Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Přítelova dcera a moje rodina
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
12.5.13 15:29
@neprubojna píše:
když to vemu kolem a kole, tak už vím že chlapi s dětma nebrat, ale jak je možný, že mi ženský svoje děti seřežem nebo okřiknem a ty blbci to neumí, radši se semnou pohádá do krve, než by jí něco řekl
Tak si představ, že by ses z nějakého důvodu mohla vidět se svými dětmi jednou za 14 dní? Vážne bys nebyla mírnější, nechtěla bys, aby si to děti užily?
Když budeš na muže tlačit, aby „jí něco řekl“, maximálně v něm vyvoláš pocit, že ji musí chránit před kyselou macechou. Nakonec, co v tobě vyvolalo za pocit, když tě nějaká naprdlá bába nebo dědek okřikli, ať svému dítěti „něco řekneš“? Z 99% je to vztek, ať se do toho nemontují, že nevědí, co co jde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.5.13 15:37
@Bábrdl Tak třeba já bych v základních věcech mírnější nebyla. Nějaká základní pravidla se přece musí dodržovat. Nevidím důvod, proč by měla macecha trpět, aby byl tatínek a dítě spokojené. Snad se musí domluvit na nějakých pravidlech, aby to vyhovovalo všem a ne je upravovat, protože to dítě má rozpadlou rodinu. Ke všem dětem by se mělo chovat stejně a né něco nahrazovat nebo dohánět. To pak dělá rozpory.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Kobliha51
12.5.13 19:57
@Maja25
Za tohle všechno může ale tvoje matka a ne ty děti. Přiznej si, že tvé matce byl milejší chlap než vlastní děti. 
- Citovat
- Upravit
13.5.13 07:42
@Maja25 Kéž by si toto početla nějaká holčina, která přemýšlí nad tím, zda jít do „děťatého“ chlapa nebo ne…protože to co píšeš, je fáákt humus největší, toto bych nesnesla a ani si neuměla představit toto zažívat!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Kobliha51
13.5.13 09:17
@Maja25
Právě. Matka byla zamilovaná a otčím potřeboval služku, chůvu a sex. To je tak, když žemská chce chlapa za každou cenu. Dovedu to pochopit. Každá ženská prostě nedokáže žít sama a pořád to zkouší. Pak to vypadá třeba i takhle. Je to vždy riziko to to - moje děti, tvoje děti, naše děti.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
14.5.13 08:18
Manželova dcera z prvního manželství
Dobrý den,
četla jsem příspěvek o 16leté nevlastní dceři.
Mám také nevlastní dceru a syna, dokonce je má manžel ve vlastní péči, takže se o ně už skoro 6let starám. Synovi je 19let a je neskutečný bordelář, dceři je 15let a je vypočítavá potvora. Napíšu vám něco málo z mého soužití s nimi. Už když jsem k nim poprvé přišla, tak jsem byla v šoku, neskutečný bordel, všude. Dcerka mě automaticky začala říkat jménem, hrála si na hodnou a příjemnou, syn byl celkem v pohodě. Zprvu jsem váhala, jestli vůbec v takovém vztahu pokračovat, ale nakonec láska zvítězila a po krátké době jsem se nastěhovala k nim do společného domku i s ným synem. Manžel se rozváděl skoro tři roky, jeho bývalá manželka chtěla děti do péče a on to nechtěl připustit. Jejich matka se o ně vůbec nestarala, neprala, nevařila, neuklízela a to nepřeháním, bylo to tak. Dodnes, a to už jsou 5let rozvedení neposlala alimenty, na dárky zapomíná, na narozeniny si taky nevzpomene.Syn k ní nejezdí, nechce ji ani vidět, ale dcerka tam je každých 14 dní. Vždy po příjezdu od ní se ke mě chová jako, že neexistuji, přitom ode mě má všechno. Kupuju ji dárky, chystát oslavy narozenin, starám se o ni, víc než vlastní matka a ona se mě odvděčuje tím, že mi dělá zle. Začalo to kradením peněz, lhaním, pomluvila vlastního otce před jeho rodinou, kteři se s námi dodneška nebaví, bere mě oblečení, líčídla a dává mi najevo, jak ona všechno řídí a otec ji poslouchá na slovo a vše ji věří. Když se ohradím, že se mi nelíbí jak se chová a co dělá, tak je u nás oheň na střeše. Musím zde napsat, že jsem si k ní vypěstovala nenávist. Ignoruji ji a snažím se nevšímat si, jak se chová. Jsem ale nešťastná. Manžela moc miluji, ale jeho dceru nesnáším. Nevím jak dlouho to vydržím…
- Citovat
- Upravit
14.5.13 08:29
@Anonymní píše:
Dobrý den,četla jsem příspěvek o 16leté nevlastní dceři.
Mám také nevlastní dceru a syna, dokonce je má manžel ve vlastní péči, takže se o ně už skoro 6let starám. Synovi je 19let a je neskutečný bordelář, dceři je 15let a je vypočítavá potvora. Napíšu vám něco málo z mého soužití s nimi. Už když jsem k nim poprvé přišla, tak jsem byla v šoku, neskutečný bordel, všude. Dcerka mě automaticky začala říkat jménem, hrála si na hodnou a příjemnou, syn byl celkem v pohodě. Zprvu jsem váhala, jestli vůbec v takovém vztahu pokračovat, ale nakonec láska zvítězila a po krátké době jsem se nastěhovala k nim do společného domku i s ným synem. Manžel se rozváděl skoro tři roky, jeho bývalá manželka chtěla děti do péče a on to nechtěl připustit. Jejich matka se o ně vůbec nestarala, neprala, nevařila, neuklízela a to nepřeháním, bylo to tak. Dodnes, a to už jsou 5let rozvedení neposlala alimenty, na dárky zapomíná, na narozeniny si taky nevzpomene.Syn k ní nejezdí, nechce ji ani vidět, ale dcerka tam je každých 14 dní. Vždy po příjezdu od ní se ke mě chová jako, že neexistuji, přitom ode mě má všechno. Kupuju ji dárky, chystát oslavy narozenin, starám se o ni, víc než vlastní matka a ona se mě odvděčuje tím, že mi dělá zle. Začalo to kradením peněz, lhaním, pomluvila vlastního otce před jeho rodinou, kteři se s námi dodneška nebaví, bere mě oblečení, líčídla a dává mi najevo, jak ona všechno řídí a otec ji poslouchá na slovo a vše ji věří. Když se ohradím, že se mi nelíbí jak se chová a co dělá, tak je u nás oheň na střeše. Musím zde napsat, že jsem si k ní vypěstovala nenávist. Ignoruji ji a snažím se nevšímat si, jak se chová. Jsem ale nešťastná. Manžela moc miluji, ale jeho dceru nesnáším. Nevím jak dlouho to vydržím…
No asi vám nezbyde než doufat že za tři roky dcerunka vypadne z baráku 
Nebo půjde někam studovat, nebo na intr… Ale to je těžko. Já co jsem tady tak vypozorovala tak mi přijde, že většinou jsou horší ty dcerky. nevím jestli je to tím že ženské jsou celkově od přírody závistivé, pomlouvačné, lstivé a vychytralé…(stačí třeba nějakou dobu pracovat v ženském koletivu - neplatí na všechny!). Ale spíš mi příjde že třeba kluci, nevlastní synové, nejsou tak „hrozní“ jako ty dcery. Aspoň podle emimina co jak čtu mi to tak přijde…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.5.13 08:38
@Anonymní píše:
Dobrý den,četla jsem příspěvek o 16leté nevlastní dceři.
Mám také nevlastní dceru a syna, dokonce je má manžel ve vlastní péči, takže se o ně už skoro 6let starám. Synovi je 19let a je neskutečný bordelář, dceři je 15let a je vypočítavá potvora. Napíšu vám něco málo z mého soužití s nimi. Už když jsem k nim poprvé přišla, tak jsem byla v šoku, neskutečný bordel, všude. Dcerka mě automaticky začala říkat jménem, hrála si na hodnou a příjemnou, syn byl celkem v pohodě. Zprvu jsem váhala, jestli vůbec v takovém vztahu pokračovat, ale nakonec láska zvítězila a po krátké době jsem se nastěhovala k nim do společného domku i s ným synem. Manžel se rozváděl skoro tři roky, jeho bývalá manželka chtěla děti do péče a on to nechtěl připustit. Jejich matka se o ně vůbec nestarala, neprala, nevařila, neuklízela a to nepřeháním, bylo to tak. Dodnes, a to už jsou 5let rozvedení neposlala alimenty, na dárky zapomíná, na narozeniny si taky nevzpomene.Syn k ní nejezdí, nechce ji ani vidět, ale dcerka tam je každých 14 dní. Vždy po příjezdu od ní se ke mě chová jako, že neexistuji, přitom ode mě má všechno. Kupuju ji dárky, chystát oslavy narozenin, starám se o ni, víc než vlastní matka a ona se mě odvděčuje tím, že mi dělá zle. Začalo to kradením peněz, lhaním, pomluvila vlastního otce před jeho rodinou, kteři se s námi dodneška nebaví, bere mě oblečení, líčídla a dává mi najevo, jak ona všechno řídí a otec ji poslouchá na slovo a vše ji věří. Když se ohradím, že se mi nelíbí jak se chová a co dělá, tak je u nás oheň na střeše. Musím zde napsat, že jsem si k ní vypěstovala nenávist. Ignoruji ji a snažím se nevšímat si, jak se chová. Jsem ale nešťastná. Manžela moc miluji, ale jeho dceru nesnáším. Nevím jak dlouho to vydržím…
No…do toho bych nešla, máte svatou trpělivost a železné nervy 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.5.13 08:44
Nemám železné nervy, občas vybuchnu a to je u nás potom něco.
Dcerunka je ale spokojená, když mě vidí plakat a stěžovat si.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.5.13 09:46
@Anonymní píše:
Dobrý den,četla jsem příspěvek o 16leté nevlastní dceři.
Mám také nevlastní dceru a syna, dokonce je má manžel ve vlastní péči, takže se o ně už skoro 6let starám. Synovi je 19let a je neskutečný bordelář, dceři je 15let a je vypočítavá potvora. Napíšu vám něco málo z mého soužití s nimi. Už když jsem k nim poprvé přišla, tak jsem byla v šoku, neskutečný bordel, všude. Dcerka mě automaticky začala říkat jménem, hrála si na hodnou a příjemnou, syn byl celkem v pohodě. Zprvu jsem váhala, jestli vůbec v takovém vztahu pokračovat, ale nakonec láska zvítězila a po krátké době jsem se nastěhovala k nim do společného domku i s ným synem. Manžel se rozváděl skoro tři roky, jeho bývalá manželka chtěla děti do péče a on to nechtěl připustit. Jejich matka se o ně vůbec nestarala, neprala, nevařila, neuklízela a to nepřeháním, bylo to tak. Dodnes, a to už jsou 5let rozvedení neposlala alimenty, na dárky zapomíná, na narozeniny si taky nevzpomene.Syn k ní nejezdí, nechce ji ani vidět, ale dcerka tam je každých 14 dní. Vždy po příjezdu od ní se ke mě chová jako, že neexistuji, přitom ode mě má všechno. Kupuju ji dárky, chystát oslavy narozenin, starám se o ni, víc než vlastní matka a ona se mě odvděčuje tím, že mi dělá zle. Začalo to kradením peněz, lhaním, pomluvila vlastního otce před jeho rodinou, kteři se s námi dodneška nebaví, bere mě oblečení, líčídla a dává mi najevo, jak ona všechno řídí a otec ji poslouchá na slovo a vše ji věří. Když se ohradím, že se mi nelíbí jak se chová a co dělá, tak je u nás oheň na střeše. Musím zde napsat, že jsem si k ní vypěstovala nenávist. Ignoruji ji a snažím se nevšímat si, jak se chová. Jsem ale nešťastná. Manžela moc miluji, ale jeho dceru nesnáším. Nevím jak dlouho to vydržím…
Téda, velký obdiv a skláním se nad vaší trpělivostí. Já bych to už dávno vzdala. A jak to zvládá váš syn? Jemu tohle „soužití“ nevadí?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.5.13 11:10
@maritimka
Syn si s nevlastní sestrou taky nerozumí, tak jsme někdy spojenci. Má ale mého manžela rád a respektuje ho, takže se k tomu ani nějak nevyjadřuje.
Taky přemýšlím, že to vzdám, ale nemám kam jít a jsem ještě k tomu bez práce. Je to těžké.
- Citovat
- Upravit
14.5.13 11:40
Ala 33,anonymná...
Najhorší je na tom ten pocit bezmocnosti…Čím skor to začneš riešiť, tým skor sa oslobodíš z toho psychického marazmu.Ja som mala vždy vlastné zázemie, o to jednoduchšie sa mi existovalo a „riešilo“V takomto vzťahu som bola vyše 20 rokov, bolo by to na román.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.5.13 11:43
@Ala 33 
ty brďo…no jsem o rok starší, tvl tak to fakt nepochopím, žes šla do takového chlapa s tak velkýma dětma…právě proto, že je mi o rok více a užívám si s vlastními mrňaty.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
