Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@stinga píše:
to už píšeš od rána, ale o otci tahle diskuse není
No právě
@stinga píše:
zřejmě babička nechce dojet, ale vyžaduje návštěvy u nich,
a to, že otec tam nemůže jet s dítětem sám, už se tu řešilo v 10.52 - už se diskuse točí dokola na tom samém
Ano a někteří si tu stále jedou svoje tak jsem to radši znovu zdůraznila. Celou debatu jsem ještě nedočetla, reaguji postupně jak dočítám.
@stinga píše:Údajně to nezvládne. Ani to nezkusili, takže to neví. Zakl. má problém s tchyni a kdyby k ji jel s dítětem otec, problém je vyřešen.
ale zakladatelka nemá problém s otcem dítěte, kterého tady v té diskusi pořád předhazuješ, zakladatelka má problém s tím, že tchýně chce hlídat, ale nezvládne to
@Jahudka82 píše:
Pokud je to k babičce dál než třeba do vedlejší vesnice, aby se ta návštěva dala stihnout mezi kojením, takže by to bylo o tom tam dojet a za půl hodiny - hodinu rvát dítě zas do sedačky, tak asi těžko. Samozřejmě by babička mohla přijet a třeba spolu s tatínkem jít povozit chvíli nebo tatínek vezme dítě do nosítka a půjdou společně ven, což by šlo i během návštěvy u babičky, vymyslet se dá leccos, když se chce…
Tomu dítěti je 10 měsíců, ne 10 týdnů. Jednak může jíst příkrmy, nepotřebuje být nalepené celý den na koze a druhak mu může máma mléko odstříkat. Ale to by se právě muselo chtít.
@stinga píše:![]()
ale díky, tímhle příspěvkem jsi mě hodně rozesmála, a smích prodlužuje život,
pod 10měsíční chodící dítě dáš deku a ejhle - problém vyřešen![]()
Pokud řeší, že ho tam nemá kde položit, tak ano, dám svou deku a problém vyřešen
@terien píše:
Pokud řeší, že ho tam nemá kde položit, tak ano, dám svou deku a problém vyřešen
ale chodící dítě ti z té deky odejde, to je ten vtip
@terien píše:
Tomu dítěti je 10 měsíců, ne 10 týdnů. Jednak může jíst příkrmy, nepotřebuje být nalepené celý den na koze a druhak mu může máma mléko odstříkat. Ale to by se právě muselo chtít.
Mně mladší z flašky pít nechtělo…jasne že už může dostat křupku, příkrm, rohlík, piškot atd., ale v těch 10 měsících to prso ještě vyžadujou ať už na uspání, uklidnění, i po jídle si dají, je to i zdroj tekutin, některý děti toho z hrnečku ještě moc nevypijou… jestli jsi nekojila, můžeš to mít samozřejmě jinak. Neříkám že musí být matka s dítětem nonstop, taky bych byla ráda kdyby mi malou někdy povozili jen tak, ne jen když jsem musela k zubaři nebo na gyndu (1-2× do roka), když se zadařilo tak i na holiče nebo něco se starším. Toho by vozili a hlídali furt, to holt byl ten první korunní princ. Tedy pro tchýni už 2., ale dokud se kojily, tak prostě o delší hlídání než na tu procházku nikdo moc nestál, báli se že bude bečet. Mě spíš udivuje, kolik dětí v dnešní době „nesnáší kočárek a nikam se s nima nedá jít“. Tohle zas neznám já, no, kočár byl kámoš…
Příspěvek upraven 23.04.23 v 22:33
@terien píše:
Pokud řeší, že ho tam nemá kde položit, tak ano, dám svou deku a problém vyřešen
Nevím jak tvé dítě, ale obe moje děti v deseti měsících lezly a obcházely nábytek. Takže by se ti na nějakou deku tak akorát, víš co…
@stinga píše:
ale chodící dítě ti z té deky odejde, to je ten vtip
Tak šlapat může i v drobkách, to ho fakt nezabije. Nebo může jít s babičkou ven, když tedy už chodí
@Pidulka1991 píše:
Nevím jak tvé dítě, ale obe moje děti v deseti měsících lezly a obcházely nábytek. Takže by se ti na nějakou deku tak akorát, víš co…
Ale to řešila zakladatelka, že ho tam nemůže položit. Tak může. A nevím jak tvé dítě, ale moje třeba při spaní leží doteď.
@Jahudka82 píše:
Mně mladší z flašky pít nechtělo…jasne že už může dostat křupku, příkrm, rohlík, piškot atd., ale v těch 10 měsících to prso ještě vyžadujou ať už na uspání, uklidnění, i po jídle si dají, je to i zdroj tekutin, některý děti toho z hrnečku ještě moc nevypijou… jestli jsi nekojila, můžeš to mít samozřejmě jinak. Neříkám že musí být matka s dítětem nonstop, taky bych byla ráda kdyby mi malou někdy povozili jen tak, ne jen když jsem musela k zubaři nebo na gyndu (1-2× do roka), když se zadařilo tak i na holiče nebo něco se starším. Toho by vozili a hlídali furt, to holt byl ten první korunní princ. Tedy pro tchýni už 2., ale dokud se kojily, tak prostě o delší hlídání než na tu procházku nikdo moc nestál, báli se že bude bečet. Mě spíš udivuje, kolik dětí v dnešní době „nesnáší kočárek a nikam se s nima nemůže“. Tohle zas neznám já, kočár byl kámoš…Příspěvek upraven 23.04.23 v 22:32
No vidíš a tady by prarodiče šli rádi a pořád se hledají důvody, proč to nejde
Zakladatelko a ja se tedy stará tatínek, když tě nazývá hysterkou? Proč mas dítě na rukou při návštěvách jen ty?
@terien píše:
Ale to řešila zakladatelka, že ho tam nemůže položit. Tak může. A nevím jak tvé dítě, ale moje třeba při spaní leží doteď.
Ona psala, ze ji přes den moc nespi
… ono náročné dítě je občas fakt na palici. Ja zase nechápu, proč by babička nemohla jezdit za vnoučetem do jeho prostředí, když ví jakou má povahu.
@Pidulka1991 píše:
Ona psala, ze ji přes den moc nespi… ono náročné dítě je občas fakt na palici. Ja zase nechápu, proč by babička nemohla jezdit za vnoučetem do jeho prostředí, když ví jakou má povahu.
Právě proto, že je na palici, tak by všem nejvíc prospělo, kdyby si ho vzal někdo jiný ven.
@Anonymní píše:
Mám 10 měsíční dítě (ne první), které je poměrně náročné, odmala nesnáší kočár, auto, prakticky přes den nespí, v noci jen nalepené na mě - má ze mě dudlík. Rodina na jednu stranu pořád ťuťuňuňu, ať přijedeme, ale každá návštěva má stejný scénář - dítě řve, nechce k nikomu jít, nejde ani položit, protože jednak je to tam špinavé a druhak neustále něco shazuje, takže mám X hodin nevrlé dítě na rukou. Babička se samozřejmě rozčiluje, že za n ní ani nechce jít. No tak není divu, prakticky ji nezná a prostě je náročnější, já mu asi neporučím.Takže se mě pořád dokolečka ptá, jestli ho může jít povozit v kočárku, jestli chce jogurt nebo jestli si s ní půjde hrát. A já už jsem na to začala odpovídat dost zostra. Načež manžel po mě vyjel, proč jsem tak protivná. Mě už to leze krkem, když si nikdo za tolik měsíců nevšiml, že dítě v kočáře jen řve, dané potraviny nejí, tak jako co, mám ze samé lásky k rodině nechat dítě celé odpoledne řvát nebo co? Mísí se ve mě hněv, ani jednou žádná pomoc nebo dotaz, jak to vlastně mame, nebo snaha, že by třeba přijeli k nám a i se nějak dítěti věnovali, ne, jen seděli u kafe a jenom jejich přihlouplé „rady“ - mám pocit, že babička má snad radši kočár, než vnouče.
A na druhou stranu, už jim ani nechci to dítě dávat, ani tam jezdit, dřív jsem je měla moc ráda, ale touhle situaci jsem v ně úplně ztratila důvěru. Manzel mi akorát udělal přednášku, jaká jsem hysterka. A ja se vidím v právu, neodpověděla jsem nijak neslušně, jenom si nenechám 💩 na hlavu. Na 150. dotaz s kočárkem jsem odpověděla - ne, jen v něm řve, kočár používáme v největší nouzi, teď v něm určitě chtít být nebude. A babička se hned začala čílit, že se jen zeptala.
Tak co, jsem hysterka nebo se prostě chovají otravně? Jak byste do budoucna opět navázaly ztracenou důvěru?
Můj syn (třetí dítě) byl takový do dvou let. Kdo nezažil, nepochopí. Když k nám přijela návštěva, tak z toho byl dva dny rozhozený. Pamatuju, jak jednou usnul v lehátku, bylo mu asi 8 měsíců, během spánku přijela návštěva. Vzbudil se a první, na koho koukal, byl strejda. Řval tehdy dokud neodjeli, hrůza. Nejhůř to nesla moje mamka, tu všechny vnoučata milují. Byla u nás čtyři dny, když syn slavil rok a teprve čtvrtý den jí dovolil, aby ho vzala do náruče. Nicméně neexistovalo, že bych dala někomu povozit kočárek. I když na mě viděl, řval jako tur, že ho veze někdo jiný. Jednu dobu měl problém být i s manželem. A to ho manžel od narození nosil v šátku, spal s námi v posteli… S úderem dvou let to ze dne na den přestalo. Ale byly to hodně náročné dva roky. Naštěstí rodina i manžel měli pochopení, ale někteří kamarádi nebo cizí lidi občas upustily jedovaté poznámky…
Jinak nevím, jestli to s tím souviselo, ale do půl roku byl syn v pohodě (respektive spíš první půl rok prospal a moc nevnímal okolí), pak jsme jeli na rodinnou oslavu, kde bylo asi 20 lidí, šel z ruky do ruky, ještě máme fotky, jak ho všichni mazlili a byl v pohodě. A po té oslavě to začalo být peklíčko ![]()