Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Lena.025 Vždy jsem chtěla jen jedno dítě… Nechtěla jsem patřit k těm strhanými matkám které tlačí kočár a kolem ní běhají další 2deti… Ženská nervní a neupravená.Ovsem život to chtěl jinak přišel nový muž který dítě chtěl…
@jege píše:Taky si neumím představit, co se stane s rodinou, která má 1 dítě, o které přijde v době, kdy další již mít nemůže. Pro mě osobně je něco podobného noční můrou, ale třeba to jiné moc netrápí …
Jasně, určitě je to netrápí… Koho by to trápilo ![]()
Tak hlavně, že sis pořídila pár děcek do foroty, takže když se jednomu něco stane, mávneš rukou, že máš ještě ty záložní ![]()
@jege píše:
Určitě ne, ale kvůli dalšímu bych musel zůstat fungovat a časem by to přebolelo. Pokud by žádné další nebylo, tak bych si to možná i hodil …
Tohle si myslim nepřebolí nikdy, naopak může být nevědomky - nechtěně vyvíjen tlak na další dítě. Prostě tyhle zasraný věci se stávaj a je to prostě tragedie kdykoliv. Ale nebudu si pořizovat 5 dětí jako pojistku pro případ úmrtí. Chci mít dítě, abych ho vychovala zabezpečila, aby bylo hlavně zdravé a šťastné. Tyhle situace asi napadnou občas každého, ale raději nedomýšlet.
@unuděná píše:
@jege by sis to šel hodit, když by ti zemřelo jediné dospělé dítě, které by po sobě zanechalo vnoučátka a nešťastnou druhou polovičku?
Ne, šel bych si to hodit, kdybych přišel o dítě ve věku, kdy již další mít nemohu a kdyby po něm nezbyli potomci …Stačí?
@jege Tak počkej, chápu dobře, že jsi muž? Jaký je věk, kdy už další dítě mít nemůžeš?
Podle mě je to skutečně nechutné uvažování tohle. Jakože děti jsou to jediné, kvůli čemu žijeme? Co ten partner? Co zbytek rodiny, přátelé? ![]()
Jsem jedináček a vždy jsem po sourozenci toužila. Připadala jsem si sama a jako introvert jsem se ani moc neseznamovala. Když jsem rodiče prosila alespoň o malé zvířátko, nepovolili ![]()
Je to na nic, i když teď už mě to tak netíží.
@unuděná píše:
@jege Tak počkej, chápu dobře, že jsi muž?
Chápeš dobře, ale mohu Tě o tom i osobně přesvědčit! ![]()
Zbytek rodiny a přátelé jsou pro mě nesrovnatelné s dítětem a partnerka to má ještě kategoričtější. U ní jsou děti víc než i já.
@jege píše:
Chápeš dobře, ale mohu Tě o tom i osobně přesvědčit!Zbytek rodiny a přátelé jsou pro mě nesrovnatelné s dítětem a partnerka to má ještě kategoričtější. U ní jsou děti víc než i já.
Tak to je snad jasný
Jsem hrozná cíťa…Znám jak to mají jiné rodiny třeba s 3 dětmi, ale všechno to jsou takový ty přirozený „mámy pluku“. Já prostě když teď vidím, jak několik měsíců mě mimčo potřebuje, tak to mu jako ve 4 letech do těch oček budu muset povědět, že do toho pohádkového lesa nepojedeme, protože tohleto, že s ním teď nemůžu jít do pokoje, protože krmim…pak to jak tu lidi píšou - na škole, ať není za socku. Ty příběhy tady, jak děti žárlí a bijou malý mimina
jen ať má maminku jen pro sebe, já si ho naplno užiju, žádný ve dvou letech do práce atd.. A navíc kdyby bylo opačné pohlaví, tak tam je to vůbec ve hvězdách ten vztah. Já jsem si jako malá přála, aby mě maminka měla víc ráda a byla na mně hodná. Teď když sama mám, chápu jaký je to záhul mít 2 holky rok a půl od sebe, ale stejně.. Nechci tohle pro svoje dítě. Že jsme byly se ségrou odkázaný jedna na druhou je hlavní důvod proč si můžu jít vylévat srdíčko do diskuze :nemám žádné kamarády. Měla jsem jednu od mala přidělenou a basta. Pak jsme se vdaly 100 km od sebe a na kafe stejně není s kým. To, co píše Jege mme děsí taky, ale co už…
@unuděná píše:
@jege Tak počkej, chápu dobře, že jsi muž? Jaký je věk, kdy už další dítě mít nemůžeš?Podle mě je to skutečně nechutné uvažování tohle. Jakože děti jsou to jediné, kvůli čemu žijeme? Co ten partner? Co zbytek rodiny, přátelé?
Já být chlap, mám klidně tři ![]()
@Šarlota4 To mě teda jasný není. Podle mě by měl být partner na stejné úrovni, jako děti, ne-li trošku výš. Samozřejmě v době, kdy jsou děti malé a potřebují větší péči, se vztah často trochu upozadí, ale děti jednou odejdou
Pokud rodiče na nich takhle lpí, pak obvykle velmi trpí syndromem prázdného hnízda a „dožívají“ život pro ty děti a vnoučátka. Ale vím, že tento můj názor tu není moc populární, obzvlášť když se ještě zmíním o faktu, že máme dnes většinu chlapů u maminky do třiceti právě kvůli téhle opičí lásce
To už je asi úplně OT, omlouvám se zakladatelce.
@unuděná píše:
@Šarlota4 Podle mě by měl být partner na stejné úrovni, jako děti, ne-li trošku výš.
Podle mě taky, bohužel ženský to vidí jinak.
@unuděná píše:
@Šarlota4 To mě teda jasný není. Podle mě by měl být partner na stejné úrovni, jako děti, ne-li trošku výš. Samozřejmě v době, kdy jsou děti malé a potřebují větší péči, se vztah často trochu upozadí, ale děti jednou odejdouPokud rodiče na nich takhle lpí, pak obvykle velmi trpí syndromem prázdného hnízda a „dožívají“ život pro ty děti a vnoučátka. Ale vím, že tento můj názor tu není moc populární, obzvlášť když se ještě zmíním o faktu, že máme dnes většinu chlapů u maminky do třiceti právě kvůli téhle opičí lásce
To už je asi úplně OT, omlouvám se zakladatelce.
Ale já s tebou naprosto souhlasím. Já to tak vnímám taky, doma udržuju model, kdy manžel dostává na stůl dřív než dítě, nejdřív domluví manžel nebo já a pak až dítě apod. V době mimina jsem manžela neupozadila, měli jsme hodné mimino fakt jsme si užívali a randili. Ale pokud bych si musela v nějaké hodně extrémní situaci tzv. " vybrat " volím dítě.