Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@maritimka mně bohužel chování dcery taky nepřijde normální. Takovou žárlivost bych pochopila u dvouletého dítěte a rozhodně jí netolerovala. Ale u staršího už je to cílený ublížení. U starších dětí se spíše projeví žárlivost větším zlobením, ale většinou už jsou natolik rozumní, aby věděly, že prostě ubližovat nemůžou. Prostě manžel musí razantně zakročit.
@peggy.sl píše:
Mám čtyři holky a nikdy v rámci žárlení a vynucení pozornosti na sestry nic nehodily, nevylily ani nešláply..
Gratuluju ti ke 4 exemplářům, i když asi někdo z nich je tedy nejmladší a nemohl se projevit stran žárlivosti na mladší, ale i tak máš hezkou zkušenost… já toto ovšem poslouchám jako zcela běžnou zkušenost, většinou ovšem v tom smyslu, že téměř vylily, protože jim jeden z rodičů těsně zabránil. Běžně slyším o šlapání na mimino, štípání, kousání.
@Saman píše:
@maritimka Normální to teda podle mě taky není. Ikdyž určitě se to objevuje i u vlastní dětí, ale manželva dcerka třeba naše dítě miluje a ono ji taky. Samozřejmě mu bere hračky, občas ji nedojdou nebezpečné věšci a žárlí, když se s ní mazlíme, ale to už začíná i naopak
Normální není hlavně žárlivost přehlížet, tím se projevy stupňují, pokud rodiče zabrání při záměru a vhodně s tím pracují, nemusí na některé věci dojít. Ale i vlastní sourozenci žárlí kousáním a štípáním, když se nikdo nedívá. Neoznačuju toto za normální, ale běžné… ![]()
@maritimka, pokud už se chování vyhrotí do velmi zřetelných akcí, každý by přece nějak zasáhl. Předpokládám, že i vy nějak zasahujete, jinak „nereagovat“ na tak řvavé chování opravdu normální není ![]()
@maritimka píše:
On je ale fakt rozdíl, nechat třeba mimino bez dozoru na posteli a odejít, protože ano, to 9 letý holce nedocvakne, co se může stát. Ale opakovaně a naschvál se chovat tak, jak se chová, to je chyba někde jinde, než ve mě, jakože „žárlivé“, „závistivé“ maceše…
To máš naprostou pravdu, to nesouvisí s tím, že jsi jakákoliv macecha. Jakou tedy reakci vyvolává to její opakované a naschvál chování? Protože o to tedy pravděpodobně jde, vyvolat nějaký zájem, ne? Projev žárlivosti na miminko, ne doufám na tebe, i když co se dítěti honí hlavou, to bůhví.
Jen podotknu, že než k němu slečna nastoupila do práce, tak exšvagr miloval moji sestru a byl ji na 99,9% věrný a ona netušila dlouho, že má milenku, sex i společné zážitky, výlety, vše Ok.
@maritimka píše:
Typické to možná je, on ji dá i na zadek, ale ona ho má kdesi… Jde a se smíchem to udělá znova. Proto si malou beru sebou pryč, protože jinak muž neudělá nic do práce a pořád řeší jen problémy kolem dcerunky, které dělá. A navíc si jí ani pořádně neužije, protože buď se jí věnuje a nebo postihuje za to, co dělá miminu… Tohle se takhle děje více méně těch 7 měsíců, co je mimino na světě a hřejmě to lepší nebude. Možná to je jeden z důvodů, proč si manžel bere dcerunku méně často a nebo jen na pár hodin po škole. Prostě i on cítí, že je něco špatně, ale spíš, než to řešit, tak vyčkává, jestli z toho vyroste. A dle řečí jeho ex, je tohle chování zcela normální a když se mu nelíbí, tak co - malou má v péči ona a on si neměl dělat mimino… Takže ani takhle se to nevyřeší. Každopádně dle mého názoru a dětí, které mám okolo sebe vím, že jim stačí jednou říct, max jednou zopakovat, co se u mimina nedělá a oni to prostě nedělají. A to je tu pár dětí, které jsou s naší malou víc jak dcerunka a soužití je zcela v pohodě…
Ostatní děti nemají důvod na tvou malou žárlit, to bohužel nemůžeš srovnávat. Srovnatelné jsou jen sourozenecké vztahy, to jen na okraj. Kdyby se dalo žárlivé chování po narození sourozence vyřešit „jednou, dvakrát říct“, tak by o tom nebyly knihy, rodiče by se nehádali a nešedivěli z některých projevů sých dětí. Nejvíc samozřejmě žárlí první děti, zažily být jedináčkem. Zásah otce, po kterém dcera ihned hranici zase poruší, je nedostatečný. Nevymezil jí hranici dostatečně zřetelně.
Tohle nemůžeš řešit za manžela, nemáš jak. Osobně bych nenechávala ani své dvě děti hlídat chlapovi, který u toho musí pracovat, protože je těžké ohlídat dvě děti, ve vašem případě právě toto. Malá zřetelně provokuje, protože jí vadí, že jí v té chvíli táta věnuje kvůli práci malou pozornost.
Když odhlédneš od těchto situací, kdy na ně vlastně táta nemá čas a přesto je tam starší i miminko, dělá to i v jiných situacích? Ocitá se s malou i v jiných situacích? Nefunguje v takové chvíli (nutnost pracovat a přitom hlídat dvě malé děti současně) posadit dceru ke hrám na tom pitomém počítači a vyřešit nutnost pracovat? Ne že bych chtěla radit, jak zabavit dítě, ale aby se neřešil problém vzniklý z nudy…
@Knihomyš píše:
Háček je v tom, že chlap nemusí vnímat vztah jako „v pořádku“ a ženská to nemusí vědět a může si malovat idylku až do jeho odchodu.
Toto je pravda, z mého pohledu velmi krutá vůči všem ženám, u kterých to takto probíhá, protože ten chlap zjevně o práci na vztahu nestál, žádnou formou, je to smutné.
Ale skupina mužů přes 50, u kterých probíhají změny související s mužským přechodem, existuje taky. Je to jev popisovaný i v literatuře manželských poradců. Jde o muže, u kterých se začínají projevovat první potíže většinou s erekcí. Není to vždy, ale jde to stále hůře, bývá potřeba stimulace, někdy čím dál delší stimulace. Pokud takový muž zavadí o velmi vnadnou kočičku ve věku 20+ a ta projeví zájem (logicky to nebudou pupkáči bez koruny, ta skupina se rekrutuje z ucházejících a přiměřeně movitých pánů), najednou díky žhavým hormonálním vlnám (daným právě dětím kolem mužského přechodu a laicky někdy označovaným „druhá míza“) náznak sexuálních potíží zcela ustoupí a jemu to naopak šlape jako zamlada - tito muži za takovou kočičkou utíkají (pokud o to stojí a dovolí jim to) jako za záchranou svých sexuálních schopností. S ní jim to jde, doma nejde, i kdyby nakrásně manželka byla ženou snů, tak sex je prostě víc. Tyto muže jsem měla na mysli já. Bývá to rozpoznatelné právě těmi typickými znaky situace - výrazně vybavená kočička 20+ a muž 50+, který byl v předchozím životě víceméně věrný a žil zcela spořádaně.
Samozřejmě, pokud se to sejde s tím, co píšeš ty, není to v rozporu. Ale problém, který zmiňuješ ty, bývá přítomen kdykoliv, klidně po 5 letech vztahu i bezdětného, zatímco postupné ochabování sexuální výkonnosti a její boosterizace mladinkou hezounkou kočičkou je příznačné pro určitou věkovou kategorii, stejně jako ta obzvlášť výrazná reakce na to. Muž, který je sexuálně zcela v pořádku a ještě si nepřipouští, že bude brzy hůř (věk 40+ nejčastěji) je mnohem víc schopen použít tebou zmiňovaný mozek. Jsem k pochopení? (Někdy píšu málo srozumitelně, vím o tom…)
@Kdoule Dcerunka vždy něco udělá, když chlap se věnuje malé, nebo pracuje. Ale i když se věnuje jen jí, třeba zmiňované pexeso. Hrála jsem to s ní, ona nevyhrávala, tak se po 10 minutách naštvala (což chápu, to dělá každý), vše smetla ze stolu a při odchodu do pokoje vzala miminu hračku, se kterou si hrálo a zahodila… Načeš jsem na ní vystartovala, ale neuhodila jsem, jen rázně vysvětlila, že takhle tedy ne. Prostě ona se k miminu takhle chová nejen, když nemá do čeho píchnout, ale fakt pořád. Třeba se s ní tuhle manžel učil a já měla mimino v zimní zahradě, kde spalo. Dcerunka se naštvala, že jí něco nejde a že jde na záchod, který je vedle zimní zahrady, na kterou byly otevřené dveře. A dcerunka došla k záchodu a aniž by na něj usedla, jen bouchla dveřma do zahrady, takže se malá vzbudila a ječela. Si měla vidět ten její úsměv…
@maritimka Tak to je typická žárlivost. My to máme v menší formě, ale taky třeba řeknem, že půjdem ven, až se malý vyspí. Chvilku otravuje, že chce hned, a pak „omylem“ kopne do pet lahve. Tak ji okřiknem a ona do ní ještě „omylem“ kopne dvakrát. Jakoby nechtěně (aby nedostala vyhubováno) ho chce vzbudit, aby dosáhla svého. Ale to mě příjde jako normální žárlivost. Ale polévání čajem ne.
@Saman No dobře, žárlivost. Jenže - u vás kopne do petky, aby se mimino vzbudilo, protože ona chce teď hned ven. Ale co ji proboha udělalo v tu chvíli mimino spící v zahradě, když jí nejde učení? Nebo co jí udělalo v době, kdy jí nejde pexeso? V obou případech se věnujeme jen jí, mimino je odstrčené spící a nebo si samo hrající. Nikdo na něj nemluví, dokonce na něj ani nekouká, ani se o něm nebaví…
@maritimka Asi prostě cítí, že ho máte radši, že miminko nic nemusí a vše dostane. To neprohraje a podobně. Já to nevysvětlím, to víš, dětská logika
Ale tohle musí usměrňovat manžel, aby z toho dcerka vyrostla. Oni mají děti různá období, kdy kolikrát nechápou ani sami sebe.
Ale tobě opravdu rozumím. Já už jsem si kolikrát taky říkala, že se na všechno vykašlu, že mi to za ty nervy nestojí a budu se starat jen o své dítě a nevlastní budu více méně ignorovat. Ale zatím to nedovedu.
@Saman píše:
Ale to mě příjde jako normální žárlivost. Ale polévání čajem ne.
Ale pokud nezasáhneš jasně a srozumitelně u „normální“ žárlivosti, objeví se silnější formy odporu… Polévání čajem může být tedy i jednou vylitý čaj, ale nedivím se, že to devítileté dítě vymyslí, je to prostě něco od staršího dítěte. Ale po tomto by asi moje (a doufám i otcova) reakce byla pro dítě dost nezapomenutelná ![]()
@Saman U tebe je to také dáno tím, že tam máte malou na víc dnů, navíc po sobě. U nás je dcerunka na pár hodin, max jeden den jednou za 14 dní, někdy ani to ne. Takže pokud nemám nervy na ní, tak odcházím, což se dá… A opravdu to má i výhody - zařídím si, co jinak nestíhám ![]()
@Saman @maritimka, i já vám v tom žárlení rozumím, ale myslím, že zrovna v tomto se s tím člověk potká stejně tak u těch svých (ani ta výchova oběma rodiči není v tomto všemocná, i když je to samozřejmě mnohem lepší, to by to fakt nebyl takový problém). Pokud tedy nezůstanou vaše děti jedináčky, to je samozřejmě časté (když už se živí děti z předchozích vztahů) a tím samozřejmě problémy se sourozeneckou žárlivostí člověk řešit nemusí… ![]()