Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Tak nakonec se u chlapecka potvrdil dwn syndrom a zrovna ja mám tu smůlu 1:700.:'( dnes jsem byla na revizi a je mi hrozně… Asi jen vy dokážete pochopit, jak se může člověk cítit…:-(
@tehu3 To je mi moc líto..Ono kolikrát nemá cenu nic psát..Teda aspoň mě žádná slova útěchy nepomáhala..potřebovala sem čas..Zítra zapáím našemu andílkovi symbolickou svíčku, aby jeho dušička věděla že na něj vzpomínáme, milujeme ho a vždy nám bude scházet… ![]()
Ahojky Všem pročítala sem si diskuzi a musela sem si i poplakat je mi líto co se Všem přihodilo, ale bohužel i Nám 24.10. (21tt)mi praskla plodová voda a začali mi kontrakce hned jak Mě přivezli na gynekologii tak sem porodila(potratila)Naše jednovaječné chlapečky po IVF bylo to něco strašnýho a těško se stoho dostávám. Nebejt tak skvělého chlapa tak nevím jak bych to zvládala. Už jen čekáme na výsledky a uvidíme co se dozvíme. Ale už ted jsme s manželem připraveni se schutí do toho opět pustit a doufáme že to výde hned na poprvé po šestinedělí
že nebude třeba opět IVF. Všem přeju hodně štěstíčka a všem jen dobré zprávičky že čekají zas Svého drobečka ![]()
@tehu3 -to je mě líto, hodně sil a časem se to o něco zlepší
.Posílám obejmutí..
@barca0140 -Taky dnes na našeho andílka myslím, ostatně jako každý den, každou chvíli, kdy nemám zaměstnanou hlavu, pořád se mě vše přemítá v hlavě, jestli jsem tomu nemohla zabránit
.Ale pořád je to, pro mne, čerstvé a vím, že to musím prvně přijmout a pak se s tím vyrovnat, teď to byly 2 měsíce..
Nevím jak u vás, ale mě to vzalo kus mého já, ale na druhou stranu, mě to zas něco dalo, na nějaké věci se dívám jinak, nějaké věci mě přijdou nedůležité, asi hodně, co cítím je vyjádřeno v písni K. Kryla.- Děkuji.viz.link
http://www.youtube.com/watch?…
I když mě někdy u písně tečou slzy, protože je to pravda.
.Od 1.11. jsem znovu po 1/2 roce v práci, ale stále ještě nedokážu na otázku -Jak se máš? odpovědět, jako dřív -„Dobře“,jen pokrčím rameny, beze slov. Protože někomu vysvětlovat, co se ve mě děje, nemá cenu, jen tady vám…za to jsem ráda ![]()
Tak tady ráda čtu, když jdete znovu do akce
![]()
Děkuji. Na otázku jak se máš? neumim taky ještě vůbec odpovědět a jen pokrčím ramenama.Ale pomáhá mi hodně manžel nebojí se semnou o tom mluvit a Mě se pak aspon trošku ulevý. Snažím se být silná a zas se postavit na nohy protože život de stále dál ale Naší mrnouskove mi už budou chybět pořád. Mam kamarádku která je ve 4měsíci tak se těšim sní a strašně ji to přeju a věřim že i Nám to výde. Do práce se vrátim po šestinedeělí tak se i docela těšim přídu na jíné myšlenky. Sem sem taky napsala protože jen tady to holky chápou nejlépe protože si většinou prošli tim samím. Určitě sem napíšu jak sem na tom a či to vyšlo normální cestou. Přeju Ti hodně štěstíčka a hodně sil ![]()
@terezzkaa171 -i Tobě posílám silné objetí a přeju hodně síl, také brzké uzdravení těla a hlavně duše, dobře, že máš v manželovi takovou podporu, hlavně spolu o tom hodně mluvte…
Telo je v poradku hoji se skvele docistili me skvele od vcera uz nekrvacim tak doufam ze uz nebudu
chci brzo zapracovat na mimiskovi. akorat u me byl vzdy problem s menstruaci tak nevim kdy to muzeme presne skusit. A hlavne doufam ze mi vyrostou vajicka ze si nebudu muset jit pro zmrazeny ale kdyz to tak na konec skonci tak i tak budem zase stastny a uz doufam ze vse bude o. k tohle nas prepadlo zniceho nic vysetreni co bylo pred tim pred tydnem bylo vse v poradku a slo to vse strasne rychle ppo trictvrte hodine bylo po vsem. V dusi to bude naporad vzdy si clovek vzpomene hlavne kdyz to bylo prvni tehotenstvi
@terezzkaa171 -znovu se může zkoušet za 3-6 měsíců. Tak přeju, aby to šlo přirozeně, mám za sebou několik IVF,KET..tak vím, jak je to náročné po všech stránkách. A také jsme o našeho andílka přišli, z čista jasna, od první bolesti, během dvou hodin
A nezjistilo se nic, já i náš chlapeček jsme byli v pořádku.
Unas bez bolesti bez vseho rano sem sla normalne na wc a proste plodova voda zacala od tykat tak me okamzite odvezli no kontrakce sem mela po minute takze zniceho nic je to sutny ale verim ze i tobe a tvemu partnerovi se to jiste podari
sem zvedava na vysledky jestli neco zjisteji, ale stalo se to protoze to tak zivot chtel a my se stim musime vyrovnat
budu se tesit na Tve dobre zpravy
![]()
@žirafka 76 Je zajímavé že i zdaleka cizí lidé dokážou mít v určité situaci tak zcela autentické pocity, ale na druhou stranu ej to až děsivě pochopitelné..Občas mám pocit že ze sebe potřebuji vše dostat a když se do toho dám, najednou mě nenapadá jediné slůvko, kterým bych ten šílený chaos uvnitř mě popsala..Podzim a jeho smutné, chladné a deštivé počasí se na mě začíná pomalu podepisovat čím dál více a já si říkám jak krásný by i přes tohle všechno ten podzim byl, kdybych měla našeho andílka fyzicky stále u sebe, jelikož psychicky u mě zůstane už navždy…Už dávno sem pochopila, že čas se vrátit nedá a je potřeba se koukat vpřed, i když občas nevim co z toho je těžší..Za pár dní už to budou 4 měsíce a já mám pocit že i po takové době mé tělo stávkuje a nedokáže se vzpamatovat..Občas to nechápu..Vždyť já se tak snažím se od toho všeho odpoutat, brát vše pozitivně, radovat se z toho že už se alespoň můžeme snažit..ale s každou ms, která zatím přichází jen po vyvolávačce a s každým čekáním na ovulku a posléze s negativním těhu testem, mě nějak opouštějí síly..Na začátku cyklu sem vždy plná optimismu, energie a naděje, která pak postupně vyšumí když nemůžu stále nalézt ty krásné ..Ze čtvrtka na pátek sem o půlnoci zapálila svíčku našemu andílkovi u jeho fotky a přemýšlela nad tím jak by to bylo krásné kdyby ten snímek byla realita a ne už jen vzpominka..Nejspíš hodinu sem tam takhle seděla, plakala a tupě zírala na jeho fotku..Byl ta klidný a já mu slibovala že se k nám jeho dušička už brzo vrátí a budeme opět štastní.. Poslední dobou není jediný den kdy bych neplakala, vše mě uvádí do rozpaků, sem podrážděná, unavená a občas mám pocit že nemám sílu jít dál..I já mám pocit jako by kus mě chyběl, jako by se to prázdné místo čím dál víc prohlubovalo místo toho aby se hojilo..Občas mám dokonce pocit jako bych někde něco zapomněla a nemohla se pro to vrátit..Ale tak jak píšeš ty, i mě ta ztráta změnila pohled na svět, pomohla mi dospět, zamyslet se na různými otázkami ohledně života a z dříve velkých a důležitých problémů se staly malé a nedůležité i když by mě ani ve snu nenapdalo že tohle vše se stane v mých teprve 20ti letech..Tak moc bych si přála aby jsme na Vánoce byli opět 3…Což mě přivádí k tomu že sem dneska 18DC, ovu nikde, BT dole a já mám pocit že se uvnitř vůbec nic neděje..Piju čaje, podpůrné tinktury, beru listovku a fyzicky se konečně cítim fajn a ty několikaleté zdravotní problémy jsou taky pryč..To všechno jako měření BT, ovu testy atd..bych dokázala vypustit a nemyslet na to, ale dokud vim že tělo nefunguje tak to nejde..:(
Jinak Kryla sem poslouchala už v dětství..Je to s Jiřím Schelingerem jeden z můj nejoblíbenějších zpěváků a u jejich písní si pobrečim skoro vždy..Od Schelingera miluju tuto písničku:http:www.youtube.com/watch?…
Jinak na otázku jak se mám taky nedokážu odpovědět že dobře..Občas jako ty jen pokrčim rameny a nebo pronesu něco v tom smyslu že by mohlo být líp nebo že to nějak jde..
@terezzkaa171 To je šílený co se ti stalo..všechno tohle je strašný a s každou další takovou ztrátou mi běhá mráz po zádech..Nechci si ani představovat kolik andílků skončí za pouhý rok v nebi..Nepočítaje dobrovolné potraty..
Mě odtekla plodovka o měsíc dřív než tobě..ae porod se nerozjel..Mrňous si tam pořád bydlel jako by se nic nestalo..Občas koukám zpět a říkám si jestli sem ho nemohla nějak zachránit, jestli se neměla říct že ještě týden počkáme, že se třeba plodové obaly zacelí, jelikož voda odtýkala nejspíš celý týden po troškách..Ale na to už je teď také pozdě..Z výsledků se nic už nedozvíme, jelikož to v nemocnici pos**** a vzorky buď zapomněli odebrat nebo je někde ztratili.. ![]()
Jo to strašně děsivé já si ani neuměla přestavit že je tolik Zen co se jim stalo jako Mě
a když žena zjistí že je těhotná a de napotrat tak je to sice jeji dobrovolně rozhodnuti ale mě se to vůbec nelíbí a sem proti protože to je nejkrásnější věc co se v životě může stát. A ženy co o svoje děti nestojej tak je maji a zdraví a mi co tak moc toužime po dětátku se přihodí něco nemílěho
je škoda že se to nedozvíš že to zvorali
já co sem byla registrovaná v nemocnici u Apolinářů tak sem tam byla nadmíru spokojená spřístupem se všim. Držim Ti palečky ať ste na vánoce opět 3 a ste štastný byl by to krásnej dáreček
ja to chci zkusit po šestinedělí a třeba na vánocebudem taky 3 nebo opět 4 ![]()
Barca0140 -jak píšeš, otočit se a jít dál, je velmi těžké. A pro snažení by bylo nejlepší se opravdu od toho odpoutat, protože psychika je 70% úspěchu.
Jinak fotečku mám schovanou/resp. jsem požádala manžela, aby ji schoval/,někdy jsem se na ni chtěla podívat, ale vím, že by mě to ubližovalo a ještě dlouho bude, tak až někdy. Věřím, že ve 20 letech byl Tvůj prožitek drsný, ale věř, že i u mě v mým 36letech to byla pořádná facka od života, někdy jsem musela držet ze všech sil a před dcerou se držet a také odpovídat na otázky ohledně našeho andílka, které mě vnitřně rvaly na kusy, ale na ven jsem to musela zvládnout…
Možná by to chtělo Baru se vrhnout naplno, do úplně něčeho jiného a těhu přijde ani nebudeš vědět jak, já právě přemýšlím do jaké aktivity se pustím..
A Schelinger-to je bez řeči klasika, já Kryla poslouchala v době revoluce, pak jsem se k němu vrátila, přečetla o něm několik knížek a životopisů a rozhodně mě změnil pohled na život, protože už v jeho písních je spousty pravdy, která platila v 68 a platí i dnes a to doslovně. Naučit se poslouchat v jeho písních, co vlastně tím myslel a za jaké situace, to skládal je velmi zajímavé a je super, že i tobě, tak velmi mladému člověku něco říká, kéž by bylo takových lidí víc, kteří by si uvědomovali, co KK pro nás dělal a jaký to byl PAN BASNÍK A ČLOVĚK.
Tak aspoň doufám, že po novém roku se nám podaří odpovědět na otázku-jaká?..kladně ![]()
Dneska sem začala plést náramky..Je to jednoduchéé, ale zabaví to..Začnu dělat různé drobnosti na Vánoce. Přemýšlela sem že bych ty náramky pletla i na prst, krk a i jako náušnice kam bych našila háček a různé korálky a dělala bych z toho různé setíky..K tomu možná i různá vlastnoruční přáníčka k Vánocům a pomalu bych ještě začala háčkovat jak sem chtěla už před měsícem..pak bych snad dostatečně zaměstnala hlavu..+ to stěhování, které mě určitě taky zaměstná hlavu..Hnedka mi je aspoň o trochu lépe..
S tím Krylem máš pravdu..v téhle době se poslouchají šílené styly a písničky, které jsou jen plné výmyslů, jen aby byly cool..ale dříve ty texty něco znamenaly a pořád znamenají, jen mladé generace o to totálně nejeví zájem..
No holky ty písně mi vhání slzy do očí. Tak nějak v těch slovech vidím jiný význam než před tím. Ještě když slyším tuhle, tak nevím kam se vrtnout: http://www.youtube.com/watch?…
Asi za týden bych rodila. Si říkám, jak to že jsem nepoznala, že miminko ve mě umřelo, až tak za dva dny mi začalo být podezřelé, že necítím pohyby a pak trvalo další den a noc, kdy jsem se ho musela snažit vypudit v nemocnici skákáním na balónu a sprchováním břicha horkou vodou. Byla jsem v šoku, nikdy jsem si neuvědomila, že se takové věci dějí, a to nejen mě, ale celkem často. Krutý život. Je mi líto, že se vám to muselo stát taky, že prožitá bolest nestačí a musí pokračovat a musí se posouvat dál a dál. Proto se moc držte, musíme se z toho vyhrabat. ![]()
Já teda po zvážení, i příspěvků od vás, díky za ně, po 3ms zkusím začít nanovo. Teď čekám na červeňáka, není jisté kdy přijde, pravidelnost je fuč. Nečekám že to vyjde, když před tím byla čekačka 2 roky, ale určitý posun, nový malý krůček to bude.
Držte se!!!
@barca0140 -Tak to je pěkná zábava, háčkovaní mě teď ukazovala kámoška, že je to jednoduché, malé udělala bekovku..jen zaměstnávej hlavu
.Já se vrhám znovu do cvičení, bez kterého neumím vydržet, dnes jdu na spinning.Pak uvažuju o dalším věnovaní zdravé vyživě, nebo by se mě líbilo vést cukrárnu i péct /to dělám ráda/.No uvidím jakým směrem se dám, ale hlavním směr je dcera, ta má přednost, zítra jdem zas bruslit na led.
@Ornel -také si furt říkám, proč mě tělo nedalo aspoň jediné malinkaté varování, aspoň nějaké malé stahy, tvrdnutí bříška…a okamžitě se rozjely stahy po 3min. a během 2hod. přišlo to neodvratitelné ![]()
Dnes mám zrovna nějakou depku, kdy se sebe ptám-to bude už takové furt?,do práce jsem nasedla na jiný trolejbus
,tak snad spinning dodá ty správné endorfíny, i když vím, jak se tam po 1/2 roce ukážu, budou se ptát
známe se tam dlouho.
Tak hodně sil a zaměstnávat hlavy
![]()
Tolik naděje a zůstal jen smutek?
Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.