Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj je mi 36let přítelkyni 32, žijeme spolu 1,5roku vztah 2roky po necelém půl roce jsme se rozhodli mít miminko. Opravdu jsem to miminko strašne chtěli. Naše láska byla krásná ve vztahu nebylo nic špatně. Prostě vše bylo jak z filmu, Po roční snaze o mimčo bez výsledku jsme se rozhodli pro umělé oplodnění 2 inseminace a v prosinci umělé oplodnění 16.12.2011 nám bylo řečeno že to nevyšlo, oba nás to vzalo ale říkali jsme si život jde dál v únoru půjdeme znovu. Vánoce proběhly u rodíčů přítelkyně, ale je pravda že od negativního výsledku byla přítelkyně tedy přesně řeženo snoubenka trošku odtažitá,ale přikládal jsem to hormonům které do ní byly pumpovány po dobu 2 měsíců. 1.1.2012 ale přišel šok náš překrásný vztah kde se plánovala svatba miminko a naši lásku nám všichni záviděli skončil. Snoubenka mi řekla že mě nemiluje, že to přetala v srdíčku cítit, začala být studena až agresivní začala mě vyhazovat z bytu se slovy Já tě nemiluji a důvod že jsem jí dával moc lásky například že jsem jí řekl 3× deně miluji tě. Prostě šok a bolest nevím co mám dělat dnes jsem se po týdením trápení odstěhoval a pořád doufám že mi zavolá a bude zas krásně ale nevím co dělta opravdu ne. Moc mi na ní záleží strašně moc a jsem ochoten udělat cokoliv abych nam náš vztah zachránil.
Menstruace už předpokládám dorazila, takže hormony by už měli být pryč…
Dlouhodobá snaha o dítě je bohužel zkouška vztahu, někoho utuží, někomu partnerství rozvrátí.
Těžko říct, zda jde o něco dočasného - to zklamání musí být opravdu velké, možná má potřebu vinit tebe, možná dává vinu sobě, cítí se méněcená, nehodná lásky, možná v ní toto rostlo už delší dobu a upínala se k ivf, že když otěhotní, tak bude všechno dobré a pak prásk, nic není dobré.
Asi bych jí napsala, že ji moc miluju, že mi an ní záleží, že tě moc bolí, že ivf nevyšlo, ale že se s ní o dítě budeš chtít snažit dál a dál, protože ona ti za to stojí. A ať se ozve, kdyby měla zájem ve vašem vztahu pokračovat. A pak jí dej prostor to vstřebat. Další krok už je pak na ní…
vse probehlo vse jsem ji rekl ze mi zalezi jen na ni at s miminkem nebo bez nej ale ze jsem pripraven na dalsi pokus a pak pras a nic dnes to jsou 3tydny a porad to same nemiluji te nechci s tebou byt
konsty píše:
vse probehlo vse jsem ji rekl ze mi zalezi jen na ni at s miminkem nebo bez nej ale ze jsem pripraven na dalsi pokus a pak pras a nic dnes to jsou 3tydny a porad to same nemiluji te nechci s tebou byt
Pak asi vážně nechce. Mrzí mě to, ale tohle se zkrátka stává ![]()
vím že nic nemohu dělat byl jsem u psychologa a on mi řekl že je uvnitř zdrcená ale já nemohu nic musí si sama srovnat co od života chce ale já jsem uplne na dně
Tak moc bych chtel byt oporou a resit to spolecne ![]()
Tak jako umělinka cítím,že manželka tě miluje,ale zřejmě neunesla neúspěch a myšlenku,že Vám nebo Tobě nedá dítě jí zlomila a chce ti dopřát svobodu a šanci si najít někoho jiného.To mě napadlo jako ženu co s tímhle má už nějakou zkušenost.IVF je velmi náročné na psychiku a pro vztah je to velká zkouška.Nech jí ted v klidu..možná zkus obrátit..řekní jí,že jí máš rád a stojíš o ní,ale pokud tedy to tak ona necítí tak se nedá nic dělat a půjdeš si svojí cestou.Dělej,že se nehroutíš a jí to možná nakopne a pak dej vědět..rozhodně se neponižuj a dej jí čas a ten ukáže..bud chlap a uvidíš,že to zvládneš
![]()
Bohužel opravdu nemůžeš nic dělat, než čekat na to zda-li se tvá partenerka vrátí nebo ne. Bohužel. Hlavně netlač na pilu. Držím palce.
Děkuji za podporu je to pro mě opravdu těžké ona je pro mě to nej Pronajal sem si byt a v sobotu si jdu pro poslední věci chci jí dát čas a opravdu cítím že to miminko jí srazilo ale nechápu ¨proč mě ubližuje
Příspěvek upraven 24.01.12 v 23:54
konsty píše:to je sice hezký,ale ted musíš zafungovat prostě jinak..chápeš???
Děkuji za podporu je to pro ě opravdu těžké ona je pro mě to nej
Snažím se to pochopit ale je tezke hrat toho silneho co nema zajem a je smireny s rozchodem
To nikdo po tobě nechce..tohle ženská nepotřebuje..ufnukaného chlapa..chápeš??? Jenom jí řekni,že budeš respektovat její rozhodnutí..fnukáním jí možná jenom odradíš..dej tomu čas.Rozhodně Ti nepomůže ted co děláš jenom jí otrávíš.Dělej mrtvýho brouka a třeba za 14 dní jí zkus pozvat na večeři a o všem si promluvit.
I když ted jsem si přečetla konec a možná celou věc už chápu a není to o ivf..přesně jak jsem psala..vím,že jí miluješ,ale tím jak jí to slintáš 3× denně tak jsi se jí možná znechutil.Nezlob se,ale mě to říkat tak asi udělám to samé.V jejích očích si takový jak to říct..moc hodný,ale až moc..musíš být i chlap a né pořád vrkat..to není pro ženskou to pravé.Ano máme to rádi,ale všeho s mírou..rozumíš????
Vím jak to myslíš a snažím se chovat jako chlap v sobotu jí to řeknu naposledy do očí že to respektuji a odcházím bez emoci a slz a pak už to nechám na ní
konsty píše:No mrzí mě to,ale tak nějak to cítím a myslím si,že zádrhel bude v tomhle..třeba se pletu.Rozhodně udělej jak píšeš..jdi za ní s nadhledem..né že Ti je to jedno,ale prostě že to respektuješ a podle toho se zařídíš.Hormony co jí ted do ní pumpovaly jsou v těle klidně 3-4 měsíce než úplně vymizí a opravdu to může být i tím,že je moc ted přecitlivělá..hezky počkej a snad se to zlepší.Jsem s manželem 15 let a o ivf bych mohla psát..sice jsem ho nikdy nevyčutla,ale taky si semnou užil..držím Ti palce a dej vědět jak to dopadlo
Vím jak to myslíš a snažím se chovat jako chlap v sobotu jí to řeknu naposledy do očí že to respektuji a odcházím bez emoci a slz a pak už to nechám na ní
ja si taky myslim,ze ji zranilo to,ze Vam to hned nevyslo,mozna se k tomu az moc upnula a pak se ji to zdalo az moc,.Ale pokud jsem si dobre vsimla psal si,ze s tebou dalsi IVF planovala.me se spis zda a nechci te tim nejak vic nicit(uz jsi dost na dne)ale pokud nekdo ivf planuje,tak vetsinou vydrzi par pokusu,neni v tom spis jiny muz?Kdyz ti rekla,ze nechce slyset,ze ji milujes,musi ji jit plno veci na nervy a musi si sama obhajit svoje svedomi treba tim,ze Ti za to nadava a taky,aby jsi sebral treba hrdost a sel.jedna moznost je ,ze te mozna jeste miluje a stydi se,ze nemuze mit deti,dalsi moznost je,ze uz nekoho ma.Na Tvem miste by jsem sebrala co nejvic odvahy,nefnukala at to boli co to boli a veci si odnesla bez jedine poznamky.Pak by jsem napsala dopis,ve kterem by stalo to jak ji milujes,ale bez nejakych citovych vydirani atd…Pokud uz ani to nepomuze,tak je v tom uplne neco jineho zrejme.je mi Te lito,ale takovy je nekdy zivot.Skoda,ze zenam vadi uz i to,ze je muzi miluji
Drzim Ti palce ![]()