Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Proč jsem s chlapem? mám v něm jistotu, že se postará o děti a o mě a, že se mu můžu svěřit ![]()
Oni všichni chlapy nejsou stejní..Je pravda že nejmíň polovina z nich jsou ochlastové, záletníci a dost jich je i neschopných, líných a tak podobně..Ale najdou se mezi nimi i poklady- muži s kterými opravdu stojí za to žít, protože je opravdu pěkné mít někoho, kdo vás vždycky podrží, kdo je tu pro vás a hlavně- je to někdo koho milujete
![]()
Zakladatelko, mas pravdu, opravdu moc premyslis. Bohuzel te zklamu, ale neni to posledni dobou, to je tady od nepameti, a casto za tim stoji to slovo na tri pismena. ![]()
@Aires píše: … jsou ochlastové, záletníci a dost jich je i neschopných, líných a tak podobně..
My se známe? ![]()
Ja ti poviem preco sme s takymi muzmi akych tu opisujes preto tieto zeny sa nemiluju nevazia si seba samu myslia si ze ked budu dobre kucharky matky milenky budu muzovi k dispozicii 24 hodin denne tak si ich muz bude vazit a milovat BLBOST!!!
Naco by si taky muz mal vazit zenu ved mu robi sluzku a ked jej prejavi trochu dobrej vole bozka ju povie jej ze ju miluje tak je zena cela happy
keby mali zeny svoje zaujmy svoju hrdost keby prechovavali k sebe uctu tak by to tak nebolo
a iny dovod preco ostavame s takymi chlapmi financie to je ten dovod nemozeme sa osamostatnit pretoze nemame s coho hypoteky dlhy to su caste dovody preco ostavame v nestastnych manzelstvach a nie kvoli detom pretoze deti nie su stastne s rodicmi ktory sa hadaju a nenavidia sa tak prestante klamat same seba a priznajte si pravdu ![]()
Proč jsem se svým chlapem? mám ho ráda
dovede se postarat o rodinu
je na něj spoleh ![]()
Kdyby mě přítel podváděl, nebyla bych s ním.. to ostatní se dá řešit a vyřešit. Proč ve vztahu zůstavat? proto, že toho člověka miluju a máme možnost si ten vztah dopracovat na takovou úroveň, ve které ho chceme mít… a kdybych měla hned utíkat kvůli něčemu co není podle mých představ, kvůli nějakému ponížení, kvůli ztátě hrdosti atd., tak se nejspíš nikdy s nikým neusadím, protože v každém vztahu je něco… něco jiného je, když je tento stav dlouhodobý a ani jeden se nesnaží to změnit, to potom taky nemá cenu a je lepší vztah ukončit… a když to žena dělá proto že má na krku děti, nemá kde bydlet, tak to mi taky přijde smutné, ale asi je to pro ni lepší řešení v tom vztahu zůstávat.. Proč lidi zůstavají ve vztahu kde se dlouhodobě nic nemění a jsou dlouhodobě nespokojoneí těžko říct, tam je to už asi o strachu být sám a o sebevědomí, na to pomůže terapeut…
Chlapi jsou možná líný a neschopný hovada pro to, že poslední dvě tři generace je vychovávaly ženy ke svému vzoru (feminizovaná společnost, doma, ve škole). Tzn. být hodný, nikomu neubližovat, snažit se, aby je měl každý rád, přizpůsobovat se náladám žen, uspokojovat potřeby žen atd. Mimo to na chlapy působí změny ve společnosti jako stírání rozdílů mezi pohlavími a vzrůstající feminismus.
Muži jsou tímto stavem neskutečně frustrováni a vy, ženy, byste si měli uvědomit, že muži v současné době nejsou šťastní, nejsou spokojení i přes to, že jsou relativně úspěšní, krásní, bohatí, mají rodiny. Ke štěstí jim to ale nepomáhá.
V mužích se hromadí frustrace a vztek z toho, že se jim nedostává toho, čeho chtějí dosáhnout, štěstí, spokojenosti a uznání. Vy, ženy, byste měly přestat hledět primárně na sebe a na svoje potřeby a uvědomit si, že chlap, co s vámi žije, možná není šťastný. Nevšímáte si toho, protože on se nesvěřuje se svými pocity, protože je skrývá, aby neukázal svou slabost (= neporušil svou image dokonalého muže), aby nezatěžoval okolí svými problémy, aby nevyvolával vztek ve druhých atd, viz začátek mého příspěvku.
Tito muži potřebují pomoci od nejbližších s tím, aby se dokázali vypořádat se sebou samými, aby se mohli někomu svěřit (musíte v nich vybudovat důvěru) a postupně odhalovat sami sebe. Tím odhalí, proč nejsou šťastní, proč vlastně myslí nejdřív na druhé než na sebe, proč se v nich hromadí frustrace. Současní chlapi potřebují nové impulzy pro co žít, musí pro to začít u sebe, ale VY JIM V TOM MUSÍTE POMOCT. Nevyřešíte to tím, že si tady budete navzájem radit „tak od něj uteč“. Když to vidím, tak se mi otevírá kudla v kapse.
@pickle Já si hlavně myslím, že 50% chlapů absolutně neumí řešit problémy a věřím tomu, že to je právě kvůli té přehnané výchově matek, kdy se podílí z 80% matka a někde vzadu možná otec a dnešní rozvodovost tomu vůbec neulehčuje. A jsem vždy zděšená, když slyším, že bydlet s maminkou do 30 je v pořádku a že to vyhovuje oboum dvoum!!! Bože ne!!! Není to v pořádku!!! Tohle v dnešní společnosti děsí mě, jak se z budoucí generace stávají naprosto nepoužitelní chlapi do budoucna a do praktického života, ale to je asi trošku na jinou diskuzi.
*V mužích se hromadí frustrace a vztek z toho, že se jim nedostává toho, čeho chtějí dosáhnout, štěstí, spokojenosti a uznání. Vy, ženy, byste měly přestat hledět primárně na sebe a na svoje potřeby a uvědomit si, že chlap, co s vámi žije, možná není šťastný. Nevšímáte si toho, protože on se nesvěřuje se svými pocity, protože je skrývá, aby neukázal svou slabost (= neporušil svou image dokonalého muže), aby nezatěžoval okolí svými problémy, aby nevyvolával vztek ve druhých atd, viz začátek mého příspěvku.
Tito muži potřebují pomoci od nejbližších s tím, aby se dokázali vypořádat se sebou samými, aby se mohli někomu svěřit (musíte v nich vybudovat důvěru) a postupně odhalovat sami sebe. Tím odhalí, proč nejsou šťastní, proč vlastně myslí nejdřív na druhé než na sebe, proč se v nich hromadí frustrace. Současní chlapi potřebují nové impulzy pro co žít, musí pro to začít u sebe, ale VY JIM V TOM MUSÍTE POMOCT.*
A nebo
V ženách se hromadí frustrace a vztek z toho, že se jim nedostává toho, čeho chtějí dosáhnout, štěstí, spokojenosti a uznání. Vy, muži, byste měly přestat hledět primárně na sebe a na svoje potřeby a uvědomit si, že žena, co s vámi žije, možná není šťastná. Nevšímáte si toho, přestože ona se svěřuje se svými pocity, protože je odkrývá, aby jste jí mohl pochopit. Ale vy muži chcete, aby vás nezatěžovala svými problémy.
Tyto ženy potřebují pomoci od nejbližších s tím, aby se dokázaly vypořádat se svými problémy, aby se mohly někomu svěřit (musíte v nich vybudovat důvěru) a postupně odhalovat sami sebe. Tím se dozvíte, proč nejsou šťastné, proč vlastně myslí nejdřív na druhé než na sebe, proč se v nich hromadí frustrace.
A tohle je pravda:
Současní chlapi potřebují nové impulzy pro co žít, musí pro to začít u sebe.
A je smutné, že nejvíc práce mají sami se sebou. To je pak jasné, že se od nich nedá nic moc chtít.*
Vy ženy chcete (dá se polemizovat o tom, že ženy ví, co chtějí) psychicky silného muže v pravém slova smyslu. Ale jak jsem psal výše, takoví muži jsou v menšině. V naší společnosti chlapci nevyrůstají v mužském prostředí, nemají mužské vzory. Proto se chovají slabě, mají sklony k sobectví, alkoholismu, násilnictví atd.
Dále ještě doplním, že paralelou k těmhle hodným (nepoužitelným) mužům jsou zlí muži. Tohle jsou záporné extrémy. Současného muže je potřeba vést k tomu, aby přestal být nepoužitelný, aby pochopil, proč se tak chová a nalezl svoji pravou podstatu, před nikým se nepřetvařoval, nechoval se podle toho, co se od něj očekává. Tohle vám, jako ženám, nezávidím, je to běh na hodně dlouhou trať.
@Kobliha51 ta tvoje parafráze mého příspěvku není příliš k věci. Mužský a ženský svět a způsob chápání se nedá takhle srovnávat. Sama uznáš, že rozdíly v chování žen a mužů jsou diametrálně rozdílné.
Současného muže je potřeba vést k tomu, aby přestal být nepoužitelný, aby pochopil, proč se tak chová a nalezl svoji pravou podstatu, před nikým se nepřetvařoval, nechoval se podle toho, co se od něj očekává. Tohle vám, jako ženám, nezávidím, je to běh na hodně dlouhou trať.
Prostě další dítě v rodině.
Není to tak černobílé. Ublížil mi = definitivní šlus.
Hlavně teda - kdybych se „odkopala“, tak mnohé zdejší uživatelky mně znají téměř coby ponižovanou ženušku. Jo, brečím tu někdy denně, jak mně zase naštval, jak mně ponížil, jak trpím! Na druhé straně, kdybyste k nám přijeli, monžá by vám vypadl zrak, protože tu najdete idylickou scénu rodiny s dětma na zahrdáce. Jo, děsně mně někdy štve. Fakt děsně, a pak tady mám prostor, abych se z toho mohla vykecat. Vybrečet. Hystericky vyřvat. Je to ale odraz mých pocitů, nikoli reality. Ta prostě není černobílá. A já věřím tomu, že kdyby můj muž byl žena, t.j. „snížil se“ k tomu, aby on své pocity z roztržek se mnou taky někde zveřejňoval (oni to chlapi moc rádi nedělají), taky to nemusí být nic pěkného.
M.E.