Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Měla jsem podobné období u mého druhého dítěte. Byl extrémně řvavý už od narození, jako miminko byl schopen usnout 2× denně na 10 minut a to bylo vše. Noci byly sice dobré, ale i přes to se to nedalo přes den vydržet. Jednu chvíli mi připadalo, že se zhroutím, byla jsem skutečně zralá na psychiatra, myslím, že mu v té době bylo taky zhruba 1,5 roku. Bylo to hodně těžké, ale svěřila jsem se manželovi, on netušil, že už jsem tak moc na dně. Začal se o prcka víc starat, dopřál mi trochu klidu a hodně se to pro mě zlepšilo. Dítě bylo stále stejné, ale já načerpala trochu sil a snášela to líp. Časem z toho částečně vyrostl. Dnes už je z něj školák, je teda pořád hodně hlučný, asi se rád poslouchá (vrčí s autíčkama, zpívá si to samé stále dokola, ze školky byl zvyklý mluvit velmi hlasitě…), ale už se s ním dá domluvit. Drž se a pokud je to možné, pošli ho odpoledne ven s manželem, babičkou, kýmkoliv, ať máš možnost se na něj zase těšit a máš chvilku klidu.
@Anonymní píše:
Jj to delam od narozeni, aby nebrecel a neovlivnilo to ostatni deti a muze, ale uz mam dost toho jak se kolem neho vse toci, jak vytlacuje sourozence ode mne. Mela jsem dve deti a ty tezsi chvile pak vzapeti prekonala pekna. U neho uz je problem v tom, ze ho ani nemam kam dat. Mamka ho
enezvladne a tatinka nechce a rve jako tur. Stal se z nej vykoristovatel.
Ty mas jednoho prcka??? A jak je stary/a??? A zvladas to, nebo dobijis nekde baterky pro sebe, aby jsi zvladala?? V tom jsi silnejsi nez jamusis byt silna zena
Tři, tenhle je prostřední. Dobíjí mě nejstarší tím, že už překonal ty nejhorší řevy a vzteky a je celkem v pohodě, takvsi říkám, že jednou to bude lepší a mimino, který je teď absolutně k sežrání. Ale je to prostřední, kdo se mnou často spí v posteli.
A snažím se vidět i jeho pozitivní vlastnosti a vědomě je vnímat. On je pro každou srandu, ochoten pobavit okolí i za cenu vlastního úrazu, když zrovna neřve, tak je hrozně pozitivní, srandovní…
Ale samozřejmě je to vyvážené ho velice často prodat do cirkusu, odevzdat do děcáku a já nevím, co ještě. Nevím, jestli vypisovat, ale namátkou - sundavá si plínu a kadí pak do postele. Člověk mu ani nemůže bezprostředně po odhalení činu naplácat, protože má zadek od hoven
Řvu, to se nedá, zas takovej zenbudhista nejsem
Momentálně ho omotávám stříbrnou lepící páskou, abych prala i něco jiného jak lůžkoviny ![]()
@Anonymní píše:
Mohu obnovit toto tema:
Mate nekdo podobne problemy se starsim ditetem. Ja uz uprimne nezvladam treti. Absolutne neposlechne - 100× muzete rikat pali on stejne jde a plyn zapne, nepraskej dvermi a to po dobrem i zlem, ale je to jedno, spalil se, neustale breci jak si privre prsty, ale vse zbytecne, hned jde a dela to znovu. Zase poleze tam kde pred minutou spadl, otrepe se a znova. Nemuzu nikam, jak odejdu i na zachod je rev, ale takovy jako by ho nekdo rezal. Ja uz jsem od jeho narozeni na prasky, nic nejde, to co proste clovek zvladl se dvema tak z neho nemohu. Od narozeni to bylo velmi tezke, brecel porad a ja si rikala: az neco dokazeme bude to lepsi, ale za tech 18 mesicu jsem z neho na dne a klidne bych ho dala na adopci. Chtela bych se radovat z jeho pokroku, ale nejde to, jen kricim at neco nedela a nenici.coz ovlivnuje i starsi deti a nechci, aby mne vnimali jen jako ukricenou a ubrecenou mamu
Hele s tím lezením a věčným řvaním je náš mladej to samé. Tvrdohlavej až běda, musím na něj fakt zařvat, jinak nebere. Nicméně potěšující zprávu pro tebe mám, podobná byla i prostřední dcera a je to zlatá holka. V pubertě s ní nebyly žádné problémy, je šikovná udělající, milující, dá si poradit. Nejstarší byla hodné miminko, batole i školák a puberta šílená. Naštěstí jí už taky přešla. Oni se asi musí někdy vyřádit a je to lepší když jsou malé, to mi věř ![]()
U nás věčně řve nejmladsi a prostřední dítě. Nejstarsi málokdy ale zase rado provokuje a pere se s tím prostrednim. Malá rve, že jdu na wc, že má být v sedacce, když myju nádobí, že ji nechovám když vytiram nebo cpu prádlo do pracky. Prostřední rve, že ho nechtějí vzít k hasicum, ze mu brácha něco řekl, ze ma rymu, ze ma jist, ze se ma jít vycurat, ze ho brácha kopl, ze nedostane bonbony, ze ma jít spát, ze nechce vstávat… a to je furt něco. Někdy bych je všechny vykopla na nějakou vnější planetu.
Dekuji vam vsem moc, sdilena starost je polovicni starost. S tim, ze tyto deti pak maji lepsi pubertu to mi rikaji vsichni a doufam, ze je to pravda.
Moc vam opravdu dekuji, na jednu stranu vidim, ze to neprestane, jen treba ustane to rvani. Na druhou stranu jsou maminky jako ja a to, ze mu hrozim babyboxem, tak nejsem jedina ![]()
No a pockam do trech let a pujde na hokej, kdyz porad nekde pada a bije ostatni tak sebou muze praskat o mantinel ![]()
Dekuji vam a doufam, ze u vas vsech bude doma taky aspon trosku lepe ![]()
Zdravim holky. malymu bylo 10 mesicu. byla jsem u psycholozky a ta na me koukala jako ze prehanim. neporadila nic. je to mozna o fous lepsi, ale jen o tak maly ze to neni ani znat. mam chut se zabit, muj zivot je pro me to nejhorsi peklo… zakladatelka
Tomu tedy rikam pomoc
Chtelo by to ale psychiatra a ne jen psychologa. I z tehle sra.ek je cesta ven, nevzdavej to ![]()
Jdi k psychitrovi, chce to vyšší „levl“ pomoci. Já být tebou zkusím antidepresiva, nebo co psychiatr poradí. Pokud by byla možnost, tak i se nechat na nějakou dobu hospitalizovat…
Hledala bych ještě navíc jiného psychologa, těch dobrých je pravdu málo, je třeba vyzkoušet víc a hledat a pokračovala bych v psychoterapii…
Zakladatelko
chod k psychiatrovi pokial psycholog nepomohol..vie o tom niekto? manzel? rodina? necitala som celu diskusiu, len tvoj prvy prispevok..
Tatinek nas pred 3 mesici opustil. nastesti jsem v zoufalstvi nasla noveho. pomaha, ale mam pocit ze to taky nechape
@MaDoRaBe píše:
U nás věčně řve nejmladsi a prostřední dítě. Nejstarsi málokdy ale zase rado provokuje a pere se s tím prostrednim. Malá rve, že jdu na wc, že má být v sedacce, když myju nádobí, že ji nechovám když vytiram nebo cpu prádlo do pracky. Prostřední rve, že ho nechtějí vzít k hasicum, ze mu brácha něco řekl, ze ma rymu, ze ma jist, ze se ma jít vycurat, ze ho brácha kopl, ze nedostane bonbony, ze ma jít spát, ze nechce vstávat… a to je furt něco. Někdy bych je všechny vykopla na nějakou vnější planetu.
Lehké to určitě nemáte, ale krásný příspěvek.
![]()
A co tvoji rodice, pomohli by ti? Chce to psychiatra, nejsi v tom sama, vzdycky se da najit cesta ven. Moje sestra se lecila s tezkymi depresemi nekolik let, byla i v lecebne, ale dnes je bez prasku, stastna a ma lepsi zivot. Nejsi v tom sama, jen tohle proste sama nezvladnes, musi ti pomoct odbornik.
Jj to delam od narozeni, aby nebrecel a neovlivnilo to ostatni deti a muze, ale uz mam dost toho jak se kolem neho vse toci, jak vytlacuje sourozence ode mne. Mela jsem dve deti a ty tezsi chvile pak vzapeti prekonala pekna. U neho uz je problem v tom, ze ho ani nemam kam dat. Mamka ho
musis byt silna zena
enezvladne a tatinka nechce a rve jako tur. Stal se z nej vykoristovatel.
Ty mas jednoho prcka??? A jak je stary/a??? A zvladas to, nebo dobijis nekde baterky pro sebe, aby jsi zvladala?? V tom jsi silnejsi nez ja