Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
@K.Black A to je to co dokážu pochopit jak jsem už psala…ale tohle je prostě přehnané…chtít dát pryč dítě protože je to chlapeček není emotivní ale nenormální
@ikyki hele nevím, do hlavy nikomu nevidíme. Pokud by diskuze zněla, „Dala jsem pryč dítě, protože to byl kluk“ tak stojím v první řadě s vidlema, tady jsem opatrná.
@K.Black Jojo někdo umí bejt opatrnej já jak něco takovýho čtu tak vidím rudě ![]()
@K.Black Ale tak jako ovládat se taky zvládnu, jsem prostě jen taková, že když se mi něco nelíbí řeknu to na plnou pusu a ne vždy se to líbí…ale celkem jsem za tu vlastnost ráda, lidi mi pak tolik neser*u na hlavu ![]()
@ikyki já tě chápu, jak to myslíš. Mám pár témat u kterých vidím rudě, a musím se hodně ovládat, ale tady nevím, nevím ![]()
@K.Black Myslím, že by jsme to tu ale měli přestat řešit jsem jaksi mimo téma
třeba se jednou sejdem v diskuzi jak věci říkat opatrně ![]()
Nevím, jak dlouho jsi o své holčičce snila, jak sis ji představovala nebo proč jsi chtěla právě holčičku…Já tu svoji chtěla hlavně proto, že jsem měla naprosto perfektní vztah se svou mámou - obě jsme prvorozené dcery, tak jsem chtěla pokračovat v tradici
Chtěla jsem, aby poznala to, co jsem díky své matce poznala já. Syna jsem chtěla taky, ale až „potom“, věřila jsem, že pro mě je lepší mít napřed dceru. No, člověk míní, Pán Bůh mění
První dítě je syn. Ze začátku jsem byla překvapená, rozhozená, často jsem se přeřekávala nebo jsem stála před zlatnictvím s pocitem, že za chvíli budu kupovat naušničky a pak mi došlo, že vlastně nee. Chvíli trvalo než jsem si na myšlenku, že to bude kluk zvykla. Ale postupně jsem se začala na něj moc těšit, těšit se i na to, jak budeme bagrovat na pískovišti, jezdit doma s autíčkama - prostě na všechny ty klučičí hry
Píšeš, že máš strach, zda nebudeš mít syna ráda míň než vysněnou dceru. Možné to je, ale klidně to tak být nemusí. Je to jen na Tobě a já pevně věřím, že když už Ti Bůh ten dar mít syna dal, věřím, že dá do Tvého srdce i dost lásky pro něj ![]()
Držím pěsti, abys to, čím si teď procházíš zvládla ![]()
No, mne kdyz rekli, ze tam je slecna misto gentlemana, podlomila se mi kolena. Pocitala jsem s tretim klukem, rikala brichu Pepik a ejhle, ona „Pepina“. Hlavou mi bezela myslenka: Ach jo, holka, to sis vybrala blby bricho, co ja s tebou budu delat?
Nebyla jsem zklamana, spis vydesena, ze ji nebudu schopna predat, co je potreba. Ze nejsem spravny typ na peci o devcatko. Narodila se predcasne a kdyz mi ji dali po dvou tydnech na rooming, tak jsem ji chovala a koukaly jsme si do oci a slibila jsem ji, ze se budu snazit, protoze je moje panenka.
Dneska ze mne nespusti zrak, rano me zdravi obrovskym usmevem, je tlusta, krasna, vlasata, bezkonkurencne vali oci na zajimave veci a zvuky a je MOJE, o nicem jinem to totiz nakonec neni.
Nečetla jsem úplně vše. Taky jsem chtěla holčičku a ve 13 týdnu mi řekli, že to bude kluk a taky je, ale v životě by mě ani nenapadlo slovo interupce. To mi teda nepřijde normální. A mít míň ráda, co je to za blbost?
Já bych svýho synka za nic na světě nevyměnila. Prostě jsem pak akorát řekla příteli, že příště se musí víc snažit
Kamarádka taky vždy říkala „holčička“ a má 3 kluky (druhému dala jméno sestřička, protože si byla jistá holkou a klučičí neměla) a miluje všechny stejně. Přítelova sestřenka s manželem chtějí taky holčičku a furt na ní pracují a před týdnem se jim narodil 5. kluk. Ani jedné z nich nikdy neproletěla hlavou myšlenka potratu, takže to opravdu asi není normální. Nechápu, jak tohle někdo může vypustit z úst ![]()
Jeee..ten posledni prispevek je moc hezkej ![]()
hele..myslim, ze vetsina holek si predstavuje holcicku..nebo aspon ja si predstavovala copanky, saticky, ruzova barvicka..no a na ultrazvuku nam oznamili, ze to bude kluk..prvni moment byl taky zklamani, ale asi jsem se z toho dostala i rychlejc jak pritel
a po ceste domu uz jsem resila jen to, ze ten fialovej kocar asi neklapne
..nakonec ten me mrzel nejvic
mam uzasne nedobreho kluka, ktereho bych nevymenila za nic na svete..je to muj modylek, ma plnou skrin hader a miluje kdyz mi muze pomahat s uklidem a i to ruzove tricko mu sem tam koupim..jak uz tu jedna holcina psala, nekdy muze byt holcicka vic kluk a kluci si to paradeni uzivaji vic
a kdyz mas s prckem suepr vztah, tak je jedno jestli je to holka nebo kluk..je proste tvoje a zalezi jen a jen na tobe jake to mezi vama bude..
bud budes super mama a nebo je mi teda prcka lito..nebo ja sve dite miluju a nekdy me taaaak vytaci, ze se bojim, ze jestli ho nebudes mit rada, tak je mi ho moc lito
deti nejsou jen radost, prochazky a paradeni, ale hlavne starost a musis je milovat protze to opravdu o velke trpelivosti a lasce..
ale verim, ze je to jen prvni zklamani ze spravy kterou jsi necekala a ze si brzy uvedomis jaky dar nosis v brisku ![]()
no však já sem patřím
hele ale nejsem jediná kdo napsal že to tu není jen o těhulkování a tak 
Ne, já si myslím, že je to tu moc emotivní, a že zakladatelka hodila na „papír“ co ji zrovna napadlo, však každá máme někdy myšlenky a ne všechny jsou košer.