Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Přítelova dcera a moje rodina
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
17.6.13 08:08
@Saman, s těmi oběma rodiči máš pravdu, potíž je, když ten vlastní rodič v té konstelaci je muž. Jistě se najde i spousta empatických a citlivých mužů, ale není to průměrný chlap. To by totiž nejdřív ten chlap musel zkusit pochopit, co malé dítě cítí a jelikož to většinou nepochopí, tak ani nevysvětlí. Proto asi o tolik líp funguje model vlastní matka, přistěhovaný nový partner - otec, protože i když tam zůstane toto, co píšete v holčičím provedení, tedy že on dítě moc nemusí, zaleze si do pracovny, na zahradu, na pivko nebo tak, tak dítěti zůstává máma, která VÍ, jak se dítě cítí, takže mu ledasco vysvětlit může.
Dneska se už role muže a ženy mění tak, až se někdy prohazují. Je víc chlapů, kteří dávají prostor svým ženským vlastnostem, přesto, kolik jich je na rodičáku… Věřím, že chlap, co byl s dětmi na rodičáku, je jejich pocitům a prožívání násobně blíž než ten, který je vidí večer při koupání, večeři a spát. A bohužel, pokud je toto normální životní model rodiny, tak je prostě hlavní pečovatel macecha a není možné si říct, že dítě, které se mnou tráví celý den, neovlivňuju, bohužel. A je potřeba vysvětlovat i těm vlastním, i oni se ptají, proč s nimi není, proč nedostal, proč tohle a tamto.
Ale já jsem to psala na spolu žijící rodinu, tady vás je většina v úplně jiné situaci. Akorát že ta rodina, na kterou myslím já, to taky tak zcela neplánovala, co jde z náznaků pochopit. Paní to brala tak, že když budou spolu, dítě má ty prarodiče… a ono to potom najednou nejde a zjistí se, že dítě má i vlastního otce a už to jede… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.6.13 08:26
@maritimka píše:
@Kdoule Ale když dotyčného nesnáším (není to můj případ, aby tu zase někdo nekomentoval), tak mu to nemusím dávat najevo. Prostě se s ním nestýkám a je to. Nedeformuji jeho psychiku, neškodím… Nikde není psáno, že pokud si dotyčná najde partnera s dítětem, musí se s tím dítětem stýkat. Spousty chlapů to řeší víkendem třeba u rodičů nebo někde mimo domov. Nebo naopak, odjede partnerka.
Předně, opravdu jsem to nemířila na nikoho cíleně, ani na tebe.
Ale upřímně, opravdu si myslíš, že když nedáváš svoje pocity otevřeně najevo, že malé dítě o nich dobře neví? Nevzpomínáš si z dětství na nikoho, třeba ze širší rodiny, kdo pod normálním chováním skrýval nelibost, nelásku? Děti toto rozpoznávají celkem snadno, aspoň co mám zažité já.
Ale to není důležité, je to fakt o hodně jiná situace, když dítě je jen občasná návštěva. A pokud to opravdu vyhovuje zejména chlapovi a dítěti, tak proč něco řešit. Akorát si myslím, že se budeš muset připravit na reakce vlastního dítěte. Pokud ji vyloženě nezpracuješ, tak se pravděpodobně do roka a do dne bude na tu starší vyloženě těšit a všechno se tím roztočí jiným směrem 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.6.13 12:05
@Kdoule Až bude naše větší a bude chtít sestru vídat, není problém. Já s tím také nemám problém, jen teď ji beru pryč z důvodů, které jsem tu psala… Až se situace změní, budeme to všichni nějak řešit. Do té doby to vyhovuje tak, jak to je.
A já si pamatuju na „milenku“ mého táty, která mě neměla ráda. Tak mi táta řekl, že k němu mohu jen občas a víc se neřešilo. Bylo mi asi 4 nebo 5, nevím, a brala jsem to jako fakt. Prostě ze dne na den jsem tátu viděla jednou za měsíc o víkendu. Malé dítě se lehce zpracuje, stačí dárek a milé slovo…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.6.13 13:13
@maritimka píše:
Bylo mi asi 4 nebo 5, nevím, a brala jsem to jako fakt. Prostě ze dne na den jsem tátu viděla jednou za měsíc o víkendu. Malé dítě se lehce zpracuje, stačí dárek a milé slovo…
Děkuju za sdílení zkušenosti, popravdě neznám moc dětí, co lehce zpracují fakt, že tátu vídají ze dne na den o hodně méně. (Ale to řešení není tak snadné v případě, že máš své dítě ve své péči doma, tam teprve se čelí problému bez větší možnosti se mu vyhnout.)
A přeju co nejsplavnější řešení sourozeneckých vazeb, ať jdou dobré nebo napjaté.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.6.13 13:22
Tak já tedy souhlasím s matitimkou, malé děti opravdu rozchod rodičů povětšinou snášejí dobře, pokuď probíhá v klidu. Manželova původní rodina se rozpadla, když byli holčičce 3 roky a prostě vzala na vědomí, že tatínka uvidí jen občas. Teď už si ani nepamatuje, že to někdy bylo jinak a bydleli spolu. A ikdyž nás má ráda, tak věřime, že kdybychom si ji brali méně často nebo vůbec, tak by ji to ani nevadilo. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
chatwenna
17.6.13 13:27
Ja taky pridam svou zkusenost. Meho otce si pamatuju velmi matne.. Kdyz prisel tak jsem se ho bala… Bylo mi uplne fuk, ze je pryc.
Hur jsem snasela, kdyz se odstehoval mamcin partner, co me vychovaval.
Bylo mi devet a jeste nekolik jsem jsem si prohlizela fotky se slzami v ocich…
- Citovat
- Upravit
17.6.13 15:11
@Kdoule Ono nemůžeš říct, že to či ono dítě špatně ponese rozchod rodičů. Rozdíl je, pokud je to dítě do, dejme tomu, 5 let. Tam fakt stačí dárek a je hotovo, je ještě malé a snadno přizpůsobivé. Pak je kategorie cca 5-11 let. Dítě víc chápe, nestačí jen holé konstatování, ale vysvětlení situace. Pokud se na nějaký model najede, dítě se přizpůsobí dřív nebo později, protože prostě musí. A kategorie od nějakých 11 či 12 let - puberťák, který bere fakt, že se rodiče rozcházejí tak, že nový partner jednoho či druhého za ten rozchod může. Trvá déle, než se smíří s realitou, ale opět - smíří se… Stejně tak, jako dospěláci, také se časem se situací smíří a nějak vyrovnají. Dítě je pořád člověk, i když rozumově někde trochu jinde a neslyšela jsem nikdy o dítěti, které by se dlouhodobě hroutilo, že nevidí jednoho z rodičů (za předpokladu, že u své rodiny, u které vyrůstá, má vše, co potřebuje - materiálně i citově)… Ano, občas třeba klukům chybí otec, ale to je spíš dáno tím, že s mámou těžko půjde hrát fotbal a nebo dělat klukoviny. A naopak holčičky - těžko budou tátovi říkat o první lásce a o menzesu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
