Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Anna766 píše:
Já @Bábrdl rozumím jak to myslela.Mne třeba velmi bavilo vychovávat děti. Mam plno zápisů co které dítě kdy poprvé…užívala jsem si to.Dnes jsou dospělé a mně se po tom i zasteskne, jak byly malé, teď si stejně užívám vnučky, baví mě její hlášky, všechno, velmi ráda s ní trávím čas.
Mám bezdětnou švagrovou, která hlásala to jak nechce děti, její partner taky ne, pak zustala sama v sobě, kdy už bylo pozdě na zakládání rodiny a já to vidím u ní podobné, jak popisuje @Bábrdl ona švagrová teď lituje, teď by nějaké velké dítě, nebo vnouče brala…ale teď, hotové, to že nerodila, nevychovávala, to ji bych řekla nechybí vůbec. Jen teď pociťuje svoji samotu.
Přesně tak! Já přeci vím, že ve stáří by se mi šiklo vic děti. To ví každý. ![]()
Ale teď se prostě cítím na jedno. (I kdybych nebyla tak stará). Naplňuje mě mateřství, ale i moje práce. I moje koníčky. Vím, že se dvěma dětma by to nešlo. Umím si to přiznat.
@Modesta no ja mam 2 deti protoze se to 2× proste povedlo navzdory vsem prognozam a tajne doufam, ze budou partaci a oporou hlavne sami sobe navzajem. V detstvi se spis mijeli, 6 let rozdil je znat. Radi se maji, ale vylozene partaci fakt nejsou. A zrovna vcera jsem jim rikala, at se snazi z republiky co nejdrive vypadnout, protoze se milovymi kroky ritime do realnymu socializmu, ktery jsem zazila a jim to fakt nepreju. Rada s nimi travim cas, jsem rada ze i oni ho se mnou travi radi, ale starsi syn je dospely a fakt neni moji prioritou aby byl muj partak. Kdyby mi ted nekdo nabidl moznost mit jeste 2 dospele deti, urcite neodmitnu, ale vychovat 4 od zacatku, na to bych nemela.
@Bábrdl presne. Se dvema jsme procestovali kus sveta, ja mam prakticky nepreruseny profesni zivot az na tech par tydnu PPM a ted konkretne domskola mi staci bohate s mladsim. Mit to krat 3 nebo 4 tak to uprimne nedavam.
@Bubla Bůčková píše:
Jasan, kdyby první byla dcera, tak paní kamarádka bude happy. Jo jo zrovna diskuze „jak se vídáte s tchánovi“, vede tři hodiny na boží hod
Zas nikdy nevis, jaky pribeh je v pozadi. Me tchanovci neprijali, nejsem jim dost dobra a davaji mi to najevo uz 20 let. Ani vnoucata z nasi strany je moc nezajimaji. To pak tezko hledas silu se porad snazit a pretvarovat. S manzelem se stykaji casto, do toho jsem nikdy nemluvila.
Já nevím, proč máš potřebu to tak přehánět. Je jasné, že až budou děti ve věku, kdy se poohlédnou po partnerovi, tak je nebudu tahat každý den domů. ![]()
Naopak, budu jim držet pěsti a těšit se na vnoučata.
Jasně, pro mě je každé dítě požehnání a pokud to dlouho nešlo, tak pro rodiče je takové dítě dvojnásobná radost. Já jsem naštěstí typ, že i teď (bude mi 40 let) stačí vedle mě vyklepat trenky a jsem těhotná ![]()
Ten zbytek tvého komentáře je hodně zajímavý. A souhlasím s ním. Problém ovšem je, kam se vrtnout. Protože západ je v tomhle zabitý, tam je to ještě horší. Amerika je šílený stát a být bílý muž, tak se mu vyhnu obloukem. Asie by šla, ale tam jsou takoví rasisti, že by to bylo strašlivě těžké.
Mě to taky nebaví. Respektive teď už mě to začíná bavit, když tomu nejstaršímu bude 5 let a už se s ním dá lecos dělat. Už si s ním i trochu pokecám, samozřejmě řešíme dětské věci, ale jeho postřehy jsou dost zajímavé. Ale prostě chápu, že každá mince má 2 strany. Takže nejdříve porod, utírání zadku a piplání, abysme se dostali do tohoto stavu. Ale výsledek stojí zato ![]()
@Ijen píše:
@Modesta no ja mam 2 deti protoze se to 2× proste povedlo navzdory vsem prognozam a tajne doufam, ze budou partaci a oporou hlavne sami sobe navzajem. V detstvi se spis mijeli, 6 let rozdil je znat. Radi se maji, ale vylozene partaci fakt nejsou. A zrovna vcera jsem jim rikala, at se snazi z republiky co nejdrive vypadnout, protoze se milovymi kroky ritime do realnymu socializmu, ktery jsem zazila a jim to fakt nepreju. Rada s nimi travim cas, jsem rada ze i oni ho se mnou travi radi, ale starsi syn je dospely a fakt neni moji prioritou aby byl muj partak. Kdyby mi ted nekdo nabidl moznost mit jeste 2 dospele deti, urcite neodmitnu, ale vychovat 4 od zacatku, na to bych nemela.
Ano. Proto pokud člověk prožije spokojený život, tak jak si představoval, ale ve stáří výše mu hodila dcerka-pečovatelka, nedá se to interpretovat tak, že „lituje, že neměl dvě děti“.
Co se týká toho reálného socialismu… Bohužel to tady nabírá zvláštní směr a možná budu ještě rychle dceru učit pořádně německy. ![]()
Nechtěla jsem to sem dávat, ale teď jsem toho plná a prostě musím.
Máme v rodině případ, kdy se druhé dítě narodilo postižené a úplně tu rodinu rozklížilo, byť je v tom pochopitelně ten ubožáček nevinně.
Do té doby ukázková rodina, šikovné dítě, pohoda, výlety, hezký život.
Pak si chlap přál dítě, ona nechtěla, on ji přesvědčil, jakto bude krásné. A určitě být mohlo, jenže si vybrali smůlu a dopadlo to blbě.
Kluk vypadal, že je zdravý, žádný problém v těhotenství, nic. Ale co zažívají teď
Těžká MR, PAS.
Teď už se jen hádají, jestli ústav ano ne. Otec nechce, ale zároveň na syna nemá trpělivost. Matka nechodí do práce, už to nedává. Do toho starší dcera už z toho psycho.
Vygradovalo to teď v karanténě, když jsou zavřené i denní stacionáře.
![]()
To jenom k tomu, že „nikdo nelituje, že má druhé dítě“.
@Bábrdl píše:
Nechtěla jsem to sem dávat, ale teď jsem toho plná a prostě musím.Máme v rodině případ, kdy se druhé dítě narodilo postižené a úplně tu rodinu rozklížilo, byť je v tom pochopitelně ten ubožáček nevinně.
Do té doby ukázková rodina, šikovné dítě, pohoda, výlety, hezký život.
Pak si chlap přál dítě, ona nechtěla, on ji přesvědčil, jakto bude krásné. A určitě být mohlo, jenže si vybrali smůlu a dopadlo to blbě.Kluk vypadal, že je zdravý, žádný problém v těhotenství, nic. Ale co zažívají teď
![]()
![]()
![]()
![]()
Těžká MR, PAS.
Teď už se jen hádají, jestli ústav ano ne. Otec nechce, ale zároveň na syna nemá trpělivost. Matka nechodí do práce, už to nedává. Do toho starší dcera už z toho psycho.
Vygradovalo to teď v karanténě, když jsou zavřené i denní stacionáře.
To jenom k tomu, že „nikdo nelituje, že má druhé dítě“.![]()
![]()
No to je teda strašný
Snad to rodiče ustojí…ufff…na to ani nevím, co napsat…
Adél
@Bábrdl To je i jeden z důvodů, proč my mít druhé asi ani nebudeme zkoušet. Díky mé dlouhodobé léčbě, je zde velké mimojiné riziko vrozených vad. Vím, že bysme postižené dítě nedali, ne jako pár nebo rodina, ale celkově po všem co máme za sebou. Já jsem dlohodobě nemocná a doživotně mám omezení a do toho nemocné dítě.. to fakt ne.. Snad to rodina ustojí ![]()
Holky čtu tady vaše příspěvky. Manžel chce druhé dítě, máme syna 16 měsíců a popravdě jsem z toho trochu na prášky. Syna miluju, ale je to s ním náročné, teď navíc začalo období vztekání..nemám tady žádné hlídání, takže jsem s ním 24/7. Navíc vůbec jsem se v mateřství nenašla narozdíl od kamarádek, které dětmi úplně žijou. Strašně mi chybí můj předešlý pohodový život a cestování. Jsem asi fakt sobec a druhé mít ani nemám. Na druhou stranu mám o rok starší ségru a vždycky jsem za ni byla hrozně ráda, jsme kámošky a nebýt jí, tak nejsem tam kde jsem, vždycky mě ve všem povzbudila.
To co tu píše Bábrdl je noční můra ![]()
@Bábrdl píše:
Nechtěla jsem to sem dávat, ale teď jsem toho plná a prostě musím.Máme v rodině případ, kdy se druhé dítě narodilo postižené a úplně tu rodinu rozklížilo, byť je v tom pochopitelně ten ubožáček nevinně.
Do té doby ukázková rodina, šikovné dítě, pohoda, výlety, hezký život.
Pak si chlap přál dítě, ona nechtěla, on ji přesvědčil, jakto bude krásné. A určitě být mohlo, jenže si vybrali smůlu a dopadlo to blbě.Kluk vypadal, že je zdravý, žádný problém v těhotenství, nic. Ale co zažívají teď
![]()
![]()
![]()
![]()
Těžká MR, PAS.
Teď už se jen hádají, jestli ústav ano ne. Otec nechce, ale zároveň na syna nemá trpělivost. Matka nechodí do práce, už to nedává. Do toho starší dcera už z toho psycho.
Vygradovalo to teď v karanténě, když jsou zavřené i denní stacionáře.
To jenom k tomu, že „nikdo nelituje, že má druhé dítě“.![]()
![]()
Tohle je děsně smutné. Ale tohle jsem přesně ty rady musíte mít druhé protože co kdyby…
@Haleyy píše:
Holky čtu tady vaše příspěvky. Manžel chce druhé dítě, máme syna 16 měsíců a popravdě jsem z toho trochu na prášky. Syna miluju, ale je to s ním náročné, teď navíc začalo období vztekání..nemám tady žádné hlídání, takže jsem s ním 24/7. Navíc vůbec jsem se v mateřství nenašla narozdíl od kamarádek, které dětmi úplně žijou. Strašně mi chybí můj předešlý pohodový život a cestování. Jsem asi fakt sobec a druhé mít ani nemám. Na druhou stranu mám o rok starší ségru a vždycky jsem za ni byla hrozně ráda, jsme kámošky a nebýt jí, tak nejsem tam kde jsem, vždycky mě ve všem povzbudila.
To co tu píše Bábrdl je noční můra
To je noční můra každýho. Asi jsem to sem neměla takhle vyblejt, ale dneska jsem se dozvěděla určitý věci
![]()
Prostě on chce, aby byl kluk doma, ale nemá trpělivost, rve na nej, což ale nemá vůbec žádný efekt na nic, jenom to všechno zhoršuje.
![]()
Řekli si už fakt hnusny věci. On ji, že je příšerná matka, když uvažuje o ústavní péči, ona jemu, že je to jeho chyba, že druhé dítě chtěl on ![]()
Teď v tom lita starší dcera
Prostě ne vždy platí, že druhé budete milovat stejně. Může to dopadnout i špatně. ![]()