Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Vážený zakladateli,
po pročtení úvodního příspěvku si nejsem jistý, zda se tzv. „potřebujete vypovídat“, nebo chcete radu.
Zde operuji s první možností:
Přeji hodně sil do zvládnutí těžkého období. Ta bolest je ohromná. Tělo je evolučně pro takovéto případy nastavené na boj, nebo únik – jenže ve 21. století s rodinou není možné ani jedno, přetlak se tak kupí uvnitř. Doporučuji sednout si a probrat to s někým blízkým (nebo tím psychologem). A opřít se o ověřené moudro, že časem to bude lepší – to vám tady podle mě potvrdí většina diskutujících.
S pozdravem
K.
@Cizinka 999 píše: Více
Já taky nechápu tomu rozčarování ze sexu.
Jakože máš z toho snad levobočka, nebo kde je problém? Ubylo ti něco? Max. ji trochu potěšil, tak co.
Vážený zakladateli,
po pročtení úvodního příspěvku si nejsem jistý, zda se tzv. „potřebujete vypovídat“, nebo chcete radu.
Nyní operuji s druhou možností. Tento vstup prosím nečtěte, pokud budete zrovna ve špatné náladě či depresi (dovolím si zapojit logiku a matematiku, výsledky tak budou zřejmé, ale pocitově drásající):
I. Jakkoli podíl viny podváděného na problémech ve vztahu může být až stoprocentní, podíl viny na nevěře druhé strany je vždy nulový. Nevěra je totiž vědomý akt (jinak by šlo o znásilnění), kterým se obtíže ve vztahu neřeší, nýbrž kterým se projevuje, že nevěrník si druhého neváží. Kdyby si vážil, tak platí, že řešením je vztah napravit, nebo ukončit.
Závěr: Nemáte podíl viny na nevěře manželky. Z principu ho v současné střední Evropě, kde nejsou svazky vynucené, domluvené nebo ekonomicky nezbytné (tj. ženě nic nebránilo odejít), mít ani nemůžete.
II. Počty: Stanovme si veličinu „utrpení“. Tato zahrnuje vše, co člověku není příjemné, a měří se v ní ve stejné měně jak přemáhání se, že něčemu odoláte, tak lítost.
x = utrpení, které vaše žena zaplatí, když odolá svodům „kamaráda“
y = lítost ženy ze své nevěry, kterou tato projevuje vůči vám
Varianty:
Závěr: Projevy lítosti vaší drahé polovičky nejsou věrohodné, jak vyplývá z a) až c). (Ono kdyby jí to bylo tak líto vůči vám, tak by vás přece byla nepodvedla, že…) Buď to na vás zkouší, nebo je nemocná v případě b). Nenaleťte tomu, jen by to věc zkomplikovalo a vám přichystalo další trápení v budoucnu. V případě a), pokud to akceptujete, máte solidní možnost vést paralelní sexuální nebo citové vztahy v relativní harmonii, ale myslete prosím na ty děti.
III. Existují spousty vztahů, které fungují jen na základě výhod nebo setrvačnosti. Asi 20 % (podle studií, co jsem zaznamenal) trvalých párů spolu je dlouhodobě na základě lásky, ta se překládá jako „emoční napojení“. Pokud někoho milujete, tak mu nechcete ublížit, takže ho nepodvedete. Vaše žena vás nemiluje a patrně nikdy nemilovala (není z vaší strany za co se stydět, to je její charakterová vada), ač jistě chápu, že jde o krutý fakt.
Je na vás, co si z toho vezmete. Pokud ovládáte angličtinu, doporučuji „Chump Lady“. Za mě jste svým vstupem do diskuze zde prokázal, že o sobě a vztazích přemýšlíte, takže si zasloužíte jinou ženu, která si vás bude vážit (a ona si zaslouží vás), a vaše děti si zaslouží otevřené a důstojné zázemí – byť třeba poloviční v rámci dělené péče. A že to bude boj? To bude, ať už se rozhodnete jakkoli. My chlapi prostě občas musíme být bojovníci, co naděláme… (Ten samý postoj ale zaujímám, i když je nevěrný muž. Aby nedošlo k mýlce…)
Hodně zdaru a sil!
S pozdravem
K.
@Derparex píše: Více
NIKDY nejde jen o sex.
Podprahově to partnera ponižuje, nutí ho srovnávat se s tím nebo tou další.
V případě mužů je to degraduje jen na chodící peněženku a údržbáře.
V případě žena na uklízečky a možná kuchařky.
Dost hrubě to narušuje intimitu mezi partnery, věci, které nechceme sdílet s někým dalším.
PS: nečíst ženské časopisy, kde to autorky bez životních zkušeností rády používají. ![]()
Píšeš to ještě složitěji než já a to už je co říct.
Ve svém rozboru máš pravdu, ale zapomínáš na několik důležitých faktorů.
Tím hlavním je faktor času, každý vztah má svoji dynamiku, intenzitu, která se mění v čase. Každý osobnost člověka má něco podobného. S časem a zkušeností se měníme.
Takže jeho žena ho může milovat.
Jen ten vztah nebo její osobnost, něco z toho procházelo útlumem.
A málo co je tak „motivující“ jak srážka s bl***. Člověku se srovnají priority, to co ve vztahu byl předtím zásadní problém se najednou ukáže jako malichernost.
@Mate532
Zkus se vrátit na začátek a popřemýšlet o té přičině. Měli jste krizi, ona nevěděla jak z ní ven a řešila to takto. Ve zdravém vztahu by takto zřejmě nejednala. Pochopení pro ten čin tam možná sám vidíš.
Je to těžký, zvláště teď, ale zkus to překousnout a zkuste oba na vztahu zapracovat.
Partnerka chce a kde je vůle je i cesta.
Pokud má váš vztah pevné základy tak to půjde.
Hlavně se přestaň litovat, to pak nevyřešíš nic.