Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@lucenka Nám taky, ale stejně se domů dostane až v šest a to už jedem jen sprcha, véča, úkoly, pohádka a spát
Náš holčičky nevyčleňuje, protože má oprsklou ségru, ale celkově není velkej rváč ![]()
@unuděná píše:
@lucenka Jo, já nerozporuju, že to má pozitivní vlivJen říkám, že ho podle mě nemá pozitivnější než přítomnost sourozence
Na to mám stejný názor. I jako dospělá. Pocházím ze tří dětí a zároveň jsem jako bezdětná měla možnost hodně cestovat. Navštívila jsem cca 20 zemí a jako jo, bylo to zajímavý, poznat kulturu, přírodu, lidí, ale dalších 20 zemí bych za bráchu se ségrou fakt nevyměnila. ![]()
@MartinaIrena píše:
Na to mám stejný názor. I jako dospělá. Pocházím ze tří dětí a zároveň jsem jako bezdětná měla možnost hodně cestovat. Navštívila jsem cca 20 zemí a jako jo, bylo to zajímavý, poznat kulturu, přírodu, lidí, ale dalších 20 zemí bych za bráchu se ségrou fakt nevyměnila.
Přesně. Já si myslím, že když jezdí dítě k moři, tak ho zas až tak kultura, historie a lidi nezajímají, … hlavně, že moře a vlny
.
@Makca87 píše:
Přesně. Já si myslím, že když jezdí dítě k moři, tak ho zas až tak kultura, historie a lidi nezajímají, … hlavně, že moře a vlny.
U nás vedou aquaparky. Takže loni top nej nej byla Bešeňová na Slovensku. K moři nechtěj, nuda
A chození po památkách ultra opruz pro ně.
@Makca87 píše:
Přesně. Já si myslím, že když jezdí dítě k moři, tak ho zas až tak kultura, historie a lidi nezajímají, … hlavně, že moře a vlny.
Tak jestli má někdo představu, že cestování do zahraničí znamená jen pobyt u moře, tak to pak jo. My jezdíme za památkami, přírodou, jídlem, kulturou.
@lucenka píše:
Tak jestli má někdo představu, že cestování do zahraničí znamená jen pobyt u moře, tak to pak jo. My jezdíme za památkami, přírodou, jídlem, kulturou.
To vůbec. Ale hlavní roli pro děti hraje moře a písek
, dítě je hravé. Dospělý samozřejmě cestování vnímá úplně jinak.
@lucenka Do mě se třeba naši snažili nacpat kulturu horem dolem (oba jsou defacto umělci, mají velký přehled o umění, architektuře atd. a umí o tom pěkně mluvit), ale z našich procházek po Praze i jiných městech si z dětství stejně nejvíc pamatuju, kde jsme byli na zmrzlině a kde bylo zajímavé hřiště
K cestování a vzdělávání v kultuře i jazyku jsem si musela dojít sama a myslím, že jsem to ještě před dětmi zvládla velmi obstojně
Takže já si nedělám iluze, že dětem dám něco speciálního pobyty v zahraničí. A to jsme třeba strávili hodně času ve Švýcarsku, chozením po horách, přírodě i městech. Co myslíš, že se tam dětem nejvíc líbilo a na co vzpomínají? Že jsme se večer vždy sešli s kamarády na bytě a hráli piškvorky ![]()
@MartinaIrena píše:
U nás vedou aquaparky. Takže loni top nej nej byla Bešeňová na Slovensku. K moři nechtěj, nuda![]()
A chození po památkách ultra opruz pro ně.
Jj, voda jako voda
. Ještě jsem neviděla 5-ti leté dítě, které by bylo unešené z výkladu nějakého hradu, či zámku. Naopak lehce zklamané, že nevidělo princeznu, rytíře, draka,…
@Makca87 píše:
To vůbec. Ale hlavní roli pro děti hraje moře a písek, dítě je hravé. Dospělý samozřejmě cestování vnímá úplně jinak.
Neřekla bych. Kluka třeba to moře nějak moc nebere. Občas mě překvapí, co si z cest pamatuje.
@unuděná píše:
@lucenka Do mě se třeba naši snažili nacpat kulturu horem dolem (oba jsou defacto umělci, mají velký přehled o umění, architektuře atd. a umí o tom pěkně mluvit), ale z našich procházek po Praze i jiných městech si z dětství stejně nejvíc pamatuju, kde jsme byli na zmrzlině a kde bylo zajímavé hřištěK cestování a vzdělávání v kultuře i jazyku jsem si musela dojít sama a myslím, že jsem to ještě před dětmi zvládla velmi obstojně
Takže já si nedělám iluze, že dětem dám něco speciálního pobyty v zahraničí. A to jsme třeba strávili hodně času ve Švýcarsku, chozením po horách, přírodě i městech. Co myslíš, že se tam dětem nejvíc líbilo a na co vzpomínají? Že jsme se večer vždy sešli s kamarády na bytě a hráli piškvorky
A tak to celou dobu myslím
.
@MartinaIrena píše:
Lidi, co se rozhodli nemít děti vůbec, ale očekávají, že až budou staří, tak se o ně naše děti postarají. A kde se ty děti vezmou, to je nezajímá. A to jsou pak často ti, co třeba vedle v diskusi nadávají, že se jim v nemocnici špatně starají o dědečka. Ale že je tam málo sestřiček a ty sestry prostě nejsou, už neřeší.
Přesně tak, lidi si chtějí užívat, děti nechtějí vůbec nebo maximálně jedno, ale přitom se často rozčilují, že je tu hromada Ukrajinců a v Evropě zas různých migrantů. A v důchodu zase, že mají mizerný důchod a nemá se o nich kdo postarat. Kdyby takhle uvažovali jejích rodiče, tak třeba tady také nejsou.
Jak je vidět, na tom socialismu neco bylo, lidi neřešili blbosti ve formě materiálních věcí, ale dělali a vychovávali děti. Dnes je nový iPhone více než dítě a než oželet iPhone a další blbosti každé 2 roky, tak raději oželí dítě. Prozření přichází až ve stáří, já kdybych mohl, tak si jich udělám třeba 10 aneb Fofrník rulez! ![]()
@jege Jo, Fofrnik je frajer. Pro mě zase, když se sejde celá naše početná rodina na různých narozeninách, svatbách, o Vánocích, to je ta nejlepší věc na světě. Je vždycky velká legrace a těším se na to jak malá. A nevyměnila bych to za nic na světě, co se dá koupit nebo zaplatit.
Moje sestřenice má na to v kuchyni takovou hezkou tabulku s nápisem „nejlepší věci v životě nejsou věci“
@jege Prý v ČR by bylo potřeba 2,5 dítěte na rodinu, aby se udržela ekonomika
Já vždycky přemýšlela, co uděláme s tou půlkou
![]()
@lucenka píše:
Neřekla bych. Kluka třeba to moře nějak moc nebere. Občas mě překvapí, co si z cest pamatuje.
Každý si pamatuje něco jiného. Možná, kdyby si měl s kým hrát v moři, či kdekoliv (myšleno dítě +- jeho věku), je více dětský a bavilo by ho více moře. Takhle, když jde s rodiči, kteří se do něj snaží vštěpit kulturu, je jasné, že bude působit dospěleji a mít jiné znalosti
.
@unuděná píše:
@lucenka Do mě se třeba naši snažili nacpat kulturu horem dolem (oba jsou defacto umělci, mají velký přehled o umění, architektuře atd. a umí o tom pěkně mluvit), ale z našich procházek po Praze i jiných městech si z dětství stejně nejvíc pamatuju, kde jsme byli na zmrzlině a kde bylo zajímavé hřištěK cestování a vzdělávání v kultuře i jazyku jsem si musela dojít sama a myslím, že jsem to ještě před dětmi zvládla velmi obstojně
Takže já si nedělám iluze, že dětem dám něco speciálního pobyty v zahraničí. A to jsme třeba strávili hodně času ve Švýcarsku, chozením po horách, přírodě i městech. Co myslíš, že se tam dětem nejvíc líbilo a na co vzpomínají? Že jsme se večer vždy sešli s kamarády na bytě a hráli piškvorky
No vidíš … Moje dítě si z Paříže, kde byl v 5 pamatuje eifelovku, cestování metrem, koupání ve fontáně
vlastně z každé země, kde jsme byli, si pamatuje nějakou přírodní zajímavost nebo památku.