Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Já
mývam to taky. Taky nikoho nemam. Bohužel jsem si nějak zvykla ![]()
Raději anonymně. Mám to stejně. Nejlepší kamarádku jsem měla asi na střední, teď se vídáme tak 2 krát za rok. Pak dobrou kamarádku z práce, kde už nejsem, tam to stíháme tak 3 krát za rok.
Taky jsem typ vrba, jdu k sousedce a ona „mele, mele, mele“. Já to chápu, je sama s třema dětma, k tomu já mám práci, kde jsem taky vrba…
Jsem taky introvert, takže nějaké skupinovky nejsou nic pro mne.
No jsem s tím smířená, i když občas mne to zamrzí. Říkám si kam bys šla přespat, kdyby jsi se pohádala s manželem? Samozřejmě nikam, tenhle způsob řešení problémů mi není vlastní. Ale je to taková ta typická situace, kdy člověk jde k přátelům.
Ja taky ne.mam rodinu,kolegyne,dcery,švagrovou,tak nejak mi to staci.jednu dobrou dusi mam,vidame se max trikrat do roku,zajdeme na kavu,vyhovuje mi to.
nejhorší je, že jsem teď přišla na to, že takzvaná kamarádka, se kterou jsem byla na dovolené, pomlouvá všechny ostatní kolem sebe, pořád dokola si stěžuje na ty stejné lidi a přesto s nimi kamarádí. Tohle nedovedu pochopit. Mám z toho pocit, že si ke mně chodí vylívat svoje srdce, uleví si a jede s těmi lidmi dál na pohodu. A já se nervuju z toho, jak to poslouchám stále dokola. Je mi z toho špatně.
Ja taky nemam žádnou pravou kamaradku. Ale ja si ji ani nezaslouzim, i kdyz mi tak trochu chybí, ptz sama přátelství nijak aktivne neudrzuju. Asi jsem moc náročná nebo co. Ale stejně jako jsem nikdy v partnerstvi nebrala nekoho, kdo mi 100% nevyhovuje, mam to i s kamaradstvim. A nad to mi některé jinak fajn zenske přijdou dost zahledene samy do sebe a řeší pořád jen ja, ja, ja, prip. svoje děti. ![]()
Ahoj. Jsem na tom stejně. Kromě kolegů v práci, taky nikoho takového nemám. Naposledy ještě na gymplu. Pak jsem se odstěhovala docela daleko a po návratu už bohužel žádné přátelství nějak extra nenavazala. Teď mám asi tak jediného kamaráda a to je přítel
Jinak jsem taky z Teplic..asi divné město a nebo jsem divná já ![]()
@Genesiss ahoj. A proč ses přestala vídat s tou kamarádkou z předchozí práce? Já mám blízké kamarádky, voláme si, píšeme, vídáme se dle času, někdy několikrát týdně, někdy jednou za 2 měsíce. A taky jsme se seznámily v práci a ačkoliv už tam žádná z nás nedělá, přátelství nám zůstalo.
To asi vážně nebudeš jediná.
Mně se kamarádky rozutekly už dávno. Ty, které se vdaly,tak už se nechtěly stýkat z důvodu,že já chlapa neměla, tudíž bych asi byla moc často na obtíž. Ty co mají děti,tak jsem v podstatě taky na obtíž, protože jim stačí manžel a kamarádka jen tak na pohlídani děti maximálně. No a já jako sama s dítětem prostě o kamarádku nezavadim. Jsem v jiném městě na severu a když se tu seznámím, zjistím,že je to jen pro využití, abych jim pohlidala dítě, protože když mám jedno svoje,tak zvládnu líp i další, budou si spolu přece hrát.
ale že bychom třeba děti vzaly na bazén nebo výlet a bylo to fajn,tak to absolutně vůbec. Už jsem hledala i v jiných městech,ale to je beznadějný,tam zas nikdo nechce kámošku na 2 dny v měsíci, což chápu.
@Hearty no asi to mám zakleté. S tou kamarádkou-kolegyní jsme se stýkaly ještě asi rok, jenomže místo mě natoupila jiná, takže víceméně převzala moje místo i kamarádku. Pomalu jsme se přestaly vídat, ona se přestala ozývat až to nakonec úplně vyhaslo.
@Dominika1501 já to mám také tak. Jediný komu se můžu svěřit je můj manžel, ale co si budeme povídat, je to chlap a ti to mají prostě jinak. Ten ale také říká, že snad takové typy přitahuji. Říká „Ty jsi tu pro každého, ale pro tebe nikdo“. ľověk si přijde .. no nevím.. takový odložený nebo nevím jak to popsat.
Ono je to někdy těžké s tím kamarádstvim. Já mám dvě nejlepší kamarádky. Jednu od střední, pro mě hrozně důležitý člověk. Prošly jsme spolu hrozná období, která z nás obě potkala. A pak druhou, též nesmírně důležitý člověk, kterou jsem poznala v porodnici skoro před osmi lety. Navzájem se neznají, s každou máme trochu jiný svět. Z toho mi vyplívá, že ty životní přátelé přijdou buď v dětství a nebo s nějakou zásadní životní situací. Dneska je to divný, kamarádství vznikají přes aplikace a sociální sítě. I když já mám kamarádku, dobrou, známé se od první třídy, bydlí blízko a přeci si hlavně píšem. ![]()
@Anonymní píše:
To asi vážně nebudeš jediná.
Mně se kamarádky rozutekly už dávno. Ty, které se vdaly,tak už se nechtěly stýkat z důvodu,že já chlapa neměla, tudíž bych asi byla moc často na obtíž. Ty co mají děti,tak jsem v podstatě taky na obtíž, protože jim stačí manžel a kamarádka jen tak na pohlídani děti maximálně. No a já jako sama s dítětem prostě o kamarádku nezavadim. Jsem v jiném městě na severu a když se tu seznámím, zjistím,že je to jen pro využití, abych jim pohlidala dítě, protože když mám jedno svoje,tak zvládnu líp i další, budou si spolu přece hrát.ale že bychom třeba děti vzaly na bazén nebo výlet a bylo to fajn,tak to absolutně vůbec. Už jsem hledala i v jiných městech,ale to je beznadějný,tam zas nikdo nechce kámošku na 2 dny v měsíci, což chápu.
A odkud jsi?
Mám to úplně stejně
Vrba, ochotná pomoct kdykoliv, nikdy neodmítnu. Ale kamarádku jakou popisuješ taky zatím nemám.