Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Přítel nechce dítě, jak ho popostrčit?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
26.5.18 20:13
„Přítelkyně už chce dítě, jak ji zabrzdit?“
„Když odjedu na víkend a nechám jí doma papírek, pochopí, že já ještě chci žít jiný život, než měnit plíny a stavět kostky?“
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.5.18 20:27
@LAlezane Pochopí, že druhý je na jiné vlně. Jsou pak tři možnosti - přehodnotit, oddalovat, odejít.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.5.18 20:29
Ty voe 
moje nervy 
chlapi, tak tady to vidíte svatba, jinak to neberete vážně, děcka a jste v loji proč? protože z manželství se hůř zdrhá kdybyste to nevěděli. 
toto tesat do kamene, na svatební oznámení vogo 
místo blábolů o lásce, který jak jde vidět stejně maj dojmout jen naoko a realita je tady na emiminu. jak to je
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.5.18 20:29
@Anonymní píše:
Dobrý podvečer,
zakládám diskuzi ohledně přítele. Jsme s přítelem 5,5 let. Žijeme spolu, bydlíme ve vlastním. Já teď nastupuji do nové práce, přítel práci má. Je nám 25 let. Prožili jsme toho opravdu spoustu - i to dobré, i to špatné (před 4 lety jsem neplánovaně otěhotněla, ale jelikož jsme se na to ani jeden necítili, nebydleli ve vlastním ani neměli práci, tak jsem šla na přerušení - hlavní příčina byl tedy přítel - já se z toho dlouho dostávala, ale usoudila jsem, že to bude asi nejlepší řešení pro to malé)Nicméně, ve mě se to teď nějak mele, a došla jsem k tomu, že bych teď toužila po dítěti. Mám zdravotní problémy, bylo mi doporučeno otěhotnět co nejdřív. Problém je v tom, že přítel se na to necítí. Tomu rozumím. Ovšem když jsme se o tom v klidu bavili, on by si rád ještě užíval, a já se prostě bojím, že pak už to nepůjde (vzhledem k zdr. problémům).
Nevím, jak přítele popostrčit, aby o tom minimálně přemýšlel. Asi mám pocit, že když jsem kvůli němu tenkrát šla na přerušení těhotenství, asi by si teď on mohl odepřít pc hry a tu pohodu. Vím, že je hrozné to takhle říct, ale nevím co mám dělat.
Rozejít se po tom všem, a doufat, že najdu někoho koho bude stejně tak milovat jako přítele, nebo to nechat být s tím, že jednou snad bude děti chtít.
Jak ho znám, vím, že by ho stačilo k tomu nějak jen popostrčit. Napadlo mě, že bych jeden den nechala doma vzkaz, že si musím vše promyslet, že já dítě chci a třeba na víkend odjet. Abychom oba dva popřemýšleli..
Mám tu nějakou maminu, která přítele/manžela co se necítí, k tomu nějak popostrčila?
Díky!
(Prosím anonym, chodí tu rodina, a nechci aby věděli co se u nás děje)
Musím říct, že se mi z tebe v tomhle okamžiku udělalo trochu mdlo. A že mě nepřestane udivovat, jak hluboko dokáže ženská klesnout sama před sebou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.5.18 20:35
@cecetka píše:
@Huk Anebo dobra je pak chlapova hlaska „Chtela jsi decko, tak si nestezuj, ze ti s nim nepomuzu, a starej se.“Planovane dite museji chtit oba dva.
mozna o kousek vic ten chlap..to same svatba
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.5.18 20:44
Zakladatelka:
Co se týče té věty, z které se Vám dělá mdlo..
Není tomu tak? Copak by to dítko bylo šťastné? Bez peněz, bez bydlení, s tím, že rodiče na to nejsou připraveni. Je to strašný, a zasáhlo mě to. Ale v tu chvíli to bylo opravdu nereálné. Byli bychom nešťastni všichni…
Co se týče svatby. Nikdy jsme o tom nijak nemluvili, ani na ní nějak teď hned netrvám. Možná jsem i ráda. Přítel je opravdu z bohaté rodiny, a lépe mi je takhle. Prozatím.
- Citovat
- Upravit
26.5.18 20:51
@Anonymní píše:Říkáš, že dítě by bylo bez peněz, bydlení… a pak, že přítel je z opravdu bohaté rodiny. Na ulici byste určitě neskončili a dítě potřebuje hlavně lásku. Je na čase se zamyslet. Často chlapi říkají, že nechtějí děti, ale říkají o pro to, že ho nechtějí s tou danou partnerkou, s kterou právě jsou.
Zakladatelka:
Co se týče té věty, z které se Vám dělá mdlo..
Není tomu tak? Copak by to dítko bylo šťastné? Bez peněz, bez bydlení, s tím, že rodiče na to nejsou připraveni. Je to strašný, a zasáhlo mě to. Ale v tu chvíli to bylo opravdu nereálné. Byli bychom nešťastni všichni…Co se týče svatby. Nikdy jsme o tom nijak nemluvili, ani na ní nějak teď hned netrvám. Možná jsem i ráda. Přítel je opravdu z bohaté rodiny, a lépe mi je takhle. Prozatím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.5.18 20:55
Dříve se s rodiči opravdu nebyli za dobře. A oba dva jsme chodili do školy, bydleli v pronájmu a k tomu chodili do práce, abychom to utáhli… Abych teda podala více podrobností.
Zakl.
- Citovat
- Upravit
26.5.18 21:03
@Anonymní píše:
Dříve se s rodiči opravdu nebyli za dobře. A oba dva jsme chodili do školy, bydleli v pronájmu a k tomu chodili do práce, abychom to utáhli… Abych teda podala více podrobností.
Zakl.
On musi sam dospet do faze, ze si dite preje. Mate nejake kamarady, kteri uz deti maji? Pokud ne, pak i to muze hrat roli. S ditetem se zivotni styl hodne zmeni.
Nicmene jsem i ja byla v podobne situaci jako ty. Prala jsem si dite (bylo mi 24, jemu 30) a stale slysela… nekdy za 10 let… to bylo prekvapko, kdyz jsem rekla, ze 10 let cekat nebudu a vztah ukoncila. Ale to jsi asi slyset nechtela
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.5.18 21:13
@Maiandra píše:
Tak jo, mně to prostě nedá. V 25 NENÍ na dítě moc mladý. Naopak je na vrcholu sil a biologicky by to bylo ideální. Horší je to co do financí, jenomže on ten uváděný důvod nebývají ani tak peníze, ale spíš „ještě je moc mladý“ atd. Ještě před 20 lety byly normální děti dvacetiletých párů - ale jo, jasně, že to vypadalo všelijak - teď tu máme nedorostlé kluky klidně ke třiceti, kteří jsou „moc mladí“. Jistě, že nějaké procento chlapů to tak mělo vždy, ale všichni? Pravda ale je, že naše společnost muže přes dvacet prostě NECHÁVÁ, aby si připadali moc mladí a prodlužovali si pubertu (viz notoricky opakované paření her a „užívání si“).
U žen to tak není z jednoduchého důvodu - na rozdíl od mužů nemají na užívání tolik času a biologické hodiny prostě tikají. Rozdíl v rychlosti vývoje mezi muži a ženami samozřejmě je, ale v pubertě. Kolem pětadvaceti už to minimálně žádný biologický základ nemá.
Kdyz budem pořád opakovat, že jsou chudáci moc mladí, aby něco, tak samozřejmě se pořád nezrale chovat budou, bodejť by ne, když je v tom všichni jen utvrzují. Všímám si teď trendu, že jsou chlapi přes dvacet pořád za děti a co nejdéle pod křídly maminky, a pak aby se starala o kdeco partnerka, ale jejich zodpovědnost se nějak pořád odsouvá.
To jen obecně, protože už mě opravdu štve, jak se z chlapů přes dvacet dělají pomalu děti, přitom jsou v produktivním věku a měli by se už taky otáčet…
Konkrétně - nemyslím si, že na to je nebo má být nějaké obecné pravidlo o věku otce, ale fakt je, že když se na to člověk necítí, nutut ho nelze. Jediné, co by mi přišlo rozumné, je opravdu velmi vážný rozhovor o tom, že tvoje zdravotní situace je taková a taková, tudíž ty prostě zas tak moc čekat nemůžeš a potřebuješ vědět, na čem jsi, že na něj tlačit nechceš, ale… A pokud jsi připravena to vzít do důsledků, asi by si měl i uvědomit, že ty možná nebudeš chtít setrvávat ve vztahu bez výhledu na děti.Jinak teda nechci se tě dotknout, ale jít na potrat na přání chlapa, uff… To musí být sakra těžké zvládnout a unést. Nemůžu vědět, jaký je, ale popravdě mi z této informace a hlavně u toho, jak se postavil k dosavadní diskuzi o dítěti, připadá jako velmi nezralý jedinec, a to se zlepšit může (ale třeba za pěkně dlouho) i nemusí…
Rozumim Tvemu nazoru, ale neda mi Ti neoponovat. Podle me to taky neni uplne idealni vek, tedy biologicky ano, ale socialne ne. Muz treba do 25 studuje, cestuje, randi. Pak si do triceti buduje karieru a vztah a az tak po tricitce bych byt muzem uvazovala o detech. Ja jsem to tak udelala i jako zena a jsem za to rada. Oba jsme se na to citili, meli zazemi, jake jsme chteli, znali jsme se pres pet let, videli jsme kus sveta, skoly dokoncene, kariera rozjeta. Ted jsme usedly par a vubec nam to nevadi. Ani jeden bychom deti ve 20 ci 25 nechteli mit ani omylem. Pro nekoho je to idealni, pro nekoho zcela zbytecne brzo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.5.18 21:17
No to je ale blbej nápad…to vyloženě mi zavání pořádným nátlakem, že teda když nebude po tvým, tak jdeš pryč… Já narovinu nechápu, jak se toto může stát. Když jste pochopili oba, že váš vztah je vážný a že se třeba sestěhujete k sobě, pořídíte vlastní bydlení, atd.. - vy jste nemluvili o budoucnosti, o tom jak si to který z vás představuje? My o tomto s manželem mluvili tak rok po tom, co jsme se poznali - to už jsme teda i žili v nájmu. Mluvili jsme o tom, jak si to představujeme, že si vyhovujeme, milujeme se, rozumíme, chceme strávit život spolu, že se chci jednou vdát, že on se chce oženit, že oba chceme děti, atd… Jako teďka prostě pozdě bycha honit. Asi bych si s ním sedla a řekla bych mu, že jsem dospěla teda do životní fáze, že to dítě chci, nemusí teda být úplně nutně hned teď, ale mělo by to být brzo. Že jsi třeba ochotná mu dát ještě rok té „svobody“ nebo co to vlastně on chce, ale že bys pak teda ráda, aby zase on udělal kompromis a aby teda jste se začli snažit no… uvidíš, co ti řekne ale můžeš se připravit i na to, že ti třeba řekne, že se na děti cítí až třeba za pět, deset let…nebo taky třeba vůbec…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.5.18 21:32
@BloomingGorgeous píše:
Rozumim Tvemu nazoru, ale neda mi Ti neoponovat. Podle me to taky neni uplne idealni vek, tedy biologicky ano, ale socialne ne. Muz treba do 25 studuje, cestuje, randi. Pak si do triceti buduje karieru a vztah a az tak po tricitce bych byt muzem uvazovala o detech. Ja jsem to tak udelala i jako zena a jsem za to rada. Oba jsme se na to citili, meli zazemi, jake jsme chteli, znali jsme se pres pet let, videli jsme kus sveta, skoly dokoncene, kariera rozjeta. Ted jsme usedly par a vubec nam to nevadi. Ani jeden bychom deti ve 20 ci 25 nechteli mit ani omylem. Pro nekoho je to idealni, pro nekoho zcela zbytecne brzo.
No ale o to mi jde - že pro někoho je to tak a pro jiného jinak, mně se právě nelíbí to zobecnění, že by to pro všechny ženy mělo být akorát a pro všechny chlapy moc brzo, protože jsou moc mladí - to má prostě každý jinak. Ne každý studuje vš, ne každý cestuje apod., někdo se žení ve dvaceti a někdo ve čtyřiceti, ale nelíbí se mi podsouvání, že je vlastně jakkoli nezralý přístup omluvitelný, protože je moc mladý - osmnáct mu prostě už není.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.5.18 21:32
Neříkám, že nemluvili. Řekli jsme si před 2 roky, že je dost času. Ale co mi nyní doporučili těhotenství, tak jsem vše přehodnotila. Protože o tohle přijít nechci…
Zakl.
- Citovat
- Upravit
26.5.18 21:37
@KKatka23 máš pravdu, že nátlak dítě nebo nic by byl špatně, ono to nesmí vyznít jako ultimátum nebo vydírání, to fakt ne. Ale jestli on nedejbože vlastně neví, jestli a kdy vůbec dítě chce, nebo to nechce řešit, a ona ví, že dítě chce, a ví, že má jen pár let, tak je to těžko řešitelná situace a prostě tam ta možnost, že ten vztah nebude takhle dál udržitelný, je.
Souhlasím, že tohle se má vyjasnit na začátku vztahu, jenže zase je pravda, že jim to zřejmě před 5 lety přišlo jako vzdálená budoucnost a to se lehko řekne - jo, JEDNOU… A pak na to dojde, ještě najednou nečekaně tlak kvůli zdravotním potížím a když už je to reálné, může to najednou vidět bohužel jinak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.5.18 21:37
@Anonymní píše:
Neříkám, že nemluvili. Řekli jsme si před 2 roky, že je dost času. Ale co mi nyní doporučili těhotenství, tak jsem vše přehodnotila. Protože o tohle přijít nechci…
Zakl.
Dost času na svatbu a na děti…njn, tak si musíte prostě promluvit znovu, je bohužel možnost, že se rozjdete no. Jinak to s tím, že potrat byl nejlepší varianta - já to na jednu stranu chápu, jak to myslíš…ale bereš to tak, protože ještě žádné děti nemáš. Je jednoduchý jít a nechat si vzít nějaký embryo. Z toho embrya by ale bylo něco úžasnýho - hotová osobnost se specifickými rysy, tak hrozně moc by tě ten člověk obohatil. Nenech se hlavně ukecat od chlapa, že máte čas. Pokud o to fakt stojíš sama od sebe, tak jdi a hledej dál, protože mít děti, sledovat jak rostou a jak se vyvíjejí, to je nejvíc, co můžeš v životě zažít. Byla by škoda, kdybys to nemohla v životě mít. Držím palce 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
