Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@lucenka píše:
ano každý má tu hranici jinde. Jsem ráda, že můžu klukovi dopřát třeba zrovna ten tenis, protože ho narozdíl od levnějšího fotbalu baví. A cestování je třeba pro mě taky priorita, protože si myslím, že mu to hodně pomůže do budoucna.
Tak jasan, já jsem zase ráda, že to můžeme dopřát oběma dětem. Přesto na dovolené v cizině netrvám a často je mnohem poučnější a zajímavější dovolená v ČR pod stanem, než nějaký resort v Řecku ![]()
edit: tohle je právě to, co tu někdo nazval pohodlností a neochotou se uskromnit. Pro mě kdyby mělo druhé dítě znamenat právě jen to, že nebudeme moct často cestovat do zahraničí, tak bych se nerozvažovala ani na chvilku. Přínosy cestování s dětmi pro mě nepřeváží přínos ze sourozence ![]()
@unuděná píše:
Tak jasan, já jsem zase ráda, že to můžeme dopřát oběma dětem. Přesto na dovolené v cizině netrvám a často je mnohem poučnější a zajímavější dovolená v ČR pod stanem, než nějaký resort v Řeckuedit: tohle je právě to, co tu někdo nazval pohodlností a neochotou se uskromnit. Pro mě kdyby mělo druhé dítě znamenat právě jen to, že nebudeme moct často cestovat do zahraničí, tak bych se nerozvažovala ani na chvilku. Přínosy cestování s dětmi pro mě nepřeváží přínos ze sourozence
tak my nejezdíme do rezortů
a kombinujeme dovolené v ČR a zahraničí. Vidím, jaký má pro dítě to zahraničí velký přínos. Ono se jinak zapamatuje třeba spoustu věcí z dějepisu, zeměpisu, když to vidí na vlastní oči.
@lucenka Jo, já nerozporuju, že to má pozitivní vliv
Jen říkám, že ho podle mě nemá pozitivnější než přítomnost sourozence ![]()
Tenis je taky super, ale úplně stejně jako každý jiný sport, který dítě vykonává s radostí. Ale je to sport zbytečně předražený právě kvůli prestiži. Myslím, že když to správně podáš, tak dítě bude bavit jistě i něco jiného ![]()
@unuděná píše:
Tenis je taky super, ale úplně stejně jako každý jiný sport, který dítě vykonává s radostí. Ale je to sport zbytečně předražený právě kvůli prestiži. Myslím, že když to správně podáš, tak dítě bude bavit jistě i něco jiného
No nebude. Zkoušela jsem ho dát na jiné sporty, motivovat. A nic. Baví ho tenis, navíc mu i jde. Pravda baví ho ještě třeba lyžování, ale to taky není zrovna levný sport a nedá se provozovat celoročně.
@lucenka No tak hlavně, že něco ho baví
Syna právě tenis taky nadchl, i mu šel (chodil jeden rok se školkou na takové ty všestranné kurzy, kde ti trenéři řeknou, co dítěti jde a co fakt ne), tak jsem se byla mrknout u nás a chtějí tu 7,5tis/pololetí (pro 6ti leté dítě!), i všude možně v okolí jsou ceny podobné. Takže to jsem si řekla ani náhodou, i když mohli bysme si dovolit mu to platit, a chodí na jiný sport, který ho postupem času taky hodně nadchl i mu jde. Zase to ale nebaví mě
Takže teď přemýšlíme opět nad změnou
Mě je to celkem jedno, co dítě dělá. Hlavně když se hýbe a nesedí celý odpoledne někde na compu.
@lucenka píše:
tak my nejezdíme do rezortůa kombinujeme dovolené v ČR a zahraničí. Vidím, jaký má pro dítě to zahraničí velký přínos. Ono se jinak zapamatuje třeba spoustu věcí z dějepisu, zeměpisu, když to vidí na vlastní oči.
Děláte, jak kdyby ti, co mají 2 a více dětí, byli chudí a nikam nejezdili, děti neměli žádné, byť dražší koníčky
, atd. … To neznamená, že všichni jedináčci jezdí každoročně k moři, mají značkovém oblečení a jsou chirurgové… ![]()
@Makca87 píše:
Děláte, jak kdyby ti, co mají 2 a více dětí, byli chudí a nikam nejezdili, děti neměli žádné, byť dražší koníčky, atd. … To neznamená, že všichni jedináčci jezdí každoročně k moři, mají značkovém oblečení a jsou chirurgové…
Ale tak já píšu o sobě. Kdybychom měli víc dětí, tak bychom něco museli omezit, na něčem začít šetřit. Takže radši mám v současné chvíli jedno dítě, ale můžeme si dopřát vše, co uznáme za vhodné.
@unuděná nás teď tenis stojí 7 tisíc na čtvrtletí
ale zase ho má 3× týdně. On moc velký výběr sportů pro kluka není. Nemá rád kontaktní sporty.
Mám jedno dítě, protože jsem měla náročný porod po kterém mám zdravotní problémy.. těhotenství byla hrůza…prckovi jsou dva roky a do teď se mi budi snad 5krat v noci..a je celkově náročný…,druhé ani už nemohu mít a asi bych ani nechtěla znovu vše podstupovat
@lucenka píše:
Ale tak já píšu o sobě. Kdybychom měli víc dětí, tak bychom něco museli omezit, na něčem začít šetřit. Takže radši mám v současné chvíli jedno dítě, ale můžeme si dopřát vše, co uznáme za vhodné.
No právě, každý je jiný a každý má jiné priority
. Někdo má s partnerem dohromady plat 25 tisíc, 2 děti a cítí se bohatý a spokojený, jiný má dohromady 60 tisíc, jedno dítě a vede nespokojený život.
@lucenka My chceme zkusit volejbal nebo nohejbal. Taky není na kontaktní sporty. Teď hraje fotbal, je šikovnej, ale jakmile je proti němu někdo hodně průbojnej, tak se bojí
Taky 3× týdně plus semtam nějaký zápas a platíme 2tis/čtvrtletí. Taky pálka no
Hlavně myslím, že v tomto věku 2× týdně bohatě stačí. Takhle nestíháme ani jít odpo třeba na kolo, v létě k vodě ![]()
@unuděná tak u nás mu to aspoň 2× navazuje hned na školu, takže a pak má čas na kamarády. Jenom v pátek to začíná později, ale aspoň se díky tomu můžu jít na něj podívat ![]()
Jo s tou průbojností to měl stejně. Navíc je strašně opatrný a hodný na holčičky, takže by jim pořád nechával míč ![]()
Jsem jedináček a celý život jsem si přála sourozence. Celá pozornost rodičů - pozitivní i negativní - je jen na mě. A to jsou zatím díkybohu v dobré kondici, nicméně už teď občas slýchám, že rozhodně přeci nemůžu uvažovat o stěhování do jiného města nebo nedejbože jiné země, že jim přeci musím být ku pomoci (paradoxně oba mí rodiče se od svých rodičů odstěhovali a péče zůstala na jejich sourozencích). Mám je moc ráda, jsou skvělí a ta pozornost má jistě i své výhody, ale cítím se prostě svázaná. Nebo teď, tím, že nemám žádné sourozence, „čekají“ na vnouče ode mě, neustále naznačují, kdy už si nějaké dítě pořídíme. A to oni sami měli mě v pozdějším věku, než je mi teď (30 mi ještě nebylo).
Já určitě, pokud to půjde, chci mít s manželem víc dětí, než jedno.
Prosím anonym, je to dost citlivé.
Moje sestřenice nechtěla jedináčka a bohužel ho má. Nechtěla ho hlavně z toho důvodu, že bude mít o to dítě pořád strach. A jde to vidět, skleníkový efekt, dítě pomalu nesmí na trampolínu, bo by si na třikrát zlomilo nohu, atd. Veškerá pozornost směřována na něj, takže i když jsou občas přísní, dítě je má na salámu, když začne brečet, začne kašlat a všichni se uklidní a konejší, aby se nepoblilo. Je opravdu rozmazlené, nechce se dělit, není soustředěné, protože si s ním chce hrát více lidí najednou… Ale to je jen a jen o VÝCHOVĚ! ![]()