Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Bohužel,mám to dost podobně..z dálnic mám hrůzu ,ale asi je to tím,jak tam kolikrát ty lidi jezdí a jednou nás téměř vytlačil kamion..do zahraničí se bojím taky..No často tak jezdit nemusím ,ale hodí se nějak kousnu,nic jiného nezbývá .. je to nepříjemné
Mám řidičák 20 let, ale po dálnici jezdím minimálně. Tady v Čechách je výhoda, že se dá v pohodě dálnicím vyhnout.
Zkus si vzpomenout na tu prihodu s mamou a cyklistou. Mela mama pravdu? Ja mam za 12 let najezdeno (pricenz aktivne jezdim az tak posledni 4 roky, za to fakt hodne) vic nez mama za 30 let. A presto mama vzdycky strasne sili, kdyz ji vezu
Nejezdim rychle, dodrzuju pravidla, dodrzuju rozestupy mezi auty, … Stejne mi pred mesicem opet sahla do rizeni - lekla se, ze pravym zrcatkem ve zuzeni sejmu smerovaci desku. Pruh uzky, v proti auta a mame dodavku. Nesejmula, tohle si hlidam.
Ja jsem na dalnici i jako spolujezdec zacala jezdit az pred temi 4 lety. Nejdriv jsem nemela dobry pocit, ale manzel je skvely ridic. Prvni jizdu na dalnici jsem jela Mohelnice - Olomouc, kde je maly provoz. Pak D11, nakonec i D1. Na te D1 jsem opatrnejsi nez jinde. Ted uz jezdim i sama, ale chtelo to hodne praxe. Mmch my malokdy jezdime na dalnici vic nez 110. Rychlejsi jizda nas mnohem vic vycerpava. Nepotrebujeme se nikam hnat, jezdime vetsinou 3-4 hod cesty a na tom je ta unava fakt znat.
Mozna bych v tvem pripade uvazovala i o kondicnich jizdach na dalnici. At mas jistotu instruktora.
tak na dálnici nejezdi. a ať s tebou ze začátku někdo jezdí, kdo normálně řídí.
Jezdím deset let a na dálnici jsem byl tuším čtyřikrát. A vždycky se zkušeným řidičem vedle sebe, jinak bych na ni nevjel.
Také bych uvítal radu, jak to překonat.
No nechci to řešit vyhybanim se, na dálnici musím, mam rodinu v zahraničí, jina cesta nevede ![]()
Mně naopak dálnice přijdou mnohem bezpečnější než okresky. A nikdo tě nenutí jet na dálnici 130… Nemuzes zase jet moc pomalu, ale klidně se drž na 110. To stejně dělá většina řidičů ![]()
@Maylaa píše:
Zkus si vzpomenout na tu prihodu s mamou a cyklistou. Mela mama pravdu? Ja mam za 12 let najezdeno (pricenz aktivne jezdim az tak posledni 4 roky, za to fakt hodne) vic nez mama za 30 let. A presto mama vzdycky strasne sili, kdyz ji vezuNejezdim rychle, dodrzuju pravidla, dodrzuju rozestupy mezi auty, … Stejne mi pred mesicem opet sahla do rizeni - lekla se, ze pravym zrcatkem ve zuzeni sejmu smerovaci desku. Pruh uzky, v proti auta a mame dodavku. Nesejmula, tohle si hlidam.
Ja jsem na dalnici i jako spolujezdec zacala jezdit az pred temi 4 lety. Nejdriv jsem nemela dobry pocit, ale manzel je skvely ridic. Prvni jizdu na dalnici jsem jela Mohelnice - Olomouc, kde je maly provoz. Pak D11, nakonec i D1. Na te D1 jsem opatrnejsi nez jinde. Ted uz jezdim i sama, ale chtelo to hodne praxe. Mmch my malokdy jezdime na dalnici vic nez 110. Rychlejsi jizda nas mnohem vic vycerpava. Nepotrebujeme se nikam hnat, jezdime vetsinou 3-4 hod cesty a na tom je ta unava fakt znat.
Mozna bych v tvem pripade uvazovala i o kondicnich jizdach na dalnici. At mas jistotu instruktora.
Bohuzel to nejsem schopna zhodnotit, máma mi rozhodne vzala sebevědomí který jsem měla a asi je to nenavratne, autoskolu jsem dala bez problému a opravdu me moc bavila. Lituju ze jsem ji tehdy vezla, mohla jsem dneska mít za sebou tisíce kilometru a byt dobra řidička ![]()
Kondiční jízdy si dam a dokonce zvažují i jízdu smyku nebo jak se to jmenuje
ale to nic neřeší na tom, ze se bojím i jako spolujezdec a celkově mam pocit ze me musí každy auto srazit. Například pripojovaci pruhy jsou moje noční můra, opravdu si vždycky myslím, ze do nás to auto narazí ![]()
Dálnici vidím jako to nejlehčí místo kde řídit. Jedeš v jednom pruhu svojí rychlostí, krom tedy oprav. Ale pokud máš takový strach tak co si nejdřív zaplatit nějaké kondiční jízdy?
No tak určitě to chce se vyjezdit, než se vydáš na dálnici. Ona je to sice cesta jenom rovně dopředu, ale tam je to fakt o maličký chybičce a může to být fatální. Já s dálnicí problém nemám, jezdím po ní, když potřebuju, ale respekt tam prostě mám a snažím se tam jet tak, abych se cítila co nejvíc bezpečně. No ale každopádně ty si opravdu potřebuješ urovnat ten problém v hlavě, protože tam si držíš strach a když máš na silnici strach, tak tím jsi sobě i ostatním nebezpečná.
@Tunrida píše:
No tak určitě to chce se vyjezdit, než se vydáš na dálnici. Ona je to sice cesta jenom rovně dopředu, ale tam je to fakt o maličký chybičce a může to být fatální. Já s dálnicí problém nemám, jezdím po ní, když potřebuju, ale respekt tam prostě mám a snažím se tam jet tak, abych se cítila co nejvíc bezpečně. No ale každopádně ty si opravdu potřebuješ urovnat ten problém v hlavě, protože tam si držíš strach a když máš na silnici strach, tak tím jsi sobě i ostatním nebezpečná.
Jenomže jak urovnat
vim ze to tak je a ze když se budu bát, budu ohrožovat sebe i ostatní. Když jsem jela s tím ex a on vteřinu nedával pozor, cukla jsem do levého pruhu protože jsem se bála, ze kamion v pripojovacim mi tam vlitne. Sice jsem se podívala a nic nejelo ale udělala bych to i kdybych se nepodivala,měla jsem před očima úplně jasnou bouračka, přitom jsem malém způsobila průšvih já ![]()
@Anonymní píše:
Jenomže jak urovnatvim ze to tak je a ze když se budu bát, budu ohrožovat sebe i ostatní. Když jsem jela s tím ex a on vteřinu nedával pozor, cukla jsem do levého pruhu protože jsem se bála, ze kamion v pripojovacim mi tam vlitne. Sice jsem se podívala a nic nejelo ale udělala bych to i kdybych se nepodivala,měla jsem před očima úplně jasnou bouračka, přitom jsem malém způsobila průšvih já
Taky nemám ráda auta v připojovacím pruhu. Ale T už je vidíš na dálnici z dálky. Tak dej nohu z plynu a nech je zapojit před tebe, nebo se podívej do zrcátka a před připojovacím pruhu přejeď do levého, pokud v tom připojovacím něco jede.
@lucenka píše:
Mně naopak dálnice přijdou mnohem bezpečnější než okresky. A nikdo tě nenutí jet na dálnici 130… Nemuzes zase jet moc pomalu, ale klidně se drž na 110. To stejně dělá většina řidičů
české dálnice rozhodně ne.. v Německu nebo v Rakousku bych se nebála. Jeli jsme letos dlouhou trasu a chlap ani jednou nemusel řešit nějakou situaci, že nás nikdo ohrozil.
U nás navíc asi milion uzavírek, zúžení, betonových panelů z obou stran ![]()
Když jedeme na Moravu a projíždíme celou D1, není snad hodina, kdy by nemusel dupnout na brzdu nebo alepsoň si zanadávat
Ahoj,
chystám se po 10ti letech usednout za volant, protože uz není čas to odkládat a zjistit, ze vlastně nikdy nebudu řídit. Po autoskole která mi šla a bavila me, jsem vezla mámu a ta úplně vyklepana pravila, ze jsem malém zabila cyklistu. Neumím říct jestli měla pravdu a objela jsem ho málo, ale způsobila mi takový trauma ze jsem od te doby nesedla za volant. Až loni s mým ex, který mel automat a hlavně rikal co mam dělat. Jela jsem i po Praze ale ne za provozu.
Rozhodla jsem se to zlomit, město snad zvládnu, ale mam obrovsky strach z dálnice. Důvod je jasný, ve městě se nezabiju, na dálnici ano. Ve městě mam obavy z chodců ale to proste budu opatrná.
Myslíte ze se to muže zlomit až získám trochu sebedůvěry anebo to mam řešit s psychoterapeutem? Já se totiž bojím j jako spolujezdec, nebala jsme se jen s mým ex který řídil bravurně. Jinak jsem jak na trni a pořad sleduju vozovku a jakmile vidím tachometr nad 120 jsem nervózní. Dokonce se bojím jet třeba na hory do Rakouska protože ta doba na dálnici je dlouhá a já budu úplně vynervovana.
Nevim co s tím, strašně me to omezuje a zprávy kde se kdo zabil tomu nepomahaji. Kdysi jsem se nebala vůbec, naopak.
A neznám nikoho kdo by způsobil nehodu nebo se mu stala, takže nejaky šok ze bych přišla o blízkého nemám.
Omlouvám se za anonym, ale nechci to psát verejne, stydím se za to.