Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Malaga Aha. V každém případě setrvávat ve vztahu kvůli společnému bytu a nechuti řešit vyrovnání mi přijde poněkud málo.
@hanka.br. tak v tom s tebou souhlasím… vyřizování jistě bude nepříjemné, ale za tu svobodu a novou příležitost to asi stojí ![]()
Rozhodně ne tak že tě rozčiluje jeho poházené oblečení. Buď se nad to povznes v zájmu jiných pozitivních vlastností, nebo se pokus o domluvu a nápravu. Můj ex tohle pochopil po 12letech v poradně, kam jsme zamířili málem před rozvodem. Do té doby odolával.
A dobrý otec..až ti bude předhazovat že jsi s děckem doma a nezvládáš úklid, tak ti to že si možná občas pohraje s dítkem zas tak super nepřijde. Nežeň se do ničeho po hlavě. Jsi na to moc mladá a nezávislá a můžeš si najít někoho tvárnějšího, schopnějšího kompromisů a společného rovnocenného spolužití.
Zkušenost ne, ale tohle asi leda milencem. Nebo si nakup hračky, to by ho mohlo přimět vzchopit se.
Nemá třeba nějaký trapný zdravotní problém? Ale to by asi nedal ani ty 2 v měsíci, co..
![]()
Podle mě všechno souvisí se vším. Navíc mi přijde že v uklízení by ses neměla snažit ty, ale on. Když klape vztah, klape sex. Když je něco v nepořádku, projeví se to na sexu. A nemluvením a špatnou komunikací se nic nezlepší.
Zažila jsem naprosto to samé, včetně toho odkazování na jindy, a sezení do noci u počítače..trochu se změnil po poradně, ale nakonec už to spravit nešlo, dokopala jsem ho tam příliš pozdě. Takže pokud se něco nezmění hodně rychle a nastálo, tak se obávám že jiné řešení nebude. A popravdě bych to i poradila, protože moje největší chyba byla, že jsem tohle přehlížela, jen komentovala, snažila se aby pochopil sám od sebe že se tyhle věci samy neudělají a já nejsem jeho služka. Bohužel pochopil až když měl nůž na krku.
Napisu ti po treti a naposledy, protoze vim, ze to nechces cist a chapu to, takovy vztah jak popisujes jsem zazila dvakrat a vzdy koncil rozchodem. Ja ti rozumim, jeden muj ex mi taktez vycital domacnost, kdyz jsem byla doma, mela jsem samozrejme casu na uklizeni dost, pak jsem nastoupila do prace a vracela se pozdeji nez on. A problem v sexu jsme meli take a mne se taky nechtelo se snazit, kdyz on mi nechtel nikdy s nicim pomoct a sex by si uzil, ale nejlepe abych mu to delala ja a on nic. Skoncilo to a ja jsem rada, ze jsem z toho davno venku. A kdyz ani nevis, jestli ho milujes a presto bys s nim chtela byt dalsich treba padesat let? Zacni premyslet co ti ten vztah krome toho, ze nejsi sama a mozna by byl dobry otec (to ostatne kazdy druhy taky), dava.
Ve 23 nemáš potřebu ještě dělat ústupky. Ty můžeš ještě ten svůj ideál hledat, aby sis to pak nevyčítala. Bude možná dobrý táta, ale manžel?
Já nevím, je mi teď z tebe taky trochu ouzko… Jak dlouho to takhle probíhá? Na těch výletech o víkendech jste OK? Smějete se spolu? Koukáte třeba na filmy? Jak to probíhá jinak, když zrovna nejste v práci a nehádáte se kvůli sexu a úklidu?
Já nevim, ale podle mě se chová jako děcko..v těch rozhovorech. Bude těžký z něj dostat něco kloudného, je schopnej se ze všeho vyvléct. A že v tomto věku nemá v podstatě chuť na sex..to je tuplem divný. Co jako bude za 10-20 let? Sexuální život nekončí v 25.
Já zažila něco podobného, rok po porodu, připadala jsem si totálně nemožná, hnusná, nepřitažlivá, na vztahu se to projevilo komplexně..měl psychický problém, ale rok mi to nedokázal říct. Radši se díval jak se nám sype vztah.
Co bys poradial kamarádce kdyby se s tebou přišla poradit? Aby vydržela? Obětovala se? Věřila že se časem, někdy, nějak změní? Nebo byste zkusily vymyslet něco jako poslední možnost, narovinu si promluvit a když nic, tak sice zahodit 6 let, ale ne celý život?
Podle mě je nejvíc trapná otázka od ženy „Kdy něco bude?“. To je fakt zoufalství. Na začátku to bylo taky takové? Taky měl menší potřebu než ty?