Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nevím, čí je moje dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
3.12.17 22:23
@Pesimistaa píše:
proboha, co to je, spat s nekym z vdecnosti, ze soucitu a podobnych pohnutek, leccos jsem uz od zenskych slysel, proc, ale zadna nedokaze svuj ulet vysvetlit,
asi nektere zenkse mysli rozkrokem, jako chlapi,…
To vás překvapuje? A co jiného je klasický scénář pohádek a příběhů, kdy princ zachrání princeznu, rytíř dámu… a ona si ho vezme nebo spolu aspoň prožijí vášnivou noc, než romanticky podaný scénář, při kterém se čeká, že mu ta žena dá z vděčnosti? Nebo vy jste nikdy nenarazil na diskuzi, kde se popisovalo, jak muž zachránil krásnou ženu a lidé se tam ptali, zda od ní za odměnu dostal aspoň polibek?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.12.17 23:26
@Anonymní píše:
Měla jsem partnera, víc jak pět let, bohatý úspěšný muž, jen o dost starší, ale měli sme rádi. pak jsem poznala svého muže. zadlužený podvodníček s úsměvem na rtech. a zamilovala se. Muj vyvolený se ke mě nastěhoval a za pár dní u nás doma zvonili exekutoři. Já vždy zavolala bývalemu, ten zaloboval u známých a exekutoři vždy na čas odešli. Pak jsem muže čtyři roky živila a on ze své výplaty platil svoje dluhy. když se dluhy chýlily už ke konci, narodil se nám krásný syn. Muž začal i více vydělávat, ale o to víc nebyl doma a co hůř, chodí velmi často do hospody a ještě častěji se opíjí. Je hodný, milý, snaží se, z toho podvodníčka se stal skvělý táta a milující manžel. Jenže nedávno přišel domů opilý a choval se hrozně, víc než hrozně. Do toho jsem zjistila, že má opět nějaké potíže v práci - kvůli pěnězům.. v tom týdnu jsem potkala svého bývalého, pozval mě na skleničku, povídali jsme si jako dřív, všechno bylo idilické, no a pak se spolu vyspali. Ne, že bych po něm toužila, naopak, ale z vděčnosti. Nikdy se na mě nevykašlal. Nemusíte mi to věřit, ale bylo to tak. PAk sem přišla domů a cítila se hrozně. Přestala jsem se s mužem hádat kvůli jeho hospodě, pěnězum, protože co je jeho hospoda proti mojí nevěře? no a za 14 dní od té „skleničky“ se na teh. testu objevily krásné dva proužky… no co s tím? třeba je to mého muže… u prvního tehotenství jsem 2 proužky objevila až za 16 dní.. no, ono se to pozná. muž je hnědooký, bývalý a já jsme modroocí. Bývalý se k tomu postavil tak jak bych čekala - mám se k němu vrátit i s prvním dítětem, ale jestli nechci, bude dítě finančně podporovat. A třeba mě ukamenujte, ale já to tomu svému muži ted prostě neřeknu, protože ho miluju, podvedla jsem ho jednou, moc mě to mrzí a nechci o něj přijít. Teď se o něj devět měsíců budu dokonale starat, kát se a doufat, že je to jeho. A jestli není, tak budu doufat, že mi pak, až se to narodí, odpustí. Neobhajuju se, vím, co sem zač, jenže to nevrátím a na potrat jít asi taky nechci. Beru to tak, že teď mám devět měsíců na to, přesvědčit toho svého, že ho opravdu miluju a že mě to moc mrzí. Nepotřebuji číst vaše názory, spíš sem tím chtěla říct, že svět není jen černobílý.
kukám jak puk na to takže si sa zalubila do podvodnika ktorý ma problem udržat korunu a aj nejake problemy s alkoholom. Napriek tomu že ho miluješ vyspíš so svojim ex. Vyspíš sa sním lebo si mu vdačná 
. Ale si tehotná. Ale prave preto že ho lubíš mu to zatajiš. Ved komu inemu zatajovat vážne veci ak nie svojej laske? 
a dufáš že ak sa ukáže že to nie je jeho dieta tak ty odpusti žesi ho podviedla a že si tajila možnost že nemusí byt otcom a že vlasne keby bola možnost tak by si ani nikdy nepovedala pravdu a to ty všetko ma odpustit 
No fajn ano svet nie je čiernobiely a asi ani moc logicky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.12.17 06:48
@Anonymní píše:
Měla jsem partnera, víc jak pět let, bohatý úspěšný muž, jen o dost starší, ale měli sme rádi. pak jsem poznala svého muže. zadlužený podvodníček s úsměvem na rtech. a zamilovala se. Muj vyvolený se ke mě nastěhoval a za pár dní u nás doma zvonili exekutoři. Já vždy zavolala bývalemu, ten zaloboval u známých a exekutoři vždy na čas odešli. Pak jsem muže čtyři roky živila a on ze své výplaty platil svoje dluhy. když se dluhy chýlily už ke konci, narodil se nám krásný syn. Muž začal i více vydělávat, ale o to víc nebyl doma a co hůř, chodí velmi často do hospody a ještě častěji se opíjí. Je hodný, milý, snaží se, z toho podvodníčka se stal skvělý táta a milující manžel. Jenže nedávno přišel domů opilý a choval se hrozně, víc než hrozně. Do toho jsem zjistila, že má opět nějaké potíže v práci - kvůli pěnězům.. v tom týdnu jsem potkala svého bývalého, pozval mě na skleničku, povídali jsme si jako dřív, všechno bylo idilické, no a pak se spolu vyspali. Ne, že bych po něm toužila, naopak, ale z vděčnosti. Nikdy se na mě nevykašlal. Nemusíte mi to věřit, ale bylo to tak. PAk sem přišla domů a cítila se hrozně. Přestala jsem se s mužem hádat kvůli jeho hospodě, pěnězum, protože co je jeho hospoda proti mojí nevěře? no a za 14 dní od té „skleničky“ se na teh. testu objevily krásné dva proužky… no co s tím? třeba je to mého muže… u prvního tehotenství jsem 2 proužky objevila až za 16 dní.. no, ono se to pozná. muž je hnědooký, bývalý a já jsme modroocí. Bývalý se k tomu postavil tak jak bych čekala - mám se k němu vrátit i s prvním dítětem, ale jestli nechci, bude dítě finančně podporovat. A třeba mě ukamenujte, ale já to tomu svému muži ted prostě neřeknu, protože ho miluju, podvedla jsem ho jednou, moc mě to mrzí a nechci o něj přijít. Teď se o něj devět měsíců budu dokonale starat, kát se a doufat, že je to jeho. A jestli není, tak budu doufat, že mi pak, až se to narodí, odpustí. Neobhajuju se, vím, co sem zač, jenže to nevrátím a na potrat jít asi taky nechci. Beru to tak, že teď mám devět měsíců na to, přesvědčit toho svého, že ho opravdu miluju a že mě to moc mrzí. Nepotřebuji číst vaše názory, spíš sem tím chtěla říct, že svět není jen černobílý.
Není to černobílé, souhlas. Takže až se dítě narodí, necháte udělat testy a řeknete pravdu? Nebo počítáte s tím, že to na tom dítěti půjde vidět i bez testů? Co pokud ne? Budete to i po narození dítěte dál tajit s tím, že ani vy si nebudete jistá? Pokud bude mít dítě modré oči, tak nemusí být jasné nic ne? Může je mít po vás.
Mimochodem - pokud by se provalilo, že dítě není vaší lásky a on vás přes veškerou vaší snahu opustil, šla byste za bývalým a otcem dítěte a žila s ním? Nebo byste se jen nechala podporovat a nechala ho být otcem dítěte, ale žít byste s ním nemohla?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
4.12.17 10:06
@Mart81 upřímně vůbec netuším jak a kdy mu to řeknu… a jestli mě můj muž opustí, tak určitě nebudu žít s „milencem“.,žít bych s ním nemohla. Zůstanu sama s dětmi. ono kdo by taky chtěl takovou mrchu… víte, mě je to hrozně líto, to moralizování od ostatních má své opodstatnění, já si to uvědomuju, ale to jsou opravdu všichni ostatní věrní? mě jedna nevěra sakra změnila a změní život a budu za vyvrhela, právem, ale věřím, že je tady několik lidí, kterým nevěra prošla a přesto budou vědět co je a není morální. no už nic, je mi to hodně líto, ikdyž pozdě. jo a ta ochrana - vzala sem si postinor… ale až za dva dni..protože byl víkend.. tak asi to bylo pozdě… To je vše.
- Citovat
- Upravit
4.12.17 10:35
@Anonymní píše:
@Mart81 upřímně vůbec netuším jak a kdy mu to řeknu… a jestli mě můj muž opustí, tak určitě nebudu žít s „milencem“.,žít bych s ním nemohla. Zůstanu sama s dětmi. ono kdo by taky chtěl takovou mrchu… víte, mě je to hrozně líto, to moralizování od ostatních má své opodstatnění, já si to uvědomuju, ale to jsou opravdu všichni ostatní věrní? mě jedna nevěra sakra změnila a změní život a budu za vyvrhela, právem, ale věřím, že je tady několik lidí, kterým nevěra prošla a přesto budou vědět co je a není morální. no už nic, je mi to hodně líto, ikdyž pozdě. jo a ta ochrana - vzala sem si postinor… ale až za dva dni..protože byl víkend.. tak asi to bylo pozdě… To je vše.
Jste si jistá, že mu to řeknete? Teď jste těhotná, je nejdůležitější, abyste byla pokud možno v pohodě, těšila se na miminko, pak bude porod… Co když bude dítě vypadat tak, že si nebudete jistá, zda dítě je bývalého. Ale váš muž nic nepozná a bude nadšený z potomka? Řeknete mu to nebo se připravujete na to dítě mu podstrčit s tím, že mu přeci nebudete „kazit radost“? Šance, že ani po porodu to nebude zcela jisté, je tam celkem slušná ne? Jak to vidíte vy a jak se k tomu staví váš bývalý? Spokojí se s nejistotou nebo si to bude chtít potvrdit pomocí DNA testů?
Myslím, že věrných lidí je celkem dost. Tak polovina. Z těch by velká část byla ráda nevěrných, ale nejsou, protože se obávají následků. A negativní následky pro nevěrné je vlastně udržují věrné a je logické, že nevěrné ostře odsoudí. A je dost nevěrných, kteří si to museli vyžrat a tak jim připadá spravedlivé, když to odnesou i další nevěrní.
Nerozumím tomu, proč jste o nevěře partnerovi neřekla hned (od vaší nevěry do zjištění těhotenství uplynulo 14 dní a mlčela jste) a proč teď mu o tom říct plánujete. Jen se vám to rozleželo v hlavě nebo jsou tam i jiné důvody? Popisujete to tak, že budete za vyvržence, že vám to změní život, že jiným třeba nevěra prošla - jakoby jste se k tomu, říct pravdu cítila nucena okolnostmi. Máte šanci, že dítě bude očividně vašeho muže. I tak mu řeknete aspoň zpětně o nevěře nebo v takovém případě budete mlčet?
Jinak za mně osobně - jednorázová nevěra ve slabé chvilce z vás mrchu nedělá. Spíš ukazuje, že jste slabý člověk, jako každý druhý. To, že jste se nechránila, to hodně zhoršilo. Dlouhodobé lhaní a nastrčení cizího potomka už by z vás mrchu klidně dělat mohlo. Ale chápu, že z vašeho hlediska to nemáte snadné. Myslím, že říct pravdu hned po porodu je nejzazší akceptovatelná doba. Pokud ji neřeknete ani tehdy a muž a dítě si k sobě začnou vytvářet vztah, tak se upisujete k doživotnímu mlčení a obavám, zda to někdy nepraskne.
Příspěvek upraven 04.12.17 v 10:52
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.12.17 10:51
@Mart81 píše:
Jste si vůbec jistá, že mu to řeknete? Teď jste těhotná, je nejdůležitější, abyste byla pokud možno v pohodě, těšila se na miminko, pak bude porod. Co když bude dítě vypadat tak, že si stále nebudete jistá, ale spíš si budete myslet, že dítě je bývalého. Ale váš muž nic nepozná a bude nadšený z potomka? Řeknete mu to nebo se připravujete na to, dítě mu podstrčit s tím, že mu přeci nebudete kazit radost? Ta šance, že ani po porodu to nebude zcela jisté, je tam podle mně celkem slušná ne? Jak to vidíte vy a jak se k tomu staví váš bývalý? Chtěl by případně provést DNA testy?Jinak myslím, že věrných lidí je celkem dost. Tak polovina. A z těch by velká část byla ráda nevěrných, ale nejsou, protože se obávají následků. A tak negativní následky pro nevěrné je vlastně udržují věrné a tím pádem je logické, že ty nevěrné dost ostře odsoudí. A je i dost nevěrných, kteří si to museli tvrdě vyžrat a tak jim teď připadá spravedlivé, když to odnesou i ti další nevěrní.
Vlastně nerozumím tomu, proč jste o nevěře partnerovi neřekla hned (od vaší nevěry do zjištění těhotenství uplynulo 14 dní a mlčela jste) a proč teď mu o tom říct plánujete. Popisujete to tak, že budete za vyvržence, že vám to změní život - ale co se vlastně stalo takového, že náhle plánujete říct pravdu? Však máte pořád šanci, že dítě bude očividně vašeho muže. I tak mu řeknete aspoň zpětně o nevěře nebo v takovém případě budete mlčet?
Jinak za mně osobně - jednorázová nevěra ve slabé chvilce z vás mrchu nedělá. Spíš ukazuje, že jste prostě slabý člověk, jako každý druhý. To, že jste se ani nechránila, to ještě hodně zhoršilo. Dlouhodobé lhaní a případné nastrčení cizího potomka, to už by z vás mrchu klidně dělat mohlo. Ale chápu, že z vašeho hlediska to teď opravdu nemáte snadné. Myslím, že říct pravdu hned po porodu je ta nejzazší akceptovatelná doba. Pokud ji neřeknete ani tehdy a muž a dítě si k sobě začnou vytvářet vztah, tak se upisujete k doživotnímu mlčení a obavám, zda to někdy nepraskne.
Rozhodne si nemyslim, ze vernych je polovina. To ani nahodou. Ani nechapu, proc by verni meli odsuzovat neverne, vzdyt je to kazdeho vec.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.12.17 10:54
@Lenca27 píše:
Rozhodne si nemyslim, ze vernych je polovina. To ani nahodou. Ani nechapu, proc by verni meli odsuzovat neverne, vzdyt je to kazdeho vec.
Pokud mě jako věrného něčím ta nevěrná nakazí, nebo mi ta nevěrná podstrčí kukačku, tak to už tak úplně její věc není.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.12.17 11:21
@Lenca27 píše:
Rozhodne si nemyslim, ze vernych je polovina. To ani nahodou. Ani nechapu, proc by verni meli odsuzovat neverne, vzdyt je to kazdeho vec.
Polovina je podle vás moc? Kolik odhadujete vy, že je věrných lidí - tedy takových, kteří by třeba i chtěli, ale neudělají to z různých důvodů?
Nechápete… no nějaké důvody jsem napsal. A jinak je to podle mne podobné, jako s odsuzováním lhářů a podvodníků obecně. Lháře a podvodníky odsuzují a kritizují i lidé, kterých se to přímo netýká. Protože lhaní a podvádění škodí společnosti jako takové, zatímco odsuzování lhaní a podvádění společností, je jeden z prostředků, jak se snažit toto chování držet na uzdě. A sice se slábnoucí rolí kolektivu a společnosti a sílící individualizací tento prostředek ztrácí na síle, ale stále asi lepší, než aby společnost začala lhaní, podvádění a nevěry schvalovat, hájit a propagovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.12.17 11:45
@Lenca27 píše:
Rozhodne si nemyslim, ze vernych je polovina. To ani nahodou. Ani nechapu, proc by verni meli odsuzovat neverne, vzdyt je to kazdeho vec.
Tak to já si myslím, že je polovina a možná i víc než polovina věrných. Sice se mi všichni známí a kamarádi nesvěřují, ale i tak jsem optimista.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.12.17 12:07
@zoidberg píše:
Pokud mě jako věrného něčím ta nevěrná nakazí, nebo mi ta nevěrná podstrčí kukačku, tak to už tak úplně její věc není.
Myslim cizi neverne… treba na diskuzich.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.12.17 12:09
@Mart81 píše:
Polovina je podle vás moc? Kolik odhadujete vy, že je věrných lidí - tedy takových, kteří by třeba i chtěli, ale neudělají to z různých důvodů?Nechápete… no nějaké důvody jsem napsal. A jinak je to podle mne podobné, jako s odsuzováním lhářů a podvodníků obecně. Lháře a podvodníky odsuzují a kritizují i lidé, kterých se to přímo netýká. Protože lhaní a podvádění škodí společnosti jako takové, zatímco odsuzování lhaní a podvádění společností, je jeden z prostředků, jak se snažit toto chování držet na uzdě. A sice se slábnoucí rolí kolektivu a společnosti a sílící individualizací tento prostředek ztrácí na síle, ale stále asi lepší, než aby společnost začala lhaní, podvádění a nevěry schvalovat, hájit a propagovat.
Ja bych naopak rekla, ze kolikrat lhare a podvodniky odsuzuji lhari a podvodnici. Udrzet chovani na uzde? 
Neco jako krotit stado? To si vubec netroufnu odhadnout, ale rekla bych treba 10%? Ale to nemam nicim podlozene, jen muj odhad
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.12.17 12:15
@Lenca27 píše:
Myslim cizi neverne… treba na diskuzich.
Mě žádná lidská bytost není cizí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.12.17 12:28
@zoidberg píše:
Pokud mě jako věrného něčím ta nevěrná nakazí, nebo mi ta nevěrná podstrčí kukačku, tak to už tak úplně její věc není.
Přesně tak, ať si nevěrníci dělají co chtějí, ale né s mým partnerem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.12.17 12:29
@Lenca27 píše:
Ja bych naopak rekla, ze kolikrat lhare a podvodniky odsuzuji lhari a podvodnici. Udrzet chovani na uzde?
tak to teda se krutě pleteš. Já odsuzuju lhaní a podvádění a jsem věrná. A spousta mých kamarádek a kamarádů taky…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
