Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Proč máte jedno dítě?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
23.3.19 08:17
Achjo,ženský. Ptala jsem se čistě zvědavosti zda mají lidé jedinačka ze zdravotních důvodů nebo z vlastního rozhodnutí. Cílem nebylo rozpoutat válku dvou táborů a dohadovat se tady. 
Každý máme život nastavený podle svého. Každopádně děkuji všem za normální odpověď. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.3.19 08:34
kdybych ja měla mít děcko, tak jedno a finito 
a komu se to nelíbí, ať si políbí a proč? proto 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.3.19 17:03
Tak ja nemyslim,ze se tu rozpoutala nejaka nesmiritelna debata,naopak mi prisla na mistni pomery az mila.Nikdo tu nikoho nenapadal,maximalne padlo neco o pohodlnosti nemit dalsi,ale jinak to bylo pomerne prinosne 
aspon pro me ano.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.3.19 23:30
@lljubanka píše: Protože už chybí ploditel
ploditelu je,
jen ty vase sklony tihnout k psychopatum a barovym povalecum nejak nejdou dohromady s plozenim,
ja to znam z te druhe strany, vetsina nechce,
nektere nevi co chteji
a ta co by chtela a moc, tak zase zdravotni problem,
vlastni osud, bohuzel
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
15.4.20 10:02
Četla jsem začátek diskuze a pak konec - někde mezi se to zvrhlo, jak se tady psalo, do přesvědčování a ponižování apod. Ať si každý žije podle svého, jak jemu to vyhovuje. Podle mě ten, kdo se cpe do života jiných a poukazuje na druhého, že to a to dělá špatně nebo je sobec apod., tak je sám zakomplexovaný a nespokojený se svým životem.
A proč jsem tady já? Rozhoduji se, zda druhé mít a nebo ne. Ale čím víc jsem k sobě upřímnější, tím víc je to ho nemít. Pro mě to bylo prostě náročné, porod mega bolestivej a pak se v kuse 3 roky nevyspat. O řvaní a zdravotních problémech nemluvě a i když své dítě miluji nade vše, chybí mi spoustu věcí… Tenkrát jsem byla fakt na dně a představa, že se musím starat ještě o starší - si neumím ani představit. Prostě bych to nezvládla. Spíš jsem hledala diskuzi, kde by se někdo rozhodl pro jedno a pak třeba po 10 letech toho litoval??? Ale když se nad tím člověk zamyslí, tak to bude taky dost individuální. Každý by si měl svůj život prožít tak, aby si ho užil a až se rozhodne, tak pak už neřešit „coby kdyby“. Teď jsem si sama odpověděla 
Je to jen o mě, ale to finální rozhodnutí je sakra těžké!
Adél
- Citovat
- Upravit
Anonymní
15.4.20 10:51
Můžu ti říct, že s prvním dítětem to i přes hromadu problémů ještě šlo dobře, ale to vidím až zpětně. Teprve s druhým nastal pořádný mazec, plus se k tomu přidaly další věci a manželství šlo dost do kopru. A to jsme před dětmi neměli problémy, v podstatě ani u toho prvního. Žádné dluhy, peněz dostatek, podobné názory, takže žádné velké dispozice ke špatnému manželství.
Samozřejmě je to individuální a také záleží jaké jsou ty děti.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
15.4.20 10:51
@Anonymní píše: Četla jsem začátek diskuze a pak konec - někde mezi se to zvrhlo, jak se tady psalo, do přesvědčování a ponižování apod. Ať si každý žije podle svého, jak jemu to vyhovuje. Podle mě ten, kdo se cpe do života jiných a poukazuje na druhého, že to a to dělá špatně nebo je sobec apod., tak je sám zakomplexovaný a nespokojený se svým životem.A proč jsem tady já? Rozhoduji se, zda druhé mít a nebo ne. Ale čím víc jsem k sobě upřímnější, tím víc je to ho nemít. Pro mě to bylo prostě náročné, porod mega bolestivej a pak se v kuse 3 roky nevyspat. O řvaní a zdravotních problémech nemluvě a i když své dítě miluji nade vše, chybí mi spoustu věcí… Tenkrát jsem byla fakt na dně a představa, že se musím starat ještě o starší - si neumím ani představit. Prostě bych to nezvládla. Spíš jsem hledala diskuzi, kde by se někdo rozhodl pro jedno a pak třeba po 10 letech toho litoval??? Ale když se nad tím člověk zamyslí, tak to bude taky dost individuální. Každý by si měl svůj život prožít tak, aby si ho užil a až se rozhodne, tak pak už neřešit „coby kdyby“. Teď jsem si sama odpověděla
Adél
Mam to podobne jako ty. Bojim se, ze bych jednou litovala, ze mam jen jedno. Ja se treba u prvního vyspala v pohode. Muzes mit hodne dite, ale to nikdo nevi, ze jo. Taky vaham.
- Citovat
- Upravit
15.4.20 11:05
@Anonymní píše: Četla jsem začátek diskuze a pak konec - někde mezi se to zvrhlo, jak se tady psalo, do přesvědčování a ponižování apod. Ať si každý žije podle svého, jak jemu to vyhovuje. Podle mě ten, kdo se cpe do života jiných a poukazuje na druhého, že to a to dělá špatně nebo je sobec apod., tak je sám zakomplexovaný a nespokojený se svým životem.A proč jsem tady já? Rozhoduji se, zda druhé mít a nebo ne. Ale čím víc jsem k sobě upřímnější, tím víc je to ho nemít. Pro mě to bylo prostě náročné, porod mega bolestivej a pak se v kuse 3 roky nevyspat. O řvaní a zdravotních problémech nemluvě a i když své dítě miluji nade vše, chybí mi spoustu věcí… Tenkrát jsem byla fakt na dně a představa, že se musím starat ještě o starší - si neumím ani představit. Prostě bych to nezvládla. Spíš jsem hledala diskuzi, kde by se někdo rozhodl pro jedno a pak třeba po 10 letech toho litoval??? Ale když se nad tím člověk zamyslí, tak to bude taky dost individuální. Každý by si měl svůj život prožít tak, aby si ho užil a až se rozhodne, tak pak už neřešit „coby kdyby“. Teď jsem si sama odpověděla
Adél
Jedno dite, protoze jsem mela doma nasilnika..tak druhe ani nahodou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.4.20 11:16
Já jsem měla podobnou úvahu u třetího. Chtěla jsem dítě, ale nechtěla jsem znovu prozivat ty začátky. Já mimina fakt nemusím, tak do roku a pul jen prezivam a čekám, až vyroste. Ale zároveň jsem se bála, že budu litovat, kdybych to dítě neměla. No nakonec ho máme, má 8 měsíců a je to ze všech 3 děti to nejnáročnější. Často me napada, jakej klídek bych teď bez ní měla. Ale pak se zasnim a představím si, jak mi tu za dva roky budou řádit 3 partaci, jak se život zase vrátí k normálu, já se snad i vyspím, najím..budu dělat taky něco jiného, než jen obstarávat děti. Těším se, až bude větší a mám radost, že mám 3 děti. Jen teď prostě prožívám náročné období, které ale pomine a byla by škoda jen kvůli tomu to dítě nemít. Podle mě teda záleží na tom, jestli jsi ochotná obětovat nějaký ten čas, pohodlí apod. Mně to za to stojí, kamarádce třeba ne. Taky. zvazuje třetí dítě, ale už se jí prý nechce. Shodly jsme se na tom, že ideální by bylo koupit si v obchodě tříletý, ale to. jaksi nejde
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.4.20 11:30
@chaela ježiš to by bylo skvělý. Já mám dítě celkem nenáročné, ale fakt tak do roka a půl je to spíš opruz, nic neřekne, nechápe, jenom pořád něco chce 
Tříletý dítě je pak už bezva parťák, pomáhá, diskutuje, hraje si kreativně a zábavně, někdy i samo, je to hodně rozdíl.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.4.20 11:49
Co se nam narodilo mimco nad tim premyslim casto, jestli druhe nebo ne…s mazelem jsme si rekli, ze nam staci nas milacek, ale dalsi v mrazaki jeste uchovavame…spolecny duvod s mazelem pro jedno je vek, dlouho jsme dite mit nemohli nez vyslo ivf, na dnesni zvyklosti jeste asi stari nejsme, ale pocitove vnimame, ze je to pro nas narocnejsi a s druhym ditetem by to bylo jeste horsi, krome toho bychom museli mit hned, pr 4 roky na rozmysleni uz nemame a muj osobni duvod je citova nejistota, bojim se, ze budu deti srovnavat, ze budu mit jedno radsi atd…vidim to u nas, mam starsiho sourozence, ktery od meho narozeni svym zpusobem trpi…a tak 20 let jsme se nesnaseli
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.4.20 11:56
@Anonymní píše: Četla jsem začátek diskuze a pak konec - někde mezi se to zvrhlo, jak se tady psalo, do přesvědčování a ponižování apod. Ať si každý žije podle svého, jak jemu to vyhovuje. Podle mě ten, kdo se cpe do života jiných a poukazuje na druhého, že to a to dělá špatně nebo je sobec apod., tak je sám zakomplexovaný a nespokojený se svým životem.A proč jsem tady já? Rozhoduji se, zda druhé mít a nebo ne. Ale čím víc jsem k sobě upřímnější, tím víc je to ho nemít. Pro mě to bylo prostě náročné, porod mega bolestivej a pak se v kuse 3 roky nevyspat. O řvaní a zdravotních problémech nemluvě a i když své dítě miluji nade vše, chybí mi spoustu věcí… Tenkrát jsem byla fakt na dně a představa, že se musím starat ještě o starší - si neumím ani představit. Prostě bych to nezvládla. Spíš jsem hledala diskuzi, kde by se někdo rozhodl pro jedno a pak třeba po 10 letech toho litoval??? Ale když se nad tím člověk zamyslí, tak to bude taky dost individuální. Každý by si měl svůj život prožít tak, aby si ho užil a až se rozhodne, tak pak už neřešit „coby kdyby“. Teď jsem si sama odpověděla
Adél
Já znám pár takových lidí. Všem je teda přes 60 a mají jedno dítě a nebo žádné. Všichni toho litují, protože pár těch jedináčků jsou homosexuálové a dalších pár svoje děti mít nechce. A staroušci pláčou, že si měli pořídit ještě jedno dítě, protože třeba by chtělo a mělo děti a oni vnoučata.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.4.20 12:11
@Modesta píše:
Já znám pár takových lidí. Všem je teda přes 60 a mají jedno dítě a nebo žádné. Všichni toho litují, protože pár těch jedináčků jsou homosexuálové a dalších pár svoje děti mít nechce. A staroušci pláčou, že si měli pořídit ještě jedno dítě, protože třeba by chtělo a mělo děti a oni vnoučata.
To je zas další věc. Mě vnoučata nelákají, zvlášť jako maminku syna naopak bych skôrem uvítala toho gaye
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.4.20 12:14
@Bubla Bůčková píše:
To je zas další věc. Mě vnoučata nelákají, zvlášť jako maminku syna
Jasně, každý to má jinak… já se teda upřímně taky děsím toho, koho mi jednou kluci přijdou představit snach se tchýně bojí víc, než zeťáků
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
