Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Problémová dcera a nešťastná vnučka.
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
10.9.21 16:04
@Uslava píše:
Jsi velmi empaticka.
Jen píšu jak to je, že je to smutný je jedna věc, fakta jsou věc druhá 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
10.9.21 16:07
@Sany80s píše:
Teď už prostě mnoho neuděláš, zásadní chyba byla to, jak moc pro ni děláte, místo aby sis zažádala o vnučku do péče, když s ní přišla a jí vyhodila, protože je prostě totálně od základu zkažená, tak jsi dovolila, aby zničila život dalším lidem.
A jeden z těch lidí je naprosto nevinné dítě.
Teď už neuděláš vůbec nic a ta psychicky narušená osoba bude dál ničit život všem okolo.
Ano to máš pravdu, to byla velká chyba, ale jako matka, jsem nechtěla brát dceři dítě. Měla jsem strach, že to bude úplně pro dceru konec a že špatně dopadne. Stále jsem doufala, že jí mateřství změní. Dnes vidím, že to bylo špatné rozhodnutí.
- Citovat
- Upravit
10.9.21 16:09
@Anonymní píše:
Tak já jsem mu vděčná, že se o vnučku zajímá. Že s ní mluví, obejme jí. Chápu, že se dceři nelíbí, že ho ráno, když přijde ze zábavy najde spát na gauči, ale tak jí nemá dcera nechávat samotnou v noci doma. Co má on dělat, když mu vnučka v noci pláče do telefonu, že se jí stýská a že se sama bojí? Já se mu nedivím. On z toho má akorát nepříjemnosti. Navíc, co jsem slyšela od jeho maminky dělá to pěknou paseku v novém vztahu. Jeho přítelkyni se to pochopitelně přestává líbit. Já tam kdykoli zajet nemůžu, bydlíme 150 kilometrů daleko a chodím i na noční. Tak jsem vděčná zeťákovi, že vnučku nenechá plakat, sedne do auta a jede za ní. I přes nepříjemnosti, které pak má doma.
Já to chápu, že pro vnučku je to dobrý, ale takhle to zničí život i jemu, nikdo nechce doma chlapa co odjede aby hlídal cizí dítě i přesto, že se to po něm nechce, co když pak budou mít svoje? To opustí svoji rodinu aby se staral o tu, kde o něj nestojí?
Pokud je opravdu doma sama i přes noc, tam už by to na řešení sociálkou bylo, ale místo tajnýho hlídání by to chtělo spíš zavolat policii, pak už by se dalo i reálně přemýšlet o svěření do péče vám, nebo alespoň soudně pravidelné návštěvy, ale tohle co dělá teď nic nevyřeší
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Janli
10.9.21 16:09
@Nickjmeno píše:
Tohle asi nechceš slyšet, ale „zeťák“ na tu malou nemá žádný nárok, neni to její otec a taky by mi vadilo, kdyby se se mnou rozešel a tajně dceru navštěvoval, důvody rozchodu a vazba mezi nima jdou v tomhle případě úplně stranou, jednou z jejich života odešel, tak už by tam prostě neměl být, to je riziko vztahu ve kterym je nevlastní dítě
Jinak pokud má vnučka kde spát, co jíst a v čem chodit, tak to na ospod opravdu neni
Plácáš nesmysly. Samozřejmě, že na ni právo má a ona na něj. Dítě má právo se vídat s osobou na kterou je citově vázané a pokud mu odlooučení přináší strádání. Zkus si přečíst občanský zákoník, dozvíš se tam spoustu zajímavých věci… 
- Citovat
- Upravit
10.9.21 16:26
@Anonymní píše:
Jak kdyz pises i o me dceri, mela vsechno, bohuzel my nemeli skvele manzelstvi takze slysela a vnimala v puberte co nemela, na rozdil od te vasi, moje byla do puberty zlaticko..pak vsechny mozne vychovne instituce narizene soudem a pak psychiatricka diagnoza, oddechla jsem si ze holka je psychoticka ne psychopatka i kdyz chovani tomu odpovidalo. Ovsem jen do doby nez jsem zjistila co jeji diagnoza obnasi. Drz se.
Co ji je? Hranicni porucha?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.9.21 16:34
Jak píše @Janli. Dítě má nárok na styk s osobou blízkou. Není to záležitost pro Ospod i když určitě není od věci se tam dojít poradit. Pokud je ze strany vnučky i ex zeťáka snaha se vídat, dcera si to přeje a má k němu citové pouto, pak je potřeba to řešit přes soud. Tady je navíc holka už dost velká na to, aby si řekla, co chce a pro soud bude její výpověď rozhodující. Má to ale druhou stranu mince, v takové situaci, kdy se dcera zakladatelky chová jak ukázková psychopatka, bych měl trochu obavy, zda si nebude svou zlost vybíjet na dceři. Jedna věc je, že bude moci dcera oficiálně navštěvovat svého otčíma, druhá je ta, jaký to bude mít dopad na vztah s matkou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.9.21 16:38
@mamadvou píše:
Já si myslím, že naopak je velmi nepravděpodobné, že člověk je úplně „špatně“ od útlého dětství, tak jak je tady popisováno. Když se vcítím do holčičky, ke které je od školkového věku přistupováno stylem, že jsou s ní jen problémy, je mi z toho trochu úzko, takhle malé děti jsou ještě hodně ovlivněné rodinným prostředím a potíže jsou často voláním o pomoc. Ok, třeba nešlo nic udělat jinak nebo holčička byla na diagnózu… Ale měla jí zakladatelka bezpodmínečně ráda alespoň v dětství? Například žárlení na mladší sourozence je běžné a pochopitelné, chybí mi tam empatie. Chování dcery v dospělosti, například to bránění ve styku s blízkými osobami, to nicméně neomlouvá. Terapeut by byl myslím vhodný pro obě.
Bych letmo řekla, že když jí odkopl otec, tak jí to rodina nezvládla vynahradit, nebyla k tomu moc empatická, bralo se to jako no a co, vždyť má tatínka novýho. Mohlo jí to poškodit, a pisatelka ani neví jak, nezaregistrovala to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.9.21 16:46
Se současnou situací neporadím, je mi to všechno moc líto. Nicméně pokud ti, zakladatelko, někdy někdo bude klást za vinu, že je dcera taková, jaká je, nebo že jsi neudělala něco, co se teď může zdát jako očividně správné rozhodnutí, tak na toho člověka zvysoka kašli. Rozhodovali jste se podle aktuální situace, ne podle toho, co víte teď. Dcera se zřejmě narodila s vrozenou emoční plochostí. I kdybyste takové dítě zahrnuli nebeskou láskou, nemá v sobě kapacitu být stejně citlivá jako normální lidé. S tím vším souvisí i neuznávání autorit, nedomýšlení důsledků svých činů, agresivní chování. Klobouk dolů nad tím, co jste už všechno vydrželi a strašně mě mrzí, že to nemá šťastný konec. A nejvíc mě trápí to, že když má někdo problémové dítě (ty), je na něj hned pohlíženo jako na člověka, který to způsobil nebo v mírnější formě jako na toho, kdo prostě neudělal dost. Zatímco ten, kdo má dítě milé a bezproblémové, ten je všude za super rodiče (tvoje dcera).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.9.21 16:48
@Masina píše:
Se současnou situací neporadím, je mi to všechno moc líto. Nicméně pokud ti, zakladatelko, někdy někdo bude klást za vinu, že je dcera taková, jaká je, nebo že jsi neudělala něco, co se teď může zdát jako očividně správné rozhodnutí, tak na toho člověka zvysoka kašli. Rozhodovali jste se podle aktuální situace, ne podle toho, co víte teď. Dcera se zřejmě narodila s vrozenou emoční plochostí. I kdybyste takové dítě zahrnuli nebeskou láskou, nemá v sobě kapacitu být stejně citlivá jako normální lidé. S tím vším souvisí i neuznávání autorit, nedomýšlení důsledků svých činů, agresivní chování. Klobouk dolů nad tím, co jste už všechno vydrželi a strašně mě mrzí, že to nemá šťastný konec. A nejvíc mě trápí to, že když má někdo problémové dítě (ty), je na něj hned pohlíženo jako na člověka, který to způsobil nebo v mírnější formě jako na toho, kdo prostě neudělal dost. Zatímco ten, kdo má dítě milé a bezproblémové, ten je všude za super rodiče (tvoje dcera).
Naprosto dokonale a výstižně popsané 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.9.21 16:58
@Masina Hele, nevim. Emočně plochý lidi můžou bejt takový vzorňáci, který nic neseje, nerozhodí. Chovají se vzorně, naprogramovaně, protože je to výhodný a když se dostanou k moci, tak se projeví, že jdou přes mrtvoly. A člověk vysoce emočně citlivý může bejt uvztekaná hysterka, protože jí štve nespravedlnost a taky, že to okolí nevidí, s klidem přejde, nevychytá to včas… A pak se to může stupňovat až k tý agresivitě. Já bych jí nedávala nálepky, když jí neznáme. Psychopat se může narodit, to jo, ale souhlasím, že je to dost vzácný, a hlavně by to už v tý rodině bylo někde předtím znát. Nějaký příbuzný, co byl taky černá ovce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.9.21 17:30
@Takyjedna
@Takyjedna píše:
@Masina Hele, nevim. Emočně plochý lidi můžou bejt takový vzorňáci, který nic neseje, nerozhodí. Chovají se vzorně, naprogramovaně, protože je to výhodný a když se dostanou k moci, tak se projeví, že jdou přes mrtvoly. A člověk vysoce emočně citlivý může bejt uvztekaná hysterka, protože jí štve nespravedlnost a taky, že to okolí nevidí, s klidem přejde, nevychytá to včas… A pak se to může stupňovat až k tý agresivitě. Já bych jí nedávala nálepky, když jí neznáme. Psychopat se může narodit, to jo, ale souhlasím, že je to dost vzácný, a hlavně by to už v tý rodině bylo někde předtím znát. Nějaký příbuzný, co byl taky černá ovce.
Určitě to chování může mít 1150 důvodů. Ale pokud je to tak, jak zakladatelka píše, tak mě jiný důvod nenapadá. Každý z nás si během bezproblémového dětství nasbírá spoustu traumat. Velká část lidí má těch traumat ještě mnohem víc, pokud má dětství problémové a to nepíšu o lidech, kteří byli týraní nebo zneužívaní nebo cokoliv stejně hrozného. Ale jen málo lidí z těch prvních dvou skupin, které jsem zmínila, je takto nezvladatelných od malička a vedou takto patologický život jako zakladatelky dcera. Pokud by v sobě měla schopnost se ovládat a vůli sledovat svůj cíl, tak by z ní byla přesně ta osoba, kdy to na ní nepoznáte, že je citově oploštělá. Pokud je ale impulsivní a rychleji jedná, než myslí, tak se pak prostě přetvařovat nedokáže a nebo dokáže, ale jen chvíli a nebo jen v některých situacích. A žádnou černou ovci v rodině mít ta rodina nemusí. Nehledě na to, že rodinu ze strany otce, třeba ani nikdo nezná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.9.21 17:33
@Anonymní píše:
Tak já jsem mu vděčná, že se o vnučku zajímá. Že s ní mluví, obejme jí. Chápu, že se dceři nelíbí, že ho ráno, když přijde ze zábavy najde spát na gauči, ale tak jí nemá dcera nechávat samotnou v noci doma. Co má on dělat, když mu vnučka v noci pláče do telefonu, že se jí stýská a že se sama bojí? Já se mu nedivím. On z toho má akorát nepříjemnosti. Navíc, co jsem slyšela od jeho maminky dělá to pěknou paseku v novém vztahu. Jeho přítelkyni se to pochopitelně přestává líbit. Já tam kdykoli zajet nemůžu, bydlíme 150 kilometrů daleko a chodím i na noční. Tak jsem vděčná zeťákovi, že vnučku nenechá plakat, sedne do auta a jede za ní. I přes nepříjemnosti, které pak má doma.
Tak tohle už by řešit mohli. Holka je sama přes noc doma???
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.9.21 17:35
@Masina Njn, já jenom, že pro dítě je opuštění od rodiče šok. A je jedno, že si to nepamatuje. Je to takový pud, zabudovaný někde hluboko, zvířata tak dělají přírodní výběr, je to vlastně odsouzení k smrti. Černá ovce může pocházet i od otce, co by ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.9.21 17:41
@Ja-rekk 
přesně, dobře řečeno a vystiženo, je vidět, že dětem rozumíš - pracuješ s nimi 
to je bezvadné, když mají vzor jako ty, ráda čtu tvé názory, i když tu moc často nejsi.. ale pokaždé se shodneme zdravím a přeju krásné dny..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.9.21 17:57
@Takyjedna píše:
@Masina Njn, já jenom, že pro dítě je opuštění od rodiče šok. A je jedno, že si to nepamatuje. Je to takový pud, zabudovaný někde hluboko, zvířata tak dělají přírodní výběr, je to vlastně odsouzení k smrti. Černá ovce může pocházet i od otce, co by ne?
Jasně, tak to potom by se jako psycho choval každý druhý. Páč tak půlka dětí nevyrůstá s oběma biologickými rodiči, kteří žijí spolu a tvoří pár. Včetně mě a můj biootec mě absolutně nezajímá, svýho tátu, toho biologicky nevlastního miluju a rozhodně se nechovám a nikdy jsem se nechoval tak, jak popisuje zakladatelka chování její dcery, to ani v nejmenším. A ani nikoho takového neznám a to znám plno lidí, které nevychovával vlastní otec. Takže to fakt není omluva.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
