Potrat ve 24tt, nejhorší dny mého života

Napsat příspěvek
Velikost písma:
1601
28.1.12 00:31

Vratila jsem se zpatky a cetla, co se ti stalo.. ach jo :(

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
hedul
28.1.12 09:12

Modrousko nemáš vůbec zač děkovat.Jen se drž. Vím jak je to těžké i mnš se to honí hlavou a čas zatím nic nezahojil. Od genetičky mám sice papír,že jsme s mužem oba ZDRAVÍ A ŽE TO BYLO VYJÍMEČNÉ,ALE STEJNĚ SE BOJÍM,ŽE SE TO BUDE OPAKOVAT.Ten strach tě bude pořád provázet nejhorší je,že jsme o miminko přišli až takhle pozdě s potratem do 12 týdne se dá vyrovnat snadno,ale v šestém mněsící to už si myslíš,že to klapne je to hodně vidět a nakonec nic. Nejhorší je kdyš potkáš známí s miminkem a ty si řekneš proč ho nemám jááá a všechno se zase opakuje večer nespím a pořád si to přebírám v hlavě a moc všem štastnejším závidím. Spolužačka prožila podobné trápení a říkala,že to trvalo rok než to přestalo bolet a než se s tím trochu smířila takže hodně syl.

  • Citovat
  • Upravit
2254
28.1.12 10:36

Dovolim si nesouhlasit, ze s potratem do 12tt se da vyrovnat snadno. S zadnym potratem se snadno nevyrovnas, at je v 8tt nebo 30tt. Chapu, jelikoz jsem byla tehotna jeste vloni a zdrave dite porodila, jak MOC to musi bolet ve 24tt, mela jsem strach az do konce a nedokazu, uprimne nedokazu si tu bolest predstavit. Zaroven jsem vloni otehotnela znovu, a o miminko jsem prisla v 10tt. Neda se s tim vyrovnat snadno. A bylo to uz potreti. Mohla jsem si zvyknout??? :think:
Je to bolestivejsi cim dal vic.
Holky, preji vam, a to opravdu od srdce, at se vam priste a hodne brzo zadari, neni nic krasnejsiho nez ten drobek v naruci, a aspon to mi naposled pomohlo. Vy jste bohuzel tu naruc meli prazdnou, ale nic neni ztraceno a dockate se :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
hedul
28.1.12 13:21

bonnie 14 vím že je hrozné co jsem napsala,ale beru to podle sebe prodělala jsem potrat v 11 tt a druhý ve 25tt s tím v 11 jsem se smířila,protože ty první 3 mněsíce jsou rizikové a prostě se to stává,ale ta bolest z toho 25tt mně provází už 7 mněsíců a nepřestává to bolet.

  • Citovat
  • Upravit
1601
29.1.12 00:26

Hedul je to chvile, co se nam to stalo, ale asi se nezmeni pocit, ze mi moje mimco bude navzdycky chybet, cas pomuze, ale nesrovnam se s tim asi uplne nikdy. pro me uz to bylo moje dite, i kdyz jeste nevidelo svet. Rikala jsem si, ze snad by to bylo trochu snazsi, kdybych potratila samovolne v prvnich tydnech, ale nejsem si tim jista, a jak ctu bonnie, asi spis ne. I kdyz kazda zena je jina, ja uz to mrne vnimala jako cloveka od te doby, co jsemo o nem vedela a kdyz pak videla prvni sono se siluetkou, byla jsem ztracena..:) Videt deti jinych kolem sebe - nezavidim, preju jim je, ale je pravda, ze bych nechtela zpusobit, aby se ostatni citili spatne, kdyz by me pohled na jineho prcka vzal, tak s navstevama dobrovolne pockam, az se budu citit lip. Zkus se od toho zavideni oprostit, bude to lepsi, ver mi, ja si rikam, utesuju se a ujistuju (nebo mi tu sluzbu dela nekdo jiny) , ze urcite se nam taky takove detatko podari.
Bonnie na to se jiste zvyknout neda. Kazdy jsme jiny, ale zvyknout si na tyhle ztraty?
Holky mejte krasnou nedeli, drzte se :) Prijdu se sem jeste kouknout, kdyz se vam nebude chtit uz psat, hodne stesti , zdravi, dlouha leta tadydadydadadadada . A hlavne s rodinou vse dobre :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
32
29.1.12 11:10

Měla jsem spontánní potrat ve 23. tt. Bylo to vlastně na hranici, od 24. tt. je to bráno jako předčasný porod a dítě se slovy lékařů dle zákona oživuje od 24. tt. Co to tedy znamená? V mém konkrétním případě to bylo tak, že holčička byla zcela zdravá a ve mně živá. Problém byl, že byla chyba ve mně a já začala spontánně rodit a výše jsem psala, že v tamní nemocnici oživují od 24. tt. Já si zas naopak říkala, že by bylo vše pro mě jednodušší, kdyby holčička umřela už ve mně a nemusela si procházet postupnou smrtí způsobenou porodními cestami. Ani mi ji pak neukázali…porodní cesty tak křehkému tělíčko způsobí značné hematomy. Věř mi, že to přebolí, nikdy nezapomeneš, ale nebudeš to brát tak, jak to prožíváš nyní. Ta bolest se otupí a hlavně se potlačí další snahou o těhotenství a otěhotněním samotným. Otěhotněla jsem po 4 měsících, teď jsem v 19 tt. Jde to, věř mi :-)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1601
29.1.12 12:25

Pavliss je mi lito, ze i tobe se to stalo. Co pises, jsem nevedela, ze i prosty porod malickemu mimcu ublizi. Jsem moc rada, ze cekas miminko, kvuli tobe a i pro me je to povzbuzujici :) Drzim palce, at je vse v poradku :kytka: Ja mam obavy, aby se u me situace nezopakovala, musel pro to byt nejaky duvod bud u male nebo u me, tak to nechceme uspechat a pockame , az co reknou vysetreni. Jestli neco reknou. Tuk tuk. Ty jsi jiste peclive hlidana, urcite bude vse v poradku :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
32
29.1.12 13:17

Kdepak, nejsem pečlivě hlídána. Důvody se nenašly, prostě se tak stalo. Jsem na rizikovém a jsem v pracovní neschopnosti pro klid a preventivně :-) Nicméně předchozí těhotenství až do poslední minuty bylo zcela bez komplikací, jediný příznak - krvácení v den porodu. Ani bolesti jsem neměla, a to mi řekli, že jsem už rodila druhým dnem. Jediné, co bylo jinak, že jsem občas vnímala nebolestivé poslíčky, které jsou v šestém měsíci občas prý normální. U mě to už ale byly děložní stahy :-( Opatruj se, nestresuj se, urči si čas, který chceš věnovat pláči a smutku po miminku, ale od určitého dne začni myslet na to, co budeš dělat jinak - třeba plánovat nové těhotenství, resp. po nějakou dobu (3-6 měs.) to bude spíše o přípravě na další těhotenství - myslím to tak, že se budeš dávat dohromady po potratu, abys byla zdravá a mohla začít pracovat na dalším mimču :-)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1601
30.1.12 12:57

Co se ti stalo je opravdu nepochopitelne, vse vypada normalne, u maleho ani tebe se nic nezjisti a normalne vypadajici tehotenstvi skonci takto predcasne :-( My ted budeme vyckavat, jednak se musim zdravotne srovnat ja, pak se udelaji vysetreni a pocka se take na vysledky od miminka, byla bych radeji, kdyby se treba zjistilo neco na placente a vedela bych , ze to nebylo u me, ale muze se zjistit cokoliv a take nic. Pak se uvidi, ale verim, ze to nakonec dopbre dopadne a deti se dockame. Nemyslim jen me, ale i tebe, ze vse bude dobre, i ostatni, kdo projdou touhle smutnou zkusenosti. Pry na jedno tehotenstvi, ktere dopadne dobre, pripada dalsi jedno, ktere nedopadne, rekla mi lekarka. Docetla jsem se i o neco odlisna cisla, ale vzdycky jsou vysoka, priroda, ale je to moc smutny. Dekuju a tobe a tve rodine hodne stesti :-)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1465
9.4.12 20:06

přesně to co napsala zakladatelka se stalo i mě,čekala jsem jednovaječná dvojčata holčičky ultrazvuk ve 20 týdnu dopadl dobře vše bylo v pořádku a ve 23+5 už miminka neměli srdeční činnost a následovalo vyvolání porodu (potratu) a revize dělohy. Stalo se to v lednu 2010 snažit o další miminko jsme se začali už v dubnu,ale zadařilo se až v listopadu a teď už mám krásného 7 měsíčního syna. Bohužel,ale dodnes na dvojčátka myslim a pořád to bolí,ale už míň můj syn mi to vynahrazuje…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
anonym125
11.4.12 16:02

Ahoj, taky jsem prožila tuhle noční můru, byla jsem ve 36.týdnu a doktor mi zdělil že malé přestalo bít srdíčko:( Oddělila se od placenty a nešlo ji pomoct. stalo se mi to před 3týdnama . Teď se mi zhroutil celý svět a pořád se s tím nedokážu vyrovnat.

  • Citovat
  • Upravit
Pavlis1
11.4.12 19:17
@anonym125 píše:
Ahoj, taky jsem prožila tuhle noční můru, byla jsem ve 36.týdnu a doktor mi zdělil že malé přestalo bít srdíčko:( Oddělila se od placenty a nešlo ji pomoct. stalo se mi to před 3týdnama . Teď se mi zhroutil celý svět a pořád se s tím nedokážu vyrovnat.

… to snad ani není možné :-( Je mi to moc líto, drž se, jak jen to jde!!! Já jsem teď ve 30. tt., nedokážu si představit, že se něco takového stává v tak pozdním stádiu těhotenství… :-( Já jsem o malou přišla ve 23. tt. - v květnu 2011 … byl to týden před oficiálním uznáním „plodu za dítě“, tudíž jsem nemusela podstupovat matriku, ani pohřeb, a proto jsem to měla psychicky jednodušší, vlastně mi lékaři malou ani neukázali…ale takto pozdě? Smutné :-(

  • Citovat
  • Upravit
hedul
11.4.12 19:36

anonym125 je mi líto co tě potkalo je to tragédie držím ti palce aby jsi všechno ustála a aby to bylo to poslední špatné co tě potkalo. Vůbec si neumím představit přijít o dítě takhle pozdě. Já o holčičku přišla ve 24tt kuli vývojovej vadě a bylo to strašný natož ve 36. Moc na tebe myslím :,( Vydrž!!! Bude to bolet celý život,ale čas je milosrdný a zase bude líp a i ty se dočkáš malého andělíčka :*

  • Citovat
  • Upravit
anonym125
12.4.12 07:16

Je to pořád hrozné a myslím že dlouho to ještě hrozné bude. Byl to šok tak pozdě zvlášť když byla ůplně zdravá. Děkuji holky za podporu a vy se držte moc vám přeju ať máte miminka zdravé, nikomu bych nepřála něco takového. Můžu se zeptat jak jste zvládali druhé těhotenství po takové zkušenosti, já mám totiž hrozný strach aby se to neopakovalo. :,(

  • Citovat
  • Upravit
Pavlis1
12.4.12 09:12
@anonym125 píše:
Je to pořád hrozné a myslím že dlouho to ještě hrozné bude. Byl to šok tak pozdě zvlášť když byla ůplně zdravá. Děkuji holky za podporu a vy se držte moc vám přeju ať máte miminka zdravé, nikomu bych nepřála něco takového. Můžu se zeptat jak jste zvládali druhé těhotenství po takové zkušenosti, já mám totiž hrozný strach aby se to neopakovalo. :,(

Také jsem měla obavy, jak to budu zvládat, ale kupodivu zvládla a nikterak mě zkušenost nečinila úzkostlivou, možná i naopak. K těhotenství jsem dlouho přistupovala s tím, že to vůbec nemusí vyjít. Možná jsem byla pro okolí poněkud chladnější, ale s pohyby se to začalo měnit. To jsem malého rázem pojmenovala, začala si břicho hladit, začala nakupovat … ale já jsem jiná, do mateřství jsem šla po dlouhodobém nátlaku na mě, také už nejsem nejmladší. Nicméně neštěstí v prvním těhotenství ve mně vyprovokovalo touhu po druhém. Zvládneš to!!!

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Prázdná náruč, deníčky na eMiminu

Tolik naděje a zůstal jen smutek?

Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.

Poradna gynekologa

Ikona - Jiří Škultéty

MUDr. Jiří Škultéty