Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@maritimka píše:
@Kdoule Ale kdyby chlap chtěl dítě do své péče, tak o to přeci usiluje hned, ne? Já třeba poznala svého muže víc jak po roce, co ho exka opustila i s dcerou. Kdyby chtěl mít svěřenou dcerunku do péče, tak o to žádá hned a nenechává to až na období, kdy si najde jinou ženu…
No, to si právě nemyslím kvůli tomu, že v době rozpadu si může myslet, že se s bývalkou přiměřeně domluví. To se může ukázat až časem, že to k pořádné spolupráci není. A že je těch chlapů o tolik méně, kteří rezignují jen proto, že se prostě nemůžou dohodnout… Psala jsem to o těch důvodech, které výše zmiňovala @Knihomyš a částečně @Saman. Prostě že se s dítětem tolik nedaří, když si s exkou navzájem dělají potíže a ten táta přitom prý jako chce.
Jako jo, jsou to problémy navíc, o tom žádná. Něco jako následná partnerka musíš řešit stejně, u něčeho si můžeš vybrat a něco fakt nemusíš, ale nějak mi z toho pořád vychází, že některými situacemi prostě trpí nejvíc dítě, že to ti dospělí stejně nedokážou udělat pro něj a zařídí se víc pro sebe… Nic ve zlém vůči tobě konkrétně, nerozuměj mi špatně, ale vidím to tak. ![]()
Mě tedy chlapův synátor taky někdy uměl lízt pěkně na nervy, ale to, že si ho celá léta pravidelně a rád bral a za celý ty roky nikdy "nezapomněl " poslat alimenty, byla tak trochu záruka, že stejně by se choval k našim dětem, kdyby se mezi námi něco stalo. Takhle jsem to teda viděla já.
@smoulinka71 píše:
@maritimka Já kdyby se můj manžel tak vysral na svoje dítě, jako to dělá ten tvůj, tak bych si ho vůbec nedokázala vážit. Tobě to nevadí?
Je to jeho věc, moje dítě to není. Jak jsem psala - tím, že se takhle chová ke svému prvnímu dítěti, nemůžu počítat s tím, že se jednou bude jinak chovat k tomu našemu. Jsem smířená s tím, že třeba jednou si bude i naše dítě brát jednou za měsíc na odpoledne…
@maritimka Víš mě celkově přijde, že ten váš vztah je nějaký divný. Vůbec si nedovedu představit, že bych se s mým manželem nemohla na něčem domluvit a říkala, mě je to jedno, je to jeho věc atd.
@smoulinka71 My se domluvíme na všem podstatném, kromě jeho dcerunky. Tu si bere, kdy on chce a to jsem mu i na začátku řekla - je to jeho dítě a o něm si má rozhodovat, jak chce. Úplně na začátku jsem mu třeba říkala, jestli si ji vezme, že pojedeme na výlet a on říkal, že raději si užije volného víkendu jen se mnou… On ji má rád, miluje ji, ale asi za ten rok, co byli s exkou od sebe a on hodně pracoval, pochopil, že dcerunka má rodinu v mámě, babi a dědovi. On je táta, ale nevychovává a bere si ji prostě občas…
@Kdoule Ona je teda otázka, jak být otcem 1×14 dní. Na soustavnou výchovu to rozhodně není, zvlášť, když matka zastává nějaký jiný výchovný postoj. V takové frekvenci lze fungovat jako pokladnička, zdroj zábav a kamarád. Což spoustu chlapů imho neuspokojí a spíš deprimuje. A sledovat, jak se dítě výlučným působením matky mění a ty občasné návštěvy to fakt nezvrátí, to může být leckdy na poblití (řekněme si upřímně, hodně matek je daleko měkčích než otcové, na „tvrdší“ děti leckdy nemají a z dětí pak rostou pěkní smradi). Mně by teda neuspokojovalo vzít si od někoho občas dítě a koukat, jak ho vychovávají třeba úplně jinak, než bych si přála já. Takže se těm rezignujícím otcům nedivím.
No, a krom toho tu byl nějakých 20 - 30 let trend dávat dítě automaticky matce coby „její majetek“, takže si spousta chlapů myslí, že nemá šanci získat jakkoliv rozšířený styk, když si matka dupne.
@Knihomyš, hmmmmm… Tak asi jediné řešení toho je udržet kompletní rodinu, když prakticky není možné potom plnohodnotně zastat otcovskou roli, protože děti teda otce v životě potřebují a ne že ne ![]()
Akorát že to taky samotné dítě neovlivní, zase je závislé na tom, co mu rodiče do života přichystají. Ono se třeba těžko lidem připouští, že už samotným rozpadem rodiny dítě zasáhnou natolik, že bývá nevyrovnané a výchovné problémy buď nově vzniknou, nebo předchozí se znásobí. Takže matky poslouchají, jak ty děti blbě vychovávají a druhá strana zase nechce slyšet, že dítě „zlobí“ v reakci na náročnou životní situaci, nemluvě o tom, že velká část dětí se po chybějícím rodiči trápí a vysvětlení žádá po rodiči, který mu zůstal, což je taky lahůdka.
Ale nemůžu si pomoct, ono kdoví, zda následné partnerce nevadí víc opak, totiž otec beroucí si dítě často a na déle a mající s ex přiměřený vztah a komunikaci - nevnímají to jako možné ohrožení jejich současného vztahu? ![]()
Já si myslím, že spousta macech je spíš radši, když si otcové dítě berou co nejmíň, prostě myslí hlavně na sebe a žárlí. Málokdy slyším, že by nějaká macecha chtěla dítě exky často, nebo by apelovala na partnera, ať si dítě bere co nejčastěji. No v zahraničí je toto častější, tady jsou holt ženy sobecké.
Tam to je pravda, že si dokážu představit situace, když je otec ochotný se dítěte vzdát, ale moc jich není. Popravdě, když jsou u nás špatné dny, tak si taky s manželem říkama, že by bylo lepší holčinu nevýdat a jen platit. Ta by na nás zapomněla, máma by byla šťastná a mi bychom měli klid. Ale máme ji ráda a vzhledem k tomu, že nesouhlasíme s výchovným stylem matky, máme strach co by z ní vyrostlo.
S tím, se dítě dává většinou matce, jen souhlasím. Malé děti se dávají výhradně do péče matky, pokuď není feťačka a podobně. Pokuď dítě poporoste a otec chce rozšířit styk, vždy to musí už být jen za souhlasu matky. Dle soudu, vše klape, tak proč věci měnit. Na jednu stránku to chápu, na druhou si říkám, že otec má stejný nárok na dítě a i jiná péče může klapat. U nás se třeba manžel s matkou dobře domluvouli asi tak rok. Pak si našla svého budoucího manžel, ten ji začal ovlivňovat a my jsme přítěží, co ji do toho kecají. Chce mít svou rodinu a do té my nepatříme.
Ale udržovat rodinu kvůli dítěti dle mého není dobré. Sice dítě nemá následky z rozchodu rodičů - které jdou komunikací jistě minimalizovat, ale zase nemá vzor ve fungujícím vztahu. Slyší doma hádky, odsekávání a neví co je to láska mezi partnery.
@smoulinka71 Tak já osobně manžela podporovala do střídavé péče. Ta nevyšla, jen rozšířená. Nevidím důvod v tom nepodporovat manžela ve výdaní dcery. Ale nemůže počítač, že se o ni budu starat především já a musí ji začlenit do naší domáctnosti.
@Kdoule Já „vystříkla“ jen jednou, co se týká ex. Malej chtěl jet pro bráchu s ním a on ho za žádóu cenu nechtél vzít, i když jinak s ním normálně jezdil. Až potom mi řekl, že mlaďas chodí spíš za učňák než na učňák a ýe jdou na kobereček k řediteli. Nechtěl mi to říct, abych mu to nevrátila, až bude mít pochybnosti o studijních úspěřích mých pokladů
Všechno je o komunikaci, ale je fakt, že ze svýho okolí znám spoustu případú, kdy kvůli třeba jen teleďňnu s ex je fakt oheň na střeše. ![]()
@Saman píše:
@smoulinka71 Tak já osobně manžela podporovala do střídavé péče. Ta nevyšla, jen rozšířená. Nevidím důvod v tom nepodporovat manžela ve výdaní dcery. Ale nemůže počítač, že se o ni budu starat především já a musí ji začlenit do naší domáctnosti.
Jo to je jasný, že se musí starat otec a ne to hodit na macechu, ale jak to vidím v okolí, tak macechy spíš tlačí na své mužíčky a popichují, prostě žárlí i na to dítě, na tu pozornost, kterou by mohl věnovat nové rodině a to je fakt špatně. Ty děti za to nemůžou.
@maritimka píše:
Je to jeho věc, moje dítě to není. Jak jsem psala - tím, že se takhle chová ke svému prvnímu dítěti, nemůžu počítat s tím, že se jednou bude jinak chovat k tomu našemu. Jsem smířená s tím, že třeba jednou si bude i naše dítě brát jednou za měsíc na odpoledne…
a co to dítě..to s tím bude taky smířený? tady nejde o tebe ale o tvé dítě…mi přijde že uvažuješ jen o sobě v tomhle
@maritimka Já kdyby se můj manžel tak vysral na svoje dítě, jako to dělá ten tvůj, tak bych si ho vůbec nedokázala vážit. Tobě to nevadí?