Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Přehnaná láska od partnera mě začíná děsit
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Velikost písma:
14.6.13 09:26
Aot, i tvoje maminka ho třeba začne litovat, až ji Marc bude volat a psát a působit na ni „svou láskou k tobě“. A pak se může stát, 1) že mu prozradí, kde jsi a co máš v plánu. 2) A pak se může stát, že Marc přes ní bude působit, aby ses vrátila: maminka tě začne zviklávat, „jestli jsi udělala dobře“ - takovéto maminčino „rozmysli si Mařenko, rozmysli, na své štěstí dobře pomysli“.
Aot, ohlídej si to s maminkou, aby se pak nestala tvým trojským koněm.
14.6.13 09:27
@Timinka píše:
@Aot Jsem tak ráda, že vše proběhlo tak hladce. Dávej na sebe pozor a začni konečně žít svůj život
Holky, co vám pomohlo odpoutat se psychicky z mizerného vztahu a najít sebe sama, vnitřní svobodu - žít svůj vlastní život?
Pro mně to byla a je hudba ( hodně Zuzana Navarová, Spirituál kvintet nebo třeba africké bubny,,, příroda - pobyt u jakékoliv vody, chodila jsem na arteterapii a psychoterapii, knížky ( namátkou Ženy, které příliš milují od Robin Norvoodové, Ženy, které běhaly s vlky od Clarisy Pinkoly Estés, Těhotná panna od Marion Woodmannové, knížky od H. P. Rohra, Dětství je drama od Alice Millerové, buddhistická literatura a spousta dalších).
Teď mě moc těší meditační CD s provázenou meditací. Zahradničím. Pracuju s vlastními sny - v tom jsem našla úžasné rezervy…chci přidat kolo a trochu začít cestovat, fotit…
Dejte další tipy, třeba to Aot pomůže!
Příspěvek upraven 14.06.13 v 10:21
14.6.13 09:52
@Aot píše:
Ahoj holky,Docetla jsem vas a hned vam pisu. Vsechno vyrizene, penize jsem si prevedla, telefon mam novy. Musela jsem mamince a sestre vysvetlit, co se deje. Byly uplne v soku. Ale podporily me. Marc volal podle vseho do prace, kde to zvedla kolegyne, rekla, ze mam dovolenou, tak jedna chybicka se vloudila. Pak volal sefovi, ten mu rekl, co jsme si domluvili, ze jsem na par tydnu pryc, a ze jsem volala az dnes rano, ze to bylo nahle. a ze neni jiste, jestli se vratim. Nechtela jsem, aby sefovi vycital, ze volno mi dal, ale vypoved ne.
Jinak Marc zrejme dorazil domu, po te, co volal do prace. A hned volal moji mace, ta umi slusne anglicky. Pry ji skoro brecel do telefonu, jak me miluje. Jestli vi, kde jsem. Jestli letim domu. Ze me musi najit a mluvit se mnou. Mamca mu rekla, ze nic nevi. Urcite ji ted bude volat porad.
Napsal ji nekolik zprav, at mu da hned vedet, az se ozvu. Opravdu je asi blazen.
Vzkaz jsem mu nenechala, nebyl na to cas, ja balila v takovem strachu, ze bych se tam uz ani 5 minut navic zdrzet nechtela.
V mailu mam asi 15 mailu, skype jsem si taky zaridila novy. Dneska uz toho na me bylo dost. Nebudu hrat silnou, po pravde je mi na nic
Jinak Martin je moc ohleduplny. Ale taky ho tim nechci vic zatezovat. Muzu si chodit pobrecet za vami?
Hezky se vyspinkejte holky
to je jasný že to to je líto a mrzí tě to, ono potřebuješ jen čas, a žít
Marca mi přišlo krapet líto když jsem to četla, ale když si představím co by dělal až by tě našel tak mě lítost přejde.. protože nějak moc nevěřím tomu že by tě láskou vystískal 
Do těch emailu ti psal co? vyhrůžky nebo prosby?
14.6.13 09:53
Aot, gratuluju 
To nejdůležitější, ten první krok, jsi zvládla úplně skvěle! A taky si myslím, že ve svém rozpoložení bys žádný vzkaz psát neměla… navíc Marc ví moc dobře, proč jsi odešla. A lítost opravdu není na místě, nesmíš ho omlouvat, je to špatný člověk! Nic z toho, co dělá a říká, nemyslí dobře (alespoň pro tebe). Vím, že je to těžké, ale odborníci Ti s tím pomohou a taky máš nás 
Opravdu věřím, že jsi na nejlepší cestě ke svobodnému životu, i když jednoduché to určitě nebude
14.6.13 09:57
@Aot
To se dalo čekat, taková reakce od něj, ale tys udělala moc dobře. Až budeš vzpomínat na to dobré co ti vztah přinesl, pamatuj, že jsi zahlídla jen špičku ledovce a kdyby sis víc trvala na svém soukromí a svobodě než doposud, mohlo by to skončit hodně špatně. Šéfovi jsi řekla, proč ho opouštíš?
14.6.13 10:01
@poučená píše: …Aot, ohlídej si to s maminkou, aby se pak nestala tvým trojským koněm.
Také mě to napadlo, že maminka je teď @Aotino nejslabší místo. Nebyla u toho, neví přesně co se dělo, neumí si představit, co je Marc zač (viz např. ty stránky http://elyna.wz.cz/ , které sem @Knihomyš dávala a které si ani plno děvčat tady neprošlo, protože jinak by nemohly radit to s tím vzkazem, litováním atd.), navíc bude nejvíc vystavena Marcově manipulaci, není na to připravená… 
Příspěvek upraven 14.06.13 v 10:35
14.6.13 10:30
K té mamince: normálně bych Aot poslala mamce tento odkaz, ať si počte!
14.6.13 10:35
Diskusi jsem jen prolítla, ale k celému mám jen jedno.
Utéct (odchod schvaluju, samozřejmě) beze slova vysvětlení není košer, email s popsáním svého důvodu mu pošli. A dále bych už na maily nereagovala.
14.6.13 10:44
@BellinkaX píše:
Diskusi jsem jen prolítla, ale k celému mám jen jedno.
Utéct (odchod schvaluju, samozřejmě) beze slova vysvětlení není košer, email s popsáním svého důvodu mu pošli. A dále bych už na maily nereagovala.
A ty sis prošla domácím násilím?
Jak Aot jednou začne, jak jednou napíše, už se neutrhne!
A dělat si svědomí s tím co je a není košer? U tyrana? U manipulátora? U psychopata? Když je žena sexuálně znásilněna, také se snaží vysvětlit násilníkovi, že to nebylo správné, jak se choval? Domácí násilí - to celé je o znásilňování, i když nemusí být právě sexuální. Ono ale i podvolit se nátlaku na sex z důvodu, aby byl klid, i to je forma přijetí násilí.
Už se tady vynořily otázky, proč ženy přijímají násilí. Já osobně proto, že jsem nevěděla co s tím. Neměla jsem na to obranu v rejstříku svého chování. Prožila jsem krásné dětství a mládí, bylo kolem mne plno lásky. Empatie. Snaha pochopit, vyjít vstříc, uskrovnit se pro blaho druhého, nekonečná trpělivost a obětavost. Toto jsem prožila a dávala dál. Ale jemu to nestačilo, chtěl víc a víc, a když už jsem víc neměla, probíjel se do mé duše, rozbíjel mi jí nacimprcampr, aby ještě drobeček mé lásky ze mě vytáhl. S tou těžkou agresí manipulátora jsem si opravdu nevěděla rady. Nerozuměla jsem tomu, proč se tak zle ke mně chová - nemyslela jsem si o něm, že je zlý. Ale byl zlý, strašně zlý. Potřebovala jsem to celé pochopit. A už jsem to pochopila. Aot, rozhodně mu nic nepiš. V zájmu své sebeobrany.
Příspěvek upraven 14.06.13 v 10:58
14.6.13 10:46
Tak jsem si prostudovala ty stranky evelyna.wz.cz a taky jsem pro rozhodně žádný email nepsat. Co se týče maminky, tak bych jí řekla, aby mu telefon prostě pokládala a sms mazala. Ona se s ním přeci bavit nemusí. Svoje už mu řekla, tak nazdar kašpar 
Anonymní
14.6.13 10:47
@Aot - Myslím, že jsi udělala dobře.
mám podobnou zkušenost. Brr. Až mě zamrazilo, když jsem si vzpomněla, jak v restauracích vždy musel sedět úplně vedle mě. A já si ho ještě ke všemu nastěhovala domů, a napsala mu tam pod tlakem trvalé bydliště. Pomohla mi z toho až psycholožka (která a světe div se měla taky zkušenost s domácím psychickým násilím). Tehdy mi řekla, že mezi nejinteligentnějšími lidmi je spousta psychopatů.
Ještě rok po vystěhování jsem nemohla spávat, bála jsem se, co mi provede. A taky vypadal jako vážený člověk, dělal se mnou v práci, a měl i pěkné vlastnosti, které mě mátly. Jenže ta jeho podstata byla nemocná. S odstupem to uvidíš jasnějí. Drž se
- Upravit
14.6.13 11:07
@BellinkaX píše:
Diskusi jsem jen prolítla, ale k celému mám jen jedno.
Utéct (odchod schvaluju, samozřejmě) beze slova vysvětlení není košer, email s popsáním svého důvodu mu pošli. A dále bych už na maily nereagovala.
Není to košer v případě odchodu od normálního zdravého člověka, což ovšem není tento případ.
14.6.13 11:15
@poučená píše:
A ty sis prošla domácím násilím?
Jak Aot jednou začne, jak jednou napíše, už se neutrhne!
A dělat si svědomí s tím co je a není košer? U tyrana? U manipulátora? U psychopata? Když je žena sexuálně znásilněna, také se snaží vysvětlit násilníkovi, že to nebylo správné, jak se choval? Domácí násilí - to celé je o znásilňování, i když nemusí být právě sexuální. Ono ale i podvolit se nátlaku na sex z důvodu, aby byl klid, i to je forma přijetí násilí.Už se tady vynořily otázky, proč ženy přijímají násilí. Já osobně proto, že jsem nevěděla co s tím. Neměla jsem na to obranu v rejstříku svého chování. Prožila jsem krásné dětství a mládí, bylo kolem mne plno lásky. Empatie. Snaha pochopit, vyjít vstříc, uskrovnit se pro blaho druhého, nekonečná trpělivost a obětavost. Toto jsem prožila a dávala dál. Ale jemu to nestačilo, chtěl víc a víc, a když už jsem víc neměla, probíjel se do mé duše, rozbíjel mi jí nacimprcampr, aby ještě drobeček mé lásky ze mě vytáhl. S tou těžkou agresí manipulátora jsem si opravdu nevěděla rady. Nerozuměla jsem tomu, proč se tak zle ke mně chová - nemyslela jsem si o něm, že je zlý. Ale byl zlý, strašně zlý. Potřebovala jsem to celé pochopit. A už jsem to pochopila. Aot, rozhodně mu nic nepiš. V zájmu své sebeobrany.
Příspěvek upraven 14.06.13 v 10:58
Presne tak, mne to taky nikdy nedalo. A odepsala jsem. V praci mi psal na icq a ja odpovidala. Pak jsem jen sedela a klepala se bulela. A nemohla se soustredit. Kdyz jsem icq vypla chodily smsky. Katastrofa. Bylo to priserny obdobi. Takze ja bych rozhodne @Aot neodepisovala. Zatahne te do toho. Pak to bude jen odpoved, posledni vysvetleni, pojd na posledni kafe, pojd ke mne muzes jen prespat… A pak budes mit sbalenej kufr a stat u jeho dveri.
Fakt bych nereagovala.
14.6.13 11:22
DOMÁCÍ NÁSILÍ JE TRVALÉ, PRŮBĚŽNÉ ZNÁSILŇOVÁNÍ.
Rozbitá sklenička -ten Crazy večer předevčírem- ten prožitek, co nám tu Aot napsala. Rozbitá sklenička byl u mě jen takový nepatrný detailíček v mém životě. Trávili jsme prázdniny s tehdy ještě „jen“ 3 malými dětmi v malinké chatičce. Bylo to krásné prostředí venkova, všecko super. Ale bylo to pro mne náročné, protože to bylo velmi stísněné pro celoprázdninový provoz velké rodiny, bylo to jako bydlet ve stanu. Všechny povinnosti byly na mně, manžel měl můj nadstandardní servis, jako vždy, protože to tak měl se mnou zavedené. Ale já to zvládala s radostí, protože děti byly šťastné a byla jsem šťastná z toho, když manžel byl spokojený, protože pak s ním život byl hezký. Tehdy večer byl manžel nějak podrážděný - hodně sluníčka u vody, horký večer, a co kdyby nějaký komár přiletěl -nedejbože. Vařila jsem večeři -„to to trvalo a to horko, co bylo od vaření brambor, kdy už budeš hotová, to je nesnesitelné“. Možná jsem to vaření tedy trochu zkrátila, ale měla jsem zato, že uvařeno je všecko, jak má být. „Ty brambory jsou nedovařené, víš dobře, jak nesnáším nedovařené brambory“ a vší silou praštil sklenicí o zem a že tohle tedy on nebude jíst, ať mu uvařím něco jiného. Střepy jsem posbírala. Byly jsme v miniaturním prostoru a děti byly malé a bylo nebezpečné nechat někde i jen malý střípek. Manžel se mi za tato chování nikdy neomluvil, vždycky jsem byla vinna já. A kdybych o tom, když byl v pohodě začala a chtěla si to s ním vysvětlit, nastalo by řvací rodeo. To jsem neriskovala. Nejsem nesebevědomá, to jste si už všimli, ale proč jsem jemu ustupovala? Byla to velice těžká agrese. Tak si to se mnou postupně zařídil. Manipulant. Litoval se a byl hrdinou současně. Emočně mě rozvibrovával. Byla jsem jím postupně vařená jako žába. Jde to krok za krokem.
Hodně jsem kvůli dětem, kvůli tomu, aby rostly ve šťastném dětství, nechala si líbit. Přespříliš. Správné to nebylo. Ony neviděly v tom, jak se jejich otec ke mě sprostě choval, nic zvláštního. Vzaly to za normu: Takhle to u nás chodí, takhle se s matkou zachází. Vtisklo se to do jejich životů. A když jsem to začala odmítat, neuměly to pochopit, o co mi jde. Vždyť se všechno v životě už tak pěkně zaběhlo, že!
U nás to rozbitím sklenice nezačalo, u Aot také ne. Kde jsou ty začátky? I to už vím.
A kde to skončí? I to už vím: Je to nikdy nekončící proces násilí, který se valí lidskou společností od nepaměti, valí se generacemi a povalí se dál. Valí se i mou rodinou skrz moje milované děti. „Matka má přece hroší kůži“, „ta kráva, ta svině, ta kurva, ta mrcha“ - jak slýchávaly otce, který vyřvával, „co jsem mu zase hrozného udělala“. Jedině individuálním vzepětím se k odporu současně s vnější podporou to jde brzdit. Jsem šťastná, že žiji ve společnosti, která násilí obecně odsuzuje, kde domácí násilí je trestný čin.
Příspěvek upraven 14.06.13 v 16:24
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
