Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Můj bývalý měl podobnou mámu, taky studený odchov. V době, kdy jsem s ním byla, mi ty jejich “chladné” vztahy připadaly zvláštní, později jsem jeho mámu částečně v určitých věcech dokázala pochopit.
Řešíme něco podobného. Manželovi rodiče nás chtějí vídat každou chvíli, ale když už se vidíme, tak se absolutně nezajímají o nás a co se nám děje. U mě je mi to fuk, ale u muže mě to vážně mrzí. A jeho taky a moc, už jsme se o tom párkrát bavili. Zrovna teď měl nesmírně zajímavé životní období a z jejich strany totální ignor, mění hned téma. Ale samozřejmě nám neřeknou kde je problém a proč dělají dusno. ![]()
Bohužel neuděláš nic, dospělého nepředěláš. Povznes se na to, akorát se stresuješ nad věcmi co nezměníš.
Jestli je to normální nebo ne nedokážu posoudit. My to máme ze strany rodičů naprosto rozdílné. Moji rodiče se zajímají, voláme si, navštěvuje se, syna hlídají i několik dnů v kuse, milují ho. Matka mého manžela (otce už nemá) svého vnuka za 11 měsíců ještě ani neviděla, očividně ji vůbec nezajímá. Rodiny jsou různé.
Já moc nechápu, co po nich chcete? Jaké máte otázky ohledně bydlení, vztahu
. Moje tchýně ani moje máma se nám taky nijak do vztahu nepletou, proč by měly?
Jinak zájem u nikoho vzbudit nemůžeš, prostě to přijmi tak jak to je. A doporučovala bych ti přečíst si tady pár témat o tchýních a budeš ráda za to, co máš.
@Anonymní píše:
Partner má rodiče, kteří o něj už podle mě moc nejeví zájem. Partner je dospělý chlap má 33 let. Jeho rodiče na všechny naše otázky ohledně bydlení, vztahu dalších věcí odpovídají to je vaše věc nebo do toho se plantat nebudu nebo mě je to jedno. Často je to s takovým nezájmem jak k partnerovi tak i ke mě a i k našemu dítěti. Mám pocit, že by se mohla tchýně víc ptát a zajímat o vnuka tak i o dospělého syna. Nebo taky jejich oblíbené to je váš život, vaše věc. Další věty musíte sami atd. Říkají to skoro na všechno, kde se to trochu hodí. Doknce mi jeho matka napsala že sním nebydlí a já sním bydlím a ona ho vidí jednou za čas.
Vím jsme dospělí, ale stejně je to dost nezájem. Je to běžné? Ja teda chci být mému dítěti celý život oporou, pomáhat mu, ale nesnažit se být na obtíž. Mě připadá, že jeho rodiče to mají vše na háku. Prosím anonym rodinne vztahy
No a Tobě to nevyhovuje? Odpovím na Tvoji otazku: běžnější je otravná, zlá a do všeho se seroucí tchyně. Hoď ji sem do aukce a uvidíš ten fičák
.
Jako že ti má tchyně žvanit do bydlení, výchovy, vaření a do všeho?
Hele ty si fakt vymýšlíš poblémy kde nejsou.
A teda ne - tvoje dítě opravdu nebude stát o to, aby si mu doživotně stála za zadkem a říkala mu co máš dělat.
Tomu se říká helikoptérové rodičovství a děti to dost poškozuje
Tvoje tchyně evidetntně odvedla dobrou práci a vychovala syna, kterého sis vzala a vybrala sis ho jako otce svých dětí.
Tak se proboha zaměstnej čímkoliv užitenčjěím, než že ji pomlouváš za to, že ti nezasahuje do života.
@Anonymní píše:
Partner má rodiče, kteří o něj už podle mě moc nejeví zájem. Partner je dospělý chlap má 33 let. Jeho rodiče na všechny naše otázky ohledně bydlení, vztahu dalších věcí odpovídají to je vaše věc nebo do toho se plantat nebudu nebo mě je to jedno. Často je to s takovým nezájmem jak k partnerovi tak i ke mě a i k našemu dítěti. Mám pocit, že by se mohla tchýně víc ptát a zajímat o vnuka tak i o dospělého syna. Nebo taky jejich oblíbené to je váš život, vaše věc. Další věty musíte sami atd. Říkají to skoro na všechno, kde se to trochu hodí. Doknce mi jeho matka napsala že sním nebydlí a já sním bydlím a ona ho vidí jednou za čas.
Vím jsme dospělí, ale stejně je to dost nezájem. Je to běžné? Ja teda chci být mému dítěti celý život oporou, pomáhat mu, ale nesnažit se být na obtíž. Mě připadá, že jeho rodiče to mají vše na háku. Prosím anonym rodinne vztahy
lepší aby do všeho kecali? Vždyť mají pravdu, tohle je Váš společný život a je to jen na Vás. Proč by měli vůbec říkat jak a co máte dělat? Jsou rozumní že do ničeho nemluví ![]()
No a jako že se vůbec nevídáte, nebo jen nevnucují své názory? Taková byla moje babička - tak hrozně se bála, aby nebyla „vlezlá tchyně“, že se držela zpátky. Vztahy byly srdečné, měli jsme ji všichni rádi, ale třeba když byla nějaká oslava, nestačilo jí jen oznámit, že to bude, musela se explicitně pozvat. Nikdy by sama nezavolala, že je poblíž, jestli se může zastavit, nebo jestli za ní nechceme přijet na chalupu. Ten první krok vždykcy musel vyjít od nás.
@Ba-stet píše:
No a jako že se vůbec nevídáte, nebo jen nevnucují své názory? Taková byla moje babička - tak hrozně se bála, aby nebyla „vlezlá tchyně“, že se držela zpátky. Vztahy byly srdečné, měli jsme ji všichni rádi, ale třeba když byla nějaká oslava, nestačilo jí jen oznámit, že to bude, musela se explicitně pozvat. Nikdy by sama nezavolala, že je poblíž, jestli se může zastavit, nebo jestli za ní nechceme přijet na chalupu. Ten první krok vždykcy musel vyjít od nás.
Hele, a co takhle je poprosit, že by jste si chtěli s manželem někam vyjet na víkend a potřebovala by jsi hlídání? Třeba by tam ten vztah našli
@Jannena píše:
Hele, a co takhle je poprosit, že by jste si chtěli s manželem někam vyjet na víkend a potřebovala by jsi hlídání? Třeba by tam ten vztah našli
Teď nechápu, proč reaguješ na mě? Psala jsem o své babi (a že jsme měli hezké vztahy). Chtít po ní hlídání by bylo trochu morbidní, neboť je skoro 20 let po smrti ![]()
@Ba-stet píše:
Teď nechápu, proč reaguješ na mě? Psala jsem o své babi (a že jsme měli hezké vztahy). Chtít po ní hlídání by bylo trochu morbidní, neboť je skoro 20 let po smrti
No, mělo to být zakladatelce inspirováno Tvým příspěvkem. Prostě udělat ten první krok, prostě ji poprosit, že to potřebujeme a moc by nám to pomohlo.
@Anonymní píše:
Partner má rodiče, kteří o něj už podle mě moc nejeví zájem. Partner je dospělý chlap má 33 let. Jeho rodiče na všechny naše otázky ohledně bydlení, vztahu dalších věcí odpovídají to je vaše věc nebo do toho se plantat nebudu nebo mě je to jedno. Často je to s takovým nezájmem jak k partnerovi tak i ke mě a i k našemu dítěti. Mám pocit, že by se mohla tchýně víc ptát a zajímat o vnuka tak i o dospělého syna. Nebo taky jejich oblíbené to je váš život, vaše věc. Další věty musíte sami atd. Říkají to skoro na všechno, kde se to trochu hodí. Doknce mi jeho matka napsala že sním nebydlí a já sním bydlím a ona ho vidí jednou za čas.
Vím jsme dospělí, ale stejně je to dost nezájem. Je to běžné? Ja teda chci být mému dítěti celý život oporou, pomáhat mu, ale nesnažit se být na obtíž. Mě připadá, že jeho rodiče to mají vše na háku. Prosím anonym rodinne vztahy
Ty máš potřebu se v dospělosti radit s rodičema ohledně svého života? Jak chcete žít je věc vaše, tebe a tvého manžela, ne jeho rodičů…
Jako promiň asi když se mi dítě bude stavět na vlastní nohy a požádá mě o názor, radu, nebo v nějaké těžké životní situaci, ale rozhodně mu nebudu kecat do života…
A ty si dopisujes s tchýni??? Hm, asi jsem divná ![]()
@Parninas píše: Řešíme něco podobného. Manželovi rodiče nás chtějí vídat každou chvíli, ale když už se vidíme, tak se absolutně nezajímají o nás a co se nám děje. U mě je mi to fuk, ale u muže mě to vážně mrzí. A jeho taky a moc, už jsme se o tom párkrát bavili. Zrovna teď měl nesmírně zajímavé životní období a z jejich strany totální ignor, mění hned téma. Ale samozřejmě nám neřeknou kde je problém a proč dělají dusno.
Bohužel neuděláš nic, dospělého nepředěláš. Povznes se na to, akorát se stresuješ nad věcmi co nezměníš.
No, tohle je divné
jako že se tchyně a tchán do partnerského života svých dětí nemontují, nerýpou a nedávají nevyžádané rady, to je sen, pro mě naprostý ideál, ale vůbec neregistrovat (nebo to předstírat?), co se děje nového či zajímavého v životě jejich děti, to mi přijde divné
u nás je to bohužel kombinace obou, myslím tedy kombinace těch horších variant; tchyně rýpe, má hloupé kecy, ale zároveň ignorace podstatného nebo zajímavého. Když jsme s manželem bourali cestou k ní, tak důležitá informace byla pouze ta, že kvůli tomu dorazíme později
okolnosti byly jedno…
@OpportunityNox píše:
No, tohle je divnéjako že se tchyně a tchán do partnerského života svých dětí nemontují, nerýpou a nedávají nevyžádané rady, to je sen, pro mě naprostý ideál, ale vůbec neregistrovat (nebo to předstírat?), co se děje nového či zajímavého v životě jejich děti, to mi přijde divné
u nás je to bohužel kombinace obou, myslím tedy kombinace těch horších variant; tchyně rýpe, má hloupé kecy, ale zároveň ignorace podstatného nebo zajímavého. Když jsme s manželem bourali cestou k ní, tak důležitá informace byla pouze ta, že kvůli tomu dorazíme později
okolnosti byly jedno…
Ono je otazka, zda ty informace povazuji za zajímavé, rekneme si to upřímně, vetsina informaci z neciho zivota je naprosto nepodstatna.