Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Přítelova dcera a moje rodina
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
10.6.13 09:01
@Bábrdl píše:
Ty mydlíš mimino?Jako, ne že by mému synkovi někdy v životě nějaká nepřilítla, ale ne když byl mimino.
Jedině mimino!! to nemá sílu..větší by ti to mohli vrátit.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.6.13 09:06
@peggy.sl píše:
Jedině mimino!! to nemá sílu..větší by ti to mohli vrátit..
Tak tos neviděla mého synka, ten byl schopný zvracet na cíl. Jako takový ty malý ptáci, co blitkama sestřelujou dravce, když je chce vybrat z hnízda. Toho mohl člověk zmydlit, až když se u pořádně uzavřel jícen 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.6.13 09:11
Sama mam 2 deti a s pritelem miminko. Jeho rodina me deti bere jako vnoucata, kdyz uz spolu mame jejich vnouce, dostavaji darky a syn jim rika babi a dedo. Preci nebudu delit deti a nechavat je doma! Musela jsi s tim pocitat, take nemuze delit deti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.6.13 09:38
@Bábrdl píše:
Ty mydlíš mimino?
Jaký mimino, kdo tu píše o miminu? Reaguju na, nejspíš macechu, která tu psala, že si zkrotila cizí dítě fackou. Předpokládám, že mimino to nebylo 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.6.13 09:42
Víte co by mě zajímalo? Jak se bez málého plácnutí naučí dítě, co to je „ne“. Zrovna to doma řešíme Tak si představte ročního prcka, co třeba neustále strká ručky do odpadkového koše (když nejsem dost rychlá, tak ho i rabuje 
). Já mu říkám „ne, ne, ne, nesmíš“ a on se samozřejmě šklebí a dělá to dál. Tak mu ručku dám pryč, držím a říkám zase „ne, ne, ne“…no prostě pořád dokola. Dítě má samozřejmě ze mě srandičky, co je to za novou hru
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.6.13 09:45
@Saman píše:
Víte co by mě zajímalo? Jak se bez málého plácnutí naučí dítě, co to je „ne“. Zrovna to doma řešíme
Máš mu tu ruku urazit a už jí do koše strkat nebude!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.6.13 09:59
@Saman Já bych prostě plácla. Sestřenka v životě neuhodila své dítě a taky se podle toho chová - rozmazlenec, ve škole samé poznámky, protože neuznává autoritu a NE nezná. Nikdo ho nechce hlídat, máma je otrok a tátu už to nebaví a raději bere kramle za rodičema, kde spí třeba týden. Hlavně že se bije na prsa „já v životě neuhodila dítě“, ale s nervama je na tom bídně. A teď, v jeho asi 10 letech, už je na základní výchovu trochu pozdě…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
jdukolem
10.6.13 10:07
@Saman píše:
Hele tohle je na jinou diskuzi. Prostě jsou rodiče, kteří jsou absolutně proti fyzickým trestům, jsou takový, který to první zkouší po dobrém, ale pak nějaká ta výchovná přiletí a jsou takový co nejdou pro ránu daleko. Každý má jiný názor co je správné, dokonce se liší názory i u odporníků.
Na jinou diskuzi? aha, tak nerozumím tomu, proč to tu bylo použito jako argument k získání respektu? A je fakt jedno jestli u vlastních nebo nevlastních.
No nic.. nechme toho.
- Citovat
- Upravit
jdukolem
10.6.13 10:08
@maritimka píše:
@Saman Já bych prostě plácla. Sestřenka v životě neuhodila své dítě a taky se podle toho chová - rozmazlenec, ve škole samé poznámky, protože neuznává autoritu a NE nezná. Nikdo ho nechce hlídat, máma je otrok a tátu už to nebaví a raději bere kramle za rodičema, kde spí třeba týden. Hlavně že se bije na prsa „já v životě neuhodila dítě“, ale s nervama je na tom bídně. A teď, v jeho asi 10 letech, už je na základní výchovu trochu pozdě…
No a myslíš že dítě je rozmazlenec bez hranic jen proto, e sestřenka neplácla? Nebo proto, že je nedůsledná?
- Citovat
- Upravit
jdukolem
10.6.13 10:09
@Saman píše:
Víte co by mě zajímalo? Jak se bez málého plácnutí naučí dítě, co to je „ne“. Zrovna to doma řešíme
Roční jsem odnášela od zdroje pokušení.. prostě ne a odnesla jsem ho důrazně a nekompromisně.
- Citovat
- Upravit
10.6.13 10:17
@jdukolem píše:
Roční jsem odnášela od zdroje pokušení.. prostě ne a odnesla jsem ho důrazně a nekompromisně.
A to ti roční pochopilo, že prostě tam nesmí? Tak to máš dokonalé dítě, protože jiné děti co znám, dokud je rodiče neplácli, tak by se opakovaně vraceli a to je pak otročina, pořád běhat a hlídat… To neděláš celý den nic jiného, než že odněkud odháníš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.6.13 10:21
@jdukolem píše:
No a myslíš že dítě je rozmazlenec bez hranic jen proto, e sestřenka neplácla? Nebo proto, že je nedůsledná?
Podle mě důsledná být musí. Malej má mimojiné cukrovku, píchá si inzulin od 3 let. Ale když jsou u nás teď s druhým, 2 letým, tak to pořád běhá, odněkud odhání, rázně „kříčí“, ale prostě neplácne a vyrábí si další problém. Když u nás byl jednou sám, bez ní, plácla jsem ho dvakrát, aby nešahal do skříně, kde jsou nože. Ejhle, pochopil a od té doby tu byli několikrát a malej se k té skříni ani nepřiblíží a když jde okolo jeho mamina, tak už křičí, ať dává pozor… Takže kdyby ho občas plácla, dle mého, by si aspoň to kafe mohla v klidu vypít…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.6.13 10:25
@maritimka píše:
A to ti roční pochopilo, že prostě tam nesmí? Tak to máš dokonalé dítě, protože jiné děti co znám, dokud je rodiče neplácli, tak by se opakovaně vraceli a to je pak otročina, pořád běhat a hlídat… To neděláš celý den nic jiného, než že odněkud odháníš.
tak nevím, pokud ho důsledně ODNÁŠELA, tak asi to to dítě moc nepochopilo. spíš pochopila mamina, že je to dítě a je tedy na ní, aby mu zajistila bezpečné prostředí 
konečně, moje nejstarší byla takovej pokusnej králík, na které jsem testovala svoje mateřské schopnosti, ta i plácnutí přes ruky i zadek dostala a co? a prd, stejně si dál lezla, kam neměla. ve skutečnosti to s ní probíhalo naprosto stejně jako u mladších dětí, které už jsem při stejné příležitosti neplácla
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.6.13 11:52
@jdukolem píše:
Roční jsem odnášela od zdroje pokušení.. prostě ne a odnesla jsem ho důrazně a nekompromisně.
Tak to jsem zkoušela, ale bere to jako hru na honěnou.
No já jsem taky „zlá“ matka a přes ruku dostane. Jsem za to, že dítě si má vše vyzkoušet a pochopit. Takže nechat ho zavřeného v ohrádce, přelepit všechny rohy a zaterasit šuplíky není nic pro mě. Malej si párkrát zavřel packy do šuplíku i do dveří a jak krásně to teďka všecno umí zavírat a otvírat Pak jednou člověk ty děti neuhlídá a hned se jim něco stane. Mít ho připoutaného k sobě a odnášet všechna pokušení, mě příjde jen odkládání problému.
Ale jak jsem psala, každý má na výchovu jiný názor a nikdo ještě nepřišel s tím, jaká výchova je správná. Ke všemu, každé dítě je jiné a zatímco jedno se po bouchnutí šprajcne, druhé to pochopí. Takže rozhodně bych tady za to nikoho nehanila jako neschopnou matku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.6.13 14:02
@sagina píše:
tak nevím, pokud ho důsledně ODNÁŠELA, tak asi to to dítě moc nepochopilo. spíš pochopila mamina, že je to dítě a je tedy na ní, aby mu zajistila bezpečné prostředí
Tak to já u prvního dělala podobně jako @Saman, jen jsem dohlížela zdáli, dělala jsem tytyty, metodou pokus-omyl pochopil, co je nebezpečné a jelikož byl na sebe přijatelně opatrný, fungovalo to docela dobře. U mladšího jsem se stejným postupem úplně vybouchla, tomu to bylo šumák, byl prudký, zbrklý, rychlý. Záslepky v zásuvkách jsou tedy samozřejmostí, na tom intelekt malých dětí opravdu netestuju, ale vyšťourávat je v koutku je hit koumáka kolem roku a půl, pomohlo jen přes ruku, jinak šel a kutal ihned znovu. Prsty si téměř přerazil, takže jsme šuplíky zajišťovali taky, pomohlo to jen relativně, protože i to leckdy překonal hrubou silou, případně pákou (mezi rokem a dvěma). Jeho útěky vytržením se matce směr silnice byly šílené, takže došlo na vodící kšíry, svaly jsem měla jak boxer, abych tu jeho sílu zvládla. Chlap na něj nebyl trénovaný a nemohl ho vodit vůbec, dítě mu okamžitě zdrhlo a on jen tupě zíral, jestli to ten náklaďák ubrzdí, byla to čirá bezmoc. Jediné, co fungovalo, bylo plácnutí IHNED po akci, tím jediným pochopil a časem začal spolupracovat. Jsem opravdu šťastná, že přežil své 3 roky a pevně věřím, že teď s holčičkou to bude zase pohodovější. Je na ní vidět už teď, že má snahu poslechnout, tak kvůli její výchově snad zákon porušovat nebudu… Ale mít znovu dítě povahy prostředního, stejně bych ho chtěla zachovat při životě a stejně bych ho plácala, nechápu, k čemu by mi byl přínos policie, co by mi vysvětlili, že mám dělat jinak. Rovnou ho pod to auto pustit? 
Podotýkám, že jsem plácajícími rodiči v minulosti téměř opovrhovala jako lidmi, kteří neumí najít jinou fungující cestu. Takže mě osud poučil 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
