Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Problémová dcera a nešťastná vnučka.
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
10.9.21 18:19
@Anonymní píše:
Ano to máš pravdu, to byla velká chyba, ale jako matka, jsem nechtěla brát dceři dítě. Měla jsem strach, že to bude úplně pro dceru konec a že špatně dopadne. Stále jsem doufala, že jí mateřství změní. Dnes vidím, že to bylo špatné rozhodnutí.
Opatrovnictví by nešlo vyřídit?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.9.21 18:31
@Anonymní píše:
Vůbec nevíš o čem mluvíš, za dcerou jsem vždycky stála, několikrát za ní bojovala. Probrečela jsem měsíce, kdy byla mimo domov. Do ústavu jsme jí nikdy nedali dobrovolně. Věnovali jsme se jí mnohem více, než mladším dětem. Potřebovala to. Zkoušeli jsme všechno, hodiny jsme jí domlouvali, litali s ní po odbornících, plnili jí přání, prostě vše. Představ si, že lítáš po policajtech, protože dcera s tyčí napadne jinou holku, další vydírá, pět šikanuje, vymyslí si na chlapa, který by za ní dýchal a vychovával jí, že jí chtěl znásilnit, na učitele, který měl rodinu a snažil se jí domluvit, jako jeden z mála kantorů nad ní nezlomil hůl, si vymyslela to samé. Chlap se z toho zhroutil. A ty musíš všechno řešit, jsi u vyšetřování, strašně se stydíš, dáváš si to za chybu a tvému dítěti je to úplně jedno. Neplatilo na ní nic, vždy se chovala ledově klidně, s respektem a to úplně ke všem. Na normální dvanáctileté dítě, když nastoupí skupina policajtů, ospod, psycholog, tak by se alespoň bálo, naše holka se smála, že jsou všichni trapáci a ať jí políbí zadek. Chtěla bych tě vidět. Přesto všechno jí mám ráda, ale vnučka je pro mě na prvním místě, ta nemůže za nic a je to hrozně hodná holčička, úplně jiná, než máma.
Neznám vás, ten dojem ve mě vyvolalo to, jakým způsobem mluvíš o ní, jako o té malé holčičce. A jak absolutně nepřipouštíš jakékoliv „nedostatky“ pokud jde o vnější vlivy na ni. Neházím na tebe „vinu“, o to vůbec nejde. Jde jen o to, že pokud tedy nemá tvá dcera vrozenou psychickou poruchu a dala se teď třeba jakž takž do kupy, mohlo by vám všem pomoci, když by ses na věc podívala i z jejího úhlu pohledu. Je s ní možná nějaká komunikace, že byste si otevřeně promluvily, bez obviňování, s přijmutím pocitů té druhé? Znám totiž mnoho dospělých lidí, kteří by si rádi o některých věcech a rodiči promluvili. Nejde o to dávat něco za vinu, jako dospělí jsme zodpovědní každý sám za sebe. Ale může to pomoct vylepšit vztahy. K zamyšlení je (nemusíš mi odpovídat):
- Byla nechtěné dítě?
- Cítila se v útlém dětství bezpodmínečně milovaná? To je podle mě úplný základ a vůbec nezáleží, jestli rodič plní každé přání apod.
- Jakým způsobem žárlila na sourozence a jak jste na to reagovali?
- Když zkopala doktora, co tomu předcházelo, nebyla v nemocnici sama, nebála se moc vyšetření nebo nebolelo jí to? Nejde přece o nějakou ostudu, mohla mít velký strach…
- Co řekli o jejím chování v dětství odborníci?
Pochopení by mohlo pomoci obnovit vztah.
Pokud je to však tedy psychicky nemocná osoba, dceru týrá, jistě řešte přes ospod.
Měli jste to určitě těžké všichni, není důležité, co bylo, ale jak z toho ven.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.9.21 20:57
Zažádat o styk s dítětem si mohou osoby dítěti blízké, tedy takové ke kterým má dítě citový vztah. Takže nejen ty, ale i zeť. Doufejme, že o holčičku nepřestane bojovat, aby mohla od matka utéct hned jak bude plnoletá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.9.21 02:26
Je mi to lito, podle me muzes vnucce akorat kazdy den zavolat a proste cekat. Blby je, ze bydlite tak daleko. Na stredni uz bude moct na intr nebo bydlet u vas, ale to je jeste 5 let, to je hodně.
Berte si ji aspon na vikend. Nejlepsi by bylo, aby se dcera zblaznila do nejakyho cizince a mala by se ji zacla plest. Nacpala by ji k vam, sice by musela zmenit skolu, ale aspon by mela klidne prostředí. Taky myslim, ze kdyby jste neco zkusili vymoct pres soud, odnesla by to vnucka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.9.21 13:06
@Nickjmeno píše:
Tohle asi nechceš slyšet, ale „zeťák“ na tu malou nemá žádný nárok, neni to její otec a taky by mi vadilo, kdyby se se mnou rozešel a tajně dceru navštěvoval, důvody rozchodu a vazba mezi nima jdou v tomhle případě úplně stranou, jednou z jejich života odešel, tak už by tam prostě neměl být, to je riziko vztahu ve kterym je nevlastní dítě
Jinak pokud má vnučka kde spát, co jíst a v čem chodit, tak to na ospod opravdu neni
Roky s nimi žil malou vychovával, dítě k nemu má citovou vazbu. Řekla bych, že kdyby se s ní chtěl stýkat a dal t k soudu, tak by měl poměrně velkou šanci. Já zas naopak nechápu, proč to matce tolik vadí? Rozešli se přece oni dva, ta malá za to nemůže a zbytečně se trápí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.9.21 13:56
@arinecka píše:
Roky s nimi žil malou vychovával, dítě k nemu má citovou vazbu. Řekla bych, že kdyby se s ní chtěl stýkat a dal t k soudu, tak by měl poměrně velkou šanci. Já zas naopak nechápu, proč to matce tolik vadí? Rozešli se přece oni dva, ta malá za to nemůže a zbytečně se trápí.
Protože tohle je její styl. Má to tak odjakživa a s každým. Nemůže překousnout, že se od ní odstěhoval. Jako spokojená rodina žili plus mínus dva roky, potom si už žila svůj život. Doma často nebyla, byly i doby, kdy doma nebyla několik týdnů. Staral se ex zeťák. Dcera jen přišla, vzala malou do obchoďáku, na večeři, udělala si s ní fotky na sociální sítě a zase zmizela. Takový život jí vyhovoval. Před kolegy a kamarádkami toto tajila, aby byla za matku roku. Všude dělala z jejího ex neschopného, že s ní žije proto, že nemá kam jít. Ráda ze sebe dělá samaritánku. Malá to nesměla nikde říct, vždy jen něco řekla mně, lezlo to z ní jak z chlupaté deky a postupně. Vždy chtěla slib, že máma nebude vědět, že to vím. Jenže teď se jí překazily plány, odešel, ještě k tomu za jinou a to její ego neumí zpracovat. Takže musí ubližovat. Kdyby se o malou nechtěl zajímat, rve mu jí násilím a všude ho pomlouvá, že malé ublížil. A takto je to u ní se vším. Já už jsem se musela naučit tu její hru. Když jí zavolám, jestli si můžeme přijet na víkend pro malou, nikdy nám jí nedá, raději ji nechá samotnou doma. Když jí napíšu, že máme nabitý víkend a že jdu na noční, začne se hroutit, že by potřebovala hlídání. Tak to hraju s ní, stylem, že hraju zaneprázdněnou a okamžitě máme malou na víkend. Malá to všechno chápe, už dávno a hraje s ní tu její hru také. A takto je to úplně se vším, všechny blízké ráda deptá, proto jsme už vzdali veškeré snahy o domluvy. Manžel se jí snažil domluvit, ať s holkou neřídí jako prase. Místo toho, aby si něco uvědomila, ukazuje mu záběry z kamery, které má v autě a píše mu o tom, jak jezdí dvě stě. Já jsem se jí snažila domluvit, aby k malé netahala teď žádné jiné chlapy, to nedělala, scházela se s nimi mimo, ale přesto jsem se o tom zmínila, že pro malou to vhodné není a že ti, které si ona vybírá nejsou pro ní jako pro matku s dítětem vhodní. Od té doby už holku vzala na dvě večeře s muži, hned mě o tom informuje a posílá mi fotky desítky svaloušů, které loví někde na tom Instagramu. Ano jsem blbá, že jsem nebyla ticho. Všechno totiž využije k tomu, aby deptala, bere to tak, že je dospělá a nemáme jí co radit. Když píše v době, kdy je malá u nás a já jí řeknu na něco co mi vypráví svůj názor, okamžitě to otáčí a začne mi vypisovat, že si pro malou přijede, přitom moc dobře ví, že o malou nejde a máme ji tu rádi. Ráda deptá i stylem, že z obyčejné virózy udělá, že vnučka je zralá minimálně na nemocnici. Už se stalo například to, že mi volala, hysterické scény, že malá má čtyřicítky, pořád spí a že se o ní bojí. Říkám jí ať s ní jde na pohotovost, tvrdí mi, že byla, volám zeťákovi, ať se k nim jede podívat, že si domluvím v práci volno a vyrážíme tam. On mi řekne, že s malou teď mluvil a že je venku s kamarádkou. Volám vnučce, ta mi to potvrdí, že je v pořádku a má jen trošku nudle. Když chci nastoupit na holku, úplně to otáčí a říká, že já přeháním a že nejsem normální, že mi neříkala, že je na tom holka tak zle. Prý mám jít zpět do první třídy, abych se naučila porozumět mluvenému slovu. Když mám jako důkaz smsky, je podle ní můj problém, že nerozumím psanému textu a ještě ze mě s klidem udělá blázna.
- Citovat
- Upravit
11.9.21 14:11
@Anonymní píše:
Ahoj všichni, jdu se sem vypsat a požádat o radu, jestli nikdo neví, jak situaci řešit, já už jsem vážně bezradná a nešťastná z vlastního dítěte. Dcera byla od útlého dětství velmi problémové dítě. Byly s ní problémy už ve školce, neskutečné scény u doktorů, v nemocnici, kde skopala doktora a sprostě mu nadávala v šesti letech, jsem se za ní opravdu styděla a takových situací byly miliony. Manžel jí vyženil a adoptoval si ji, narodila se mi v 18 letech z krátkodobé známosti, ale od dvou let měla kompletní rodinu a milujícího otce. S manželem máme skvělé manželství, holka měla vždycky všechno, ale nikdy nebyla spokojená a věkem se to zhoršilo. Ty největší problémy začaly ve škole, nebyl den, kdy by nebyl nějaký problém. Když jsme jí věřili, vždy se ukázalo, že lže a akorát z nás udělala blbce. Absolutně neuznávala a neuznává žádné autority. Napadla mě, napadla učitelku, na manžela si vymyslela pokus o znásilnění, který se samozřejmě neprokázal, nicméně celé to vyšetřování nás s manželem už dohnalo k tomu, že jsme začali navštěvovat psychologa. Dcera byla v péči psychologů od prvního stupně, žádný velký efekt to nemělo. Stejné to bylo i s výchovným ústavem, kde měla několikrát soudně nařízený pobyt. Vždy se vše po pár týdnech doma vrátilo do starých kolejí. Problém má i s mladšími sourozenci, odjakživa je nesnáší, přitom nemá důvod. Těch problémů s ní bylo za její dětství tolik, že tady nemůžu vše vypsat. Psala bych to týden, takže jen pro představu, jak to s ní bylo těžké. Nic se nezměnilo ani po základní škole, kterou vyšla s odřenýma ušima. Ani jeden ze tří učebních oborů neudělala, vydržela tam vždy pár měsíců. Došlo to tak daleko, že jsme jí v 18 vyhodili z baráku. Vrátila se nám po roce i s malou vnučkou, ale problémy byly stále. Střídala chlapy, každého oškubala a odkopla, navíc si hledala partnery podle konta, nikoli vhodné pro život. To jak se k tomu všemu živila, ani nechci zmiňovat. Nicméně kvůli malé jsme si je nechali u sebe obě. Dcera se o malou starala, ale vždy jen v čase, kdy se jí to hodilo. Když se mi to nelíbilo, vyhrožovala, že už malou neuvidím, tak pokud jsme nebyli v práci, hlídali jsme. Když jsme řekli dost, našla si chůvu a když se chtěla bavit, využívala téhle služby. Přitom ze sebe vždy dělala matku roku. Ano o malou se starala, ale jen, když se jí to hodilo. Ve čtyřech letech vnučky konečně vypadalo, že dcera dostala rozum. Našla si slušného, pracovitého chlapa, který jí opravdu miloval a skvěle přijmul vnučku. Na jednu stranu jsem ho chtěla varovat, ale byla jsem ráda, že konečně bude vnučka žít normálně. Že už nebude máma nahánět pány, nechávat se vydržovat a chodit na párty. Ze začátku vypadalo vše slibně, dcera si našla práci, začala studovat a všichni tři byli šťastní. Taková spokojená rodina. Dcera má tu stejnou a velmi dobrou práci do dnes, úspěšně si dodělala maturitu a v tomto ohledu se změnila. Ale jinak se postupně po pár letech vše začalo vracet do starých kolejí. Chlapi, party a partner s dcerou až na posledním místě. Dopadlo to tak, že zeťák se staral o malou a dcera si zase žila ten svůj život. Pochopil, že s ní to nemá cenu. Bylo mu ale líto malé, která ho miluje, tak několik let vydržel žít s dcerou jako spolubydlící a staral se o vnučku, dcera stejně nebyla většinu času doma. Jenže je to mladý chlap a nemohl to vydržet věčně, před nějakým časem si našel novou známost a před pár měsíci se odstěhoval. Dcera mu ale brání v kontaktu s vnučkou, zkouší jí manipulovat, nemůže překousnout, že si našel jinou. To, že ona měla za tu dobu chlapů desítky, to pro ní není argument. Používá svou dceru jako rukojmí proti nám i proti ex. Vůbec jí nezajímá, že nás má dcera ráda, nejvíc zeťáka. Každý den mu brečí do telefonu, chce být s ním, ale máma jí to zakazuje. Zeťák se s vnučkou stýká tajně, když zůstane o víkend sama doma, chodí tam za ní. Jenže dcera na to přišla a zavolala na něj policii. Ona lže a jde přes mrtvoly, navíc začíná s vnučkou bojovat, z vnučky se stává slečna, krásná slečna, navíc je to strašně hodná, slušná a skromná holčička a mě přijde, že na ní dcera žárlí. Všichni se jí bojíme, ale takto už to nejde, já musím pomoci vnučce. Nechci jít proti vlastní dceři, ať je jaká je, je to moje dítě, navíc vnučka jí má moc ráda, pořád je to její máma, ale vidím na ní, že se to v ní pere a má mámy plné zuby. Hlavně poslední dobou, co se odstěhoval zeťák, vnučka jí neodpustí, že jí styk s tátou,(vnímá ho tak)zakazuje a pomlouvá ho. Když na něj sprostě nadává, malá pláče. Denně mu volá a pláče, že se jí stýská. Kolikrát si s ní do noci píše. Malá se cítí sama. On ale nemá sílu to nijak řešit. Já ale nemůžu dělat, že se nic neděje. Dcera se o vnučku stará stylem, že uklidí, uvaří, domácnost vede ukázkově, nakoupí jí značkové oblečení, na oko vypadá jako matka roku, ale ve výsledku žádný zájem, často zůstává sama doma a myslím si, že desetiletá holčička potřebuje mámu mnohem více. Myslíte, že je to na ospod?
Není to na ospod a dcerunce by měl někdo pořádně namlatit hubu a vypakovat do světa. A to mluvím za sebe, kdy jsem měla podobnej život, taky jsem prošla vychovnakem a dalšími věcmi… dneska už jsem normální baba…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.9.21 14:12
@arinecka píše:
Roky s nimi žil malou vychovával, dítě k nemu má citovou vazbu. Řekla bych, že kdyby se s ní chtěl stýkat a dal t k soudu, tak by měl poměrně velkou šanci. Já zas naopak nechápu, proč to matce tolik vadí? Rozešli se přece oni dva, ta malá za to nemůže a zbytečně se trápí.
Protože je evidentně jebla 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.9.21 14:15
Jinak abych zkusila nějak pomoct, tak můžeš si zažádat na soud o svěření malé do péče…zajdi na opatrovnický rovnou a tam sepiste žádost…dceeunka mezitím začne dělat humbuk a toho bych využila, a taky bych jí řekla, že uděláš nemožný aby malou si získala a ona ať táhne do ha.zlu třeba. Tvrdost tady chyběla tvrdost dcerunce, moc jste se s ní srali a sere. e a to je ten problém.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.9.21 14:45
@Anonymní píše:
Protože tohle je její styl. Má to tak odjakživa a s každým. Nemůže překousnout, že se od ní odstěhoval. Jako spokojená rodina žili plus mínus dva roky, potom si už žila svůj život. Doma často nebyla, byly i doby, kdy doma nebyla několik týdnů. Staral se ex zeťák. Dcera jen přišla, vzala malou do obchoďáku, na večeři, udělala si s ní fotky na sociální sítě a zase zmizela. Takový život jí vyhovoval. Před kolegy a kamarádkami toto tajila, aby byla za matku roku. Všude dělala z jejího ex neschopného, že s ní žije proto, že nemá kam jít. Ráda ze sebe dělá samaritánku. Malá to nesměla nikde říct, vždy jen něco řekla mně, lezlo to z ní jak z chlupaté deky a postupně. Vždy chtěla slib, že máma nebude vědět, že to vím. Jenže teď se jí překazily plány, odešel, ještě k tomu za jinou a to její ego neumí zpracovat. Takže musí ubližovat. Kdyby se o malou nechtěl zajímat, rve mu jí násilím a všude ho pomlouvá, že malé ublížil. A takto je to u ní se vším. Já už jsem se musela naučit tu její hru. Když jí zavolám, jestli si můžeme přijet na víkend pro malou, nikdy nám jí nedá, raději ji nechá samotnou doma. Když jí napíšu, že máme nabitý víkend a že jdu na noční, začne se hroutit, že by potřebovala hlídání. Tak to hraju s ní, stylem, že hraju zaneprázdněnou a okamžitě máme malou na víkend. Malá to všechno chápe, už dávno a hraje s ní tu její hru také. A takto je to úplně se vším, všechny blízké ráda deptá, proto jsme už vzdali veškeré snahy o domluvy. Manžel se jí snažil domluvit, ať s holkou neřídí jako prase. Místo toho, aby si něco uvědomila, ukazuje mu záběry z kamery, které má v autě a píše mu o tom, jak jezdí dvě stě. Já jsem se jí snažila domluvit, aby k malé netahala teď žádné jiné chlapy, to nedělala, scházela se s nimi mimo, ale přesto jsem se o tom zmínila, že pro malou to vhodné není a že ti, které si ona vybírá nejsou pro ní jako pro matku s dítětem vhodní. Od té doby už holku vzala na dvě večeře s muži, hned mě o tom informuje a posílá mi fotky desítky svaloušů, které loví někde na tom Instagramu. Ano jsem blbá, že jsem nebyla ticho. Všechno totiž využije k tomu, aby deptala, bere to tak, že je dospělá a nemáme jí co radit. Když píše v době, kdy je malá u nás a já jí řeknu na něco co mi vypráví svůj názor, okamžitě to otáčí a začne mi vypisovat, že si pro malou přijede, přitom moc dobře ví, že o malou nejde a máme ji tu rádi. Ráda deptá i stylem, že z obyčejné virózy udělá, že vnučka je zralá minimálně na nemocnici. Už se stalo například to, že mi volala, hysterické scény, že malá má čtyřicítky, pořád spí a že se o ní bojí. Říkám jí ať s ní jde na pohotovost, tvrdí mi, že byla, volám zeťákovi, ať se k nim jede podívat, že si domluvím v práci volno a vyrážíme tam. On mi řekne, že s malou teď mluvil a že je venku s kamarádkou. Volám vnučce, ta mi to potvrdí, že je v pořádku a má jen trošku nudle. Když chci nastoupit na holku, úplně to otáčí a říká, že já přeháním a že nejsem normální, že mi neříkala, že je na tom holka tak zle. Prý mám jít zpět do první třídy, abych se naučila porozumět mluvenému slovu. Když mám jako důkaz smsky, je podle ní můj problém, že nerozumím psanému textu a ještě ze mě s klidem udělá blázna.
Ach jo, nemáš to vůbec jednoduchý 
A vnučka už vůbec ne. Dcera by potřebovala dostat od života pořádnej kopanec, aby si uvědomila, že není na světě sama, a netočí se vše jen kolem ní. Strašnej sobec. Obdivuju tě, jak to všechno zvládáš 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.9.21 14:49
@Wilík píše:
Jinak abych zkusila nějak pomoct, tak můžeš si zažádat na soud o svěření malé do péče…zajdi na opatrovnický rovnou a tam sepiste žádost…dceeunka mezitím začne dělat humbuk a toho bych využila, a taky bych jí řekla, že uděláš nemožný aby malou si získala a ona ať táhne do ha.zlu třeba. Tvrdost tady chyběla tvrdost dcerunce, moc jste se s ní srali a sere. e a to je ten problém.
Nemyslí si, že by se s ní nějak srali, jak ty píšeš. Ona má prostě takovou povahu, a nic a nikdo s tím prostě nic neudělá. Potřebovala by si pěkně nabít čumák, aby přišla na to, že nic není jen tak a automaticky. Teď je ve hře vnučka, a pokuď jí nepůjdou rodiče na ruku, tak neuviděj vnučku. Tohle je strašně těžký, ono se lehce mluví, ale hůř se to pak udělá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.9.21 15:02
@Wilík píše:
Jinak abych zkusila nějak pomoct, tak můžeš si zažádat na soud o svěření malé do péče…zajdi na opatrovnický rovnou a tam sepiste žádost…dceeunka mezitím začne dělat humbuk a toho bych využila, a taky bych jí řekla, že uděláš nemožný aby malou si získala a ona ať táhne do ha.zlu třeba. Tvrdost tady chyběla tvrdost dcerunce, moc jste se s ní srali a sere. e a to je ten problém.
Hubu by si namlátit potřebovala, ale to by nesměla být matkou. Na mě to působí tak, že zakladatelka a její pan manžel jednají takto kvůli vnučce, což je naopak šlechtí. Musí to stát hodně úsilí, nervů a sebeovládání. Ta holčička za svou matku nemůže a už takto má naloženo více, než dost. Nechat nabít hubu matce, automaticky se to sveze s tou malou a to je přece absolutně špatně. Navíc to na mě působí tak, že dcera si je toho plně vědoma a bohužel používá svou dceru jako prostředek na manipulování s ostatními a takoví lidé se opravdu ničeho neštítí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.9.21 15:09
@Masina píše:
Se současnou situací neporadím, je mi to všechno moc líto. Nicméně pokud ti, zakladatelko, někdy někdo bude klást za vinu, že je dcera taková, jaká je, nebo že jsi neudělala něco, co se teď může zdát jako očividně správné rozhodnutí, tak na toho člověka zvysoka kašli. Rozhodovali jste se podle aktuální situace, ne podle toho, co víte teď. Dcera se zřejmě narodila s vrozenou emoční plochostí. I kdybyste takové dítě zahrnuli nebeskou láskou, nemá v sobě kapacitu být stejně citlivá jako normální lidé. S tím vším souvisí i neuznávání autorit, nedomýšlení důsledků svých činů, agresivní chování. Klobouk dolů nad tím, co jste už všechno vydrželi a strašně mě mrzí, že to nemá šťastný konec. A nejvíc mě trápí to, že když má někdo problémové dítě (ty), je na něj hned pohlíženo jako na člověka, který to způsobil nebo v mírnější formě jako na toho, kdo prostě neudělal dost. Zatímco ten, kdo má dítě milé a bezproblémové, ten je všude za super rodiče (tvoje dcera).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.9.21 18:04
@Ja-rekk píše:
Hubu by si namlátit potřebovala, ale to by nesměla být matkou. Na mě to působí tak, že zakladatelka a její pan manžel jednají takto kvůli vnučce, což je naopak šlechtí. Musí to stát hodně úsilí, nervů a sebeovládání. Ta holčička za svou matku nemůže a už takto má naloženo více, než dost. Nechat nabít hubu matce, automaticky se to sveze s tou malou a to je přece absolutně špatně. Navíc to na mě působí tak, že dcera si je toho plně vědoma a bohužel používá svou dceru jako prostředek na manipulování s ostatními a takoví lidé se opravdu ničeho neštítí.
Ale ono to stejně skončí blbě… tady jde o to ukázat, že se s ní Nikdo nebude malovat, na některý lidi holt platí jen tvrdost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
