každá návštěva má stejný scénář - dítě řve, nechce k nikomu jít, nejde ani položit, protože jednak je to tam špinavé a druhak neustále něco shazuje, takže mám X hodin nevrlé dítě na rukou. Babička se samozřejmě rozčiluje, že za n ní ani nechce jít. No tak není divu, prakticky ji nezná a prostě je náročnější, já mu asi neporučím. :roll: Takže se mě pořád dokolečka ptá, jestli ho může jít povozit v kočárku, jestli chce jogurt nebo jestli si s ní půjde hrát. A já už jsem na to začala odpovídat dost zostra. Načež manžel po mě vyjel, proč jsem tak protivná. Mě už to leze krkem, když si nikdo za tolik měsíců nevšiml, že dítě v kočáře jen řve, dané potraviny nejí, tak jako co, mám ze samé lásky k rodině nechat dítě celé odpoledne řvát nebo co? Mísí se ve mě hněv, ani jednou žádná pomoc nebo dotaz, jak to vlastně mame, nebo snaha, že by třeba přijeli k nám a i se nějak dítěti věnovali, ne, jen seděli u kafe a jenom jejich přihlouplé „rady“ - mám pocit, že babička má snad radši kočár, než vnouče. :nevim: A na druhou stranu, už jim ani nechci to dítě dávat, ani tam jezdit, dřív jsem je měla moc ráda, ale touhle situaci jsem v ně úplně ztratila důvěru. Manzel mi akorát udělal přednášku, jaká jsem hysterka. A ja se vidím v právu, neodpověděla jsem nijak neslušně, jenom si nenechám 💩 na hlavu. Na 150. dotaz s kočárkem jsem odpověděla - ne, jen v něm řve, kočár používáme v největší nouzi, teď v něm určitě chtít být nebude. A babička se hned začala čílit, že se jen zeptala. :roll: Tak co, jsem hysterka nebo se prostě chovají otravně? Jak byste do budoucna opět navázaly ztracenou důvěru?

Opravdu nechce to dítě nebo nechceš ty? :nevim:. Jak se mají věnovat když ty vlastně nechceš. Dudlík sis nejspíš ze sebe udělala sama. Teda takhle to z příspěvku je za mě cítit. Nemusí předci krmit jen jogurtem jsou jiná jídla. Mě přijde že prostě nechceš ty a svadis to na dítě.
Teď už je venku krásně pokud opravdu nemá rádo kočár může být s prarodiči na dece. Nebo to taky nezvládne? Je tam moc broučků? Zelená tráva? Prostě jsi nabroušena a vzteky nevidíš a vlastně nechceš.
Já si třeba myslím, že velké plus u nás bylo, že si od měsíce věku chodila babička pro kočár a alou na procházku. Teď nemáme problém si udělat čas na sebe protože víme že s babičkou vydrží. Hold si musí poradit. Stejně vždycky zjisti, že nejlepší způsob je ten zabehli, naučený.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
23.4.23 16:44

Abych odpověděla tak nějak hromadně, strašně mě pobavily odpovedi, jak mám dítě nevychované a jak má být už dávno zvyklé na kdeco. Aha. V 10 měsících, jo? Takže ho mám aspon na 2 hodiny pěkně privazat do kočáru, ať se vychová a zvyká si, ne? :potlesk: Jak se prosímvás vychovává mimino? To mu mám jednu výchovnou lepnout, když se nechová podle přání ostatních? Prostě odmalička v kočárku řve, až se zalyká, dudel nechce, tak co mám asi dělat? Nechat ho řvát až do bezvědomí? Kočárek používám, ale je to prostě na 10 metrů, poté dítě nesu, pak mu třeba dam krupku, někam dojedeme…Babička si představuje, jak ho posadí do kočárku a bude půl dne korzovat po vesnici, tak to bohužel. Na nějaké mé návrhy (nositko nebo že půjdu s nimi) reaguje, že přece každé dítě se vozí v kočárku, tak co by si neporadila. A já jako fakt nebudu někde v klidu, když vyšlu manžela samotného, on tam nechá dítě svému osudu a bude tam celé odpoledne brečet. To mi za to opravdu nestojí. 8o A ne, fakt mi 10 měsíční batole nevydrží 3 hodiny ležet na dece a ničeho se nedotýkat. Úplně nerozumím tomu, proč si tam třeba nemohou uklidit, je tam prostě stoletý prach, ulepene koberce, všude věci, které strká do pusy a buď jsou špinavé nebo nebezpečné. Je to pro mě o nervy. I když bych se smirila s tím, že z toho bude mít střevní chřipku, tak holt nenechám batole okusovat jedovaté květiny a skleněné blbosti z vitrinek. :roll: A říct jim to není jak. Vy byste řekli příbuzným, že mají doma bordel a ať si uklidí? Nepřišla jsem na způsob, jak. :think: Vidím v tom, jak někteří píšete - fotecky a aby sousedi viděli, že se vozí vnoučátko, ale nějaký zájem o nás nebo o pomoc tam není.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
23.4.23 16:53
@Anonymní píše:
Abych odpověděla tak nějak hromadně, strašně mě pobavily odpovedi, jak mám dítě nevychované a jak má být už dávno zvyklé na kdeco. Aha. V 10 měsících, jo? Takže ho mám aspon na 2 hodiny pěkně privazat do kočáru, ať se vychová a zvyká si, ne? :potlesk: Jak se prosímvás vychovává mimino? To mu mám jednu výchovnou lepnout, když se nechová podle přání ostatních? Prostě odmalička v kočárku řve, až se zalyká, dudel nechce, tak co mám asi dělat? Nechat ho řvát až do bezvědomí? Kočárek používám, ale je to prostě na 10 metrů, poté dítě nesu, pak mu třeba dam krupku, někam dojedeme…Babička si představuje, jak ho posadí do kočárku a bude půl dne korzovat po vesnici, tak to bohužel. Na nějaké mé návrhy (nositko nebo že půjdu s nimi) reaguje, že přece každé dítě se vozí v kočárku, tak co by si neporadila. A já jako fakt nebudu někde v klidu, když vyšlu manžela samotného, on tam nechá dítě svému osudu a bude tam celé odpoledne brečet. To mi za to opravdu nestojí. 8o A ne, fakt mi 10 měsíční batole nevydrží 3 hodiny ležet na dece a ničeho se nedotýkat. Úplně nerozumím tomu, proč si tam třeba nemohou uklidit, je tam prostě stoletý prach, ulepene koberce, všude věci, které strká do pusy a buď jsou špinavé nebo nebezpečné. Je to pro mě o nervy. I když bych se smirila s tím, že z toho bude mít střevní chřipku, tak holt nenechám batole okusovat jedovaté květiny a skleněné blbosti z vitrinek. :roll: A říct jim to není jak. Vy byste řekli příbuzným, že mají doma bordel a ať si uklidí? Nepřišla jsem na způsob, jak. :think:Vidím v tom, jak někteří píšete - fotecky a aby sousedi viděli, že se vozí vnoučátko, ale nějaký zájem o nás nebo o pomoc tam není.

Já ti rozumím, moje máma má doma taky bordel. Ale fakt jako drobky na zemi, snad i písek, zažranou špínu, všude prach. To se vždycky před naší návštěvou dušuje, jak celý den uklízela :P ona ten bordel prostě nevidí a měla to tak celý život. Jednou za čas jí s bráchou objednáme kompletní úklid bytu, ale to vydrží na chvíli. Dítě jsem u ní dávala na deku, když se ještě nehýbalo, pak ho tam holt musím pořád sledovat a hlídat, aby nesnědlo nějakou nechutnost ze země. Jinak jak to příbuzným říct - já své máme úplně normálně řeknu, že tam má bordel jako v tanku, řekla bych to tak každému z mojí strany rodiny. Pokud by to byla část rodiny z manželovy strany, asi bych očekávala, že se ozve manžel.

  • Citovat
  • Upravit
ludmilaadamkova
23.4.23 17:03

Měla jsem extrémně rvoucí dítě a dítě co nesnášelo kočár ale tedy když kdokoliv nabízel že ho povozí tak jsem byla happy. A bylo mi celkem jedno zda v tom kočárku brečí. Rvala totiz skoro pořád a tak když neřvala poblíž mě tak se dalo třeba i na hodinu usnout.

  • Citovat
  • Upravit
terien
34473
23.4.23 17:34
@Anonymní píše:
Abych odpověděla tak nějak hromadně, strašně mě pobavily odpovedi, jak mám dítě nevychované a jak má být už dávno zvyklé na kdeco. Aha. V 10 měsících, jo? Takže ho mám aspon na 2 hodiny pěkně privazat do kočáru, ať se vychová a zvyká si, ne? :potlesk: Jak se prosímvás vychovává mimino? To mu mám jednu výchovnou lepnout, když se nechová podle přání ostatních? Prostě odmalička v kočárku řve, až se zalyká, dudel nechce, tak co mám asi dělat? Nechat ho řvát až do bezvědomí? Kočárek používám, ale je to prostě na 10 metrů, poté dítě nesu, pak mu třeba dam krupku, někam dojedeme…Babička si představuje, jak ho posadí do kočárku a bude půl dne korzovat po vesnici, tak to bohužel. Na nějaké mé návrhy (nositko nebo že půjdu s nimi) reaguje, že přece každé dítě se vozí v kočárku, tak co by si neporadila. A já jako fakt nebudu někde v klidu, když vyšlu manžela samotného, on tam nechá dítě svému osudu a bude tam celé odpoledne brečet. To mi za to opravdu nestojí. 8o A ne, fakt mi 10 měsíční batole nevydrží 3 hodiny ležet na dece a ničeho se nedotýkat. Úplně nerozumím tomu, proč si tam třeba nemohou uklidit, je tam prostě stoletý prach, ulepene koberce, všude věci, které strká do pusy a buď jsou špinavé nebo nebezpečné. Je to pro mě o nervy. I když bych se smirila s tím, že z toho bude mít střevní chřipku, tak holt nenechám batole okusovat jedovaté květiny a skleněné blbosti z vitrinek. :roll: A říct jim to není jak. Vy byste řekli příbuzným, že mají doma bordel a ať si uklidí? Nepřišla jsem na způsob, jak. :think: Vidím v tom, jak někteří píšete - fotecky a aby sousedi viděli, že se vozí vnoučátko, ale nějaký zájem o nás nebo o pomoc tam není.

Jak se prosím tě 10 měsíční dítě dostane k figurkam z vitríny? Hysterka jsi, to je bez debat, buď si to časem sedne nebo ne. S tvým přístupem spíš ne, ale tak nebudete první ani poslední.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
asddsa
1593
23.4.23 17:43
@Anonymní píše:
Abych odpověděla tak nějak hromadně, strašně mě pobavily odpovedi, jak mám dítě nevychované a jak má být už dávno zvyklé na kdeco. Aha. V 10 měsících, jo? Takže ho mám aspon na 2 hodiny pěkně privazat do kočáru, ať se vychová a zvyká si, ne? :potlesk: Jak se prosímvás vychovává mimino? To mu mám jednu výchovnou lepnout, když se nechová podle přání ostatních? Prostě odmalička v kočárku řve, až se zalyká, dudel nechce, tak co mám asi dělat? Nechat ho řvát až do bezvědomí? Kočárek používám, ale je to prostě na 10 metrů, poté dítě nesu, pak mu třeba dam krupku, někam dojedeme…Babička si představuje, jak ho posadí do kočárku a bude půl dne korzovat po vesnici, tak to bohužel. Na nějaké mé návrhy (nositko nebo že půjdu s nimi) reaguje, že přece každé dítě se vozí v kočárku, tak co by si neporadila. A já jako fakt nebudu někde v klidu, když vyšlu manžela samotného, on tam nechá dítě svému osudu a bude tam celé odpoledne brečet. To mi za to opravdu nestojí. 8o A ne, fakt mi 10 měsíční batole nevydrží 3 hodiny ležet na dece a ničeho se nedotýkat. Úplně nerozumím tomu, proč si tam třeba nemohou uklidit, je tam prostě stoletý prach, ulepene koberce, všude věci, které strká do pusy a buď jsou špinavé nebo nebezpečné. Je to pro mě o nervy. I když bych se smirila s tím, že z toho bude mít střevní chřipku, tak holt nenechám batole okusovat jedovaté květiny a skleněné blbosti z vitrinek. :roll: A říct jim to není jak. Vy byste řekli příbuzným, že mají doma bordel a ať si uklidí? Nepřišla jsem na způsob, jak. :think: Vidím v tom, jak někteří píšete - fotecky a aby sousedi viděli, že se vozí vnoučátko, ale nějaký zájem o nás nebo o pomoc tam není.

To dítě neumře ani se mu nic nestane, když kolem něj nebudeš chvíli skákat. Nebo co si jako myslíš, že se mu stane? Moje švagrová je stejná, proto znám tyhle matky, co furt mají dojem, že bez nich dítě 5 minut nepřežije.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

 
 

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová

Milování a syn

  • 09.04.26
  • Anonymní

Dobrý den, mám takový problém, co se týká intimního života. Máme 4letého syna, je živý a zvědavý až velmi. S manželem jsme pravidelně před pár... Odpověď

Problémy v rodině

  • 18.03.26
  • Anonymní

Dobrý den, už nevím, na koho se obrátit, protože po narození syna mám problémy s manželovou rodinou. Tchyně s tchánem jsou v celku hodní lidé,... Odpověď

Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži

  • 11.12.25
  • Anonymní

Dobrý den, přečetla jsem si Vaši odpověď týkající se stejného tématu, něco mě oslovilo, ale pořád nemohu uchopit svoji situaci tak, abych se... Odpověď

Je to deprese? Co by pomohlo?

  • 12.12.25
  • Anonymní

Dobrý den. Ani nevím, kde začít. Zkusím to vzít polopaticky. Rok a čtvrt se snažíme s manželem o miminko. Před snažením jsem řešila potíže s... Odpověď

Poporodní deprese nebo něco jiného?

  • 19.08.25
  • Anonymní

Dobrý den, jsem skoro rok po porodu, ale vůbec si mateřství neužívám. Je to pro mě takové přežívání a přečkávání. Narodila se mi předčasně... Odpověď