Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@a12 píše:
Neni potreba si významně odkašlávat, ja ji malo kdy neco sama od sebe potřebuju, takže ji ani oslovovat nemusim.. Když ji neco potrebuju tak tam ani nikdo jinej není..
Ale my jsme divny, my se ani doma nejak neoslovujemjako děti samozřejmě jo, na ně furt voláme jejich jménem, ale mezi sebou se moc často jménem neoslovujem
uz jsem se tu na tohle tema kdysi do diskuse zapojovala
spousta lidi to mela stejně, spousta lidi nechapala a delala z toho ze se takovej par nemá rad apod.
Hm, tak to se asi nemáme rádi
Já jménem muže oslovuju minimálně a „tatínku“ skoro vůbec. Jen před dítětem někdy. Nikdy jsem mu neřekla zlato, to úplně nesnáším. A neoslovuju cizí ženy mladá pani, to mi opravdu nejde přes pusu.
@a12 píše:
Neni potreba si významně odkašlávat, ja ji malo kdy neco sama od sebe potřebuju, takže ji ani oslovovat nemusim.. Když ji neco potrebuju tak tam ani nikdo jinej není..
Ale my jsme divny, my se ani doma nejak neoslovujemjako děti samozřejmě jo, na ně furt voláme jejich jménem, ale mezi sebou se moc často jménem neoslovujem
uz jsem se tu na tohle tema kdysi do diskuse zapojovala
spousta lidi to mela stejně, spousta lidi nechapala a delala z toho ze se takovej par nemá rad apod.
Jo to my se taku neoslovujem vlastně, nebo u ségry taky jedu podej mi a tak…
@Bubla Bůčková píše:
Jo to my se taku neoslovujem vlastně, nebo u ségry taky jedu podej mi a tak…
No právě
a tak to mam se vsema včetně tchanu
ale treba moji babice reknu ahoj babi, mame klidne mamko, prosimte.. Ale s těma jmenama mam asi nejak problém
![]()
@Russet píše:
Hm, tak to se asi nemáme rádiJá jménem muže oslovuju minimálně a „tatínku“ skoro vůbec. Jen před dítětem někdy. Nikdy jsem mu neřekla zlato, to úplně nesnáším. A neoslovuju cizí ženy mladá pani, to mi opravdu nejde přes pusu.
Jo, taky pred detma reknu treba tato chlapovi, ale jinak proste nijak
a miláčku, broucku, zlato, to maximálně v žertu ![]()
Jo, to chápu, že když je člověk x let zvyklý vykat, tak pak to tykání není úplně přirozené.. Ale z práce vím, že si jde zvyknout, nadrizena mi tak nabídla tykání po 3 letech a říkat jí křestnim jménem mi prvních pár měsíců připadalo divné.. Ale rodiče partnera, či bývalých partnerů mi tykání nabídli vždy hned na prvním setkání při představení, maximálně při druhém setkání, takže tam nebyl problém si zvyknout
Ještě doplním, jsem si tak vzpomněla, že já svoji tetě a strejdovi říkám jménem odjakživa - takto se to u nás zažilo a divné mi přijde oslovovat teto/strejdo. Ale teď když jsem sama tetička si nechávám říkat teto + jméno příp. jméno pouze či teto pouze, neteř zatím umí jen pár slov, tak uvidíme jak s tím ona přijde, ale líbí se mi to oslovení teto. Sama si pamatuji jak mi nešlo přes pusu, že jsem byla u tety a strejdy, když jsem je znala pouze jmény (když jsem ve škole např. vyprávěla co jsme dělali o víkendu atp.).
Naše dcera třeba říkala mému bratrovi, když byla menší, dedo. Prostě můj otec i bratr byli dedove, strejdo mu říkat nechtelA, bratr se tomu jen smál.. Dnes mu už říká zdrobnelinou jeho krestniho jména. Strejda se prostě nechytil