Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nenávidím své dítě - vyčerpanost
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
31.1.13 12:08
Vypada to na poporodni depresi, chtelo by to rict sve doktorce. verim, ze dite zacnes mit rada, uvidis!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
cher
31.1.13 12:09
Prosím změň si nadpis 
to, že jsi unavená, vyˇšťavená, ještě neznamená, že své dítě nenávidíš. Aspoň doufám teda a co nejdřív val k doktorovi. A svěř se manželovi nebo někomu, kde ti může s péči pomoci. Je to novorozenec, ti pláčou.
- Citovat
- Upravit
31.1.13 12:10
Prožila jsem si to samé 
. Když na to tak koukám zpětně, tak by mi pomohlo to, kdyby mi s malou a s domácností někdo pomáhal. Kojíš? Zkus přestat. Pomáhá ti s ní nekdo? I to mrně vycítí, jak se cítíš, a pak ječí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.1.13 12:11
Potřebuješ se vyspat, víc v tom nehledej, skoro každému chvíli po porodu hrabe.. vraž dítě partnerovi nebo matce ať je o něj na chvíli postaráno a jdi spát!
- Citovat
- Upravit
Anonymní
31.1.13 12:12
Pomohlo mi prestat kojit, prejit UM, nebyla jsem pojizdny mlekostroj a bylo mi mnohem lip 
- Citovat
- Upravit
31.1.13 12:13
Bud v klidu Tohle co píšeš si prožila většina maminek u uřvaných a nespících miminek.Dej tomu čas. Malej se časem zklidní, protože ho určitě bolí bříško a nechá tě vyspat. Já jsem si taky řikala, že malej 2 měsíce v kuse prořval skrz bříško, proč jsem měla dítě, že ho nemám ráda a dneska je to pro mě střed vesmíru 
A ta láska kterou máš cítit přijde. Za pár týdnů ani neuvěříš, že si tohle napsala 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.1.13 12:13
Přesně, to dítě to z tebe cítí a pak brečí ještě víc…bý tebou bych se někomu svěřila, jestli máš někoho blízkého…třeba příteli, mámě… 
a nebylo by na škodu zajít k psychologovi, popovídat si o tom 
Bude líp, uvidíš 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ikyki
31.1.13 12:13
@sieta.m nevím proč si tak uštěpačná tohle se po porodu může stát komukoli aniž by to chtěl…notabene tohle zakladatelce nepomůže
- Citovat
- Upravit
31.1.13 12:13
@Anonymní píše:
Předem se omlouvám za toto téma, ale asi se z toho potřebuju vypovídat..
Dítě jsem si vždycky moc přála, po půlroce se zadařilo. Malému bude 9 týdnů a já nevím kudy kam.. Už od začátku jsem měla pocit, že ho nemám tak ráda, jak bych asi měla mít, ale je to čím dál horší. Pravidelně noc co noc probrečí a teť už začíná i brečet přes den. Jsem v takové fázi, kdy se topím v myšlenkách, že by snad bylo lepší, kdybych nikdy dítě neměla. Lituju, že mě vůbec někdy napadlo přestat brát prášky. Jakmile zabrečí, vaří se ve mě krev a už nevím kudy kam. Bojím se, aby mi jednou úplně nepřeskočilo a neublížila mu. Nevím kudy kam, nechci ho..
Ahoj, mám to podobné, teda spíš měla jsem u prvního dítka, teď mám druhé mimi, taky hodně plačtivé, ale už víc vím, jak na něj. Písni SZ, poradím. Základ je: zavinovat na noc, cpát dudlík, zkusit dát i na bříško - pomůže-li, hodně je uklidňuje zvuk vysavače nebo fénu, dá se stáhnout z youube a pak houpat v náručí, miminka jsou tulivá - my už používáme šátek a tam se zázračně zklidní před spaním. Tyhle pocity máš hlavně z psychického vyčerpání, potřebuješ potěšit a pomoct, budu na tebe myslet!!! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.1.13 12:14
A na utišení doporučím metodu tišení Dr. Karpa.. Tím se i s miminkem sblížíš ovšem až se dokážeš dát do pohody.. Hodně štěstí.. Já doufám, že mě tohle nepotká.. Držím pěsti
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ikyki
31.1.13 12:14
Určitě bych to někomu řekla, někdo ti určitě pomůže, nejsi první ani poslední maminka které se to stalo ale chce to nějak řešit aby to pak opravdu nedopadlo špatně…uvidíš ono se to překlene a budeš šťastná a miminko taky, cítí to z Tebe a možná je proto nervozní…
- Citovat
- Upravit
31.1.13 12:16
Určitě se hned svěř manželovi, mamce, tchýni (pokud máte dobré vztahy), možná jsi jen unavená, po porodu ještě rozhozená a stačilo by na chvíli vypnout, dát prcka někomu hlídat a jít se vyspat/zajít s kámoškama na kafe/na procházku…prostě si odfrknout.
S pokud to nepomůže, tak to pořeš s doktorama, nemusíš se hned hnát na psychiatrii, poraď se třeba s gynekoložkou, ta by ti mohla poradit, kam dál…
ale určitě to nějak řeš a nenechávej to plavat ubližuješ sobě i lidem okolo tebe a úplně zbytečně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Předem se omlouvám za toto téma, ale asi se z toho potřebuju vypovídat..
Dítě jsem si vždycky moc přála, po půlroce se zadařilo. Malému bude 9 týdnů a já nevím kudy kam.. Už od začátku jsem měla pocit, že ho nemám tak ráda, jak bych asi měla mít, ale je to čím dál horší. Pravidelně noc co noc probrečí a teť už začíná i brečet přes den. Jsem v takové fázi, kdy se topím v myšlenkách, že by snad bylo lepší, kdybych nikdy dítě neměla. Lituju, že mě vůbec někdy napadlo přestat brát prášky. Jakmile zabrečí, vaří se ve mě krev a už nevím kudy kam. Bojím se, aby mi jednou úplně nepřeskočilo a neublížila mu. Nevím kudy kam, nechci ho..