Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Puberta a věk 15 let
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
25.10.22 11:48
@Lucy75 Povídaly jsme si o tom v jiném tématu… Je to u nás trochu lepší než před tím půl rokem, minimálně ubylo kyselých ksichtů a blbých keců, zlepšil se i ten bordel a plýtvání…, ale pořád je to občas na pořádnou přeshubu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.10.22 11:59
@Hecate jj, já vím, vzpomínám 
jsou hrozně moc na mobilech, to jediné na ně funguje, když nereagují ani na třetí výzvu, prostě jim ty telefony na chvíli vemu, než to udělají..
přitom mají jen úplně běžné a normální povinnosti typu vynést koš, vysát, vyklidit myčku… Ovšem uklidit si po sobě jaxi v sobě nemají 
jsou schoné nechat pokrčené mokré ručníky u sebe v posteli, špinavé misky od jídla zavřít do šuplíků k učení, aby to „nebylo vidět“, použité spodní prádlo „odložit“ na pracovní stůl
jedna navíc začla mít bohužel depresivní přepadovky s myšlenkami na smrt, takže jde k psycholožce, tím pádem na ni nemohu být nijak tvrdá, aby se její stav nezhoršil..
spustilo jí to nějaké video, jak mladá holka skočila pod vlak 
ty sítě to je prostě v tomhle zlo, to nikdy úplně neuhlídáš…
K tomu binci : zkoušela jsem jim sand 100× v klidu říct, že je ten pořádek pro mne prostě opravdu důležitý, že je normální si po sobě uklidit - na to mi řekly, že k nim do pokoje přece teda nemusím chodit a tím pádem se nemusím rozčilovat… 
Jenže ony to nechají klidně i v kuchyni, po jejich přípravě svačiny je to jak po náletu německého bombardéru…
Trápí mne i to odsekávání.. že prostě pro klidný hovor, který bude mít smysluplný obsah (a nebude to jen Jo/Ne) a souznění musím počkat až na vhodný okamžik, kdy zrovna ony budou mít „dobrou náladu“-..
no celkově fakt žádná legrace teda.. někdy musím odejít na chodbu a dýchat…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.10.22 12:21
Nechat je být, kdykoli je to možné, jednat s nimi s respektem a slušně a totéž vyžadovat, mít pochopení pro to, že se potřebují vymezit, ale neví, jak na to, pamatovat, že jsou to pořád děti, co potřebuji pohlazení a lásku. Někde jsem četla něco ve smyslu, že rodič má v tomhle věku stát v koutě a jen vždycky přiskočit, když ho dítě potřebuje.
Konkrétně, co zkouším (s menším či větším úspěchem): nechat jim odpovědnost za jejich povinnosti (máte ještě něco do školy, budete s něčím potřebovat pomoct? namísto „jdi se učit“), bordel v pokojíku neřeším, jednou za měsíc mi ale musí předvést tip top pořádek, aby měli plné kapesné, nenechat se vytočit blbyma poznámkáma „tady zase není nic k jídlu“ - „a co bys chtěl? ještě mají otevřeno, můžeš si tam skočit / napiš si to na seznam a příště koupíme“ (není myšleno ani řečeno ironicky), vykázat je do patřičných mezí, když je potřeba (zavolej mi nebo napiš, když někde zůstaneš dýl, abych neměla strach, co se děje; nekřič na mě, prosimtě, já na tebe taky nekricim), být autentický (už mě to fakt štve; potřebuju/chci to a to…), upřímně diskutovat o tom, jaké má kdo o čem představy (například o večerce, trávení volného času, úrovni úklidu, přípravě do školy…).
Zatím to nějak dáváme - mohlo by to být lepší, ale i horší 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.10.22 12:38
@Lucy75 Jojo, mobil a PC, nejlepší kamarádi.
Produkce bordelu… Na jejich pokoje jsem tak trochu rezignovala, ale štve mě, dělají-li nepořádek ve společných prostorách. Třeba jako povalují papírky od čehokoli (nejčastěji sladkostí) po zemi. Že nemůžou zvednout zadek a hodit to do koše.
Úkoly mají u nás přibližně tytéž jako u vás, ale stejně je musím neustále buzerovat. Není to tak, že by se sami aktivně a iniciativně něčeho chopili, typu vyklidili myčku, domyla-li, nebo vynesli koš, přetéká-li.
Zlepšilo se plýtvání (teplou) vodou a elektřinou. Myslím tím časy, kdy zásadně nezhášeli světlo (ať už u sebe v pokoji nebo ve společných prostorách) nebo stáli každý min. půl hodiny pod sprchou , plus se samozřejmě neobtěžovali vytřít, pokud nacákali (ne, fakt nehovořím o pár kapkách, ale o něčem, co se spíš blížilo potopě světa). Zřejmě kromě mých nekonečných proslovů a přednášek zabraly i sociální sítě a někteří influenceři (např. KOVY), kteří mluví o tom, že je to fakt drahé a že bude hůř a že válka atd.
Dále sice oceňuju, že jsou si sami schopni nejen nachystat, ale i uvařit (to je trochu i koníček), ale přesně… kuchyně je jak po náletu a uklízet to po nich je za trest. Ale nad tím tolerantně přivírám oči.
Celkově starší dcera je stále horší než mladší syn, ten možná ještě ani do té pravé puberty nedospěl (je celkově ochotnější a naladěnější).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.10.22 13:21
@Lucy75 píše:
Netušila jsem, jak moc to bude náročné
obrovská náladovost, hormony, drzost, odsekávání, bordelismus nejvyššího kalibru, práskání dveřma
nejvíc mi na rovinu vadí ten bordel (všude nechané hadry, věci, staré jídlo v pokojíčku, nádobí, obaly, psací stoly pokryté vrstvou VŠEHO)..
někdy je líp a poslechnou, někdy musím zařvat, ale včera už jsem se dočkala odpovědi : Neřvi zas.
To s těmi vnoučaty jsem si aktuálně nacpala do hlavy, trochu to určitě pomůže…
Asi to příroda fakt vymyslela správně, abychom se od nich dokázaly jako matky odpoutat a pustit je do světa
jo taky v tom vidím logiku, že kdyby byli v tomto věku milí a poslušní, tak bychom ten odchod nesli mnohem hůře 
ten bordelismus to souhlasí, bohužel, doufám, že se to změní, už nevím, jak s tím bojovat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.10.22 13:58
@cancerka píše:
jo taky v tom vidím logiku, že kdyby byli v tomto věku milí a poslušní, tak bychom ten odchod nesli mnohem hůře
Nebojovat. Akorát to dělá dusno a pro rodiče to je náročné. Vytlačit je s veškerým bordelem do jejich pokojů a ve společných prostorách je buď hodně prudit, nebo lehce prudit a uklízet si to tam podle sebe (to volím já).
Mě máma taky peskovala a bylo to fakt otravný, a to jsme byli dost vycepovany. A nejvíc mě štvalo, jak vždycky zavelela, co nutně musím teď hned nebo ještě dnes udělat, jinak shnijeme ve špíně, anebo společné úklidy/praní nebo práce kolem domu. To si vždycky připomenu, že nestojí za to, aby to zažívaly i moje děti.
Navíc já strašně oceňuju, že si jako dospělá ve vlastní domácnosti můžu rozhodovat o své aktivitě nebo neaktivitě z velké části sama - spousta věcí může počkat (některé i věčně), tak to chci dopřát i jim. Taky by se mi nelíbilo, kdyby třeba partner chodil, že je potřeba vytřít nebo umýt okna, přičemž by měl pravdu a bylo by jasné, že je to v zásadě moje práce, protože on se stará zase o jiné věci.
Prostě žij a nech žít.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.10.22 14:28
@Sedmnactnulajedna píše:
Nebojovat. Akorát to dělá dusno a pro rodiče to je náročné. Vytlačit je s veškerým bordelem do jejich pokojů a ve společných prostorách je buď hodně prudit, nebo lehce prudit a uklízet si to tam podle sebe (to volím já).
Mě máma taky peskovala a bylo to fakt otravný, a to jsme byli dost vycepovany. A nejvíc mě štvalo, jak vždycky zavelela, co nutně musím teď hned nebo ještě dnes udělat, jinak shnijeme ve špíně, anebo společné úklidy/praní nebo práce kolem domu. To si vždycky připomenu, že nestojí za to, aby to zažívaly i moje děti.
Navíc já strašně oceňuju, že si jako dospělá ve vlastní domácnosti můžu rozhodovat o své aktivitě nebo neaktivitě z velké části sama - spousta věcí může počkat (některé i věčně), tak to chci dopřát i jim. Taky by se mi nelíbilo, kdyby třeba partner chodil, že je potřeba vytřít nebo umýt okna, přičemž by měl pravdu a bylo by jasné, že je to v zásadě moje práce, protože on se stará zase o jiné věci.
Prostě žij a nech žít.
nejsem žádný pedant, nevyžaduju sterilní pořádek, toho nejsem schopna ani já 
chci jen, aby odpadky, nádobí a jídlo bylo tam, kde má a oblečení ať aspoň jednou za týden hodí na oprání, když to teda častěji nejde 
do pokoje chodím jen v případě nutnosti, jinak se této místnosti zásadně vyhýbám, zachovám si tak duševní zdraví 
ráda bych slyšela, že se v nich samo něco hne a zlepší se to, že sami budou chtít žít v alespoň trochu normálním prostředí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.10.22 14:33
Nádech. Výdech. Zajít s manželem na wellness, vyčistit hlavu, dělat si radost, pečovat o vztah..prostě cokoliv co pomůže zvýšit psychickou odolnost a zvýší radost ze života. Musí se to jen přežít. A pochopit, že je to prostě součást životního vývoje. My budeme mít doma puberťáka aspoň jednoho ještě hooodne dlouho. Děti 17,12,10,3. Je to na budku, ale přežít se to musí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.10.22 14:35
@andelka83 píše:
Nádech. Výdech. Zajít s manželem na wellness, vyčistit hlavu, dělat si radost, pečovat o vztah..prostě cokoliv co pomůže zvýšit psychickou odolnost a zvýší radost ze života. Musí se to jen přežít. A pochopit, že je to prostě součást životního vývoje. My budeme mít doma puberťáka aspoň jednoho ještě hooodne dlouho. Děti 17,12,10,3. Je to na budku, ale přežít se to musí.
to jste si doma asi vybudovali vinný sklípek ne? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.10.22 14:38
Hééj, tohle je super. Číst, že je i jinde stejné jako u nás
Obzvlášť s tím úklidem. Si vždycky vzpomenu na vtip:
Jít do pokoje teenagera je jako jít nakupovat do IKEA. Jdeš se jenom podívat a odcházíš se šesti talíři, třemi skleničkami, miskou a příborem, ručníkem…
Příspěvek upraven 25.10.22 v 14:44
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.10.22 14:44
U nas obcas drzkuje jen 14lety, a to jednoznacne vic vuci manzelovi, ktery prave vypeni mnohem driv. Z cehoz mi vychazi, ze hadat se s nima a rvat fakt nefunguje. Ja jsem s nima klidas, snazim se je uargumentovat, kdyz uz.
Zadny super poradnik pubos taky neni, nejaky ty talire v pokoji jsou, z kuchyne je uklidi, spinave pradlo vetsinou haze do kose, na pozadani (casto teda opakovane ) pomuze. Krize mam ja zridka, kdyz uz zarvu, ma to ucinek, asi ze vi, ze je zle.
Mam sve limity, ale mysli, ze dost ustupuju tomu, ze jsou to pubertaci, tudiz pro me nekdy fakt ufouni. Treba s tim poradkem, taky jsem byla bordelar, s vlastni domacnosti se to otocilo, ted by mi vyovoval takrka sterilni poradek (nedosazitelne , bojkotuji to vsichni ) Takze to beru jakou takovou vyjimecnou fazi v jejich zivote. Zatim me to ani nijak nestresuje. Pomsta na vnoucatech netreba.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.10.22 14:47
@Jahru píše:
Hééj, tohle je super. Číst, že je i jinde stejné jako u nás
Obzvlášť s tím úklidem. Si vždycky vzpomenu na vtip:
Jít do pokoje teenagera je jako jít nakupovat do IKEA. Jdeš se jenom podívat a odcházíš se šesti talíři, třemi skleničkami, miskou a příborem, ručníkem…
jo přesně, když už tam jednou za čas zajdu, tak ten důvod proč jsem tam, šla úplně zapomenu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.10.22 15:35
@cancerka Fakt je to průvodní jev puberty, aby měli bordel v pokoji? Já jsem to teda nezažila…kecy o jejich pokoji by neuspěly, protože je to můj byt
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.10.22 15:45
@Monchichik píše:
@cancerka Fakt je to průvodní jev puberty, aby měli bordel v pokoji? Já jsem to teda nezažila…kecy o jejich pokoji by neuspěly, protože je to můj byt
Nemyslím si, že všichni puberťáci mají bordel. Měla jsem například spolužáka, který byl vždycky na pořádek, jeho pokoj byl jak výkladní skříň.
Druhá věc je, co dovolí rodiče. Mně by doma bordel v pokoji taky neprošel. Vůbec ne stylu špinavé nádobí, drobky, jídlo všude možně. Moje máti měla problém i s tím, že jsem měla rozložené učebnice a sešity. De facto to můj pokoj ani nebyl.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
