Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Izumi Miyako píše:
Jako malá jsem strávila hodně času s berlemi a od té doby nedokáži chodit „normálně“. Máš pak slyšet ty kecy jako: „kdyby sis vzala normální boty“. A přitom je to úplně něčím jiným.
nic ve zlem Miyako, ale pusobis na mne jako nekdo, kdo musi mit za kazdou cenu s necim problem. Chapu, ze ty to tak prozivas, ale ver mi, ze hodne zalezi na tom, jak se rozhodnes na tu vec divat. Kdyz prestanes fnukat a zacnes se divat na svet ne z pozice cloveka, kteremu je stale ublizovano a deje se mu nepravi, ale jako osoba, ktera ma vladu nad svym vlastnim zivotem a stestim a ktera spis hleda pozitiva namisto negativ; bude se ti zit mnohem lepe. I po psychicke strance.
@Izumi Miyako píše:
No, už bych se jenom opakovala, takže…Z toho, co píšete by to mělo fungovat v normálně fungující rodině zcela jinak. A vypadá to, že ta moje jaksi do této škatulky zrovna dvakrát nepasuje.
A vezmu to z jiné strany: Chodily jste na procházky i když jste pořád krvácely a otékaly vám nohy?
Jsem s malou v patře. Jsem vám tak přemýšlela, že bych s ní sešla dolů. A uvědomila jsem si, že se normálně bojím chodit po schodech s ní v náruči
Mám dvě děti 18m od sebe, ano, krvácela jsem v šestinedělí i s druhou, bylo září a venku jsme byly od rána do večera s oběma. Vracela jsem se „přebalit“ a nakojit… Jsi po porodu, ne po bouračce ![]()
A bydlíme v prvním patře bez výtahů, takže každé dvě hodiny jsem táhla nahoru kočár, novoše a 18m mrně… Procházka za babí by byla drnkačka, záchod tam snad má a kozu na kojení si nosis s sebou… Vařit jsem taky musela, chlap i 18m dítě jíst potřebují, kojící matka taky… Kořeněné a kojení k sobě moc nejde, tak jaké pak omezování… co budes dělat, až bude dítè jíst? Tam taky nebude jiná možnost, než se přizpůsobit nebo vařit na dvakrát… vypsané problémy jsou jen alibisické zdůvodnění lenosti…
@warita píše:
nic ve zlem Miyako, ale pusobis na mne jako nekdo, kdo musi mit za kazdou cenu s necim problem. Chapu, ze ty to tak prozivas, ale ver mi, ze hodne zalezi na tom, jak se rozhodnes na tu vec divat. Kdyz prestanes fnukat a zacnes se divat na svet ne z pozice cloveka, kteremu je stale ublizovano a deje se mu nepravi, ale jako osoba, ktera ma vladu nad svym vlastnim zivotem a stestim a ktera spis hleda pozitiva namisto negativ; bude se ti zit mnohem lepe. I po psychicke strance.
No, já s tím problém vyloženě nemám. Ale lidi okolo jo. Víš kolik chlapů mělo na to blbé kecy, když mě vidělo jít po schodech… Prostě chodím ze schodů furt jako bych měla berle. Upřímně, o té vládě nad svým životem bych se hádala. To je něco, co jsem necítila ani když jsem bydlela 400 km od našich ![]()
@Bebuše Kozu na kojení sice nosím, ale nemůžu z ní pohodlně kojit. Takže by to spíše hlídala láhev.
A myslím, že… možná to bude znít jako výmluva. Ale zkuste si někdy poslechnout moje rodiče. Možná byste tomu pak líp rozuměly…
Jdeme do poradny. Jdu tam s mámou, má to při cestě do práce. A máte slyšet to neustále stěžování tady. Máma je ke všemu hysterka. Možná to vidím jako problém, protože od malička furt slyším, že je to problém. Vám to přijde jako normální, ale u nás je to co je normální pro ostatní, pro nás nenormální. Často se poslední dobou divím, jak mohli mít rodiče tři děti ![]()
@Izumi Miyako víš, to co popisuješ není normální pro mnoho lidí, ale věř, že třeba u nás to tak nějak podobně bylo. Moje vlatní matka nadávala na mou prababičku a říkala o ní před náma dětma, že to je sudeťácká svině. Nebyla, byla to stará a docela hodná paní, ale náš vztah k ní tím narušila a bohužel prababička zemřela dříve, než jsem se já vzepřela tomuto rozlišování lidí a hlavně, než jsem to celé mohla pochopit a změnit.
Mám s matkou velmi problematický vztah, ale rozhodla jsem se, že já nebudu jako ona. nebudu bránit tomu, když bude chtít vidět vnučku, když se ve městě potkáme nepřecházím na druhou stranu a hlavně rozhodla jsem se zcela svobodně. Já si totiž vážím lidí, i těch, co nemají nic lepšího na práci než mi komplikovat život.
Je to fakt o tom, jak to chceš mít TY. Pokud to chceš mít stejně jako to měli a mají Vaši, prosím, jsi svobodný tvor. Pokud ne, tak s tím musíš sama něco udělat, musíš se změnit TY. Svět kolem Tebe se nezmění a dost možná to Tví rodiče nai nepochopí, že to prostě chceš mít jinak. Možná dokonce budou mít pocit vítězství, že děláš věci, které po Tobě chctějí. jde totiž o Tvůj pocit, ne o to, jak Tvé jednání vidí okolí. Ty musíš být spokojená se svým jednáním, aby ses moha mít ráda a aby Tě to nakonec posunulo dál.
Víš, některé tady píší, že je povinnost dětí postarat se o své rodiče - O. K. je, to bez debat. Ovšem kdyby každý udělal jenom ždibek víc než se od něj čeká, tak by byl život hezčí, lépe by se tu žilo jak nám, tak jednou našim dětem. Na to nemusím být Matka Tereza a nemusím si na nic hrát. To totiž není o tom si na něco hrát, to je o tom cítit to tak, a být v tom ráda.
@Izumi Miyako píše:
@Kobliha51 No, jsem potom porodu taková zmatená…Četla jsem, že by se s dítětem, co nemá tři kila, nemělo chodit ven, když to není vyloženě nutné. Tak on ji nakupuje táta. Ale musím říct, že si to prostě nedovedu představit, že bych za ní chodila a nakupovala jí. Jako dítě jsem ji třeba sem tam zašla do krámu pro něco. Ale… Vím, že to zní a vypadá všelijak, ale já nejsem na takové věci zvyklá. Jsem zvyklá spíše na jiný model. Takže se s tím hůře vyrovnávám. A samozřejmě, jsem dost poslední dobou tak nějak citově rozhašená. A co se týče kojení, tak paradoxně táta chce, abych přestala kojit a malá byla na flašce.
to je teda u Vás síla…otec nadává zasraní důchodci, říká ti jestli máš kojit, ty se chováš jako rozmazlený fracek. Co kdyby jste s manželem šli bydlet jinam a přestali řešit tedy " babičku" a kojení dle tatínka
@Izumi Miyako píše:
No, já s tím problém vyloženě nemám. Ale lidi okolo jo. Víš kolik chlapů mělo na to blbé kecy, když mě vidělo jít po schodech… Prostě chodím ze schodů furt jako bych měla berle. Upřímně, o té vládě nad svým životem bych se hádala. To je něco, co jsem necítila ani když jsem bydlela 400 km od našich![]()
@Bebuše Kozu na kojení sice nosím, ale nemůžu z ní pohodlně kojit. Takže by to spíše hlídala láhev.
A myslím, že… možná to bude znít jako výmluva. Ale zkuste si někdy poslechnout moje rodiče. Možná byste tomu pak líp rozuměly…
Jdeme do poradny. Jdu tam s mámou, má to při cestě do práce. A máte slyšet to neustále stěžování tady. Máma je ke všemu hysterka. Možná to vidím jako problém, protože od malička furt slyším, že je to problém. Vám to přijde jako normální, ale u nás je to co je normální pro ostatní, pro nás nenormální. Často se poslední dobou divím, jak mohli mít rodiče tři děti
jsi dospělá, máš dítě… holt budeš muset vzít život do vlastních rukou, už máš i zodpovědnost za své dítě, takže se budeš muset podle toho začít chovat… když ti vadí chování rodičů, běž od nich… vidíš, jak to nechceš mít, teď už máš i jasno, jak žít nechceš nebo co se ti na modelu tvých rodičů nelíbí, takže máš nejlepší příležitost začít být jiná, dělat to lépe a snažit se neopakovat chyby a vzorce chování, které se ti nelíbí… ale bohužel to někdy bude složitější než se jen vézt na vlně zažitého chování a stěžovat si… celý život, budoucnost, svůj osud i budoucnost svého dítěte máš v rukou ty sama… a pamatuj, že nejbližší pomocná ruka vyrůstá ze tvého ramene… když se s tím člověk ztotožní, pak jde všechno mnohem snadněji…
@warita píše:
Tak pokud clovek vyrusta ve zdrave rodine, tak mu to prijde smutne a tak je to spravne.Cloveku, ktery vyrostl v disfunkcni rodine, to mozna taky pripada smutne, ale zaroven vidi to, co jini nevidi. Fungujici vztahy v rodine si clovek nevydupe a rodinu taky nespasi, kdyz si bude hrat na matku Terezu.
Ano, zakladatelka by mohla mit lepsi moralni zasady, ale pokud se na tohle v jeji rodine nehraje a nebyla v tom duchu vychovavana, jak by k nim prisla??? Zaroven uz takto se ji rodina snazi vmanipulovat do situace, ze o babicku se bude starat ona, i kdyz ma novorozene dite. Jak by to asi dopadlo, kdyby na to pristoupila? Vsichni by poskocili radosti a te nove ulohy by se uz nezbavila.
Ono je to velmi jednoduche soudit z pohledu nekoho, kdo nezije v takovem toxickem rodinnem prostredi.
Ale co kdyby se někdo pokusil třeba ten bludný kruh přetrhnout? prostě jo, nemáme bůhvíjaké vztahy, mně se to nelíbí, tak se začnu chovat jinak. nakonec at je jaký chce, je to třeba můj rodič. A doufala bych, že si to moje děti zapamatují a že třeba jednou ony už zažijí jiný vztah.
@Izumi Miyako přistupuješ k životu hrozně negativně, přestaň se pořád litovat a fňukat, jen se tím ničíš - s takovým přístupem z tebe nikdy silný člověk nebude
a prve jsem myslela, že s babičkou bydlíte v baráku a ostatní chtějí, ať se staráš ty 14 dní po porodu, ale pak tam bylo, že je babička v pečovateláku. Tak tedy nechápu, kde je problém, o jak hrozné pečování jde, že to nelze zvládnout ![]()
@inkakřivák píše:
Ale co kdyby se někdo pokusil třeba ten bludný kruh přetrhnout? prostě jo, nemáme bůhvíjaké vztahy, mně se to nelíbí, tak se začnu chovat jinak. nakonec at je jaký chce, je to třeba můj rodič. A doufala bych, že si to moje děti zapamatují a že třeba jednou ony už zažijí jiný vztah.
no zkusit to muzes, vysledek nejisty. Taky se to muze rychle obratit proti tobe. Tot ma zkusenost.
@Izumi Miyako Proc ty vlastne stale resis, co si chlapy mysli o tve chuzi po schodech, co si mysli o tve zbirce plysaku a pod? To ti snad muze byt jedno, ne? Soustred se na to dulezite.
Zakladatelko, teda většina reakcí tady mě udivuje. Fakt netuším za co to schytáváš. Už ve středověku byly šestinedělky hájené, dávalo se jim lepší jídlo a nechávaly se v klidu, aby se zotavily po porodu a tady v příspěvcích se dočteš, že co jako, tak jsi porodila, dyť se nic neděje, koukej se smekat, chudák babička. Výkyvy nálad a ne úplně korektní vyjadřování já teda naprosto chápu, máš na to plné právo. Navíc rovnáš se s novou rolí, mrně je maličké, problémy s kojením, nejsi ještě úplně po porodu fit. Pusť babi z hlavy a věnuj se teď svému zdraví a miminku. To tě teď potřebuje na 100 % a ty musíš být pro něho fit. Babička v pečovateláku zajištěnou péči má, nevím proč bys to z celé rodiny měla odprdnout zrovna ty a v tomto citlivém období. Píše se tu chudák babička a to jednání, ale kdoví jak se chovala ona ke svým dětem a jak si je vlastně vychovala. Nedělej si s tím teď těžkou hlavu, moje rada je buď asertivní a minimálně ještě měsíc se nenech vmanipulovat do žádných nadměrných aktivit, ať se stará zbytek rodiny. A vozit malé mimino téměř s podváhou bez imunity do pečovateláku, tak jedině ven a nevyndat z kočárku. Když jsem vzala svého ročního kluka na návštěvu k babi na LDN, tak mě tamní sestřička seřvala co tam dělám, že mezi ty seniory nesmí, že riskuju, že tam něco chytí. Opatruj se a přeju pevné nervy. A rozhodně ze sebe nedělej supermanku, co to všechno za všech okolností zmákne, jen ti víc naložej a nikdo to nikdy neocení! O tebe by teď měli pečovat přinejmenším stejně jako o tu babi.
@Izumi Miyako Tak s sebou vezmeš flašku, taky jsem ji u první nosila. Do termosky teplá voda, do flašky UM…
Ze schodů po dvanácti operacích koleně chodím jak robocop a věř, že se na mě nikdo divně nekouká, každému je to úplně fuk. Dítě vychovává podle sebe, rady rodičů si vyslechnu a září čím se podle sebe.
Netuším kolik ti je, ale samostatnější jsem byla v patnácti…
Doporučuji postavit se na vlastní nohy, život bude rázem veselejší, ty sebevědomější a nebudeš mít čas řešit kraviny. Babí potřebuje společnost, udělá jí to radost, tak proč za ní v rámci procházky nezajít? Jezdila jsem takhle za „bláznivou“ tchýní a i když byla většinu času mimo, vždycky jí to zvedlo náladu.
@Calathea Já se teda v šestinedělí necítila na nějaké opatrování a úlevy, proč taky… Pobrečela jsem si nad minimem, při dojáku v televizi, ale byla jsem naprosto schopná myslet a fungovat… Tvůj příspěvek na mě působí „jsem porodila, všichni si sedněte na zadek, vyvěste fangle, jsem jiný druh“…
@Calathea píše:
Zakladatelko, teda většina reakcí tady mě udivuje. Fakt netuším za co to schytáváš. Už ve středověku byly šestinedělky hájené, dávalo se jim lepší jídlo a nechávaly se v klidu, aby se zotavily po porodu a tady v příspěvcích se dočteš, že co jako, tak jsi porodila, dyť se nic neděje, koukej se smekat, chudák babička. Výkyvy nálad a ne úplně korektní vyjadřování já teda naprosto chápu, máš na to plné právo. Navíc rovnáš se s novou rolí, mrně je maličké, problémy s kojením, nejsi ještě úplně po porodu fit. Pusť babi z hlavy a věnuj se teď svému zdraví a miminku. To tě teď potřebuje na 100 % a ty musíš být pro něho fit. Babička v pečovateláku zajištěnou péči má, nevím proč bys to z celé rodiny měla odprdnout zrovna ty a v tomto citlivém období. Píše se tu chudák babička a to jednání, ale kdoví jak se chovala ona ke svým dětem a jak si je vlastně vychovala. Nedělej si s tím teď těžkou hlavu, moje rada je buď asertivní a minimálně ještě měsíc se nenech vmanipulovat do žádných nadměrných aktivit, ať se stará zbytek rodiny. A vozit malé mimino téměř s podváhou bez imunity do pečovateláku, tak jedině ven a nevyndat z kočárku. Když jsem vzala svého ročního kluka na návštěvu k babi na LDN, tak mě tamní sestřička seřvala co tam dělám, že mezi ty seniory nesmí, že riskuju, že tam něco chytí. Opatruj se a přeju pevné nervy. A rozhodně ze sebe nedělej supermanku, co to všechno za všech okolností zmákne, jen ti víc naložej a nikdo to nikdy neocení! O tebe by teď měli pečovat přinejmenším stejně jako o tu babi.
naprosto souhlasím, též naprosto nechápu většínu příspěvků…, babička tě zakladatelko teď opravdu nepotřebuje více než tvé dítě a ten měsíc prostě vydrží, kór když má ostatní příbuzné a v pečovateláku vše, co potřebuje…nedělej si tady z těch příspěvků hlavu…
@cecetka píše:
A to jako kdyz nekdo bydli oddelene, tak se o nemohouciho cloveka nepostara? Stylem, ja bydlim jinde, jsem samostatna, tak me babi nezajimas? To snad neProblem v prispevku je v tom, ze rodina ji vidi doma, jak se nudi na materske, a tak po ni, sestinedelce
vyzaduji peci o babicku. Pritom nikoho nenapadne, ze treba ona sama ted v zacatcich potrebuje pomoc.
Já jsem nepsala o postarání se. Uvádím, že více generací pod jednou střechou je většinou náročné na společné soužití.