Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Single vrstevnice po třicítce
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
23.8.12 13:15
@Jaji77 je to fakt složitější. já třeba nikdy nebydlela sama, prvně u rodičů a pak s manželem, takže tohle neznám. Ale chápu, že to je velká změna.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
houbazlesa
23.8.12 13:17
Moje kolegyně z práce je single (věk 32) a popravdě si myslím, že jí to už leze na mozek. Neustále žije vypravováním o svojí ségře a jejím děcku, jako by ani nežila svůj život. Partnera nehledá, děti taky nechce a celkově na mě působí, že nehodlá už nic měnit. Na jednu stranu je mi jí líto, trávit víkendy s rodiči nebo sama, to by mě asi kleplo.
- Citovat
- Upravit
Imane
23.8.12 13:17
No, já znám dvě single třicátnice, jedna je tedy skorotřicátnice 
,ostatní partnery mají, první je protivná strašně, žije s maminkou a prací, druhá je vcelku fajn ženská, jen trochu psychicky labilní.
- Citovat
- Upravit
23.8.12 13:20
Já mam kolem sebe hodně svobodných holek a nebo zadaných, ale bezdětných. Paradoxně mi bude v lednu 30 a spíš jsem vyjímka, než pravidlo . Kolem mě holky jsou buď hodně náročné, nesmělé a nebo prostě rodinu ještě nechtějí, těch je asi nejvíce 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.8.12 13:20
Já znám aktuálně tři, všechny super baby a být chlap, tak povahově je beru určitě, vzhledem taky. Akorát neznám žádné single fajn chlapy. Tak to omlouvám tím, že se pohybuju spíše v té dámské společnosti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.8.12 13:26
Jo, taky jich mám pár okolo sebe.
Já bych řekla, že je spíš zvýraznila doba. Před lety to bylo tak, že ta, kerá nebyla ve 22 vdaná, byla stará panna na odpis. Single třicátnice prakticky neexistovaly. A pokud ano, byly to ty, které se v 18 vdaly, do 23 měly tři děti, pak se rozvedly, pak znova vdaly, pak znova rozvedly… a prostě samy zůstaly z toho důvodu, že jak byly starší, měly o životě svůj jasný názor a horko těžko do něj někoho vpouštěly. nebo naopak nacházely spřízněnou duši. O co to bylo v těch 18 jednodušší, a o co to bylo v těch 1 letech ukvapenější. Někdy teda.
Takže současná doba sice přeje spíše těm pozdějším rozhodnutím, na druhé straně ale právě že do té svatby stihne jeden několik partnerů. To je v pořádku. jenže jak je starší a zkušenější, tak - bez ohledu na království nebo demokracii nebo diktautur, ve které žije - už je zkušenější a tak nějak už ví, co chce. A tak se v 35 blbě potkaj dva, kteří jsou na tom stejně a chtějí to samé. onžá, že se rozvádí míň párů než před těmi 20 - 30 lety, ale… taky se jich prostě dává míň dohromady. Bych řekla. 
A že mají přehnané nároky??? No, to bych takhle neoznačila. mají prostě nároky. Ono totiž kolikrát i v manželství oba začnou mít nějaké nové nároky na základě měnící se situace. A jen fakt, že jsou v manželství nebo že mají dítě nebo já nevím co - většina žena na RD, tudíž bez vlastních peněz - nezpůsobí, že se nerozejdou. Ale jsou ve stavu - kdy se opět nevzali.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
LouLou
23.8.12 13:28
@sieta.m píše:
Ale tak to si nemyslím. Moje kamarádka je bezdětná a rozvedená v 35 jen proto, že ji po 14 letech odkopl ten její
ja to netvrdim obecne, samozrejme, pisu jen o tech z meho okoli 
- Citovat
- Upravit
23.8.12 13:34
Mě nejvíc pobavila sestra mé švagrové, její asi 33, sama, bezdětná a hlídala neteř celý týden, prtože švagrová musela ležet. Vrátila se domů a vyprávěla své mamince, že je totálně servaná, že si vůbec neodpočinula, že to byl šílený záhul s tím děckem, že si musí vzít ještě dva dny volna, aby se dala do kupy. Na to jí její mamča řekla, že to je normální, kyž má člověk děti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.8.12 13:49
Teď jsem si vzpomněla i na 2 singles chlapy z okolí. Oba lehce přes 40, pěkní, vysocí, statní, zajištění, skvělá práce (chirurg a mediální oblast). Oba totálně posedlí založením rodiny a touhou po dítěti, mnohem víc než ty moje 3 singles baby dohromady…
Jak dopadli?
Chirurg - v zoufalství si podal inzerát, našel nějakou 35 letou nevýraznou šedou myšku, zjistili, že si nevadí, během 3/4 roku se k sobě nastěhovali a počali dítko
Media chlap - randí jen s modelkama o cca 20 let mladšíma a namlouvá si, že mezi nima potká nějakou pro-rodinně orientovanou Zatím je vodí k nám domů a testuje na našem synkovi, jaký mají vztah k dětem (zatím teda ani jedna) 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.8.12 14:03
@Lonette na druhou stranu, nemá problém s tím, že se domácí práce dělí napůl, a dovedeme si dát oba dostatek svobody.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
novo123
1.9.12 07:14
Já si taky myslím, že prostě neměly štěstí na toho pravého a znám jich dost, co se rozhodly odejít z nefunkčního vztahu. Sama si myslím že než vztah na houby, to být radši sama. Navíc se tohle může změnit ze dne na den, jedna kamarádka byla poměrně dlouho sama po rozchodu s blbcem, bylo jí 33 a bum potkala chlapa, a za dva roky jsou svoji a mají krásnou dceru. Je přesně tam, kde já a já jsem se vdala v 25 
Jiná známá je ale nejspíš sama, protože má opravdu nereálné představy a je sama i pokud jde o přátelství, nedokáže nikomu nic přát a i když je jí jen 32, je nejodpornější drbna ve městě. Jsem zaujatá, protože jsme před dlouhými roky byly nejlepší kamarádky, ale nerozdýchala, že jsem se dostala na VŠ a ona ne, sehnala jsem práci, mám chlapa, vdala jsem se, mám děti atd. chápu, že je těžké se povznést, když druhej má přesně to, co já chci, ale taky by bylo fajn druhým přát a bude přáno i jí. Takže důvody jsou různé, ale málo která ženská si to opravdu vybere a je tak spokojená
- Citovat
- Upravit
Anonymní
1.9.12 20:39
Tak mi je také přes třicet. No a po 12 letém vztahu me chlap opustil kvuli jiné. Proste se sebral a šel, necítil se ješte na rodinný život. S ní čeká už i díte. A já marne doufam a hledám nového chlapa. Bohužel se nenachází, hodne me dostalo to zklamání po tolika letech. Takže nedůvěra atd. Když nekoho poznám, zpočátku seznamování to ujde, ale pak spadnou ružové brýle, začnu uvažovat o budoucnosti, zda by byl dobrý otec, partner pro dobré i špatné dny, nebyla s ním nuda atd. No a nakonec to dopadne tak, že vztah vyšumí. A to jsem ze už hodně upustila od svých ideálů. Proste najít chlapa pro život je vážne složité. Možná ne v 25, ale po 30 je to složité. Navíc nejsou příležitosti, pokud od rána do večera pracujete.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
2.9.12 17:12
Tak já se též přidám, no omlouvám se za anonym, chodí tu hodně známých a některé jsou odporné drbny 
nepotřebuju rozmazávat po městě a ani litovat 
Je mi 32 a jsem single, bohužel ne dobrovolně. Do nějakých 25 jsem dlohodobé vztahy moc neřešila, teda spíš tu dlouhodobost 
Pak jsem někoho potkala, láska jako trám, nevadilo mi že je rozvedený se dvěma dětmi. Plánovali jsme společnou budoucnost, i dítě se mnou chtěl- no teda tvrdil to 
Pár let spolu, a pak ke 30 narozkám kopačky ze dne na den, s tím že jsem dodatečně zjistila že po celou dobu měl náhodné milenky. S hrůzou jsem naběhla k doktorovi, jestli mě parchant něčím nenakazil. Rok jsem se dávala dokupy, pak jsem potkala nynějšího už expřítele. Nějaké dva tři měsíce spíš kamarádský vztah, ani nevím kdy se to zlomilo, no prostě jsme spolu začali ofiko chodit. Oba máme vlastní bydlení takže víkendy jsme trávili podle potřeby a nálady. On hodně touží po dětech, mluvili jsme o tom, i o tom kde teda budem bydlet, prostě docela pohodový vztah. A teď? Něco se změnilo, začal se chovat hnusně, za všechno jsem mohla já, přestal se mnou trávit svůj čas, tak jsem na férovku a beze scén chtěla vědět co se děje. Prý hledám bubáky, kde nejsou. No, kámoška ve 34 hledá chlapa, tak jsme sjížděly net, no jistě- jeho inzerát na seznamce, inko. Protože jsme se poznali na lidech, vím jak píše- hned mi u toho inzerátu napadlo že je jeho. Kámoška nelenila a odepsala. Jo, byl to on Poslala jsem ho někam, podle všeho se mnou byl jen proto že nenašel nic jiného. Ani plánování a snaha o početí mu nezabránila hledat jinou. Je to docela čerstvé, nevím jak se z toho vzpamatovat, moc to bolí. Takže doufám, že se ještě nějaký normální chlap i pro mě najde
- Citovat
- Upravit
Anonymní
2.9.12 22:29
Taky sem napíši svůj příběh. Je mi 33 mám jedno už větší dítě a jsem single. Mám podobnou zkušenost s hledáním normálního partnera jako předchozí anonymní. Co kdybychom založily nějakou svoji diskusi právě s těmito zkušenostmi, kde si můžem napsat víc.
Dítě mám s prvním partnerem, s kterým jsem byla do svých 26 let. A pak už to byla jen samá katastrofa za sebou. Měla jsem hned jeden čtyřletý vztah, kde jsem až po 4 letech zjistila, že přítel chodil na erotické seznamky se seznamovat. Tak jsme se rozešli. Pak jsem byla tak rok sama a rozhodla jsem také zkusit internetovou seznaku, protože běžně v životě se moc neseznámím. Potakala jsem jednoho, který byl hrozně moc fajn, rozuměli jsme se, ale přišlo mi divné, jak se chce ke mně stěhovat. Já jsem ale po špatných zkušenostech dost nedůvěřivá a když mi někdo začne dávat moc lásky najevo, tak je mi to podezřelé. Normálěn jsem ho také našla na seznamce. Tak mě tvrdil, jak se mnou chce být do konce života, jak si událem krásný vztah, jak mě miluje, opravdu se choval moc pěkně a tohle jsem zjistila. Ani jsem tomu nemohla uvěřit. Jen se mi potvrdily moje předtuchy. A to si říkám, že jsem nějaká divná, že si asi nikoho nemůžu najít, protože vidím hned od začátku všechno černě, podezírám. Takže další nevydařený vztah. Už se normálně bojím někoho hledat. Jsem sama s dcerou, nezoufám si, vše zvládám v pohodě, péči o dceru (občas si ji tedy bere otec), její kroužky, svoje zájmy, dovolené, vše i finančně (a to nemám nijak extra super práci). žijeme si v pohodě a klídku, ani mi není nijak moc smutno, ale stejně bych někoho ráda měla.
Navíc u mě je komplikované to seznamování už kvůli dceři. Nechci ji někoho ukázovat hned brzy, co se s někým začnu scházet. Což je taky problém, každý chce hned plánovat s dítětem a nemůže pochopit, že ji nechci hned každéhoukazovat. Na druhou stranu, člověk pozná až za několik měsíců, co je ten nový přítel zač, takže se tomu stejně asi nevyhnu. Jsem z toho už zoufalá, bojím se poznávat nové chlapy, je to po té třicítce už přebrané. Ti dobří už asi nejsou.
- Citovat
- Upravit
2.9.12 22:37
@Anonymní píše:
Taky sem napíši svůj příběh. Je mi 33 mám jedno už větší dítě a jsem single. Mám podobnou zkušenost s hledáním normálního partnera jako předchozí anonymní. Co kdybychom založily nějakou svoji diskusi právě s těmito zkušenostmi, kde si můžem napsat víc.
Dítě mám s prvním partnerem, s kterým jsem byla do svých 26 let. A pak už to byla jen samá katastrofa za sebou. Měla jsem hned jeden čtyřletý vztah, kde jsem až po 4 letech zjistila, že přítel chodil na erotické seznamky se seznamovat. Tak jsme se rozešli. Pak jsem byla tak rok sama a rozhodla jsem také zkusit internetovou seznaku, protože běžně v životě se moc neseznámím. Potakala jsem jednoho, který byl hrozně moc fajn, rozuměli jsme se, ale přišlo mi divné, jak se chce ke mně stěhovat. Já jsem ale po špatných zkušenostech dost nedůvěřivá a když mi někdo začne dávat moc lásky najevo, tak je mi to podezřelé. Normálěn jsem ho také našla na seznamce. Tak mě tvrdil, jak se mnou chce být do konce života, jak si událem krásný vztah, jak mě miluje, opravdu se choval moc pěkně a tohle jsem zjistila. Ani jsem tomu nemohla uvěřit. Jen se mi potvrdily moje předtuchy. A to si říkám, že jsem nějaká divná, že si asi nikoho nemůžu najít, protože vidím hned od začátku všechno černě, podezírám. Takže další nevydařený vztah. Už se normálně bojím někoho hledat. Jsem sama s dcerou, nezoufám si, vše zvládám v pohodě, péči o dceru (občas si ji tedy bere otec), její kroužky, svoje zájmy, dovolené, vše i finančně (a to nemám nijak extra super práci). žijeme si v pohodě a klídku, ani mi není nijak moc smutno, ale stejně bych někoho ráda měla.
Navíc u mě je komplikované to seznamování už kvůli dceři. Nechci ji někoho ukázovat hned brzy, co se s někým začnu scházet. Což je taky problém, každý chce hned plánovat s dítětem a nemůže pochopit, že ji nechci hned každéhoukazovat. Na druhou stranu, člověk pozná až za několik měsíců, co je ten nový přítel zač, takže se tomu stejně asi nevyhnu. Jsem z toho už zoufalá, bojím se poznávat nové chlapy, je to po té třicítce už přebrané. Ti dobří už asi nejsou.
Klid… jsou. Kolem pětatřiceti je první vlna rozvodů, většinou těch, kteří se dali dohromady příliš mladí a jsou „jen“ nekompatibilní a nijak jinak deviantní 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
